Sibiř

Rusko se blíží k tomu, co americký analytik Paul Warburg ve svém komentáři na YouTube označuje za temný demografický milník. Je zemí, která ve válce proti Ukrajině přišla o více než 1,3 milionu mužů,…

Vzduch tu chutná po kovu a pálí v plicích. Pro většinu z nás je to scéna z postapokalyptického filmu. Pro 175 tisíc lidí v ruském Norilsku je to ale obyčejný den. Jak se žije v místě, které dostalo nálepku nejjedovatějšího města světa?

Rusové často viní z problémů místní úředníky, zatímco Putina vnímají jako ochránce, který o jejich strastech neví.

Stačilo několik minut nepozornosti a jedno fatální rozhodnutí. Let Aeroflot 593 se stal symbolem selhání člověka i techniky. Co přesně se odehrálo v kokpitu moderního Airbusu a proč neměli piloti šanci katastrofu odvrátit?

Před dvaatřiceti lety udělal pilot ruského letu Aeroflot 593 fatální chybu. Během letu nechal své děti vyzkoušet si řízení letadla. Jeho syn však nechtěně vypnul autopilota, čímž převzal plnou kontrolu nad strojem. Letadlo se začalo nebezpečně naklánět a posádka si uvědomila, že se situace vymyká kontrole. Nahrávka z černé skříňky zachytila jejich poslední slova i zoufalé pokusy stav zvládnout. Tento týden ji zveřejnil portál Daily Mail.

V roce 2018 zamotal vědcům po celém světě hlavy záhadný nález ostatků z doby kamenné. Drobný úlomek kostí, který byl šest let předtím odnesen z nitra sibiřské jeskyně Denisova, totiž patřil potomkovi dvou odlišných lidských druhů.

Ojmjakon, ruská vesnice na Sibiři, běžně v zimě zažívá extrémní mrazy s teplotami klesajícími až k −60 °C. Letos je však počasí mimořádně mírné už od začátku zimy a padá jeden teplotní rekord za druhým. Jen v březnu jich přibylo osm a teplota dokonce vzácně vystoupala nad bod mrazu.

Na okraji města Salechard, hlavního města Jamalsko-něnecké autonomní oblasti, leží nikdy nepoužívané pozůstatky železnice. Trať měla spojit právě Salechard s městem Igarka, později vešla ve známost jako "železnice smrti”. Tato plánovaná trať o délce 1 300 kilometrů měla být součástí transpolární linky a měla spojit východní a západní části Sibiře. Trať nebyla kvůli těžkým přírodním podmínkám nikdy dokončena.

Souhvězdí na čínské vlajce symbolizuje jednotu, vděk a podřízenost malých hvězd (dělníci, rolníci, drobná buržoasie a vlastenecký kapitalismus) vůči hvězdě velké, hvězdě patřící straně komunistické.

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.

Zatímco se příroda probouzí do jara, z Ruska míří vlna ledového vzduchu. Meteorologové varují před prudkým ochlazením.

Složité chirurgické zákroky zjevně nejsou výsadou moderní éry. Nové výzkumy lebky staré dvě a půl tisíciletí tento zažitý pohled zásadně mění. Ukázalo se, že žena z pazyrycké kultury - kočovného kmene doby železné - podstoupila na jihu Sibiře náročnou operaci čelisti.

Polský informatik a dobrodruh Maciej Besta je odborník na sólové horolezení a expedice v extrémním mrazu. Už deset let se pohybuje v nejchladnějších a nejnepřístupnějších horských pásmech a plošinách na světě.

Posledních pár dní mají milovníci přírody na pozorování severských hus v jejich nejvýznamnějším zimovišti v České republice, kterým je vodní dílo Nové Mlýny na jihu Moravy. Ornitologové odhadují, že jich je tam nyní okolo 15 000. S přibývajícím oteplením jich začne ubývat. Nejkrásnější pohled na ně je při jejich ranním hromadném vzletu do polí.

Stanice Kalejkino vzplála v pondělí po ukrajinském útoku. Podle ruských úřadů funguje dál normálně, ale na místě hořelo ještě druhý den a agentura Reuters citovala údaje o poklesu příjmu ropy do sítě.

