Školní jídelna

Papírově jsme Skandinávie, v hrnci normalizace. Vyhláška z roku 2025 dala školním jídelnám naději. Současná úprava se stala trojským koněm byznysu a děti budou dál tloustnout. O zdraví tu nejde. Kdo do škol dodá tuny polotovarů?

Ryby, luštěniny, pseudoobiloviny, neslazené nápoje, méně masa a brambor, více cereálních těstovin. Tak má vypadat jídelníček českých dětí ve školních jídelnách od září 2026. Jak se zdá, jídelníček ale narazil na to nejpodstatnější. Na své strávníky.

Na nespokojenost školáků se stravou nebo vybavením poukázal průzkum na základních školách v městské části Brno-střed. Zapojilo se do něj téměř 3000 žáků, skoro…

Kuchařky, ale i rodiče a malí strávníci si stále mohou lámat hlavu nad tím, jak se bude od příštího školního roku vařit ve školních jídelnách. Premiér Andrej Babiš (ANO) se před volbami i po nich dušoval, že zruší novou stravovací vyhlášku, nyní však hovoří spíše o nutnosti zasednout ke stolu a reformu upravit. Co konkrétně se má změnit, ale neříká a neví to ani ministři zdravotnictví a školství.

Poradce ministra zdravotnictví Rastislav Maďar kritizuje snahy zrušit novelu vyhlášky o školním stravování. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) mluví o odpadu a nejedlých obědech, epidemiolog varuje před návratem k nadbytku cukru a špatným stravovacím návykům.

Seděli jste u vychladlého jídla celou přestávku, protože jste ho nesměli nechat. Paní učitelka stála nad vámi se založenýma rukama a čekala, až dojíte tu hnědou omáčku s kusy masa. Nikdo se neptal, jestli vám to chutná, jen jestli jste to už snědli.

Nová vyhláška o školním stravování a s ní související úprava jídelníčku má podle jejích autorů přispět ke zdravější stravě dětí.Potravinářská komora ČR naopak tvrdí, že jde o ideologicky motivované změny, které mohou vést kplýtvání potravinami a omezení tradičních jídel.

Jak si základku pamatuje generace Husákových dětí v kontextu s dnešními poměry na školách? Nastínili jsme pro vás pár témat, která možná budou rezonovat s vašimi vlastními zkušenostmi. Pokud jste dětství prožili v osmdesátkách, tak budete vědět, o čem je řeč.

Školní stravování v 70. a 80. letech: Od tuhého masa a nuceného dojídání až po milované buchtičky. Jak na éru UHO a mlékových polévek vzpomínáme dnes?

Buchtičky s krémem připravíte snadno podle receptu s postupem a vychutnáte si klasiku, která nikdy neomrzí.

Každý, kdo vyrůstal v 70. či 80. letech minulého století, má zážitky ze školní jídelny pravděpodobně stále v živé paměti. Jídlo, které se tam servírovalo, mělo často jedno společné – nedalo se moc jíst. I když samozřejmě existovaly i výjimky.

Nejen školní jídelna je tvůrcem naší větší či menší lásky k různým jídlům. Ať jsme je milovali nebo nenáviděli, některé pokrmy se nám nesmazatelně vryli do paměti. Vyznáte se natolik, že jídla poznáte jen podle jednoduchých indicií?

Růžičková kapusta je buď láska na první kousnutí, nebo celoživotní trauma. Jenže není fér ji soudit podle rozvařených kuliček ze školní jídelny. Když se připraví chytře, je jemná, lehce nasládlá a překvapivě návyková.

Server PrahaIN.cz už informoval, že téměř tři měsíce platí nová pravidla pro stravování ve školních jídelnách. Vyhláška o školním stravování upravuje pravidla tak, aby děti ve škole jedly chutně, zdravě a v souladu s aktuálními poznatky.

Andrej Babiš se na Instagramu ukázal se kbelíkem plným vyhozeného jídla. V příspěvku se pravděpodobný budoucí premiér pustil do nové vyhlášky, která podle něj způsobila, že děti nechtějí jíst obědy ve školních jídelnách. Jeho slova spustila u sledujících ostrou diskuzi.

Jemnou hrachovou kaši podle tohoto receptu uvaříte do hodiny a s párkem nebo buřtem si na ní skvostně pochutná celá rodina.

Čevabčiči je jídlo, které v Česku vyvolává velmi rozdílné emoce. Někdo ho miloval už jako dítě, jinému stačí vzpomínka na kovový tác a slepené brambory a má na pár hodin vystaráno. Přitom stačí málo a z jednoduchých válečků vznikne jídlo, které se v kuchyni neztratí ani dnes.

Školy musí od tohoto školního roku zařadit do jídelníčku určité množství biopotravin.Údaje projektu Skutečně zdravá škola ukazují, že stačí vyměnit obyčejné brambory za jejich bio variantu a budou mít splněno.

