Sibiř

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.

Boris a Anna se stali oběťmi systému, pro který jejich láska nebyla důležitá. Když je pak šťastná náhoda svedla po šedesáti letech znovu dohromady, rozhodli se, že už je nikdy nic nerozdělí.

Rusko je rozlohou největší stát na světě a velké teplotní rozdíly jsou zde běžné. Avšak aby byl v jeden den mezi nejteplejším a nejchladnějším místem rozdíl přes 80 °C, to je opravdu neobvyklé. Přesně to se stalo v pondělí.

Je to jeden z mnoha zoufalých hlasů současného Ruska, naše bídné platy stačí sotva na bydlení. Mnozí Rusové jsou na tom špatně, a nejhůř snad učitelé, kteří musí vystačit i s výdělky kolem šesti tisíc korun měsíčně.

Vypadá jako kříženec medvěda s jezevcem a váhou se vyrovná sotva střednímu psovi. Přesto si v severské divočině vybudoval pověst tvora, jehož odvaha hraničí se šílenstvím. Rosomák sibiřský, šelma, jejíž síla a drzost absolutně neodpovídají jejím fyzickým rozměrům, si troufne i na smečku vlků.

Vědci se díky nálezu zmrzlého mamuta posunuli nejen v pochopení, jak se ve zvířatech předávají genetické informace, ale i v romantické snaze vrátit ho do života díky genetickému inženýrství. Není však jisté, zda to dává smysl.

Renomovaný festival fotografie Circulation, který se každoročně koná od března do května v Paříži, letos představil série fotografií Tomeu Colla. Fotograf původem z Mallorky je pořídil v zapomenutém městě Vorkuta, které uprostřed ničeho začali ve 30. letech stavět vězni gulagu. Jak vypadá místo, odkud existuje jedno letecké spojení s Moskvou za týden, kde panují dlouhé měsíce mrazu a kde si lidé sami vyrábějí sněhové pluhy?

Sibiřský permafrost vydal rekordní nález. Virus z dob mamutů ožil po 48 500 letech a je stále infekční. Tání ledu může uvolnit i další neznámá rizika.

V únoru 1947 dopadl na Sibiři obří železný meteorit Sikhote-Alin. Exploze jasnější než slunce vyvolala paniku z jaderného útoku a proměnila tajgu v měsíční krajinu.

Pelmeně, tradiční ruské jídlo, si získaly srdce gurmánů po celém světě. Tyto […] Příspěvek Pelmeně (taštičky) – Připravte si oblíbenou pochoutku zobrazený nejdříve Tipio.cz.

Z brutálního vraha se stal válečným hrdinou. To je ve zkratce příběh padesátiletého Michaila Moškina z vesnice Aksarka na poloostrově Jamal na severozápadě Sibiře.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl muž, který dokázal nahlédnout do lidské duše hlouběji než většina lékařů i filozofů dohromady. Nepsal o hrdinech, kteří vítězí. Ale o lidech, kteří padají, pochybují, hřeší a znovu se zvedají.

Stejně jako se liší jeho styl cestování od způsobu cestování běžných turistů, tak se liší i styl a forma jeho knih od běžných cestopisů.

Příběh československých legií v Rusku provázejí legendy, které znějí lépe než skutečnost. Které vznikly z propagandy, které z chaosu občanské války a co z našich vlastních představ o hrdinství?

Adam Borejko se vydal na trochu šílenou zimní sibiřskou cestu na kole. Chtěl ujet 914 kilometrů z Jakutska do Ojmjakonu. Zprvu se zdálo, že se polskému dobrodruhovi daří. Urazil 406 kilometrů, téměř polovinu cesty, nejchladnější oblastí severní polokoule.

Představte si tisíce a tisíce kilometrů lesů… Sibiř se rozprostírá na neuvěřitelné rozloze třinácti milionů kilometrů čtverečních. Příroda tady je panensky krásná, surová a divoká, ale lidé tu mají srdce na dlani.