Tragická nehoda se stala na jihovýchodě Sibiře. Do zamrzlého Bajkalského jezera se propadl autobus s čínskými turisty a osm lidí v hlubinách zemřelo, včetně jednoho dítěte. Přežít se podařilo pouze jednomu cestujícímu. Turistický autobus směřoval přes zamrzlou hladinu v období, kdy to bylo zakázané a hrozilo, že se led proboří, píše německý deník Bild.

Ruská Sibiř je obrovské území, které je větší než celá Evropa, ale žije zde jenom kolem 40 milionů lidí. Většinu už tvoří Rusové, ale pořád zde přebývá velké množství původních malých národů. Potomky některých jiných národů sem zase násilím přestěhoval Stalin. Právě zástupce malých národů, z nichž se některé postupně asimilují a vymírají, zachytil ve svém projektu fotograf Alexander Chimušin.

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.

Boris a Anna se stali oběťmi systému, pro který jejich láska nebyla důležitá. Když je pak šťastná náhoda svedla po šedesáti letech znovu dohromady, rozhodli se, že už je nikdy nic nerozdělí.

Rusko je rozlohou největší stát na světě a velké teplotní rozdíly jsou zde běžné. Avšak aby byl v jeden den mezi nejteplejším a nejchladnějším místem rozdíl přes 80 °C, to je opravdu neobvyklé. Přesně to se stalo v pondělí.

Je to jeden z mnoha zoufalých hlasů současného Ruska, naše bídné platy stačí sotva na bydlení. Mnozí Rusové jsou na tom špatně, a nejhůř snad učitelé, kteří musí vystačit i s výdělky kolem šesti tisíc korun měsíčně.

Vypadá jako kříženec medvěda s jezevcem a váhou se vyrovná sotva střednímu psovi. Přesto si v severské divočině vybudoval pověst tvora, jehož odvaha hraničí se šílenstvím. Rosomák sibiřský, šelma, jejíž síla a drzost absolutně neodpovídají jejím fyzickým rozměrům, si troufne i na smečku vlků.

Vědci se díky nálezu zmrzlého mamuta posunuli nejen v pochopení, jak se ve zvířatech předávají genetické informace, ale i v romantické snaze vrátit ho do života díky genetickému inženýrství. Není však jisté, zda to dává smysl.

Renomovaný festival fotografie Circulation, který se každoročně koná od března do května v Paříži, letos představil série fotografií Tomeu Colla. Fotograf původem z Mallorky je pořídil v zapomenutém městě Vorkuta, které uprostřed ničeho začali ve 30. letech stavět vězni gulagu. Jak vypadá místo, odkud existuje jedno letecké spojení s Moskvou za týden, kde panují dlouhé měsíce mrazu a kde si lidé sami vyrábějí sněhové pluhy?

Sibiřský permafrost vydal rekordní nález. Virus z dob mamutů ožil po 48 500 letech a je stále infekční. Tání ledu může uvolnit i další neznámá rizika.

V únoru 1947 dopadl na Sibiři obří železný meteorit Sikhote-Alin. Exploze jasnější než slunce vyvolala paniku z jaderného útoku a proměnila tajgu v měsíční krajinu.

Pelmeně, tradiční ruské jídlo, si získaly srdce gurmánů po celém světě. Tyto […] Příspěvek Pelmeně (taštičky) – Připravte si oblíbenou pochoutku zobrazený nejdříve Tipio.cz.

Z brutálního vraha se stal válečným hrdinou. To je ve zkratce příběh padesátiletého Michaila Moškina z vesnice Aksarka na poloostrově Jamal na severozápadě Sibiře.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl muž, který dokázal nahlédnout do lidské duše hlouběji než většina lékařů i filozofů dohromady. Nepsal o hrdinech, kteří vítězí. Ale o lidech, kteří padají, pochybují, hřeší a znovu se zvedají.

Stejně jako se liší jeho styl cestování od způsobu cestování běžných turistů, tak se liší i styl a forma jeho knih od běžných cestopisů.

