Sametová revoluce

Vilma Nyklová z nekonečného seriálu Ulice patřila v 60. letech k nejkrásnějším herečkám. Své půvaby se nebála ukázat už na počátku své kariéry. Modrooká blondýnka mohla mít téměř každého muže, štěstí v lásce ale neměla.

Ve věku devětašedesáti let let zemřel akordeonista a undergroundový zpěvák František Horáček alias Jim Čert. V osmdesátých letech patřil k nepřehlédnutelným postavičkám tamní neoficiální scény a po sametové revoluci vyšlo najevo, že byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. O jeho úmrtí informoval na sociálních sítích historik Petr Blažek.

Písničkář s harmonikou, který zhudebňoval Tolkiena i hospodský básník byl vlastním jménem František Horáček. Zprávu o jeho úmrtí přinesl na sociálních sítích kněz Ladislav Heryán. Čertovi by bylo 25. února 70 let. Jeho pověst v tuzemském undergroundu zničilo, když po Sametové revoluci vyšlo najevo, že již od roku 1979 spolupracoval s STB.

Hvězda seriálů Žena za pultem, Dobrá voda či Cirkus Humberto prožila dramatický život. Petr Haničinec se čtyřikrát oženil, zklamal kolegyni Jiřinu Švorcovou, přišel o rodinný dům v Praze a pár let před smrtí dostal vyhazov z milovaného divadla.

Rozhovor se švýcarskou novinářkou českého původu Renatou Libal, autorkou knihy Nostalgie není nikdy lehká.

Když se v divokých letech po sametovém listopadu herec vrátil z emigrace v Rakousku, nabízel mu jeho dobrý dlouholetý kamarád post hlavy státu.

Pro KGB Rino, pro StB Pedro. Karlu Köcherovi sekundovala manželka Hana alias agentka Adrid. V USA povýšili neřesti na zbraň. Šlo o geniální krytí, nebo o důsledek vydírání? Archivní spisy a výpovědi řídících důstojníků se od jeho verze zásadně liší.

Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně.

Moderátorka, novinářka a zpěvačka Emma Smetana dnes slaví 38. narozeniny. Její jméno je spojené s médii, hudbou i veřejnými debatami – a aktuálně také s odvážnými záběry z dovolené v Thajsku, které rozvířily sociální sítě.

Několik let platilo, že kdo jej nechce vnímat, nemusí. Objevoval se jen v polosvětě pochybných médií. Poslední dobou, v souvislosti s děním ve světě i doma, se opět objevuje i ve standardních sdělovacích prostředcích. A člověk nestačí kroutit hlavou.

Devadesátá léta v České republice byla obdobím výrazných politických, ekonomických a společenských změn. Po pádu komunismu a sametové revoluci v roce 1989 se země vydala na cestu demokratizace a tržní ekonomiky a snažila se přiblížit západu, co to šlo. Divoká doba s sebou přinášela mnoho nového a asi se shodneme, že takový příval svobody již naše země nezažije.

Renátu Doleželovou proslavila role manželky majora Zemana (Vladimíra Brabce) a také role sekretářky tajemníka Pláteníka v seriálu Okres na severu. Po sametové revoluci upadla v zapomnění, zhroutil se jí i osobní život.

Veřejnost je dlouhodobě rozdělená v názoru, zda by se známé tváře ze showbyznysu měly vyjadřovat k politickému dění a politikům. Zatímco jedni tvrdí, že by se měli držet své profese, jiní jejich otevřenost vítají.

Na začátku měsíce přinášíme sérii vtipů od známého kreslíře Jana Tatarky, autora komiksů a tvůrce legendárního časopisu Oraz. S kresleným humorem sbírá ceny na mezinárodních festivalech humoru.

Polarizace české společnosti je takřka na maximu. Zahájení prezidentské kampaně ze strany Petra Pavla pro rok 2028 už naznačilo, že opoziční tábor, do loňského října vládní, se semkl kolem Hradu.

Ondřej Hejma nikdy nepatřil k lidem, kteří by mlčeli. Zpěvák, novinář a glosátor měl vždy potřebu komentovat svět kolem sebe – ostře, bez obalu a často proti proudu. Právě tahle vlastnost z něj v minulosti udělala symbol svobody slova. Dnes ale stejný rys vyvolává rozpaky.

