Před 1 měsícem
Na začátku 90. let stály tisíce vietnamských dělníků před těžkým rozhodnutím: vrátit se do vzdálené vlasti, nebo zkusit štěstí v cizí zemi, která se přes noc proměnila takřka k nepoznání. Sametová revoluce totiž rozmetala celý systém, jenž je do Československa kdysi přivedl, fabriky propouštěly a mezivládní smlouvy braly za své. Mnozí i přesto zůstali a rozhodli se sáhnout po rozkládacím stánku a levném zboží – protože to bylo to jediné, co měli po ruce. Abychom dokázali pochopit, proč zrovna Vietnamci, musíme se vrátit o pár desítek let zpátky. Praha a Hanoj totiž navázaly diplomatické styky již v roce 1950, přičemž od té doby k nám pravidelně mířily skupiny severovietnamských studentů, učňů a praktikantů – šlo o jakousi pomoc zemi, která byla naprosto zdevastovaná a vyčerpaná dlouhými válkami. Skutečně velký příliv ale nastal až v 70. a 80. letech, kdy se z příchozích stali především dělníci.
