Sametová revoluce

Časosběrné dokumenty Heleny Třeštíkové se za staly za desetiletí její tvorby fenoménem, jak ona sama říká, je tento způsob tvorby její vlastní metoda. Se svými obyčejnými hrdiny prožívá dlouhé roky a zaznamenává dobré i zlé z jejich životů.

Muzeum paměti XX. století dostane od hlavního města individuální dotaci ve výši 13,5 milionu korun. Peníze budou sloužit na zajištění chodu muzea. Přidělení dotace dnes schválili pražští zastupitelé.

Podmračený, zimní 19. leden 2021. Byl to den, jako každý jiný, jen k nebeským výšinám odešel v klidu ten, jehož život by vydal na obsáhlý román. Hrabě Zdeněk Sternberg.

Z aktuálního čísla čtrnáctideníku A2 vybíráme článek, který se vrací na počátek devadesátých let a klade si otázku, jak je možné, že se původní nedůvěra v ekonomický liberalismus zvrátila v jeho nadšené přijetí?

Sedmimetrovou abstraktní sochu nazvanou Věž pro Jana Palacha vztyčil dnes v Klatovech místní sochař Václav Fiala.

Sedmimetrovou abstraktní sochu nazvanou Věž pro Jana Palacha vztyčil dnes v Klatovech místní sochař Václav Fiala. Ocelovou skulpturu začal tvořit přesně před dvěma lety, v den 30. výročí Palachova úmrtí. Fialova socha poté cestovala po Austrálii, kde byla součástí výstavy k 30 letům od sametové revoluce v Československu. Nyní ji sochař na čas vztyčil ve svém rodném městě na místě, kde kdysi stávala socha komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, řekl dnes Fiala ČTK.

Vyrůstala v Podkrkonoší. V kraji, kde se po staletí dařilo textilnímu podnikání. I Marcela Munzarová se vláknům věnuje desítky let. V posledních letech tradici spojila s vědou, nanoprůmyslem. V branži jí říkají Czech Lady Nano, Česká nano dáma.

Zemřel Zdeněk Sternberg, potomek významného hraběcího rodu Sternbergů a vlastník hradu v Českém Šternberku na Benešovsku. Bylo mu 97 let.

Už jako mladý chtěl změnit svět. A díky Sametové revoluci dostal šanci. Krátce po ní se začal politicky angažovat v okruhu Demokratické iniciativy a již v prosinci roku 1989 kolem něj vznikala izolovaná pražská skupinka nazývaná Republikánská strana. V ní je aktivní dodnes, a aktivní je i na sociálních sítích.

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Pomníčky, křížky a další připomínky tragických nehod lemují české vozovky už od sametové revoluce. Několik jsme jich na Kolínsku navštívili s redakčním objektivem.

Senátorka Miroslava Němcová hovoří v nové knize Johany Hovorkové nazvané První dáma české politiky samozřejmě zejména o politice. Logicky se ale nebylo možné vyhnout osobní rovině. Čtenáři se tak mohou dočíst o tom, jak se Miroslava Němcová seznámila se svým mužem Vladimírem a kdy překonávala těžkou nemoc. To vše doprovázejí také jedinečné fotografie.

Komunistické symboly chtějí odstranit noví krajští radní z fasády úřadu v Ústí nad Labem. Odborníci tím nejsou nadšeni, vyzývají k debatě.

Fotografie, ze kterých zmizeli někteří z portrétovaných, snímky zachycující přípravu obyvatel na možný válečný útok nebo fotografie, které doboví cenzoři vůbec nedovolili zveřejnit, ukazuje výstava Nežádoucí okamžiky.

Pražským magistrátem zřizované Muzeum paměti XX. století letos plánuje dvě krátkodobé výstavy a vydání několika publikací. Zároveň bude připravovat stálou expozici a výstavu o sovětském maršálu Ivanu Koněvovi.

Venkovní výstavu o cenzuře a manipulaci ve fotožurnalistice, kterou připravila Česká tisková kancelář, je ode dneška možné zhlédnout v ulici Na Příkopě, kde bude k vidění až do 14. února. Výstava ukazuje snímky především z obsáhlého archivu fotografií ČTK.

ydlet ve vlastním a pravidelně splácet hypotéku, nebo žít nevázaně v pronájmech s větší finanční svobodou. To je to, oč tu běží. Tato otázka hýbe realitním trhem snad odnepaměti a nutno podotknout, že na ni neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží totiž na vaší situaci a finančních poměrech – každému se vyplatí něco jiného.

Cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu získal Petr Čornej s knihou o Janu Žižkovi, na které pracoval takřka celý život. "Když mi bylo osm a vyrůstal jsem na Žižkově, říkal jsem si: To je takový hrdina, že o něm jednou napíšu knihu," uvedl.

Česká filharmonie začátkem února zamíří do Vídně, na podzim pak do Japonska. Také natočí Smetanovu Mou vlast s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem.

Po druhé světové válce bylo mnoho krásných a luxusních staveb bohatých podnikatelů zkonfiskováno. Tento osud se nevyhnul ani Schichtově vile v Ústí na Labem. Majitelé se do ní už nevrátili, po patnácti letech nevyužívání je momentálně vila na prodej v transparentní aukci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Vyvolávací cena je 15 900 000 Kč. Prohlédněte si ji z ptačí perspektivy.

V několika uplynulých měsících jsme se stali svědky zjevného střetu nejméně dvojího výkladu novodobých českých dějin. Na jedné straně stojí příběh zdánlivých vítězů „sametové revoluce“, v podstatě optimistické, nikoliv nutně nekritické hodnocení posledních třiceti let vývoje demokracie v České republice, na druhé straně pak vyprávění zdánlivě poražených, nostalgické připomínání skvělých výdobytků reálně-socialistické společnosti.

V lednu 1977 podepsala Prohlášení Charty 77 se svým manželem Jaromírem Stibicem. Nešlo jim o politiku, ale o dodržování lidských práv v Československu, ke kterému se komunistická moc zavázala.

Alexander Dubček se v roce 1968 stal symbolem socialismu s lidskou tváří. Milovali ho umělci, ale také obyčejné lidé.

Co mi brání žít svobodu? K dnešnímu dni pouze já sám. V době, kdy nejsme pronásledováni, je tady pouze a jenom omezení v mé hlavě.

Češi mají za sebou jeden z nejtěžších roků v novodobé historii země. Koronavirus, který se u nás poprvé objevil 1. března, vzal Čechům svobodu, blízké a pro řadu z nich znamenal i ztrátu práce. Každý ho ale prožíval jinak. Občané oslovení v naší anketě se ovšem shodují v tom, že navzdory ztrátám přinesl i nové zkušenosti, prožitky a možnosti.

Deklarace číslo 142-H Nejvyššího sovětu Sovětského svazu 26. prosince 1991 oficiálně uznala rozpuštění SSSR. A o pět dní později, tedy půlnocí Silvestra ‘91, došlo k naplnění účinnosti deklarace. Dnes je to přesně na den devětadvacet let, co byl Sovětský svaz uložen do geopolitického hrobu. Odkud v posledních letech zase vystrkuje drápy.

Ivan Kopecký se dlouhá léta zabývá opravami starožitných hodin. Opravuje, restauruje, čistí a seřizuje všechny typy mechanických hodin, včetně věžních, ale i hrací stroje. Původně koníček mu oficiálně přerostl v živnost v roce 1990. Jak řekl muž z Daňkovic na Žďársku, od té doby mu prošlo rukama několik tisíc hodin. Zájemců je pořád hodně.

Dlouhá léta se zabývá opravami starožitných hodin Ivan Kopecký, který žije v Daňkovicích na Ždársku. Opravuje, restauruje, čistí a seřizuje všechny typy mechanických hodin, včetně věžních, ale i hrací stroje.

Dlouhá léta se zabývá opravami starožitných hodin Ivan Kopecký, který žije v Daňkovicích na Ždársku. Opravuje, restauruje, čistí a seřizuje všechny typy mechanických hodin, včetně věžních, ale i hrací stroje. Původně koníček mu oficiálně přerostl v živnost v roce 1990. Jak řekl ČTK, od té doby mu prošlo rukama několik tisíc hodin. Zájemců je pořád hodně.

Televizní estrády byly za socialismu symbolem silvestrovské zábavy pro drtivou většinu Čechoslováku. Kdo v ní neúčinkoval, nebo alespoň neseděl v publiku, nemohl se nazývat celebritou.

Mít odvahu se vyplácí, i v nadnárodní korporaci se dají dělat velké věci, říká Vendula Hladká, ředitelka marketingu v HBO Europe. Přinášíme s ní v plném rozsahu rozhovor, který vyšel v listopadu ve 48. čísle magazínu Marketing & Media.

