Socialismus

Nekousat, ale cucat. Generace tuzemských dětí vyrůstaly na tvrdých bonbónech Bon Pari, které se začaly v Československu v 6 příchutích a barvách vyrábět už v roce 1977. Také na tyto bonbóny nedáte od dob svého dětství dopustit? V tom případě se podívejte na video, které ukazuje, jak se Bon Pari vyráběly v roce 1982 ve státním podniku Čokoládovny.

Václav Havel je dnes buď prázdnou ikonou polistopadové éry, nebo zloduchem vojenského atlantismu. Jeho skutečný odkaz je však mnohem komplikovanější a souvisí i se socialismem.

Sehnat za socialismu Mikuláše až do bytu nebo domu nebyl až tak velký problém. Přišel i s andělem a čertem, zajímavé ale je, že tehdy nebyl sám Mikuláš tou hlavní atrakcí.

Díla sochařů Marie Leontovyčové-Lošákové a Ivana Lošáka vznikala také v příbramském ateliéru ve Weilovně. Tématu umění ve veřejném prostoru se věnuje aktuální výstava Sochy a plastiky v Příbrami po roce 1945, v galerii Františka Drtikola je otevřena do 28. listopadu.

Ruská fotografka Lara Vychuzhaninová už sedm let fotí panenky Barbie a zasazuje je do temné doby historie.

Přednášku, která doprovodí aktuální výstavu v příbramské galerii, povede ve čtvrtek 4. listopadu od 17.30 pedagog a sochař Pavel Karous.

A jak takové tarify vypadaly v druhé polovině osmdesátých let? Například muzikanti, kteří hráli v doprovodných kapelách, byli placeni podle souborového tarifu ve výši 240 československých korun. Hlavní zpěváci a sóloví zpěváci pak měli nárok na 400 československých korun hrubého.

Sovětský svaz je stálou studnicí vzpomínek, ať už od historiků, nebo zcela obyčejných lidí. Jsou to příběhy zkušeností s kontrasty, které jasně definovaly běžné životy lidí.

Alpine z Bulharska, Fiat 132 z Polska i Volkswageny z Jugoslávie. Zapomenuté západní licence z východního bloku.

Sněmovní volby, které nás čekají za necelý měsíc, mají své jistoty i nejistoty. Jistotou je vítězství Andreje Babiše, nejistotou například setrvání sociálních demokratů a komunistů ve sněmovně.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové se chce zaměřit na opomíjenou dobu od roku 1950. Badatele zajímá hlavně výstavba sídlišť v regionu, ale i poznatky z každodenního života, například vzpomínky na prvomájové průvody nebo na Vánoce.

Ovocné knedlíky z kynutého, tvarohového nebo bramborového těsta sice nejsou socialistickým vynálezem, jako levné jídlo se ale právě během komunismu stalo velmi oblíbeným. Knedlíky s různým ovocem se vařily od jara do podzimu.

Nádherná příroda, milí lidé, kontrast moderní doby a reliktů socialismu, zkrátka ideální turistický cíl pro ty, kteří dávají přednost originálním zážitkům před rigidním dodržováním evropských standardů. To vše vám nabízí Albánie.

Mango jako výstavní exponát. Supermarket na sídlišti Březinky stojí dodnes, letos slaví 30. výročí. Podívejte se, jak to v něm tehdy vypadalo.

Patřila k nejvýraznějším tvářím socialistického režimu v tehdejším Československu, ztvárnila mnoho divadelních i filmových rolí, kolegové a diváci ji však po lidské stránce leckdy nemohli vystát. Jiřina Švorcová byla obdivovanou herečkou, ale podle mnohých zlým člověkem.

Možná nostalgicky vzpomínáte na módu vašich babiček, kdy se nosily šaty a sukně do pin-up stylu, vyčesané nalakované vlasy, mašle, punčochy a půvabné střevíčky. Módní styl se v průběhu let proměňoval, od 40. let až do osmdesátek byly změny opravdu převratné. I dnes se k retro stylu uchyluje mnoho mladých dívek, kterým se líbí móda zachycující ženské půvaby.

Je to už třicet let a několik dní k tomu, co se v Německu přestaly vyrábět Trabanty, ikonické bakelitové vozy, na které bylo tehdejší socialistické hospodářství pyšné. Dá se říct, že osud Trabantů zpečetilo znovusjednocení Německa po pádu berlínské zdi.

Poslanecká sněmovna včera schválila nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Projde-li příslušná legislativa Senátem, kurzarbeit by se mohl zavést už od července. Nahradí dosavadní program Antivirus, který zatím platí do konce května.

Opakovaně jsem se setkal s tím, že moji vrstevníci pocházející z kdysi vlivných bolševických rodin mají tendenci snižovat zrůdnost normalizačního režimu a jeho sice upatlanou, ale přesto krvežíznivou zločinnost. Může to být projev podvědomé obrany před přijetím faktu, že jejich jimi milovaní rodiče sloužili a spoluvytvářeli zlo.

V 70. letech jste si o džínách mohli tak akorát nechat zdát. Někdo se na ně závistivě koukal ve výloze Tuzexu, jiný získal tolik potřebné bony a mohl si jeden exemplář stylových kalhot koupit.