Příběh československých legií v Rusku provázejí legendy, které znějí lépe než skutečnost. Které vznikly z propagandy, které z chaosu občanské války a co z našich vlastních představ o hrdinství?

Adam Borejko se vydal na trochu šílenou zimní sibiřskou cestu na kole. Chtěl ujet 914 kilometrů z Jakutska do Ojmjakonu. Zprvu se zdálo, že se polskému dobrodruhovi daří. Urazil 406 kilometrů, téměř polovinu cesty, nejchladnější oblastí severní polokoule.

Představte si tisíce a tisíce kilometrů lesů… Sibiř se rozprostírá na neuvěřitelné rozloze třinácti milionů kilometrů čtverečních. Příroda tady je panensky krásná, surová a divoká, ale lidé tu mají srdce na dlani.

Chybějící silniční infrastruktura, extrémní mrazy, hluboký sníh, bažiny a permafrost si vynutily vývoj zcela nové generace terénních vozidel. Jedním z nejambicióznějších projektů této éry se stal experimentální šestikolový stroj ZIL E167 z roku 1962.

Před nedávnem byly nalezeny dopisy, které psal generál Karel Kutlvašr z komunistických kriminálů. Ukazují nejen jeho charakter či prostý vztah k lidem, které měl rád, ale jsou i dokladem kruté a nespravedlivé etapy našich dějin.

Existují kouty naší planety, kde se rtuť teploměru propadá do hodnot, které si ani neumíme představit. Kde slina zmrzne dřív, než dopadne na zem, a kde se auta v zimě raději vůbec nevypínají? Pojďte se s námi podívat na nejchladnější adresy světa!

Se vzhledem některých zvířat si matka příroda skutečně vyhraje. Drobný přežvýkavec, který baští zejména lišejníky, svým zjevem doslova budí strach. Důvod tkví v jeho dlouhých zubech, a tak ho všichni spojují se sáním krve.

Narodila se v lese, vyrůstala bez civilizace a většinu života strávila tam, kam se lidé bojí vstoupit. Agafja Lykovová je poslední přeživší rodiny, která čtyřicet let žila v úplné izolaci.

Představte si místo, kde se zima nestřídá s létem, ale s ještě větší zimou. Město, kde se voda mění v led dřív, než dopadne na zem, kde se běžné úkoly mění v malé expedice a kde lidé přesto žijí plnohodnotné životy. Jak vypadá každodennost tam, kde je mráz neúprosným vládcem a kde se pod zemí skrývá jedno z největších bohatství planety?

Na pohřebišti Zelenyj Yar na Sibiři kopali archeologové více než dvacet let, místo ale stále obestírá mnoho záhad. Kdo byli lidé, jejichž mumie zde objevili? Mohli skutečně pocházet až z daleké Persie? Vykopávky provází různá neštěstí a těžkosti, způsobují to snad duchové těchto dávných obyvatel?

Největší sériově vyráběný nákladní letoun v historii lidstva AN 124 Ruslan ve statistikách leteckých nehod příliš často nefiguruje. Ale pár tragických havárii tohoto čtyřmotorového vzdušného kolosu se přeci jen stalo.

V roce 1949 narazil sovětský geolog uprostřed sibiřské tajgy na čtyřicet metrů vysoký kužel z vápence - bez jakékoli stopy po sopce či dopadu meteoritu. Patomský kráter vznikl před asi 500 lety neznámým způsobem. Expedice našly anomálie a stromy rostoucí jako po ozáření - přestože je radiace normální. Co se tu skutečně stalo?

Přesně před 100 lety naměřili v Ojmjakonu rekordních minus 71,2 °C. V nejchladnější osadě světa auta motor nikdy nevypínají a země je trvale zmrzlá na kost.

Nedávno zde mezi texty rezonovala myšlenka, že se Čína chystá zabrat území oslabeného Ruska. V tomto článku sinologa Víta Vojty se dočtete, proč je to krajně nepravděpodobná varianta dalšího vývoje.

Reportáž o bývalé vězeňské kolonii GULAGu v jamalském Charpu, dnes jedné z nejkrutějších ruských věznic za polárním kruhem, kde skončil mezi vrahy a teroristy a nakonec i zemřel Alexej Navalnyj.