V padesátých a šedesátých letech ji posluchači i diváci milovali. Mladičká Eva, tehdy Kunertová, začínala v Ostravě jako rozhlasová hlasatelka, poté se stala známou i jako televizní redaktorka. Za odvahu v srpnu 1968 jí soudruzi zakázali milovanou profesi. Se stejným nadšením se k ní vrátila po sametové revoluci. Energická a okouzlující je i ve svých 87 letech.

Před 25 lety patřilo Česko jako jedno z mála vnitrozemských zemí ke státům s vlastním námořním obchodním loďstvem. Dnes už žádné lodě neprovozuje.

Před více než třiceti lety hrál jeden z největších elegánů českého filmu prince. Dnes už v pohádkách povýšil do významnějších rolí. Jiří Bartoška je český herec a má za sebou velký počet rolí, šestadvacet let v roli prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a přes čtyřicet let žije v manželství. Stále zraje jako víno.

Paměti slavných i zapomenutých žen popisují dramatickou historii i obyčejný život. Po sametové revoluci jsme se jich nemohli nabažit a v žebříčcích čtenosti vedou pořád.

Zatímco Švédové si neumí představit televizní Vánoce bez animovaných příběhů Kačera Donalda a Britové „ujíždějí“ na vánočních seriálových speciálech, český divák je jiný. Chce především pohádky. Ty se přitom ve večerním vysílání objevily až po sametové revoluci - do té doby běžely na obrazovkách odpoledne.

Snímek Pelíšky se zapsal do dějin české kinematografie. Natočil ho režisér Jan Hřebejk v roce 1999.

Nora Fridrichová patří bezesporu k jedněm z nejvýraznějších tváří České televize. Každý týden ji - s výjimkou dvou mateřských dovolených - vídáme jako ráznou moderátorku publicistického pořadu 168 hodin, ve kterém se nebojí politikům pořádně zatopit. Někdo ji miluje, někdo ji nenávidí, což jasně dokazují reakce na sociálních sítích. Jaké byly její začátky, jak vidí sebe samu? Proč se rozhodla kromě novinařiny také pomáhat druhým? A jak funguje soužití dvou silných osobností? O tom všem jsme si povídaly u kafe jednoho předvánočního rána.

Také do Jeseníků již dorazilo Betlémské světlo. Na příjezd vlaku od Olomouce čekali na nádraží v Bruntále první zájemci a samozřejmě místní skauti, kteří mají distribuci světla na starosti. Sváteční církevní akce pak budou letos bohužel velmi omezeny.

Biochemik Jan Konvalinka se v knižním rozhovoru s Alešem Palánem nepřipojuje k absolutním kritikům vlády ani se nesměje fake news. K vědcům umí být vřelý i nemilosrdný.

Také do Jeseníků již dorazilo Betlémské světlo. Na příjezd vlaku od Olomouce čekali na nádraží v Bruntále první zájemci a samozřejmě místní skauti, kteří mají distribuci světla na starosti.

Jaké jsou osudy jihomoravských obcí, které zanikly v období mezi koncem druhé světové války a Sametovou revolucí, mapují nyní brněnští vědci. Do dvou let by měl vzniknout nový web, na kterém si lidé zjištěné informace přečtou.

Ve věku 78 let zemřel písničkář, evangelický duchovní a bývalý poslanec Svatopluk Karásek. Za totality byl  perzekvován a část života strávil v exilu. Nenechal se ničím zlomit, řekl ČTK dokumentarista, disident a Karáskův přítel Jiří Fiedor.

Ve věku 78 let dnes zemřel písničkář, evangelický duchovní a bývalý poslanec Svatopluk Karásek. Informaci serveru Echo24.cz potvrdil ČTK dokumentarista, disident a Karáskův přítel Jiří Fiedor. Za totality byl Karásek perzekvován a část života strávil v exilu. Nenechal se ničím zlomit, řekl ČTK Fiedor.

Do hudebního nebe odešla undergroundová legenda a český písničkář Svatopluk Karásek známý také jako Sváťa. Hudebníkovi bylo 78 let a jako jedna z nejvýraznějších postav českého undergroundu byl stejně jako ostatní hnán komunistickou policií. O smrti Karáska napsal publicista a dokumentarista Jiří Fiedor.

Prestižní nakladatelství Oxford University Press vydá v lednu knihu české historičky Anny Hájkové o fungování vězeňské společnosti v terezínském ghettu v době druhé světové války.