Cukr krystal, cukr v kostkách a nebo cukr bridž, tedy ve tvaru karetních znaků. Málokdo dnes ví, že kostka cukru je český vynález a cukr bridž socialistickou specialitou.

Žena jako symbol socialistického boje za mír. Minulý režim se pokusil z oficiálního mezinárodní svátku vytvořit propagandu, kde hlavní roli hrají právě ženy. Paradoxně se však postupem času z 8. března stal hlavně svátek, který si užívali hlavně muži. Jak je to možné?

Jeřábnice, traktoristky, hrdinky socialistické práce. Komunistický režim se tvářil, že zrovnoprávnil ženy tím, že je nahnal do zaměstnání. Realita ale byla úplně jiná: nižší platy a všudypřítomná diskriminace.

MDŽ, tedy Mezinárodní den žen, je další z celosvětově uznávaných svátků, který si komunistické vedení Československa upravilo podle svých potřeb. Dnes ho slaví už málokdo, v sedmdesátkách a osmdesátkách to ale byla příležitost k pořádné podnikové pitce.

Když se řeknou názvy filmů Dívka v modrém, Hostinec U kamenného stolu, Jan Žižka, Sokolovo, Osvobození Prahy aj. každého napadne asi jediné jméno – Otakar Vávra. Právě dnes by tento významný režisér a pedagog oslavil své 110. narozeniny.

Zatracovaná umělecká díla socialistické éry nebyla vždy natolik poplatná době, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak. Například v případě Žďáru nad Sázavou šlo o uznávaná a dodnes ceněná díla renomovaných umělců. Takových, kteří sice, kvůli svému přesvědčení a názorům nesměli vystavovat, zato ale mohli tvořit pro veřejné prostory.

Na veřejných místech mohou lidé i po více jak třiceti letech od pádu socialismu stále narazit na jeho symboly. Valná většina připomínek bývalého režimu však už z ulic a náměstí zmizela.

Zimní rekreace a pobyty na horách se zejména díky ROH, tedy jediné odborové organizaci v Československu, postupně stávaly masovou záležitostí. Ostatně, vidíme to v legendárním filmu Anděl na horách.

Policie dnes zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Kriminalisté se domnívají, že spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích.

I když se postupně na štědrovečerní tabuli dostávají jiné ryby, bez smaženého kapra si Vánoce stále nedokáže představit většina domácností. Přitom tato tradice vznikla prakticky až za socialismu.

Děda Mráz, ruský, respektive tehdy sovětský symbol Vánoc, byl jednu dobu doslova všude. Na ozdobách, čokoládových vánočních figurkách, mluvil i v rozhlase a dokonce pořádal turné po Československu, v rámci kterého se dokázal objevit hned na dvou místech republiky najednou.

V dnešní době je letecká doprava pokládána většinou lidí za něco samozřejmého. Ale po druhé světové válce představovala ten největší luxus.

Kdo by si nepamatoval vkladní knížky, které byly v dobách socialismu velmi rozšířenou záležitostí. Socialistické spoření ale nebylo jen tak.

Kdo zažil osmdesátá léta, pamatuje si dobře, co všechno nebylo v obchodech k dostání a na co se stály fronty. Šunka sice na pultech byla skoro pořád, obsahovala ale jedovaté látky.

Švédský nábytkářský řetězec sice otevřel v Československu až po revoluci, ale s výrobci za železnou oponou spolupracoval celá desetiletí.

V bývalém Československu byl výběr uzenin o něco skromnější než nyní. Lidé si pro denní stravování většinou kupovali jiné druhy salámů než na slavnostnější příležitosti.

Pamětníkům stačí vyslovit tři německá slova: Ein Kessel Buntes. V době hlubokého socialismu byl pořad naprostým trhákem.

„Tady nejsme v Sovětském svazu,“ zlobil se na začátku července starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. Na domě v památkové zóně se totiž objevila neonová pěticípá hvězda a nápis Kreml v azbuce. Teď symboly SSSR zhasly.

Nikdo nečekal, že se něco podobného bude opakovat. Léto pod stanem a jídlo z konzervy. I tak by se dala popsat letošní dovolená spousty lidí v Čechách. Koronavirová krize nás v mnohém vrátila v čase.

Tento titul dnešním dětem asi už nic neříká. Děj knihy se odehrává ve fiktivních Radobylicích, ve skutečnosti Radňovicích na Žďársku, v době před 1. světovou válkou, kdy tam autor, Josef Věromír Pleva, jako malý chlapec nějakou dobu bydlel. V rodině se mu tehdy říkalo Bobeš.

Letní dovolené dnes a v době socialismu jsou v ledasčem stejné a v ledasčem dost rozdílné. Záleží na tom, jestli preferujete luxusní resort u moře nebo se spokojíte s obyčejným českým kempem. Tři ženy zavzpomínaly, jak s rodinou trávily letní dovolenou za minulého režimu. Najdete se v jejich vzpomínkách?

Přesně tak, fronty na cokoliv byly fenoménem socialismu. Vznikly proto, že byl velmi výrazný rozdíl mezi poptávkou a nabídkou.