Světová banka

Německé společnosti za první pololetí letošního roku investovaly ve Spojených státech o dvě třetiny méně peněz než ve stejném období loni před rokem a téměř o osmdesát procent méně než v roce 2024.

Umělá inteligence může v příštích letech výrazně proměnit pracovní trh a část lidí připravit o práci. Jenže zatímco v bohatých zemích je proto často vnímána jako hrozba pro zaměstnanost, v rozvojových ekonomikách může být její dopad překvapivě odlišný. Podle Světové banky mohou tyto země více získat a méně ztratit, uvádí její analýza, která se poprvé komplexně zabývá dopady AI na takzvané emerging markets, kde žije 6,8 miliardy lidí. Generativní AI může dle výpočtů zmíněné instituce automatizovat v bohatých státech asi 14 procent pracovních míst, zatímco v rozvojových ekonomikách je to zhruba o dvě třetiny méně. Pro chudší země tak může být umělá inteligence spíše nástrojem ke zvýšení produktivity než hrozbou pro zaměstnanost. Zároveň jim ale může přinést závislost na technologiích Spojených států a Číny, které samy nekontrolují.

Jen málokterá stavba v Praze prošla za poslední více než čtyři dekády tak výraznou proměnou jako zdejší kongresové centrum (KCP). Z někdejšího Paláce kultury neboli „Pakulu“, který se po sametové revoluci stal symbolem nákladného dědictví minulého režimu, postupně vznikl prosperující kongresový areál, jenž mimo jiné hostil prestižní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. A letos, kdy si KCP připomíná 45 let od otevření, má za sebou nejlepší hospodářské výsledky od doby svého vzniku a zároveň zahajuje největší investici v historii: novou Výstavní halu za více než miliardu. Nová budova rozšíří areál o další tisíce metrů čtverečních výstavních prostor a umožní Praze pořádat prestižní mezinárodní kongresy, které dosud musela kvůli nedostatečné kapacitě odmítat. Načasování rozsáhlé investice však není náhodné. KCP vloni dosáhlo rekordních hospodářských výsledků, přičemž tržby vzrostly meziročně o sedm procent na 717 milionů korun, provozní zisk EBITDA se zvýšil o více než čtvrtinu na 234 milionů, zatímco čistý zisk dosáhl úrovně 138,9 milionu korun při 48procentním růstu.

Projekt nejdelšího podmořského elektrického propojení na světě, které má spojit Kavkaz s evropskou soustavou, postoupil koncem července do fáze přípravy průzkumu dna Černého moře. Rumunský provozovatel přenosové soustavy Transelectrica na jednání 29. července potvrdil, že se zároveň aktualizuje studie proveditelnosti a připravují se ekonomické a regulatorní analýzy.

První elektrobus dorazil na území Bosny a Hercegoviny, konkrétně do bosenského města Livno, jež bychom nalezli nedaleko chorvatských hranic na úrovni Splitu. Vlastníkem vozidla je společnost Livno Bus…

Umělá inteligence je pro mnoho lidí strašákem. A obavy, že je připraví o práci, nejsou podle nové zprávy Světové banky bohužel vůbec liché. Tato zpráva ale přichází také se závěrem, který může na první pohled působit překvapivě. Tvrdí, že AI může výrazně pomoct rozvojovým zemím.

Umělá inteligence ohrožuje v bohatších zemích přibližně 14,2 % pracovních míst, zatímco ve státech s nízkými a středními příjmy je to 4,5 %.

Umělá inteligence může nejvíce změnit pracovní trh ve vyspělých ekonomikách. Podle Světové banky je automatizací ohroženo přes 14 procent pracovních míst, zároveň ale AI výrazně zvyšuje produktivitu firem i zaměstnanců.

Nástup umělé inteligence zasáhne bohaté ekonomiky až trojnásobně více než chudé. Pro ty naopak představuje šanci k růstu produktivity bez nutnosti obřích investic, uvádí to Světová banka.

