Sociální politika

Ochrana pracovníků před nebezpečnými látkami, pomoc zaměstnancům v ohrožených odvětvích průmyslu a celoevropský tlak na dostupnější bydlení.

Dokument Co s Péťou? vzbudil bouřlivé reakce. Film, který nedávno odvysílala Česká televize, zachycuje příběh otce samoživitele a jeho syna, který trpí poruchou autistického spektra. Ukazuje také realitu českého sociálního systému.

Systém se naoko tváří, že je nastaven dobře, ale je tomu skutečně tak?

Realita předběhla film. Státní systém sociální péče selhal. Hlavní protagonista dokumentu, jehož premiéra je dnes, leží v nemocnici. Jeho syn s těžkou formou autismu skončil na izolačním pokoji v psychiatrické léčebně. Nikde pro něj nebylo místo.

Dům na okraji.

Budoucí vláda chce upravit systém důchodů. Navrhuje návrat stropu 65 let, rychlejší valorizaci a vyšší odměny pro pracující seniory.

Je to už více než deset let, co se do české historie zapsal sériový vrah pražských taxikářů. Zapsal se ale hlavně do života rodin tří mužů, které připravil o život. Nechali po sobě manželky a děti, pro které život plyne dál. Musí.

Inkluze je prostý princip, aby děti mohly být spolu. Jenže kolem něj se dnes točí ideologická přestřelka. Česká společnost se díky politikaření rozpadá do tří táborů, které se neshodnou ani na tom, co znamená „spravedlivé vzdělávání“.

Polský prezident chce ulevit rodinám. Zní to úctyhodně, že? Ve výsledku dost možná ale udělá díru do rozpočtu, peníze rozdá bohatým a potřební zůstanou na holičkách. Opatření je dalším příkladem, že plošné daňové úlevy ekonomickou nerovnost nesnižují, ale spíše zvyšují. Politici je ale mají rádi, protože jsou to levné populistické dárky pro voliče. Efektivní ekonomická a sociální politika se ale dělá jinak.

Život na ulici se u nás týká bezmála 20 000 lidí. Většina ostatních je však jakoby nevidí, či spíše nechce vidět. Napadlo vás ale někdy, co byste v podobné situaci dělali vy? Je návrat vůbec možný?

Během prvních dvou týdnů požádalo o takzvanou superdávku více než sto tisíc lidí, tedy přibližně čtvrtina současných příjemců dávek typu příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí či přídavek na dítě. Všichni, kteří tyto dávky nyní pobírají, musí podat novou žádost do konce roku. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se to týká až 450 tisíc osob. Slíbenou oficiální kalkulačku, která by umožnila přepočítat výši nové dávky, resort dosud nepředstavil.

Pokus vytopit cimru.

Tuzemská vláda od října rozjela novou „superdávku“. Je ve hvězdách, jak to dopadne. Tím spíš, že vláda v sousedním Německu obdobný experiment s názvem „Bürgergeld“ zastavila – rovněž počátkem října.

Bohužel, v našem státě to není ojedinělý případ.

Je po volbách a ihned se v ODS rozjelo volání po odpovědnosti a posunu strany více doprava. Je tam však prostor pro nové voliče a vyšší zisk ve volbách? Naopak, ten prostor je výrazně víc vlevo.

Legislativa, která zavádí nový systém posuzování invalidity u lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou, dostává lidi do neřešitelných problémů.

Záleží vám na ochraně zvířat, klimatu, práv žen a queer osob? Je pro vás důležitá transparentnost kampaní? Neziskové organizace pro vás vytvořily řadu přehledů, analýz a volebních kalkulaček, která vám mohou pomoci s rozhodováním v letošních volbách.

Bydlení v Česku se stává luxusem – ať už jde o vlastní byt, nebo nájem. Ceny rostou, dostupnost klesá, a i v mezinárodních srovnáních patříme k nejhorším. Na vině je pomalá výstavba, nastavení daní i spekulace. Změní volby tento trend?