Nikdy nepatřil k lidem, kteří by se spokojili s jednou životní rolí. Zpěvák, skladatel, moderátor, novinář i glosátor světa kolem sebe dokázal všechno propojit do jednoho barvitého příběhu plného hudby, svobody a ostrých názorů.

Čtyřicet let komunistického režimu zanechalo na naší společnosti stopy. Po revoluci nejeden dogmatický soudruh převlékl kabát s vidinou dobrého bydla. Ne všichni komunisti však byli kariéristi. Byli tací, kteří v ideály komunismu upřímně věřili.

Hodinky blížící se k dvanácté hodině noční potvrdily čas smrti tří trampských duší. Schylovalo se tenkrát k převratu a doufalo se, že nás konečně čeká vytoužená demokracie. Případ vraždy na Hřensku potvrzuje, že vliv útvaru Sboru národní bezpečnosti měl ještě dlouho svůj vliv. A snad stále ještě má!

Dnes se mladí lidé smějí, když se podívají na fotky, co nosili jejich rodiče či babičky a dědové. Byla to však realita. A ruku na srdce, tehdy mnoho z nás nemělo tušení o tom, co se nosí na Západě.

Václav Havel bývá označován za velkého demokrata. Jeho výrok, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, se stal ikonickým. Je symbolem humanity a síly pozitivní komunikace. Havlovy ušlechtilé ideály ale v realitě občas drhly…

Po sametové revoluci zažívala česká hudební scéna úpadek. Na nohy ji postavily až muzikály, které zažily nebývalý rozmach.

19. listopadu 2014 byla v Novém Boru v parku u náměstí Míru mezi Sklářským muzeem a radnicí zpřístupněna lavička Václava Havla. Obecné info: Lavička Václava Havla je pamětním místem věnovaným Václavu

V úterý 17. listopadu 2015 byla v Krásné Lípě na nádvoří Aparthotelu slavnostně zpřístupněna lavička Václava Havla. Obecné info: Lavička Václava Havla je pamětním místem věnovaným Václavu Havlovi. Tvo

Třicet případů majora Zemana, Hříšní lidé města pražského, Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Smrt černého krále, Vražda v hotelu Excelsior. To je výčet filmů a seriálů režiséra Jiřího Sequense, od jehož smrti 21. ledna uplynulo osmnáct let. Zatímco v totalitních dobách se mu nejslavnější čeští herci podbízeli, aby je obsazoval, po revoluci se k němu otočili zády. O tom, jak to filmaře mrzelo, se pro redakci CNN Prima News rozmluvil jeho syn.

Když se po sametové revoluci vrátí zpět do Československa, mají ho v živé paměti už jen starší ročníky. Přes 40 let totiž žil a tvořil hlavně v Americe. S komunistickým převratem se jeden z nejtalentovanějších českých klavíristů nikdy nesmířil. Ještě v květnu 1946 koncertuje Rudolf Firkušný (1912–1994) v Praze.

Když se narodila, v Československu doznívala euforie ze sametové revoluce. Dominika Rychvalská, dcera populární herečky Báry Štěpánové, přišla na svět do doby plné změn, ale hlavně obrovských nadějí. Po slavné mámě sice nezdědila herecké ambice, zato je její dokonalou vizuální kopií. Jaký je život ve stínu slavné a temperamentní „Babetty“ z Ordinace a proč své matce nikdy neřekla „mami“?

Dějiny Československa jsou plné zlomových okamžiků, euforie, ale i pádů.

Sotva dozpívali československou hymnu, kordony těžkooděnců s obušky v ruce zaútočily na lidi, kteří ji zpívali. Tak na Palachův týden (15. až 19. ledna 1989) na pražském Václavském náměstí vzpomíná spisovatel a kazatel Petr Pazdera Payne. „Ozbrojenci vyrazili hned, jak jsme dozpívali slovenskou část hymny, v níž symbolicky zaznělo ‚hromy divo bijú‘. Měl jsem ale štěstí a neschytal od policajtů ani ránu,“ vzpomíná Payne, jenž v lednu před 34 lety dorazil na všech pět demonstrací proti režimu. A přemítá i nad téměř zapomenutou událostí, jak tehdy komunisté a StB využili podnes nevysvětlenou informaci či dezinformaci, že v lednu 1989 vzplane nová studentská pochodeň po vzoru Jana Palacha.