Pokud je vám při -10°C chladno a stěžujete si, když po ránu musíte škrábat okno svého vozu, možná už jste si taky v minulých dnech ulevili okřídlenou hláškou o zimě „jako v Rusku“. Odkdy to říkáme?

Zamrzlá v čase po dobu 14 tisíc let. Štěňata pravěkého vlka nalezená v sibiřském permafrostu v sobě ukrývala nečekaný poklad, zbytek své poslední hostiny. DNA z kousku masa nosorožce srstnatého nyní přepisuje dějiny a odhaluje, proč tito obři skutečně vyhynuli. Byl to lov, nebo drsná změna klimatu?

Jakutsk je považován za nejchladnější velké město světa. Přes 300 tisíc lidí tu žije v podmínkách, kde zimní teploty běžně klesají i k padesáti stupňům pod nulou a denní světlo je vzácností. Přesto tu život funguje normálně, nikdo si nestěžuje a město se ani v největších mrazech nezastaví.

Analýza fenoménu „stěhování národů“ v kontextu 21. století. Studie redefinuje historický termín na základě demografických dat a geopolitických trendů a identifikuje současnou globální nestabilitu jako počátek nové epochy masové mobility.

O unikátních archeologických objevech pozůstatků záhadné neznámé civilizace za polárním kruhem na Jamalu (v Jamalo-Něneckém autonomním okruhu RF). Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

V mrazivé noci vás probouzí zuřivé bušení na dveře. Není to zdvořilé zaklepání souseda. Intenzivní klepání se nese nocí. Zvuk lidské pěsti, která mlátí do dřeva silou někoho, kdo ví, že za jeho zády stojí smrt. Venku je minus dvacet.

Nález v uhelném dole u vesnice Ržavčik v Kemerovské oblasti má představovat zásadní bod v novodobé historii archeologie a geologie. Je ale skutečný?

Boj s nožem není ve válce Ruska s Ukrajinou běžným jevem, ale přesto k němu došlo. Když voják svého nepřítele přemohl, nechal ho se rozloučit a dožít.

Přetrvávající nízké teploty nad Kanadou a rozkolísaný polární vír umožní další vpád arktického vzduchu do středních a východních částí USA. V době příchodu může jít o nejchladnější vzduchovou hmotu na Zemi. Hrozí sněhové bouře, ledovka i čtyřicetistupňové mrazy.

Obsah žaludku vlčete z doby ledové odhalil tajemství vyhynutí srstnatých nosorožců. Analýza zbytků jeho poslední večeře ukázala pravděpodobný důvod vymizení těchto impozantních tvorů na konci poslední doby ledové.

V zemi mrazu a ledu žijí praví umělci v přežití. Mohutní lední medvědi jsou obávaní lovci perfektně vybavení pro život v prostředí, kde by lidem tuhl úsměv na rtech. Jak dokážou přežít a co je ohrožuje?

Pojednání o šamanských obřadech a náboženských tradicích ugrofinských národů západní Sibiře - Chantů a Mansijců. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

Mumifikované vlče staré 14 400 let ukrývalo v žaludku tkáň srstnatého nosorožce. Vědcům se z ní podařilo rekonstruovat kompletní genom a odhalit překvapivá zjištění o náhlém zániku druhu.

Článek na SNOW.CZ: Sto let svět věřil, že lyže přišly z hlubin Sibiře. Že Evropa se na nich naučila jezdit až dodatečně. Jenže nové archeologické nálezy a genetické mapy mluví jasně: první lyžaři žili západně od Uralu, v krajině jezer a mokřadů kolem Baltu. Dějiny lyžování se přepisují – a Evropa v nich hraje hlavní roli.

Polární vír je značně rozkolísaný, což umožňuje průnik arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek. A naopak do polární oblasti se dostává teplejší vzduch. To přináší i řadu extrémů teplot. Na severní polokouli jsou tak v závislosti na oblasti výrazně nadprůměrné nebo podprůměrné teploty a padají i teplotní rekordy.