Místo oběda ve školní jídelně kebab. O tom jsme nedávno hovořili s učitelkou ze základní školy v Praze 5, nezdravé stravování studentů se jí nelíbí. Téma jsme v té souvislosti probrali s odborníky. „Školní jídelna by měla udávat trend, poslouchat chutě dětí, trochu se pustit do modernizace, věnovat se stravování, aby bylo nejen výživné, ale také atraktivní,“ říká vedoucí stravování Nemocnice na Homolce a FN Motol Miroslav Krotký.

Tácy, které klouzaly, příbory, které měly vlastní charakter, a vůně, kterou byste poznali i poslepu. Školní jídelny za socialismu nebyly jen místem, kde jsme „něco pojedli“. Byly to instituce, místa, kde se psaly dějiny drožďových polévek a front na buchtičky se šodó nebo pečené kuře.

Pouze 27 polévek z celkových 116 ve školních jídelnách v Jihomoravském kraji letos splnilo předepsaný obsah soli, tedy do 0,4 procenta hmotnosti polévky. V dalších 56 vzorcích bylo soli zvýšené množství mezi 0,41 procenta a 0,7 procenta a ve 33 vzorcích dokonce více než 0,7 procenta soli, což je zcela nevyhovující.

Dlouho očekávaná změna spotřebního koše je vskutku pozoruhodná.

Liberecký kraj připravuje on-line tržiště s nabídkou potravin od lokálních výrobců a farmářů. Po Novém roce umožní krajským školám a sociálním zařízením nakupovat místní…

Jednoduchá, sytá, výživná a dnes už zapomenutá. Čočková polévka měla ve školních jídelnách, závodních kantýnách i restauracích stále stejnou chuť. A vždy spolehlivě zahřála a dodala energii.

Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm vyzývá k dopracování vyhlášky o školním stravování. Podle něj ani po novele nezajišťuje dětem s dietními omezeními dostatečnou podporu – specifické jídelníčky zůstávají dobrovolné a předpisy neřeší například skladování či ohřev jídel přinesených z domova.

Zjednodušit nákup potravin pro školy a podpořit jejich regionální produkci – to je hlavní smysl elektronického tržiště, které jako první před časem vytvořil Jihočeský kraj.Dnes funguje i v Královéhradeckém kraji a další regiony podobný systém připravují.

V době, která balancovala mezi doznívajícím socialismem a rozbíhajícím se kapitalismem, se polévka stala jakýmsi symbolem kontinuity. Zatímco se měnily názvy podniků a loga na obalech, hluboký talíř s horkou českou polévkou zůstával stejný: s vůní majoránky, česneku nebo uzeného. Dodnes se vaří v restauracích a oslovuje i cizince, kteří občas prosí o recept.

Méně potravinového odpadu, větší zodpovědnost a lepší vztah k jídlu.To jsou přínosy samoobslužného modelu stravování, který se začíná objevovat v českých školních jídelnách.

Najíst se v centru Prahy za rozumnou cenu je téměř nesplnitelný úkol. Navíc, pokud chcete dostat kvalitní jídlo, na kterém si skutečně pochutnáte. Redakce webu Toprecepty.cz ovšem místo, které všechny tyto požadavky splňuje, našla. A překvapivě jde o školní jídelnu.

Okurkový salát patří mezi ty recepty, které vyvolávají vzpomínky na dětství, nejčastěji na školní jídelnu, kde se podával k řízku nebo karbanátkům. Jednoduchý, osvěžující a přitom dokonale vyvážený, zkrátka přesně takový, jaký má být.

Nejvíc jídla vyhodí koneční konzumenti, v domácnostech nebo jídelnách. Domácnosti vytvoří dokonce víc potravinového odpadu než všechny restaurace a supermarkety dohromady. V roce 2022 na jednoho obyvatele EU připadlo 132 kg odpadu ročně.

Fazolové lusky jistě známe všichni, a to především z našich vzpomínek na roky strávené ve školce a následně ve škole. Školní jídelny tento pokrm připravují dodnes, ale v domácí podobě je zaručeně kvalitnější a chutnější.

Školní jídelny v Česku dostaly od ministra pokyn postupně přejít na modernější a zdravější způsob stravování. Zařadit mají více biopotravin a jídel bez masa, naopak omezit mají cukr, sůl a potraviny v konzervách a v prášku. Ecoista informuje v tomto textu komplexně o tom, na co se školáci a jejich rodiče mohou těšit.

Domácí jídlo kolikrát lidi propojí, přinese radost a určitou sounáležitost. Jenže někdy i poctivě připravený oběd může zhořknout v ústech.

Téměř polovina dětí na základní škole vynechává snídani, protože na ni nemají čas. Pětina pak od rodičů nedostává svačinu nebo ji dostává jen občas. Ukázaly to výsledky zářijového průzkumu Českého olympijského výboru ve spolupráci s agenturou MN Force, do kterého se zapojilo šest stovek žáků základních škol.

Vypadá to jako dobrá zpráva: děti budou jíst zdravěji. Nebudou dostávat bramborovou kaši a vývar z prášku a nebudou si kazit zuby ucucáváním slazených šťáv a čajů z granulátu. Producenti vysoce průmyslově zpracovaných potravin ale z nové vyhlášky o školním stravování pochopitelně nadšení nejsou. Přijdou kvůli ní o část příjmů, a změnám se proto brání. Tým Státního zdravotního ústavu, který má reformu školního stravování na starosti, tak čelí obřímu tlaku. Pro Heroine.cz ho popisuje spoluautorka vyhlášky Eliška Selinger.

