Studie

Na první pohled jde o banální a spíše společensky trapný zvyk, který většina lidí vnímá jen jako drobný prohřešek hygieny. Jenže právě takové každodenní návyky se dnes dostávají pod drobnohled vědy. A někdy odhalují překvapivé souvislosti. Jednou z nich je i hypotéza, že by dloubání v nose mohlo mít nepřímý vztah k rozvoji obávané choroby.

Drobné změny ve spánku, pohybu a stravě mohou prodloužit život i bez extrémních režimů. Klíčem je jejich každodenní udržitelnost.

Umělá inteligence ve strukturovaných medicínských testech exceluje, ale při kontaktu se skutečnými pacienty selhává. Nová studie ukazuje, že lidé používající chatboty dělají horší zdravotní rozhodnutí než ti, kdo se rozhodují o svém zdraví bez nich. Hlavním kamenem úrazu je selhání komunikace mezi člověkem a strojem.

Tyto studie formovaly design značky v dobách dávno minulých, máte unikátní šanci vidět je všechny pohromadě.

Stále více lidí přiznává, že vztah ke psovi vnímají jako pevnější než k lidem. Nejde jen o emoce, ale o hlubší změnu důvěry, samoty i fungování společnosti, která nenápadně přepisuje to, co jsme dříve považovali za samozřejmé.

Demence rozpoznatelná z krevního testu mnoho let před tím, než se objeví její první pozorovatelné příznaky, které umožňují tradiční diagnózu. Taková možnost by znamenala zásadní změnu v péči o kognitivní poruchy. Že je reálná, ukazuje výzkum vědců z britské University of East Anglia. Informaci přinesl portál News Medical.

Každodenní užívání multivitaminů by mohlo zpomalit biologické stárnutí organismu. Naznačuje to nová studie, která sledovala změny v DNA u starších lidí po dobu dvou let. Vědci sice upozorňují, že účinek je spíše malý, ale podle nich jde o zajímavý důkaz, že i běžné doplňky stravy mohou ovlivnit proces stárnutí na buněčné úrovni.

Nová česká studie mapuje zkušenosti obětí. Ukazuje nejen průběh incidentů, ale i selhání institucí. Devět osobních výpovědí odhaluje opakující se vzorce strachu, studu i nedůvěry v pomoc. Data jsou přitom neúprosná: až dvě třetiny obětí drink spikingu o tom nemluví.

Co když je vaše tělo schopné podávat nadlidské výkony, ale váš vlastní mozek mu v tom záměrně brání? Jak vědci dokázali oklamat nervovou soustavu a odemknout skrytý fyzický potenciál?

Zelený hit sociálních sítí slibuje krásnější pleť i detox. Odborníci ale upozorňují, že účinky jsou omezené a realita mnohem střízlivější, než tvrdí virální videa.

Tvrzení o rostoucí brutalitě a závažnosti násilných činů, které spáchaly děti mladší 15 let, neodpovídají skutečnosti. Vyplývá to z výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, který poslancům z ústavně-právního výboru představila zástupkyně institutu Jana Hulmáková. Snížení trestní odpovědnosti pod 15 let má vláda ve svém programovém prohlášení. Výbor ministerstvu spravedlnosti doporučí, aby přihlédlo k výsledkům studie.

Stačí málo – třeba jen pocit, že na tom jsme hůře než ostatní – a i běžné cvičení přestává fungovat jako „lék na hlavu“. Nová studie amerických vědců ukazuje, že negativní srovnání s ostatními dokáže změnit způsob, jakým mozek zpracovává pozitivní podněty. A co víc: ani samotný pohyb tento efekt nedokáže spolehlivě zvrátit.

Náš vnitřní sexuální svět může být klíčem k odhalení našich povahových rysů i náchylnosti k určitým duševním stavům. Nová studie naznačuje, že časté snění o sexu není jen otázkou libida, ale úzce souvisí s neurotičností.

Praha - Ropné společnosti v Evropské unii inkasují od začátku války v Íránu denně dodatečně 2,08 miliardy Kč (81,4 milionu eur) díky prudce rostoucím cenám pohonných hmot. V České republice to podle nové studie s názvem Excess Oil Profits in Times of War znamená denní zisky 63,7 milionu korun (2,6 milionu eur). Studie se zaměřila pouze na dodatečné zisky z pohonných hmot, nikoli z plynu nebo energie obecně. Organizace Greenpeace to uvedla v tiskové zprávě.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

S rostoucím využíváním umělé inteligence rostou po celém světě jako houby po dešti i velká datová centra, která vyžadují obrovské množství energie. Tento trend zároveň přináší i znepokojivý efekt s velkým dopadem na životní prostředí. Areály totiž vytvářejí „tepelné ostrovy“, jež mohou zvyšovat okolní teplotu až o devět stupňů Celsia. Přilehlé oblasti se tak samozřejmě citelně zahřívají, což může mít negativní dopady na zdraví místních obyvatel i na infrastrukturu.  Na tento zatím málo prozkoumaný efekt se zaměřili vědci ze skupiny Earth Observation na University of Cambridge, kteří zkoumali teplo vznikající v důsledku energeticky náročných procesů, včetně napájení chladicího systému. Analyzovali proto teplotní data získaná z dálkových senzorů za posledních dvacet let a porovnali je s umístěním takzvaných „hyperscalerů“, tedy obrovských datových center obsahujících tisíce serverů. Ta často zabírají plochu větší než desítka fotbalových hřišť, přičemž většina z nich vznikla během poslední dekády.

