Savana

V září a říjnu mají návštěvníci Průhonického parku jedinečnou příležitost spatřit výstavu Botanického ústavu AV ČR „Africká savana objektivem fotopastí“. Fotografie, které zachycují život zvířat v Krugerově národním parku, jsou doplněny informacemi o aktuálním výzkumu biodiverzity africké savany.

Společnost Webglobe, s. r. o. patřící do skupiny WY Group, koupila hostingovou firmu savana.cz. Webglobe o tom informovala v tiskové zprávě. Majitel savana.cz Pavel Höfner bude hosting řídit i nadále v rámci Webglobe, a to na pozici Managing Director. Pro zákazníky savana.cz se momentálně nic nemění. „Spojením našich firem budeme moci zúročit náš technologický potenciál a posunout náš byznys dál. Věříme, že z tohoto spojení budou profitovat především naši zákazníci a partneři,“ říká Pavel…

Najdete ho na rumištích i pastvinách, podél cest či železničních tratích. Daří se mu zejména na sušších písečných plochách, ve stepích a savanách. Roste však i u nás. Řeč je o kotvičníku pozemním, jenž svými léčivými účinky má příznivý vliv na lidský organismus.

Kouzelný pohled do lví smečky, kde zrovna matky vychovávají svá mláďata a vytvářejí tak nové příběhy přímo v srdci africké savany.

Vstávat s výhledem na gepardy či slony. To už není jen otázka autentických afrických savan. Za obdobným zážitkem se mohou zájemci nově vydat také do britského West Midlands Safari Parku, kde se otevřely luxusní domky sousedící přímo s výběhy zvířat. A termíny jsou takřka zaplněny až do konce roku.

Brněnská zoo vybuduje zázemí pro pštrosy v expozici Africká savana, s výstavbou by se mělo začít ještě letos. Do zoo tak přibude další chovaný druh. V tiskové zprávě to uvedl brněnský magistrát.

/ANKETA/ Návštěvníci brněnské zoo uvidí po víc než pěti letech pštrosy. Samec a tři samice získají zázemí v expozici Africká savana. S jeho výstavbou mají dělníci začít ještě letos.

Když uviděl francouzský pár na internetu před dvěma lety nabídku na koupi savanové kočky, neváhal vytáhnout z kapsy šest tisíc eur (162 tisíc korun). Manželé z Le Havru ale zůstali v šoku, když po několika dnech zjistili, že mají doma malého tygra.

Podle švédských vědců je čtyřicet procent amazonského pralesa kvůli nedostatku vlhkosti na pokraji nevratné proměny.

V důsledku globálního oteplování hrozí dvěma pětinám amazonského pralesa přeměna na savanu. Za umírání plící světa mohou rostoucí emise a menší srážky. Transformace se týká i dalších tropických deštných pralesů.

Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

Každá země má své specifické environmentální téma. A stejně jako se Češi nemohou pořád domluvit, zda je kůrovec na Šumavě příčinou, nebo důsledkem problémů, v Austrálii nemají pořád jasno, jak dalece byla jejich příroda v historii ovlivněna domorodými obyvateli, Aboridžinci. Může se to zdát jako podružné téma pro debaty etnografů a ekologů, ale dopady má zásadní. Rozhoduje totiž o směřování ochrany přírody celého kontinentu. Píše o tom Phys.org.

Sloni spotřebují obrovské množství potravy, a proto jim hledání zelených větví a listů zabere prakticky veškerý čas. Sloní stádo se pohybuje po obrovské ploše, protože konkrétní oblast potřebuje po „sloní návštěvě“ vždy nějaký čas na zotavenou. Tlustokožci ovšem savanám neškodí, naopak...

Pokud poměřujeme poškozování globálního klimatu prizmatem rozvinutých zemí, uvidíme velkou spotřebu fosilních paliv, neúnosný rozvoj městské infrastruktury, nebo vypalování původního lesa kvůli jeho náhradě plantážemi. Kvůli chudobě a pastvě dochází k přeměně krajiny na savany a pouště. Neúnosně spásaná krajina se přehřívá. Je to velký, ale málo zmiňovaný problém.

Pokud budeme rybu soudit podle její schopnosti šplhat na strom, dobrého hodnocení nedosáhne. A podobné je to i s rozsáhlými travními ekosystémy v asijských tropech. Pokud je budeme hodnotit z hlediska pokryvnosti dřevinami, přijdou nám, své mimořádnosti a ekologické důležitosti navzdory, jako nehezký a degradovaný les. Píše o tom odborný žurnál Biological Conservation.

Devastace amazonského tropického pralesa prudce stoupla. Podle dat brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) přišel brazilský deštný prales za necelý rok, tedy za období mezi srpnem 2018 a červencem 2019, o obrovskou plochu vegetace o velikosti 9762 km². To je pro představu o něco větší rozloha, než má například Kypr (9251 km²).