Česko se nepřipojí k nové mezinárodní bance, která má státům a zbrojním firmám nabídnout levnější peníze na obranu. Ministerstvo financí považuje vstupní náklady za příliš vysoké a ekonomické přínosy…

Americká administrativa slíbila, že venezuelské ropné příjmy poputují venezuelskému lidu. Od Madurova svržení uplynulo půl roku, inkasováno bylo přes 13 miliard dolarů — a nikdo pořádně neví, kde jsou. Mezitím Venezuela pohřbívá oběti červnového zemětřesení. Článek Trump slíbil peníze Venezuelanům. Po půl roce nikdo neví, kde jsou se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Extrémní chudoba i nedostatek elektřiny v posledních letech ustupují, ukazují letošní zprávy Světové banky a OSN — pokrok je ale mnohem pomalejší v subsaharské Africe než jinde ve světě.

Nepokoje a demonstrace v Bolívii oddálily kontroverzní pozemkovou reformu. Vláda ale s pomocí výjimečného stavu i americké podpory přitvrzuje.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová jmenovala v sobotu do funkce premiéra investora a manažera Vasilea Tofana. Ten již dříve získal podporu vládnoucí Stranu akce a solidarity (PAS), která má v...

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v sobotu jmenovala do funkce premiéra investora a manažera Vasilea Tofana. Uvádí to agentura Reuters. Tofan již dříve získal podporu vládnoucí Strany akce a solidarity (PAS), která má v parlamentu většinu, uvádí moldavská média. Sanduová řeší vládní krizi po náhlé demisi na začátku července Alexandrua Munteanua, který byl v čele vlády od listopadu.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v sobotu jmenovala do funkce premiéra investora a manažera Vasilea Tofana, píše Reuters. Tofan již dříve získal podporu vládnoucí Strany akce a solidarity (PAS), která má v parlamentu většinu, uvádí moldavská média. Sanduová řeší vládní krizi po náhlé demisi Alexandrua Munteanua na začátku července. Munteanu byl v čele vlády od loňského listopadu.

Sanduová jmenovala do funkce premiéra investora Vasilea Tofana poté, co podal na konci července demisi Alexandru Munteanu. Údajně měl být důvodem jeho odchodu hrozící korupční skandál.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v sobotu jmenoval do funkce premiéra investora a manažera Vasilea Tofana. Uvádí to agentura Reuters. Tofan již dříve získal podporu vládnoucí Stranu akce a solidari…

V nejbližších pěti letech poroste ekonomika eurozóny v průměru o 1,2 procenta ročně. Takové je alespoň očekávání Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ale třeba válkou zasažená Ukrajina by mohla růst třikrát rychleji než eurozóna.

Světová banka zrušila zásadu, podle níž musela téměř polovina jejích úvěrů směřovat na projekty spojené s klimatem. Nové vedení instituce tvrdí, že změna má přinést větší flexibilitu při financování rozvojových zemí a umožnit rychlejší reakce na jejich aktuální potřeby.

Počet doposud potvrzených obětí však stále stoupá, pátrací akce dále pokračují. Po osmi dnech se podařilo zachránit živého člověka, vyproštěný muž byl pod sutinami přes sto hodin.

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (dnes nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Pohřešováno je několik desítek tisíc lidí.

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Pohřešováno je několik desítek tisíc lidí.

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.

Chudá i bohatá, nejlidnatější a ze všech velkých ekonomik nejmladší. Indický ekonomický „zázrak“ se ale odvíjí od toho, jestli země najde práci pro miliony lidí. Seznam Zprávy nabízejí první díl série o vzestupu nové velmoci.

Konec pevné klimatické kvóty. Světová banka mění investiční strategii a místo procenta prostředků určených na zelené projekty bude sledovat jejich skutečný přínos pro rozvoj i odolnost ekonomik.

Ruská válečná ekonomika dlouho překvapovala svou odolností. Sankce přišly, ekonomika se přizpůsobila, ropa dál proudila na světové trhy a Kreml financoval válku. Jenže rok 2026 přináší jiný obrázek — a tentokrát ho nezakrývá ani moskevská propaganda. Článek Putinova válečná ekonomika: stroj, který začíná skřípat se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Světová banka (SB) ruší dosavadní cíl, že vyčlení 45 procent svých ročních úvěrových prostředků na projekty, které kromě podpory rozvoje také pomáhají v boji se změnou klimatu. Místo toho prodlouží dlouhodobý akční plán pro změnu klimatu (CCAP), jehož platnost má dnes skončit. Banka to v pondělí oznámila v tiskové zprávě.