Chybějící silniční infrastruktura, extrémní mrazy, hluboký sníh, bažiny a permafrost si vynutily vývoj zcela nové generace terénních vozidel. Jedním z nejambicióznějších projektů této éry se stal experimentální šestikolový stroj ZIL E167 z roku 1962.

Před nedávnem byly nalezeny dopisy, které psal generál Karel Kutlvašr z komunistických kriminálů. Ukazují nejen jeho charakter či prostý vztah k lidem, které měl rád, ale jsou i dokladem kruté a nespravedlivé etapy našich dějin.

Existují kouty naší planety, kde se rtuť teploměru propadá do hodnot, které si ani neumíme představit. Kde slina zmrzne dřív, než dopadne na zem, a kde se auta v zimě raději vůbec nevypínají? Pojďte se s námi podívat na nejchladnější adresy světa!

Se vzhledem některých zvířat si matka příroda skutečně vyhraje. Drobný přežvýkavec, který baští zejména lišejníky, svým zjevem doslova budí strach. Důvod tkví v jeho dlouhých zubech, a tak ho všichni spojují se sáním krve.

Narodila se v lese, vyrůstala bez civilizace a většinu života strávila tam, kam se lidé bojí vstoupit. Agafja Lykovová je poslední přeživší rodiny, která čtyřicet let žila v úplné izolaci.

Představte si místo, kde se zima nestřídá s létem, ale s ještě větší zimou. Město, kde se voda mění v led dřív, než dopadne na zem, kde se běžné úkoly mění v malé expedice a kde lidé přesto žijí plnohodnotné životy. Jak vypadá každodennost tam, kde je mráz neúprosným vládcem a kde se pod zemí skrývá jedno z největších bohatství planety?

Na pohřebišti Zelenyj Yar na Sibiři kopali archeologové více než dvacet let, místo ale stále obestírá mnoho záhad. Kdo byli lidé, jejichž mumie zde objevili? Mohli skutečně pocházet až z daleké Persie? Vykopávky provází různá neštěstí a těžkosti, způsobují to snad duchové těchto dávných obyvatel?

Největší sériově vyráběný nákladní letoun v historii lidstva AN 124 Ruslan ve statistikách leteckých nehod příliš často nefiguruje. Ale pár tragických havárii tohoto čtyřmotorového vzdušného kolosu se přeci jen stalo.

V roce 1949 narazil sovětský geolog uprostřed sibiřské tajgy na čtyřicet metrů vysoký kužel z vápence - bez jakékoli stopy po sopce či dopadu meteoritu. Patomský kráter vznikl před asi 500 lety neznámým způsobem. Expedice našly anomálie a stromy rostoucí jako po ozáření - přestože je radiace normální. Co se tu skutečně stalo?

Přesně před 100 lety naměřili v Ojmjakonu rekordních minus 71,2 °C. V nejchladnější osadě světa auta motor nikdy nevypínají a země je trvale zmrzlá na kost.

Nedávno zde mezi texty rezonovala myšlenka, že se Čína chystá zabrat území oslabeného Ruska. V tomto článku sinologa Víta Vojty se dočtete, proč je to krajně nepravděpodobná varianta dalšího vývoje.

Reportáž o bývalé vězeňské kolonii GULAGu v jamalském Charpu, dnes jedné z nejkrutějších ruských věznic za polárním kruhem, kde skončil mezi vrahy a teroristy a nakonec i zemřel Alexej Navalnyj.

Pokud je vám při -10°C chladno a stěžujete si, když po ránu musíte škrábat okno svého vozu, možná už jste si taky v minulých dnech ulevili okřídlenou hláškou o zimě „jako v Rusku“. Odkdy to říkáme?

