Světová banka

Nízká výstavba, zdražující byty a rekordně vysoké hypoteční sazby. To všechno vede k neustálému zhoršování dostupnosti vlastního bydlení. Podle aktuálních dat Indexu prosperity Česka sestavovaného Českou spořitelnou je ČR v dostupnosti bydlení dokonce nejhorší ze všech zemí Evropské unie. Článek Dostupnost bydlení je v ČR nejhorší z EU se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena v pondělí oznámila, že poskytne další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši jedné miliardy dolarů (24 miliard Kč). Její součástí bude zatím největší dodávka raket, munice a dalších zbraní pro ukrajinské síly. Zároveň s tím oznámila americká Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) finanční pomoc ukrajinské vládě v hodnotě 4,5 miliardy dolarů (108,2 miliardy Kč). Bude na ní dohlížet americké ministerstvo financí.

Nízká výstavba, zdražující byty a rekordně vysoké hypoteční sazby. To všechno vede k neustálému zhoršování dostupnosti vlastního bydlení. Podle aktuálních dat Indexu prosperity Česka sestavovaného Českou spořitelnou je ČR v dostupnosti bydlení dokonce nejhorší ze všech zemí Evropské unie. Moc dobře si nevede ani v dalších ukazatelích týkajících se bydlení. Celkově je tak ČR v úrovni bydlení mezi zeměmi EU až na 21. příčce. Katastrofální je hlavně cena bytů a domů v porovnání s příjmy.

V západní Indii zemřelo nejméně 36 lidí a dalších asi 50 bylo hospitalizováno po požití kontaminovaného alkoholu.

Ukrajina v rámci budování válečné ekonomiky liberalizuje trh práce. Legalizovala smlouvy s neuvedenou pracovní dobou a až 70 procent pracujících přijde o ochranu v zaměstnání.

Pandemie se ve veřejném prostoru opět probouzí a na podzim se s otevřením škol „čísla“ vrátí i mezi děti a žáky. Odhady následků dvou let uzavírání škol přitom poukazují na katastrofu globálního rozsahu, kvůli které utrpěla gramotnost dětí i světová ekonomika, která bude dopady cítit i za desítky let. České děti si s bývalou vládou Andreje Babiše (ANO) zažily rekordní dobu uzavření škol. A desetitisíce z nich si prožily dlouhé výpadky i v posledním roce. Ani nová vláda přitom příliš konkrétně…

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v úterý poděkoval Spojeným státům za to, že jeho zemi zaslaly další finanční pomoc ve výši 1,7 miliardy dolarů, což v přepočtu odpovídá více než 70 miliardám korun.

Tecuja Jamagami (41), který v pátek smrtelně postřelil japonského expremiéra Šinzóa Abeho (+67), při výrobě střelné zbraně použil návod zveřejněný na internetové platformě YouTube.

Zástupci opozičních stran se chystají na Srí Lance jednat o sestavení nové vlády, informovala dnes agentura AP. Premiér i prezident nabídli při sobotních bouřlivých protestech rezignaci. Demonstranti vtrhli do sídla prezidenta Gotabaji Radžapaksy a zapálili sídlo předsedy vlády Ranila Vikremesingheho. Srílančané protestují proti hluboké ekonomické krizi, z níž viní vládu.

Navzdory dřívějším prohlášením Tálibánu o liberálnějším přístupu k právům žen se současná situace zhoršuje a Tálibán zavádí další omezení.

Prudký nárůst cen klíčových komodit v letošním roce již zasáhl části subsaharské Afriky, Balkánu, Asie a dalších regionů, uvádí Rozvojový program OSN.

Sazby v Americe šplhají nahoru, Federální rezervní systém se snaží řešit inflaci. Co to ale bude znamenat pro globální ekonomiku? Měli bychom být připraveni na potíže zejména rozvojových trhů a ekonomik.

Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová pochybuje, že se americké a světové ekonomice podaří vyhnout se recesi, a to vzhledem k prudkému růstu inflace a úrokových sazeb a také vzhledem ke zpomalení tempa růstu v Číně. Snížit inflaci a zároveň zajistit ekonomice takzvané hladké přistání je z historického hlediska těžký úkol a riziko recese je v současné době jednoznačně žhavým tématem, řekla Reinhartová agentuře Reuters.

Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová pochybuje, že se americké a světové ekonomice podaří vyhnout recesi vzhledem k prudkému růstu inflace a úrokových sazeb a také vzhledem ke zpomalení tempa růstu v Číně.

Světová ekonomika se zadrhává a v novinových titulcích se znovu objevuje slovo stagflace. To strašilo ekonomy hlavně v sedmdesátých letech minulého století. Jsme tedy opět ve stejné situaci, v jaké byl svět tehdy? A čeká nás dekáda vysoké inflace, stagnace ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti?