Když se dnes řekne Jan Potměšil, většině lidí se vybaví herec s vnitřní silou. Muž, který dokázal, že ani tragická nehoda a prognózy lékařů nemusí znamenat konec snů, práce ani rodinného štěstí.

Když se poskládá mozaika názorů známých osobností na povahu českého národa, vzniká zajímavý obraz, který vybízí k zamyšlení. S tím jak se mění doba, mění se i česká nátura. Je otázkou, zda k lepšímu.

V roce 1900 se na Kladensku odehrála významná hornická stávka podporovaná i budoucím prezidentem Masarykem, v roce 1945 se Československo aktivně podílelo na osvobozovacích bojích druhé světové války a v roce 1989 proběhla klíčová protikomunistická demonstrace na Václavském náměstí.

Na jednu stranu dnes lidé kroutí hlavou nad následky liberální výchovy a „spratkovitostí“ některých dětí, na druhou stranu se diskutuje o zákonech zakazujících dětské tresty typu poplácání po zadečku. Jako mnoho věcí po sametové revoluci i výchova dětí v Česku se mění.

Listopad 1989 byl přelomovou událostí také pro všechny Čechoslováky, kteří se chtěli podívat k našim západním sousedům. Netrvalo dlouho a cestovatelům se otevřel skoro celý svět.

Novinářka, spisovatelka, autorka řady knih Eda Kriseová prožila a přežila nelehká období. Během normalizace nemohla publikovat, knihy jí vycházely ilegálně v samizdatu. Pohybovala se v disentu a po revoluci se stala poradkyní a spolupracovnicí Václava Havla.

Na začátku měsíce přinášíme sérii vtipů od známého kreslíře Jana Tatarky, autora komiksů a tvůrce legendárního časopisu Oraz. S kresleným humorem sbírá ceny na mezinárodních festivalech humoru.

Poslední měsíce od říjnových voleb roku 2025 vstoupí do historie této země zapsány se znamením stejné hanby jako září 1938, únor 1948 a srpen 1969. Budí-li tituly médií dojem, že hladina zdejšího politického Kačáku je rozbouřena převratnými událostmi, jde o hluboký omyl. Volby jen změnily český Kačák na smradlavou politickou stoku! Co takhle si k výročí pádu komunismu v roce 2029 dát hezký dárek?

Rozhodně není jedináček. Jan Kraus má hned několik sourozenců, mezi které patří i jeho starší bratr Ivan. Ten v minulosti emigroval a prožil kus života v zahraničí, pak se ale do rodné země vrátil.

Bylo slunné červnové odpoledne roku 1990. Staroměstské náměstí žilo hudbou, turisté čekali na orloj a vzduch voněl svobodou čerstvě nabytou po sametové revoluci. Vteřinu nato se ale idyla změnila v peklo. U pomníku mistra Jana Husa explodovala nálož.

V československých dějinách 20. století najdeme mnoho výrazných osobností — někdy jsou to ti, kteří stáli v popředí veřejného dění, a jindy ti, jejichž role zůstává mezi řádky oficiálních učebnic.

Žádná média nejsou skutečně neutrální. A to je v pohodě.

Před 36 lety pronesl Václav Havel svůj první novoroční projev. Místo lží nabídl tvrdou pravdu o stavu země a morálce nás všech. Jeho slova dodnes rezonují.

Silvestr 1989 nebyl jen oslavou konce roku, ale historickým předělem. První svobodný přelom roku po pádu komunismu doplnil novoroční projev Václava Havla, který místo euforie přinesl odpovědnost.

Skon otce komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné vyvolal v Novém Jičíně rozporuplné reakce. Lidé připomínali jeho kontroverzní působení za diktatury a zamýšleli se nad jeho odkazem. Smuteční obřad se uskuteční 5. ledna.

Před 36 lety se stalo nemožné. Komunistický parlament jednohlasně zvolil Václava Havla prezidentem. Co se dělo v zákulisí a jakou roli hrál brutální nátlak?