Zastupitelé Zlínského kraje schválili dohodu o narovnání s organizací Hvězda a rozhodli o jejím opětovném zařazení do sítě poskytovatelů sociálních služeb. Soukromý domov pro seniory z ní byl vyřazen na konci roku 2023, protože v té době neměl platnou registraci. Resort práce a sociálních věcí ji domovu odebral kvůli nedoložení bezdlužnosti. Hvězda se však obrátila na soud, který rozhodnutí ministerstva i kraje zrušil. Mezitím domov získal nového majitele.

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Statistika ohrožení relativní příjmovou chudobou označuje Česko za stát s nejmenší chudobou v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce obyvatel pod hranicí příjmové chudoby mírně ubylo a jejich počet klesl na 9,5 procenta. Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Nejlukrativnější investice v Česku? Byty. Stát nastavil takové podmínky, kdy spekulování s nemovitostmi pro bydlení se vyplatí více než investice do chytrých řešení a nových nápadů. Nevyužitý potenciál nás ještě přijde draho.

Reportáž popisující bídný život za moskevskou potěmkinovskou fasádou, v arktickém Norilsku, metropoli nejbohatšího ruského regionu - Tajmyru. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na Tajmyr.

Poprask kolem snížení ratingu Spojených států od agentury Moody’s nakonec nebyl tak velký. Zakryl však něco důležitého. Donald Trump ve stejnou chvíli zahájil své tažení proti sociálnímu státu.

Penzijní systém, jak ho známe dnes, se pomalu, ale jistě blíží ke svému konci. Ne kvůli nedostatku solidarity, ale kvůli matematice, demografii a politické neochotě.

Realita východního Mordoru - rádoby velmoci s holým zadkem, zato s jadernými raketami a světovládnými ambicemi, ze které utíká kdo může a které obdivují všichni, kdo o Rusku nic neví.

O tom, že některá řízení neprobíhají spravedlivě, snad ví většina z nás. Kam až to ale může zajít? A kdy konečně stát sjedná nápravu?

Neziskový sektor v Česku látá absenci služeb státu, který by se bez něj hroutil. Slovo neziskovka ale v mnoha lidech stále vzbuzuje pocit opovržení a nedůvěry. Těm, o které pečují, společnost ráda pomůže. Ale pracovníci? Ti by měli dřít zadarmo!

Státní rozpočet je každým rokem v deficitu. Máme příliš vysoké mandatorní výdaje, co takhle se zkusit zamyslet nad změnou?

Za cca půl roku náš čekají volby do poslanecké sněmovny. Pojďme se podívat, co (ne)zvládla vlastně současná vláda.

Zřejmě marný pokus vysvětlit i méně chápavým občanům, že národ který šetří na vlastní armádě obvykle následně musí živit armádu cizí, a že „ruský mír“ vyjde vždy velmi draze.

Výzkum Generations and Gender Programm (Masarykova univerzita, 2024) přinesl zásadní varování: mladí Češi stále častěji odmítají nebo odkládají rodičovství. Politici přitom dostávají jasnou zprávu – Česká republika ztrácí důvěru mladých lidí.

Naprosto ponižující zážitek. Nejen pro rodiče, ale i pro samotného postiženého člověka. A nadzvedlo mne to ze židle! A nejen mne!

Špatná sociální situace velké části obyvatel nevede politiky k sebereflexi, ale k třídnímu boji směrem dolů. Místo toho, aby lépe spravovali věci veřejné, hledají viníky mezi nejzranitelnějšími.

O šokujícím paradoxu mezi ruskou imperiální rozpínavostí a neschopností smysluplně spravovat území dobytá před 500 lety a kontrastu mezi velmocenskými ambicemi Kremlu a běžným životem většiny ruské společnosti na úrovni našich vyloučených komunit.

Za časů velké inflace se sice snížily příjmy většiny domácností, žádná skupina obyvatel se však nepropadla do chudoby, ani neztratila místo ve společnosti. To znamená dobré vysvědčení pro sociální politiku českého státu.