Více času stráveného v přírodě nebo obyčejné posezení v parku mezi zelení ovlivňuje, co si dáte k k jídlu. Vědci přišli s překvapivým zjištěním. Kontakt s přírodou není jen lékem na duši, ale může výrazně ovlivnit kvalitu stravy.

Nedílnou součástí éry umělé inteligence je schopnost AI nástrojů vytvářet rychlé a přehledné souhrny. Ty se využívají stále častěji nejen ke stručnému přehledu článků, ale například i popisu prodávaných produktů. Právě podobné souhrny podle nedávného zjištění mohou ovlivnit nákupní rozhodování lidí, a to i přes výrazné halucinování umělé inteligence.

Zapomeňte na drastické diety, hodiny v posilovně nebo radikální „nový život startující od pondělí“. Nejnovější výzkumy ukazují něco mnohem praktičtějšího. Zdravější srdce si můžete vybudovat pomocí drobných změn, které pomalu nepocítíte — ale vaše tělo ano. Bez složitostí. Bez extrémů.

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.

Zkoušíte bylinky, meditace, večerní procházky, ale spánek pořád nepřichází? Nová velká studie odhalila jednoho nečekaného vítěze v boji proti nespavosti. Stačí vám k němu jen podložka a váš dech.

Zejména v USA dochází čas od času k tomu, že silně věřící rodiče místo lékařské péče spoléhají na modlitbu, a pro jejich dítě to končí tragicky. Víra tam hraje výraznou roli, a tak vznikla řada studií zkoumajících, zda modlitba funguje. Co zjistily?

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok musí v budoucnu počítat s rostoucí návštěvností a být na ni připravena. Ukázala to studie, kterou si nechala správa oblasti zpracovat. Čidla na sčítání návštěvníků nyní v oblasti nejsou, správci plánují umístění prvních dvou. ČTK to řekl jejich vedoucí Vladan Riedl. CHKO vznikla nařízením vlády loni v červenci jako 27. chráněná krajinná oblast v Česku. Zahrnuje největší komplex lužních lesů v Evropě.

Protože hladina oceánů roste už desítky let, plánují světoví lídři jistá opatření. Ta ale nejdou udělat jen tak, ze dne na den, takže se celé plánování spoléhá na různé modely a data z měření. Teď se ale ukazuje, že jsme všechno možná měřili špatně. A to pro miliony lidí může znamenat, že ničivé záplavy přijdou mnohem dříve, než naznačovaly i ty nejhorší scénáře.

Dnešní rodiče to mají oproti dřívějším generacím složitější v tom, že nemohou spoléhat na pomoc prarodičů. Ti mají mnohdy své aktivní životy, ve kterých vnoučata nehrají hlavní roli. Některé babičky a dědečkové zapomínají na svou úlohu a povinnosti.

Tým vědců z Univerzity v Ottawě v Kanadě přišel s překvapivým zjištěním. Čmeláčí královny dokážou přežít ponořené ve vodě až několik dní. Nový výzkum ukazuje, že toho dosahují kombinací výrazně zpomaleného metabolismu, omezeného dýchání pod vodou a anaerobních procesů. Tento objev naznačuje, že čmeláčí královny se mohou přizpůsobovat dopadům klimatické změny lépe, než se dosud předpokládalo.

Jeep znovu míří tam, kde se nejlépe ukazuje, co jeho vozy a nápady skutečně vydrží. Letošní pouštní setkání slibuje nejen tradiční terénní podívanou, ale i zajímavý pohled na to, kam se mohou ubírat budoucí úpravy a koncepty značky.

Vyhynutí určitého druhu zvířat bylo dlouho považováno za definitivní konec. Jak ale ukazují studie publikované v prestižních vědeckých časopisech, například Nature Biotechnology, moderní genetika tuto představu začíná zpochybňovat.

Lidé si stále méně pamatují vlastní zážitky a spoléhají na technologie. Mozek přestává ukládat to, co si může kdykoliv dohledat.

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.

Studie ukazuje, že samotná elektrifikace dopravy nestačí a klíčovou roli sehrají i obnovitelná kapalná paliva a vodík. Evropa má podle analýzy dostatek surovin pro výrobu těchto paliv i bez dovozu.

Jezdíte z práce často unavení a vnímáte ztrátu pozornosti? Kupte si do interiéru voňavku s příchutí máty, radí studie původem z Číny.

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.