Zamrzlá v čase po dobu 14 tisíc let. Štěňata pravěkého vlka nalezená v sibiřském permafrostu v sobě ukrývala nečekaný poklad, zbytek své poslední hostiny. DNA z kousku masa nosorožce srstnatého nyní přepisuje dějiny a odhaluje, proč tito obři skutečně vyhynuli. Byl to lov, nebo drsná změna klimatu?

Jakutsk je považován za nejchladnější velké město světa. Přes 300 tisíc lidí tu žije v podmínkách, kde zimní teploty běžně klesají i k padesáti stupňům pod nulou a denní světlo je vzácností. Přesto tu život funguje normálně, nikdo si nestěžuje a město se ani v největších mrazech nezastaví.

Analýza fenoménu „stěhování národů“ v kontextu 21. století. Studie redefinuje historický termín na základě demografických dat a geopolitických trendů a identifikuje současnou globální nestabilitu jako počátek nové epochy masové mobility.

O unikátních archeologických objevech pozůstatků záhadné neznámé civilizace za polárním kruhem na Jamalu (v Jamalo-Něneckém autonomním okruhu RF). Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

V mrazivé noci vás probouzí zuřivé bušení na dveře. Není to zdvořilé zaklepání souseda. Intenzivní klepání se nese nocí. Zvuk lidské pěsti, která mlátí do dřeva silou někoho, kdo ví, že za jeho zády stojí smrt. Venku je minus dvacet.

Nález v uhelném dole u vesnice Ržavčik v Kemerovské oblasti má představovat zásadní bod v novodobé historii archeologie a geologie. Je ale skutečný?

Boj s nožem není ve válce Ruska s Ukrajinou běžným jevem, ale přesto k němu došlo. Když voják svého nepřítele přemohl, nechal ho se rozloučit a dožít.

Přetrvávající nízké teploty nad Kanadou a rozkolísaný polární vír umožní další vpád arktického vzduchu do středních a východních částí USA. V době příchodu může jít o nejchladnější vzduchovou hmotu na Zemi. Hrozí sněhové bouře, ledovka i čtyřicetistupňové mrazy.

Obsah žaludku vlčete z doby ledové odhalil tajemství vyhynutí srstnatých nosorožců. Analýza zbytků jeho poslední večeře ukázala pravděpodobný důvod vymizení těchto impozantních tvorů na konci poslední doby ledové.

V zemi mrazu a ledu žijí praví umělci v přežití. Mohutní lední medvědi jsou obávaní lovci perfektně vybavení pro život v prostředí, kde by lidem tuhl úsměv na rtech. Jak dokážou přežít a co je ohrožuje?

Pojednání o šamanských obřadech a náboženských tradicích ugrofinských národů západní Sibiře - Chantů a Mansijců. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

Mumifikované vlče staré 14 400 let ukrývalo v žaludku tkáň srstnatého nosorožce. Vědcům se z ní podařilo rekonstruovat kompletní genom a odhalit překvapivá zjištění o náhlém zániku druhu.

Článek na SNOW.CZ: Sto let svět věřil, že lyže přišly z hlubin Sibiře. Že Evropa se na nich naučila jezdit až dodatečně. Jenže nové archeologické nálezy a genetické mapy mluví jasně: první lyžaři žili západně od Uralu, v krajině jezer a mokřadů kolem Baltu. Dějiny lyžování se přepisují – a Evropa v nich hraje hlavní roli.

Polární vír je značně rozkolísaný, což umožňuje průnik arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek. A naopak do polární oblasti se dostává teplejší vzduch. To přináší i řadu extrémů teplot. Na severní polokouli jsou tak v závislosti na oblasti výrazně nadprůměrné nebo podprůměrné teploty a padají i teplotní rekordy.

Teploty u nás v minulých dnech klesly trošku hlouběji pod nulu, na silnicích jsou kalamity a kdo může, ten raději ani nevychází. To v Jakutsku by si takového „chladu“ sotva všimli. Zima tady má totiž úplně jiné grády! Teploty běžně klesají pod minus 40 °C a v některých dnech přesahují i minus 60 °C.