Praha přispěje svému Muzeu paměti XX. století za letošní rok na provoz 9,2 milionu korun. Dotaci dnes v časných ranních hodinách schválili zastupitelé.

Prestižní nakladatelství Oxford University Press v lednu vydá knihu české historičky Anny Hájkové o fungování vězeňské společnosti v terezínském ghettu.

V pátek 18. prosince uběhlo devět let od chvíle, kdy Českou republiku zarmoutila zpráva o úmrtí prvního polistopadového prezidenta Václava Havla (†75). Jak na přítele pro eXtra.cz vzpomíná Michael Kocáb (66)? A co by podle něj řekl na dnešní dobu?

Václava Havla netřeba představovat. Každý rok se po celé České republice konají pietní akce, které připomínají jeho působení a pro ne jednu generaci se stal ikonou. Jak vzpomíná na Václava Havla jeho milovaná manželka Dagmar? Na svém Instagramu sdílela dojemnou fotografii.

Prestižní nakladatelství Oxford University Press vydá v lednu knihu české historičky Anny Hájkové o fungování vězeňské společnosti v terezínském ghettu v době druhé světové války. Publikaci The Last Ghetto (Poslední ghetto) s podtitulem Každodenní historie Terezína napsala Hájková s využitím dokumentů z 99 archivů na třech kontinentech. Historička, která působí na britské University of Warwick, to sdělila ČTK.

Má velké pronikavé oči, široký úsměv, milou tvář lemovanou blond vlasy a štíhlou postavu. Za sebou má mnoho divadelních rolí, ale první velkou filmovou herečce Barboře Bočkové svěřil až režisér Robert Sedláček ve filmu Promlčeno, který by se měl objevit v kinech v první půlce příštího roku, kde si zahraje po boku hvězd jako je Karel Roden (58) , Vilma Cibulková (57) nebo Igor Bareš (54) .

Vtipné výroky politiků, kteří ukazují, že se ve svém oboru nevyznají, nechápou danou situaci nebo se přeřeknou, jsou hitem internetu. I bez sociálních sítích ale republiku vždy bavilo analyzovat projevy politických vůdců. Do historie se zapsal také Miloš Jakeš, vlatním jménem Milouš, a jeho legendární projev pár měsíců před padnutím režimu.

Jana Poncarová si povídala s devadesátiletými ženami, které pamatují první republiku, tatíčka Masaryka, druhou světovou válku, komunistickou totalitu i dobu po sametové revoluci až po současnost, a napsala o nich knihu. Ženy, s nimiž vedla rozhovory, navštěvovaly v době rozkvětu Československa, konkrétně ve třicátých letech dvacátého století, školku, maximálně první stupeň základní školy.

Jak lépe učit třeba o moderních dějinách? Na webu JSNS.cz jsou k dispozici stovky audiovizuálních materiálů, které mohou výuku oživit. Za normálních okolností si z nich mohou vybírat učitelé, na jaře je ale organizace Člověk v tísni, pod kterou vzdělávací portál patří, dala k dispozici všem.

Po sametové revoluci se Češi se Slováky museli dohodnout na tom, jak se bude jejich nový stát vlastně jmenovat. Název Československá federativní republika (ČSFR) byl pro mnohé nepřípustný. Mezi zákonodárci tak vypukl „názvový“ spor, který se úsměvně nazývá jako pomlčková válka. Vzhledem k tomu, že se celá debata nesla ve značně emocionálním duchu, naznačovala mezi lidmi začátek konce společného státu. A proč si to celé nepřipomenout.

Když jí bylo deset, zveřejnili jí první básně v novinách, v sedmnácti dostala za první časopisecky vydanou novelu honorář šedesát korun. To bylo na konci třicátých let opravdové jmění.

Letecké eso, první člověk, který překonal rychlost zvuku, první člověk, který letěl rychleji než Mach 2. Ve zkratce to byl nejrychlejší muž 50. let minulého století, o jehož skonu dorazila dnes ráno zpráva.

Lennonova zeď na Velkopřevorském náměstí se již krátce po svém vzniku stala pražským fenoménem, jehož význam dalece přesáhl prosté vzpomínkové místo věnované hudební legendě.

Sedm lednových dnů roku 1989, během nichž se probudila česká veřejnost, dostalo název Palachův týden. Od 15. do 21. ledna se na Václavském náměstí sešli lidé, aby protestovali proti potlačení vzpomínkové akce k uctění památky Jana Palacha.