Pátá konference o obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku přinesla konkrétní čísla i silné signály. Evropská komise podepsala balíček přesahující 1,1 miliardy eur a celkové přísliby z konference by mohly překročit deset miliard. Otázka ale zní: Bude to stačit na to, co Rusko za čtyři roky stihlo zničit? Článek Gdaňsk posílá Kyjevu miliardy. Ale co přijde po válce? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ukrajina dostane od Světové banky další pomoc ve výši 3,39 miliardy dolarů, tedy zhruba 72,5 miliardy korun. Oznámila to ve čtvrtek podle agentury DPA na konferenci o poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.

Světová banka pošle Ukrajině peníze na stabilizaci státu a ekonomiky, dále jí poskytne na hospodářský rozvoj půjčku, za kterou ručí Velká Británie a Japonsko.

Desítka ekonomů a energetiků v dopise premiérovi Andreji Babišovi z ANO varuje před zestátněním ČEZ. A zároveň před prodejem části nové dceřiné firmy ČEZ Energy zahraničním fondům. Mezi signatáři jsou i dva bývalí guvernéři ČNB Zdeněk Tůma a Jiří Rusnok, bývalý viceguvernér ČNB a současný předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, exšéf ČEZ Jaroslav Míl, ekonomka Jana Matesová či analytik kapitálových trhů Radim Dohnal.

Kolony, rostoucí počet aut a stále složitější dopravní modely. Dlouhá léta se evropská města snažila na jejich rovnováhu reagovat především stavbou nové infrastruktury podle prognóz budoucí dopravy. Nová studie Mezinárodního dopravního fóra OECD ale upozorňuje, že tento přístup začíná narážet na limity. Důvodem jsou rychlé technologické změny, digitalizace, klimatické cíle i proměna způsobu života, které dělají budoucnost méně předvídatelnou než dřív. podobu měst.

Námořníci na ruské fregatě proplouvající Lamanšským průlivem mezi ostrovem Wight a Normandií v úterý vypálili varovné výstřely směrem k civilní jachtě, která se k válečnému plavidlu přiblížila. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Moskva incident potvrdila a uvedla, že jachta se k fregatě blížila v nebezpečném kurzu a nereagovala na pokusy o navázání spojení ani na výstražné signály. Oběti ani škody na civilním plavidle nejsou hlášeny.

Ruská protivzdušná obrana zničila v noci na úterý přibližně 60 ukrajinských dronů směřujících na Moskvu, uvedl starosta metropole Sergej Sobjanin. Zasažen byl podle něj objekt v místní rafinerii.

Solární park Bhadla v indické poušti Thár pokrývá plochu větší než celé Brno. Musel ale omezit výrobu o desetinu – síť prostě nestíhala odvádět elektřinu.

Světová banka (SB) snížila svůj výhled globálního hospodářského růstu pro letošní rok. Má se dostat na nejnižší úroveň od pandemie covidu-19. Varovala také před rostoucími ekonomickými dopady války na Blízkém východě. Světová ekonomika má letos vzrůst jen o 2,5 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než banka předpokládala letos v lednu.

Ruské útoky v Oděsské oblasti připravují Ukrajinu o klíčové zemědělské příjmy. Ty tvořily během války většinu příjmů země. Rusko na tato místa v posledních týdnech útočí stále silněji. Agentura Reuters varuje, že ruské...

Technologie určená k odstraňování textilních barviv z odpadních vod může podle nového výzkumu sama vytvářet toxické látky v koncentracích, které výrazně překračují limity pro pitnou vodu.

Ačkoli Trumpova Rada míru slíbila 17 miliard dolarů na obnovu Pásma Gazy, její oficiální bankovní účet zeje prázdnotou. Místo toho Rada své finance spravuje na neoficiálním účtu. Objevují se pochybnosti o právním statutu Rady.

Americký prezident Donald Trump popsal jím založenou Radu míru jako jednu z nejvýznamnějších mezinárodních organizací, jaké kdy vznikly. Prvním velkým úkolem bylo vybrat miliardy dolarů a koordinovat „obnovu Gazy“, k čemuž organizace získala i mandát OSN. Více než čtyři měsíce od slavnostního ustanovení této organizace však oficiální fond stále zeje prázdnotou a k „obnově Gazy“ nedochází.