V Česku udeřily silnější mrazy, než na jaké jsme zvyklí, a mluví se o extrému. Lidé vytahují nejteplejší bundy a zima se stává hlavním tématem dne. Jenže skutečný extrém vypadá úplně jinak.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.

Jakutsk, hlavní město ruské Sacha republiky, drží světový primát, o který by mnoho jiných měst nestálo. Je totiž považováno za nejmrazivější trvale obydlené město planety. Zimní minima propadající se hluboko pod −50 °C pravidelně testují odolnost místních obyvatel.

Reportáž z mé další potulky po stopách stalinského GULAGu na Tajmyru, okolo jezera Lama uprostřed plošiny Putorana, daleko za polárním kruhem. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na Tajmyr.

Když v Česku rtuť teploměru klesne pod minus dvacet stupňů Celsia, jde o poměrně výjimečnou záležitost. V ruském Jakutsku, největším městě na severovýchodě Sibiře, v zimě běžně klesá teplota na dvojnásobek. I v takových podmínkách lze dlouhodobě žít, pokud člověk dodržuje určitá pravidla a zvykne si na místní specifika. Třeba auta tu odpočívají pod kabátem a v ledničce mají lidé tepleji než venku.

Která metropole se může pyšnit titulem nejchladnějšího města na světě?

Reportáž o cestách po arktickém poloostrově Jamal a návštěvě ledového podzemního komplexu v hloubi permafrostu v Novém Portu. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

V Rusku byli jen čísla, v Indii se stali dětmi. Indický vládce Jam Sahib roku 1942 otevřel brány svého vlastního domu, aby v něm tisícovce osiřelých polských dětí vrátil ztracené dětství. Některé z nich na něj s láskou vzpomínají dodnes.

Dvanáct snímků, dvanáct příběhů uplynulého týdne z celého světa. Od mrazivých ulic Sibiře přes zaplněné náměstí v New Yorku až po vánoční koupání v Barceloně a dramatické útoky v Kyjevě. Každý záběr zachycuje jinou tvář světa, radost, víru, tradici i bolest, jak ji v posledních dnech prožívali lidé napříč kontinenty.

Na Česko se ženou mimořádně kruté mrazy. Jak uvedli meteorologové na sociálních sítích, teploty spadnou extrémně hluboko a nad nulu se nedostanou ani v odpoledních maximech. Extrémně chladné počasí vydrží několik dnů za sebou. K oteplení má dojít až ke konci týdne.

Když se řekne zima, většině lidí se vybaví chladné počasí, krátké dny a mráz, ale, nejde jenom o to. Extrémy v oblasti zimních teplot někdy doslova lámou rekordy. Víte, v kterých oblastech světa padá rtuť teploměry nejhlouběji?

Reportáž z návštěvy Vorkuty a pozůstatků jednoho z nejkrutějších lágrů gukagu - Vorkutlagu - za polárním kruhem v Republice Komi. Výňatek z „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2. díl.

O pohanském revivalu a duchovní obrodě Sibiře, resp. kříšení staroslovanských mýtů a  pokusech o ruskou ideologickou verzi prehistorie světa. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na Tajmyr.

Moskva - V Jakutsku na východě Sibiře, jehož metropole Jakutsk se těší pověsti nejstudenějšího velkoměsta na světě, trvá zima devět měsíců v roce. Přesto se místní služby specializované na vypořádávání se s nástrahami zimy nechají pokaždé zaskočit. A Sibiřané reptají kvůli zledovatělým silnicím a zpoždění hromadné dopravy, napsal portál The Moscow Times.

Příběh rodiny Lykovových, která utekla před sovětskou represí a přežila 42 let v naprosté izolaci uprostřed sibiřské tajgy, připomíná děj hollywoodského filmu – jen s tím rozdílem, že se skutečně stal.