Srí Lanka čelí největší ekonomické krizi ve svých dějinách. Nafta a benzin jsou určeny jenom pro policii, záchranné složky a nezbytné zásobování. K tomu jsou zavřené školy, továrny a zazněla naléhavá žádost úřadu, aby lidé pracovali z domova. Tak vypadá v těchto dnech někdejší turistický ráj.

Šibelli, jedna z hlavních somálských řek, vysychá v důsledku přetrvávajícího sucha. To má výrazný dopad na život místních obyvatel, jejichž část je na toku závislá, informoval web BBC. Státní somálská televize dokonce uvedla, že koryto již vyschlo, což může zhoršit sucho v oblasti a dále prohloubit nedostatek potravin, se kterým se tato část Afriky potýká. Milionům lidí hrozí hladomor.

Srí Lanka je v těžké ekonomické krizi, pod níž se podepsal i neuvážený zákaz dovozu chemických hnojiv. Alternativa z Číny spásu nepřinesla, teď země hledá pomoc u Světové banky i Indie.

Původní informace o propuštění desetiny zaměstnanců firmy se přes její pozdější bagatelizaci Elonem Muskem ukázala být blízkou pravdě. Firma chce být flexibilnější, a tak vyhazuje lidi placené fixní měsíční sazbou, raději si chce držet ty placené od hodiny.

Dospívající ruští studenti momentálně poznávají Rusko, jaké nikdy nezažili. Bez známých značek, hollywoodských filmů i sociálních sítí. Zemi opustila celá řada nadnárodních společností, které nabízely zajímavá a dobře placená místa. Kvůli protiválečným sankcím je ruská mládež momentálně omezena i v možnostech studia. Pokračovat na některou z evropských vysokých škol je pro ně mnohdy nemožné.

Na americkou Wall Street před týdnem dorazil medvědi trh a pobýt zde může ještě několik měsíců. Vysoká inflace v USA si totiž bere daň i v podobě poklesů akcií. Americké centrální bance (Fed) se ji zatím nedaří utlumit.

Po zatím posledním a podle všeho úspěšném pokusu Číny o zrušení koronavirových lockdownů ve velkých městech se ropa obchodovala poblíž tříměsíčního maxima, tedy kolem 120 dolarů za barel. V rámci krátkodobého výhledu však lze očekávat ještě vyšší ceny.

Valná většina odlesňování se v dnešní době odehrává v tropických oblastech. Ať se ale půda vyklučí kdekoli, má to dopad na klima celé naší planety.

Ruská elita řešila na „zchudlém“ petrohradském ekonomickém fóru hospodářskou realitu příštích let. A ačkoliv ruský vůdce Vladimir Putin opět vyvolával dojem, že se Rusko se sankcemi vypořádalo, někteří ruští odborníci už tak shovívaví nebyli. Podle analytiků hraje Rusku do karet kromě vysokých cen energií také to, že si na západní sankce zvykalo už od roku 2014 po anexi Krymu. Dopady sankcí se tak zřejmě v řadě ohledů teprve projeví.

Vysoké ceny se projevují i v dostupnosti bydlení. V Česku je nejhorší z celé Evropské unie. Na pořízení nemovitosti potřebujeme odkládat veškeré příjmy po dobu patnácti let. V roce 2015 přitom stačilo jen deset let. Levněji je v Polsku, v Maďarsku i u slovenských sousedů. Šampiony jsou Dánové a obyvatelé Kypru, kterým na pořízení průměrného bytu stačí jen sedm ročních příjmů domácnosti.

Po zatím posledním a podle všeho úspěšném pokusu Číny o zrušení koronavirových lockdownů ve velkých městech se ropa obchoduje poblíž tříměsíčního maxima, tedy kolem 120 dolarů za barel. V rámci krátkodobého výhledu však lze očekávat ještě vyšší ceny.

Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.

Ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku, tedy do doby, než proti Rusko začaly západní státy zavádět sankce za jeho útok na Ukrajinu. Uvedl to v pátek šéf největší ruské banky Sberbank German Gref, který byl v minulosti ruským ministrem hospodářství.

Od Wall Street až po Main Street se šíří obavy, že by se americká ekonomika mohla propadnout do "stagflace" ve stylu 70.

Rostoucí ceny potravin a energií vytlačily v květnu hodnotu inflace ve Spojených státech na 8,6 procenta. Jedná se o nejvyšší číslo za posledních 40 let. Důvodem je především trvající válka na Ukrajině i přísné uzávěry proti šíření koronaviru zavedené v Číně. Inflace nadále roste, přestože americká centrální banka zvedá od března úrokové sazby.

Český statistický úřad zveřejnil nepěkná čísla, inflace stoupla v květnu na 16 % a nikdo z ekonomických expertů si nedovoluje odhadnout, zda je to již definitivní strop. Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček k tomu řekl: „Tento růst bohužel znehodnocuje úspory českých domácností a vede k reálnému poklesu příjmů zaměstnanců.“ Proč kabinet Petra Fialy nevyužije zbraně, které na růst inflace má? Po aktivaci jedné z nich volají opozice i ekonomičtí experti už několik týdnů.

