Světlušky

Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého brouka. Na výzkumu se podílel také Robin Kundrata, vědec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zachovalé tělo vzdáleného předchůdce dnešních světlušek poskytlo výjimečný pohled na vývoj komunikace těchto živočichů.

Vědci objevili v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu

Téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů objevil v barmském jantaru mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu.

Za teplých večerů se na loukách rozehraje tiché světelné divadlo. Odborníci teď zvou lidi, ať si ho užijí — a zároveň světluškám pomůžou tím, že v noci zbytečně nesvítí.

Teplé noci mohou být na zahradě nezapomenutelné ve chvíli, kdy se za soumraku objeví jemné blikání světlušek. Tenhle přírodní jev ale není samozřejmost. V posledních letech světlušek ubývá, nejčastěji kvůli úbytku vhodných stanovišť, přílišnému nočnímu svícení a také častému používání pesticidů.

Nad remízkem poblíž České Lípy se v noci na sobotu vznášely desítky fosforeskujících světlušek, které jsou lidově nazývané jako svatojánské mušky. Úžasnou, skoro až mystickou podívanou se redakci Novinek podařilo zachytit na několika snímcích a časosběrném videu.

Každý červen se některé vlhké louky a okraje lesů po setmění promění v tiché jeviště plné mihotavých světel. Právě dnes, o svatojánské noci, podle tradice vše vrcholí. Světlušky, které po generace provázejí svatojánské noci pověstmi o pokladech a magii, jsou v první řadě pozoruhodnými bytostmi z hlediska biologie. Jejich světlo, které je výsledkem téměř stoprocentně efektivní chemické reakce, slouží jako složitý komunikační systém. V tomto hmyzím mikrosvětě jde o námluvy, ale i nelítostný boj o přežití. Pojďme se podívat, jak tyto „živé lucerny“ skutečně ovládají noc, a na legendy, které je provázejí.

Na území metropole odstartoval unikátní projekt, jehož cílem je zmapovat výskyt světlušek. Zapojit se může každý. Vědci díky fotografiím a údajům od veřejnosti chtějí zjistit, kde se těmto svítícím broukům daří a jak početné jsou jejich populace.

Na území metropole odstartoval unikátní projekt, jehož cílem je zmapovat výskyt světlušek. Zapojit se může každý. Vědci díky fotografiím a údajům od veřejnosti chtějí zjistit, kde se těmto svítícím broukům daří a jak početné jsou jejich populace.

Kde a kolik je v Praze světlušek? To se snaží zjistit vědci z České zemědělské univerzity. Sami na to ale nestačí, žádají proto o pomoc veřejnost. Lidé svá pozorování mohou zapsat do mapy nebo sdílet ve skupině na sociální síti.

V Praze začíná mapování světlušek, které má zjistit, kde se těmto světélkujícím broukům v hlavním městě daří a jak početné jsou jejich populace. Projekt…

V Praze začíná mapování světlušek, které má zjistit, kde se těmto světélkujícím broukům v hlavním městě daří a jak početné jsou jejich populace. Projekt nazvaný Praha hledá světlušky povedou vědci z České zemědělské univerzity (ČZU), kteří do sběru dat zapojí i veřejnost. Vědci se zaměří především na světlušku větší, druh, který je v Praze zatím jen málo zmapovaný. Informovala o tom Lenka Prokopová z Odboru vnějších vztahů ČZU.

Praha hledá světlušky – tak se již čtyři roky jmenuje mapování těchto světélkujících brouků po oblastech hlavního města. Cílem akce organizované Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) je již tradičně zjistit, kde se daným živočichům v metropoli nejlépe daří. Vědci tak ke sběru co nejobsáhlejšího souboru dat zvou Pražany. Letošní ročník se orientuje zejména na druh zvaný světluška větší (latinsky Lampyris noctiluca).

V Praze začíná unikátní projekt „Praha hledá světlušky“, jehož cílem je zmapovat výskyt těchto vzácných brouků v hlavním městě. Vědci z České zemědělské univerzity si od iniciativy slibují lepší přehled o počtech světlušek, které čelí světelnému znečištění.

Vypadají jako miliony hvězd ukryté hluboko pod zemí, které celý prostor halí do modrozelené barvy. Tato „nebeská tělesa“ v jeskyni Waitomo Glowworm na Novém Zélandu jsou však dokonale živá, ale vidět je může jen ten, kdo v podzemí mlčí.

