Socialismus

Dětství za socialismu. Pro někoho doba temna, pro jiné éra bezstarostného běhání venku s klíčem na krku. Byla to doba plná paradoxů. Na jedné straně šedivá realita panelákových sídlišť, fronty na banány a všudypřítomná ideologie. Na straně druhé svět, kde se rodila přátelství na celý život, kde se "lítalo venku" až do tmy a kde největším pokladem byla žvýkačka Pedro nebo angličák od Matchboxu. Pojďme se tedy nyní podívat na to jaké to bylo vyrůstat a dospívat v Československu za dob socialismu.

Píše se rok 1978. Je celkem běžný večer, ale uvnitř vašeho panelákového bytu je cítit zvláštní napětí. Byt měl být pro vás tím nejbezpečnějším místem, ale přesto i tady lidé žili s pocitem, že nejsou úplně sami. Za socialismu totiž existovaly věci, které nebylo rozumné mít doma. Ne proto, že by byly nebezpečné samy o sobě. Ale proto, že byly nebezpečné pro režim. A tak se v obyčejných československých domácnostech tyto věci schovávaly a vyndávaly jen za určitých situací, kdy bylo bezpečno. No, pojďme se v dnešním videu podívat na to jaké věci byly za socialismu v Československu zakázané. A co vám hrozilo v případě, že je u vás stb najde.

Cenzura znamená systémovou kontrolu informací, kdy stát rozhoduje, co smí být řečeno, napsáno nebo odvysíláno a co musí zmizet. Oficiálně v Československu cenzura neexistovala. Ale ve skutečnosti každé slovo procházelo neviditelným sítem, které rozhodovalo, co smí lidé vědět a co už ne. Noviny psaly o úspěších, zatímco realita se šeptala po kuchyních. Některá témata zmizela beze stopy, jiná se směla pojmenovat jen jinými slovy. Jak tenhle systém vlastně fungoval v praxi? Kdo rozhodoval o tom, co je pravda, a proč se lidé naučili mlčet dřív, než jim to někdo nařídil? Na to jak vypadala cenzura za socialismu se právě teď podíváme.