Světlušky

Vypadají jako miliony hvězd ukryté hluboko pod zemí, které celý prostor halí do modrozelené barvy. Tato „nebeská tělesa“ v jeskyni Waitomo Glowworm na Novém Zélandu jsou však dokonale živá, ale vidět je může jen ten, kdo v podzemí mlčí.

Novozélandská jeskyně Waitomo nabízí svým návštěvníkům nevšední podívanou. Podobný úkaz jako zde nikde jinde na světě nenajdete, alespoň ne v takovém rozsahu.

Z přírody pomalu mizí světlušky. Smutek nad jejich vymíráním vyjadřuje výstava v galerii VI PER, kterou připravili architekti z gruzinského studia KERA. Voskové domečky v galerii, i další práce architektů z Tbilisi, přivolávají zaniklý svět, kdy se stavělo a žilo postaru. Výstava trvá do 7. února 2026.

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.

Česká entomologická společnost vyhlásila letošním hmyzem roku světlušky. Podle odborníků tak chtějí upozornit na ohrožení světlušek nočním světelným znečištěním. Studiu tohoto pozoruhodného hmyzu se věnuje i vědec z Univerzity Palackého v Olomouci.

Někdy stačí malý zázrak v přírodě a člověk se zastaví, ztichne a jen kouká.

Hmyzem roku 2025 jsou světlušky, rozhodla o tom Česká společnost entomologická. Zároveň tím chce seznámit veřejnost s jejich rozmanitostí i s tím, co je ohrožuje. Velký problém totiž představuje světelné znečištění. Světlušky svítí díky bioluminiscenci, kterou využívají ke komunikaci třeba při páření. Umělé osvětlení jim to ale komplikuje. Zároveň se lidé mohou zapojit do pozorování těchto podivuhodných brouků.

Hmyzem roku 2025 vyhlásila Česká společnost entomologická světlušky. Chce tak upozornit nejen na tuto rozmanitou a specifickou skupinu brouků, ale i na světelné znečištění, které ji ohrožuje. Světluškám totiž to, že díky bioluminiscenci září, slouží třeba ke komunikaci při páření. A silné umělé osvětlení v krajině jim to kazí.

Někteří pavouci v Číně chytají samce světlušek do pavučiny a následně je koušou, aby blikavě svítili. Nejde jim o nalákání samiček, nýbrž dalších samců. Na této potravě následně hodují.

Studium chování pavouků přineslo vědcům nečekaný objev. Zástupci jednoho druhu z čeledi křižákovitých se podle všeho naučili manipulovat se světelnými signály světlušek za účelem získání potravy. Samce chycené do sítě totiž umí donutit světélkovat jako samičky, a lákat tak do pasti další nic netušící partnery. K pozoruhodnému objevu souvisejícím s chováním pavouků a světlušek dospěl tým mezinárodních vědců, který se se svými výzkumnými úspěchy pochlubil v časopise Current Biology. Klíčovou roli v celém procesu hrají dva zástupci živočišné říše žijící převážně na území Číny: na straně lovců jsou to křižáci druhu Araneus ventricosus, kořistí jsou pak světlušky druhu Abscondita terminalis.

Zajímají vás brouci, hadi nebo světlušky? O víkendu bude v Pevnosti poznání v Olomouci k vidění na pět desítek nejrůznějších druhů bezobratlých, plazů a obojživelníků včetně chovných kolonií světlušek. Akci s názvem Odpudiví nebo kouzelní doplní přednášky.

Česká zemědělská univerzity spustila ve spolupráci s pražským magistrátem výzkum zaměřený na zmapování výskytu světlušek na území Prahy. Cílem projektu jménem Praha hledá světlušky je identifikace míst, kde se světlušky nachází pro budoucí ochranu nebo šetrná opatření při nové výstavbě. Zapojit se může i široká veřejnost.

Létající dospělé světlušky z čeledi Lampyridae začaly před více než 130 miliony lety svítit zřejmě kvůli sexuální komunikaci. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců, ve kterém byli i zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci.

Poznejte s námi pozoruhodné a užitečné světlušky! Víme, jak mohou být vaší zahradě prospěšné, a prozradíme vám, jak je na ni přilákat.

Olomoučtí vědci z Laboratoře biodiverzity a molekulární evoluce Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého našli ve spolupráci se svými zahraničními kolegy z Německa, USA a Číny díky genetické analýze odpověď na to, odkud se na zemi vzaly světlušky a jak dlouho tu již jsou.