Navzdory příslibům ve výši 17 miliard dolarů (zhruba 355 miliard korun) je oficiální fond Rady míru Donalda Trumpa prázdný a organizace uvízla v právním i politickém vakuu. Na obnovu Gazy neproudí žádné peníze,...

Letošní rok je pro obnovu válkou poničené země zlomový, stále víc se přechází k realizaci konkrétních projektů.

Oficiální fond pro Radu míru prezidenta Donalda Trumpa, který zřídila Světová banka, je prázdný a samotná organizace se nachází v právním a politickém vakuu, napsal deník The Financial Times (FT). Podle něj tak ani čtyři měsíce od založení rady fond neobdržel žádné peníze, a to i přesto, že členské státy přislíbily sedm miliard dolarů (asi 146 miliard korun) a sám Trump deset miliard (přes 208 miliard korun) z amerických prostředků.

V Česku se příliš řeší rozpočtové deficity místo toho, aby se země soustředila na dlouhodobý ekonomický růst, říká profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku a spoluzakladatel Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální studia CERGE-EI v Praze Jan Švejnar. Příklady ze světa podle něj jasně ukazují, že investice do kvalitní infrastruktury, vzdělání a vědy, na které si stát třeba i půjčí, mohou po čase vést k silnému ekonomickému růstu. Ten pak státu umožní dluhy postupně splatit.

Brusel zvedl varovný prst. Jarní ekonomická prognóza Evropské komise mluví jasně: konflikt na Blízkém východě spustil nový energetický šok, který znovu rozdmýchává inflaci a otřásá důvěrou firem i domácností. A tentokrát to vypadá vážněji než kdykoli od roku 1979. Článek Evropa v energetické pasti: Blízký východ rozdává špatné karty se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Nikaragujská krize zůstává daleko od mezinárodního zájmu, zastíněna konflikty na Ukrajině, Blízkém východě, ve Venezuele a na Kubě, ale dva exilové hlasy jsou odhodlány zabránit tomu, aby se svět díval jinam.

V evropských depozitářích leží zhruba 210 miliard eur ruských státních aktiv a Západ kolem nich staví infrastrukturu, která jednou může fungovat jako vymáhací mechanismus.

Donald Trump podepsal zákon, který zásadně změnil pravidla pro americkou rozvojovou banku DFC. Tahle instituce s rozpočtem 12 miliard dolarů ročně byla politickým penězovodem odjakživa, jenomže zatímco dřív z něj peníze tekly na boj s chudobou a klimatem, teď míří tam, kde má Amerika strategický nebo Trump osobní zájem. Tedy do dolů v Kongu, kazašské těžby a ukrajinského titanu.

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.

Etiopie v lednu 2024 zakázala dovoz benzinových a dieselových vozidel. O dva roky později stojí tisíce elektromobilů nepojízdné v garážích Addis Abeby, ne kvůli drahé elektřině, ale proto, že na ně nikdo nemá díly.

Hormuzský průliv je už dva měsíce zavřený. Úzká vodní tepna mezi Perským zálivem a Arabským mořem, kterou denně protékalo 20 milionů barelů ropy a dalších 5 milionů v rafinovaných produktech, dnes nepropustí ani kapku. Pro Evropu to znamená bezprecedentní narušení dodávek paliv. A podle analytiků máme na zásadní rozhodnutí pouhé čtyři týdny. Článek Evropa na prahu asijského scénáře: Zbývají čtyři týdny se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Keňa chtěla modernizovat zdravotnictví a pomocí umělé inteligence (AI) zajistit dostupnější péči i lidem z nejchudších vrstev. Ambiciózní projekt prezidenta Williama Ruta se ale podle investigativních žurnalistů obrátil proti těm, kterým měl nejvíce pomoci. Algoritmus totiž údajně systematicky nadhodnocuje příjmy chudých domácností, zatímco bohatším lidem vypočítává nižší odvody.

Vyschlé Aralské jezero znovu ožívá po desetiletích. Voda stoupla o celých 42 procent a do oblasti se vrací život.

Aralské jezero bývalo čtvrtou největší vnitrozemskou vodní plochou planety. Pak přišly sovětské kanály a moře začalo mizet. Kazachstán však dokázal severní polovinu zachránit hrází Kokaral.