Již déle než měsíc platí nová pravidla pro stravování ve školních jídelnách. Vyhláška o školním stravování upravuje pravidla tak, aby děti ve škole jedly chutně, zdravě a v souladu s aktuálními poznatky. V jídlech má být například více luštěnin, zeleniny, ryb či celozrnných výrobků.

Ovlivní povolební vyjednávání reformu školních jídelen? Od září je v platnosti nová vyhláška ohledně stravování, podle níž se musí do příštího roku řídit všechna zařízení. Předseda ANO Andrej Babiš se již nechal slyšet, že „tyhle nesmysly hned zastaví“. Členka hnutí věnující se školství Jana Berkovcová souhlasí. Pro CNN Prima NEWS připomněla, že vyhlášku jde snadno zrušit. Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) doufá, že se o tomto tématu povede debata místo kompletního smetení ze stolu.

Ve vídeňských školních jídelnách je podle Sdružení zemědělců stále méně pokrmů z vepřového masa, včetně tradičních jídel, jako je řízek nebo vepřová pečeně. V některých školách už dokonce vepřové zcela vymizelo z nabídky - studenti si mohou vybírat pouze mezi vegetariánskými pokrmy nebo jiným než vepřovým masem.

Státy Evropské unie musejí do necelých dvou let zavést opatření, díky nimž domácnosti, restaurace, jídelny a malé obchody mají snížit potravinový odpad do roku 2030 o 30 procent oproti průměru let 2021 až 2023.Zpracovatelé a výrobci potravin pak o deset procent.

Zdravé školní vaření nemusí být dražší.Vmateřské škole vDobroměřicích vaří převážně zlokálních surovin a dbají na co nejmenší množství potravinového odpadu.

Nová příručka od Recyklohraní pomáhá školám i zřizovatelům snižovat uhlíkovou stopu a šetřit náklady

Školní jídelny za socialismu měly svá typická jídla, která se jedněm vryla do paměti s nostalgií, jiným spíš s odporem. V retro kvízu si můžete ověřit, zda si ještě vybavíte nejznámější pokrmy, které se tehdy objevovaly na talířích žáků po celé Československé socialistické republice.

Na mlékovou polévku vzpomínáme ze školní jídelny. Jestli jsou vaše vzpomínky dobré, oceníte tento jednoduchý recept krok po kroku.

Denně se v českých školních jídelnách uvaří stovky tisíc jídel. Přesto velká část z nich končí zpátky v kuchyni nebo rovnou v odpadu. Jak je možné, že i přes přísně nastavené výživové normy děti často o oběd nemají zájem?

Toto jídlo je lehce kontroverzní asi i kvůli možným negativním vzpomínkám z jídelen. Já ale vepřové na mrkvi miluji a nedám na toto jídlo dopustit. Prohlédněte si recept s postupem krok za krokem na dušené vepřové s dušenou mrkví s máslovou jíškou a vařeným bramborem.

Tvorba změny jídelníčků školáků nebyla transparentní, tvrdí Adam Kilberger, který v oblasti společného stravování podniká. „Čísla, která ve vyhlášce jsou, nelze nijak ověřit,“ tvrdí a odmítá, že by jeho spolek šířil dezinformace.

„Když se dozvídáte, že na vás někdo shání kompromitující informace, tak vám to přijde jako úplné sci-fi,“ líčí Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu a popisuje „válku“ o vyhlášku, která mění školní stravu.

Patří mezi největší hity školních jídelen a málokdo je nemiloval. Buchtičky s krémem – nebo taky se šodó – jsou jídlo, které dokáže během pár minut vrátit do dětství. Voňavé, nadýchané kousky těsta zalité teplým vanilkovým krémem mají sílu připomenout dobu, kdy jsme ve frontě s tácem v ruce doufali, že paní kuchařka nebude šetřit omáčkou. Udělejte si tuhle retro klasiku i doma – a navíc v podzimní variaci s povidly!

Plánovaná reforma Spotřebního koše ve školních jídelnách, za kterým stojí tým Státního zdravotního ústavu pod vedením Mgr. Košťálové a MUDr. Selingerové, je od počátku podrobována tvrdé kritice pro svoji nedomyšlenost a unáhlenost.

Když se řekne školní jídelna, většina lidí si vybaví frontu na řízek, unavené kuchařky a děti, které si zeleninový salát raději „zapomenou“ na tácu. Ale v Základní škole pod Svatou Horou v Příbrami se děje něco úplně jiného. Tady se totiž vaří s nápadem, chutí a hlavně s láskou.

Plánovaná reforma Spotřebního koše ve školních jídelnách by měla eminentně zajímat každého občana České republiky. Stojí totiž na pseudovědeckých tvrzeních a skončí nevyhnutným fiaskem, které může mít dalekosáhlé důsledky na budoucnost naší země.