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu - z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta. V úterý to předpověděla Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu – z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu - z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají letos 488 879 lidí, což je proti loňskému roku nárůst o 6609.

Ukrajinská centrální banka usiluje o zpomalení rostoucí inflace ve výši 17 procent i posilnění měny. Rozhodla se proto ve čtvrtek zdvojnásobit úrokové sazby na 25 procent, což je nejvyšší hodnota ze všech sazeb zavedených v Evropě. Kvůli trvající válce navíc ukrajinská ekonomika oslabuje, podle Světové banky by se letos mohla zmenšit až o 45 procent.

Společnost Crusoe, která se zabývá těžbou bitcoinů, nasazuje v ománském Maskatu zařízení na zachycování spalovaného plynu. Na region Blízkého východu a Afriky připadá 38 % světového objemu spalování přebytečného zemního plynu.

Mexiko čelí nedostatku bytů. Ten musí řešit rozsáhlými investicemi do jejich výstavby. Aby země pokryla poptávku, bude v následujících dvaceti letech muset postavit na 800 tisíc nových bytů ročně. Náklady na realizaci projektu odpovídají zhruba čtyřem procentům tamního hrubého domácího produktu.

S ruskou invazí přibývá na Ukrajině násilí, včetně toho domácího. Tamní policie nemá příliš času problém řešit a muži s těmito sklony jsou od začátku války stále agresivnější. Jak dnes z tohoto pohledu vypadá situace ukrajinských žen? Odpověď hledala Thaisa Semenova v článku, který vyšel na webu The Kyiv Independent a jehož překlad vám nyní přinášíme.

Světová banka naznačila, že je znepokojena z iniciativ Středoafrické republiky vedoucích k uzákonění bitcoinu jako zákonného platidla.

Blízký východ vysychá víc a víc a písečné bouře jsou čím dál častější.

Náklady na obnovu Ukrajiny po devastaci země ruskými silami budou i kdyby válka skončila dnes, obrovské. Ukrajinští představitelé to odhadli na potenciálních 600 miliard dolarů, přičemž někteří říkají, že je to je jen skromné ​​číslo a bude se neustále s pokračováním války zvyšovat.

Přesvědčení, že hospodářský růst je naprosto normální a systém roste nějak automaticky a sám od sebe, je absurdní. Na rozdíl od klasických ekonomů dnes jen málokdo přemýšlí, jak bude společnost vypadat, až se růst třeba po sto letech zastaví. Tedy jestli jdeme směrem, kterým opravdu chceme jít.

Před třemi měsíci napadla Putinova vojska sousední nezávislou Ukrajinu. Probíhající válka má dalekosáhlé dopady na ekonomiky po celém světě. V některých státech může hrozit potravinová krize, zatímco ekonomiky zpomalí.

Následky války na Ukrajině pociťují lidé po celém světě. OSN již po několikáté varovala před celosvětovou potravinovou krizí, téměř 45 milionů lidí se ocitlo na pokraji hladomoru.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na tiskové konferenci to ve středu na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.

Cenové šoky kvůli energiím a potravinám ohrožují přes stovku států světa, kde žijí téměř dvě miliardy obyvatel. Většina z nich leží v Africe a Asii.

Nejlidnatější africká země Nigérie s 206 miliony obyvateli plánuje do roku 2030 zalesnit až čtvrtinu svého území, oznámil prezident Muhammadu Buhari. Promluvil v úterý v Abidžanuna 15. světové konferenci Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci. Pobřeží slonoviny na ní představilo plán obnovy zemědělství a zničených lesů, na nějž shání soukromé investice v objemu až 35 miliard korun, napsala agentura Bloomberg.

Drahé energie ohrožují domácnosti i firmy. Focus České bankovní asociace hledá odpovědi na otázky, kde je hranice pomoci ze strany státu tak, aby se do ekonomik nepumpovaly miliardy. A zda pomoci adresně nebo plošně.

Ukrajina získala od Světové obchodní banky finanční pomoc ve výši 495 milionů eur. To v přepočtu odpovídá 12,2 miliardy korun. V pondělí o tom s odkazem na ukrajinské ministerstvo financí informovaly Kyjev Independent a stanice Nexta.

Ceny plynu, pšenice, bavlny a dalších komodit vytrvale rostou. A patrně tomu tak bude i v dalších dvou letech, varuje Světová banka.

Už padesátkrát jsme se probudili do světa, jehož chod narušila válka na Ukrajině. Reportér Deníku N Lukáš Prchal si od jejího začátku psal deník. V krátkosti v něm zaznamenával události, které se odehrávaly, své myšlenky, klíčové otázky i okamžiky z osobního života. Prostřednictvím jeho zápisků si můžete připomenout festival ruské krutosti.