Ve kterém českém městě se nejvíc bere pervitin a kde se naopak nejvíc kouří marihuana? Odpověď překvapivě nenabízejí policejní statistiky, ale kanalizace. Analýza odpadních vod dokáže odhalit stopy drog, které lidé ve městech skutečně užívají. Vědci díky ní sestavili detailní – a místy překvapivou – mapu drogových zvyklostí v Evropě, včetně Česka.

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.

Vědci zkoumali vliv různých diet na nádorové buňky. Výsledky naznačují, že vysokotučná strava může zhoršit průběh rakoviny prsu.

Říká se, že láska je slepá… vlastně o jejím úspěchu ve skutečnosti rozhoduje náš nos. Zapomeňte na barvu očí nebo společné koníčky… ta pravá „chemie“ se totiž odehrává v rovině neviditelných pachových podpisů a genetických kódů.

Rozchody jsou bolavým a často vleklým stavem, ze kterého není jednoduché se zotavit. Zatímco někteří zůstávají po rozchodu sami, jiné to okamžitě táhne do nového vztahu. Navázat vztah krátce po rozchodu má podle odborníků celou řadu výhod.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezoně v dané oblasti, ale také globálně, A to tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody i nevýhody konkrétních oblastí, včetně Česka, ukazuje nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Sladké není jen chuť, ale chemie. Experimenty na zvířatech naznačují, že cukr dokáže aktivovat mozkové centrum odměny podobně jako drogy – a někdy dokonce silněji.

Nemusíte běhat maraton ani trávit hodiny v posilovně. I kratší, pravidelný pohyb podle nové studie pomáhá tělu lépe odolávat nemocem – a vy jste se častěji vyhnuli nemocnici.

Pocit pálení nebo napětí ve svalu často bereme jako důkaz, že cvik funguje. Studie, která sledovala svalovou aktivitu pomocí elektromyografie, ale naznačuje, že naše pocity mohou být někdy zavádějící.

Nejvíce náchylní k „post-herní depresi“ jsou hráči žánru RPG, uvádí studie polských výzkumníků.

Kolagen je v posledních letech jedním z největších trendů ve světě krásy a zdraví. Ženy si ho přidávají do kávy, polykají jako kapsle či zkoušejí nové „beauty drinky“ právě s touto složkou. Kolagenové produkty totiž slibují pevnější pleť, silnější vlasy a méně bolestivé klouby. Jenže funguje skutečně tak jednoduše, jak tvrdí reklamy?

Posezení nad hrnkem kávy nebo čaje může mít podle nové studie příznivý vliv na mozek. Jestli patříte mezi pravidelné konzumenty těchto nápojů, pak tím snižujete riziko demence. Jen si nesmíte odpírat kofein.

Máte po každém kousku hermelínu chuť na další a další? Neobviňujte svou slabou vůli. Podle vědců z University of Michigan za to může kasein, který v těle uvolňuje opiáty. Vaše lednice je ve skutečnosti jen legální varnou drog.

Pokud máte v dřezu ekosystém, mluvíte jako dlaždič a spát chodíte s prvními ranními ptáčaty, nemusíte se stydět. Podle prestižních studií jste totiž pravděpodobně inteligentnější než zbytek světa.

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.

Člověk si pustí písničku, protože si chce zlepšit náladu, zavzpomínat nebo si zpříjemnit den. Teď se ale ukazuje, že hudba může mít ve vyšším věku i mnohem větší význam a mozek z ní může těžit víc, než jsme si dlouho mysleli.

Poslední roky nás vystavily nevídanému množství negativních zpráv, které je pro lidskou psychiku téměř nemožné dlouhodobě zpracovávat. Politické nepokoje, globální pandemie, rasová nespravedlnost a válečné konflikty otřásly naším vnímáním světa…

Vědci prozkoumali odpadní vody ve 115 městech a výsledek je jasný: drogová mapa Evropy se překresluje.

Svět v pohybu. Vědci zveřejnili jedinečné video. Planeta Země se může jevit jako neměnná v čase, ale opak je pravdou. Nová vědecká studie odhaluje fascinující pohled na vývoj naší planety a ukazuje, jak se kontinenty měnily během téměř dvou miliard let.…

Ovesná kaše je levný a jednoduchý pokrm, který je ve stravě často opomíjen. Nedávná studie přitom ukázala, že může mít překvapivé účinky na zdraví a to ve velmi krátké době.

Automobilka otevírá další část svých sbírek veřejnosti. Co nová expozice přináší, ukazuje předem v bohaté galerii.

Využití AI ve školách zkoumají experti z Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR. O prvních zjištěních hovoří Tomáš Lintner z Ústavu pedagogických věd FF MU.

Vaše náhlé výbuchy vzteku nebo touha riskovat možná vůbec nejsou vaší vinou. Vše možná začalo nevinným úklidem kočičí toalety.

Mobil v ruce už od sedmi let. Studie odhaluje, co děti skutečně dělají a proč zákazy ve školách nejsou tak jednoduché.

Internet propojuje miliony lidí, přesto výzkumy potvrzují opačný efekt. Osamělost roste a digitální kontakt ji často neřeší.

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.