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

V pondělí zasedla v Bruselu Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Hlavním tématem byl dopad stárnutí populace na trh práce v EU. Českou delegaci vedl stálý představitel ČR…

Korupční kauza vedení motolské nemocnice opět ukazuje, jak snadné může být v naší zemi porušovat zákony, když patříte k privilegovaným vrstvám.

Otec začal pít první, potom matka. Já se postavila na vlastní nohy a odešla. Navždy si s sebou ale nesu šrámy na duši, nekonečný pocit viny a vědomí, že na celém světě nemám, o koho se opřít.

V mrazivém ránu doprovodil politiky směřující na projednávání tzv. superdávky šedesátihlavý dav sestávající zejména ze sociálních pracovnic a pracovníků.

To, co zažijete v azyláku, hned tak někde neuvidíte. Záhy po mém příchodu do zařízení přijede dodávka, která sem doveze krabice s potravinovou pomocí, a strhne se mela jak v nějakém obchoďáku, kde právě vyhlásili devadesátiprocentní slevu na všechno.

Oceňovaná novinářka Saša Uhlová o svátcích klidu a míru v čase války, o ukrajinských uprchlících a mírových jednáních s Putinem, o situaci Palestinců v Gaze, o volbě Trumpa nebo o sociálním systému v Česku, který…

Pomůže 100 tisíc lidem bez domova se vzchopit a nastartovat nový život? Nebo jsou to peníze vyhozené doslova z okna a nejen, že nepřinesou nic lidem bez domova, ale ani žádné nové informace? Projekt vyvolal poměrně kritickou odezvu.

Útoky neliberální opozice proti vládě Petra Fialy jsou obvykle přehlídkou účelových a prázdných frází bez vazby na realitu. Babišovo tvrzení o „asociální vládě“ je dalším z nich.

Jiří Paroubek patřil svého času k nejmocnějším mužům Česka. Záhy ovšem prožil strmý pád. Co dělá někdejší úspěšný politik dnes?

Opět se náš stát ukázal jako vlajkové plavidlo seniorů, kdy sebemenší zdražení čehokoliv má dle naší společnosti na důchodce drtivé a fatální dopady.

Statistici bijí na poplach. Demografická data jsou neúprosná. Loni byla zaznamenána rekordní převaha úmrtí nad porody. Data překonávají i rok 2021, kdy úmrtnost poznamenal covid. Neměl by s tím stát něco dělat?

Po státu jeho občané požadují také určité jistoty. Jak na tom byli Čechoslováci v období první republiky? Jakou míru sociálního zabezpečení stát nabízel?

Reaguji na komentář Daniely Kovářové, která se nevybíravě pustila do bezdětných žen.

Sociálně nepřizpůsobiví nemusí být tím hlavním problémem dnešních společností. To je především mafiánské a neetické jednání státu jako takového.

Porodnost klesá tak, že si toho všimli už i naši politici. Zatímco odborníci řeší příčiny nechuti mladých lidí zakládat rodinu, premiér Petr Fiala v tom má zřejmě celkem jasno.

Naučili jsme se až příliš spoléhat na to, že stát se o nás postará. Neměli bychom být my sami těmi, komu na nás záleží nejvíce a zařídit se podle toho?

O počátcích KSČ u nás toho již většina lidí mnoho neví. Pokud by si měli tipnout, jako zakladatele by asi volili Klementa Gottwalda. Ten to ale nebyl. Kdo tedy? Václav Šturc. Znáte ho?

V rámci výročí Světového dne boje proti násilí páchaného na ženách a dívkách chci napsat pár slov o obviňování obětí.

Metoda „Housing First“ - v ČR se používá buď toto označení nebo jeho překlad „Bydlení především“ - byla vyvinuta v 90. letech v USA a zpopularizoval ji psycholog Sam Tsemberis, který v roce 1992 založil v New Yorku organizaci „Pathways to Housing“.

Ten pojem důvěrně známe. Ale málokdy se shodneme na přesné definici. Pojďme se zkusit podívat, kdo že je střední třída a kdo tam patří.