Novozélandská jeskyně Waitomo nabízí svým návštěvníkům nevšední podívanou. Podobný úkaz jako zde nikde jinde na světě nenajdete, alespoň ne v takovém rozsahu.

Z přírody pomalu mizí světlušky. Smutek nad jejich vymíráním vyjadřuje výstava v galerii VI PER, kterou připravili architekti z gruzinského studia KERA. Voskové domečky v galerii, i další práce architektů z Tbilisi, přivolávají zaniklý svět, kdy se stavělo a žilo postaru. Výstava trvá do 7. února 2026.

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.

Česká entomologická společnost vyhlásila letošním hmyzem roku světlušky. Podle odborníků tak chtějí upozornit na ohrožení světlušek nočním světelným znečištěním. Studiu tohoto pozoruhodného hmyzu se věnuje i vědec z Univerzity Palackého v Olomouci.

Někdy stačí malý zázrak v přírodě a člověk se zastaví, ztichne a jen kouká.

Hmyzem roku 2025 jsou světlušky, rozhodla o tom Česká společnost entomologická. Zároveň tím chce seznámit veřejnost s jejich rozmanitostí i s tím, co je ohrožuje. Velký problém totiž představuje světelné znečištění. Světlušky svítí díky bioluminiscenci, kterou využívají ke komunikaci třeba při páření. Umělé osvětlení jim to ale komplikuje. Zároveň se lidé mohou zapojit do pozorování těchto podivuhodných brouků.

Hmyzem roku 2025 vyhlásila Česká společnost entomologická světlušky. Chce tak upozornit nejen na tuto rozmanitou a specifickou skupinu brouků, ale i na světelné znečištění, které ji ohrožuje. Světluškám totiž to, že díky bioluminiscenci září, slouží třeba ke komunikaci při páření. A silné umělé osvětlení v krajině jim to kazí.

Někteří pavouci v Číně chytají samce světlušek do pavučiny a následně je koušou, aby blikavě svítili. Nejde jim o nalákání samiček, nýbrž dalších samců. Na této potravě následně hodují.

Studium chování pavouků přineslo vědcům nečekaný objev. Zástupci jednoho druhu z čeledi křižákovitých se podle všeho naučili manipulovat se světelnými signály světlušek za účelem získání potravy. Samce chycené do sítě totiž umí donutit světélkovat jako samičky, a lákat tak do pasti další nic netušící partnery. K pozoruhodnému objevu souvisejícím s chováním pavouků a světlušek dospěl tým mezinárodních vědců, který se se svými výzkumnými úspěchy pochlubil v časopise Current Biology. Klíčovou roli v celém procesu hrají dva zástupci živočišné říše žijící převážně na území Číny: na straně lovců jsou to křižáci druhu Araneus ventricosus, kořistí jsou pak světlušky druhu Abscondita terminalis.

Zajímají vás brouci, hadi nebo světlušky? O víkendu bude v Pevnosti poznání v Olomouci k vidění na pět desítek nejrůznějších druhů bezobratlých, plazů a obojživelníků včetně chovných kolonií světlušek. Akci s názvem Odpudiví nebo kouzelní doplní přednášky.

Česká zemědělská univerzity spustila ve spolupráci s pražským magistrátem výzkum zaměřený na zmapování výskytu světlušek na území Prahy. Cílem projektu jménem Praha hledá světlušky je identifikace míst, kde se světlušky nachází pro budoucí ochranu nebo šetrná opatření při nové výstavbě. Zapojit se může i široká veřejnost.

Létající dospělé světlušky z čeledi Lampyridae začaly před více než 130 miliony lety svítit zřejmě kvůli sexuální komunikaci. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců, ve kterém byli i zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci.

Poznejte s námi pozoruhodné a užitečné světlušky! Víme, jak mohou být vaší zahradě prospěšné, a prozradíme vám, jak je na ni přilákat.

Olomoučtí vědci z Laboratoře biodiverzity a molekulární evoluce Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého našli ve spolupráci se svými zahraničními kolegy z Německa, USA a Číny díky genetické analýze odpověď na to, odkud se na zemi vzaly světlušky a jak dlouho tu již jsou.