29. prosinec je 363. den, do jeho konce zbývají dva dny. Svátek slaví Judita, Juta, Natan, Natanael a Milada. V roce 1989 fakticky skončila sametová revoluce, když byl československým prezidentem zvolen dramatik a disident Václav Havel. Ve funkci vystřídal Gustáva Husáka, který abdikoval 10. prosince téhož roku. Foto: Shepard Sherbell / CORBIS SABA / Corbis…

Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně. Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky. A také to dává větší smysl naší existenci. Copak by nás čistý chaos mohl dovést tam, kde nyní jsme? Z tohoto úhlu pohledu se převrat neboli Sametová revoluce v Československu – skoro pohádkový příběh nenásilného převratu – může těžko zdá spontánní. A nemá mozek hledající zákulisní intriky přeci jen pravdu? Nestál za vzestupem Václava Havla složitý plán, který zajistil, že vše proběhne hladce, bez křiku a především nenásilně?

Právě končící rok je možné – pokud jde o českou politiku – vnímat jako završení etapy, jejíž počátek lze datovat volbami v roce 2010. A taky – což spolu souvisí – jako debakl polistopadové politiky. Vládu sestavily výhradně strany, které svůj program zakládají na kritice poměrů, jejichž základy byly položeny po sametové revoluci.

Před 36 lety, 23. prosince 1989, přestřihli ministři Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher železnou oponu. Historický moment měl ale i svou zákulisní dohru.

9. října 2008 se v pražské restauraci Monarch zastavil čas. To, co začalo jako oslava knihy Jiřího Paroubka, skončilo jednou z nejsledovanějších vražd v novodobé české historii. Stačilo pár facek, uražená ješitnost a zbraň v kapse Bohumíra Ďurička.

Smutná zpráva přišla o Zlaté neděli z radnice krajského města Vysočiny. Ve věku 81 let zemřela Daniela Brodská. Byla to první porevoluční starostka Jihlavy, evangelická farářka, signatářka Charty 77 a žena, která celý život spojovala víru, odvahu a službu druhým.

Ve druhé polovině 80. let bylo československé letectvo uprostřed hlubokých kvalitativních změn. Přicházely nové stíhačky MiG-29, ale také bitevní Su-25 a Su-22, a blížila se 90. léta, která měla přinést nové revoluční technologie. Deník nastiňuje, jak by dnes naše letectvo vypadalo, kdyby nepřišla sametová revoluce.

Anna Freimanová byla kamarádkou, sousedkou i blízkou spolupracovnicí Václava Havla. Stála mu nablízku v časech Charty 77, během sametové revoluce i po Havlově nástupu do prezidentské funkce, kdy se stala jeho tajemnicí. Je to už 14 let, co zemřel. A Freimanová se v Knihovně Václava Havla coby editorka dál pečlivě stará o jeho literární a divadelní odkaz. „Pořád se z něj můžeme hodně naučit. I o sobě samých,“ tvrdí.

Lux byl jednou z nejvýraznějších tváří české politiky 90. let. Z původně nenápadného zemědělského inženýra se vypracoval na respektovaného vicepremiéra a předsedu KDU-ČSL. Jeho slibně rozjetou kariéru však náhle přetnula zákeřná nemoc.

18. prosince 2011 celý svět zasáhla zpráva o úmrtí světového státníka a prvního českého prezidenta Václava Havla. Při této příležitosti se ohlédneme za několika hudebníky a hudebními tělesy, které miloval. A jeho city byly vřele opětovány. Vedle řady domácích interpretů se skupinou Plastic People Of The Universe v čele jsou mezi nimi ty největší z…

KOMENTÁŘ. Jsem Němec a český 17. listopad není můj svátek. Přesto je to pro mě každoročně silný zážitek, i když jsem to letos na Národní třídu osobně nestihl. I za moji svobodu se totiž bojovalo v Československu, třeba Chartou 77. V Německu takový svátek revoluce nemáme, a je to podle mě chyba. Stačí se podívat

25. listopadu 1989 na Letné mluvila řada známých osobností a přímý přenos sledovaly miliony lidí. Po projevu Václava Havla přišel k mikrofonu učitel Ľudovít Guryča ze Sence. Na seznamu řečníků nebyl a dodnes není jasné, jak se na tribunu dostal.