Tálibán

Atentátník se odpálil u policejní stanice. K útoku se nikdo nepřihlásil, podezřelá je však pákistánská buňka islamistického hnutí Tálibán. V zemi v posledních letech přibývají ozbrojené útoky proti bezpečnostním složkám.

Zakladatel Telegramu Pavel Durov se ocitl ve velmi specifické společnosti. Ruská federální služba pro finanční monitoring ho zařadila na seznam teroristů a extremistů — vedle hnutí Taliban a společnosti Meta. Článek Kreml přitvrzuje proti šéfovi Telegramu. Durov skončil na seznamu teroristů  se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Jediný portrét změnil dějiny fotožurnalistiky. Tvář afghánské dívky se zelenýma očima se stala symbolem uprchlické krize i sovětské války v Afghánistánu. Nikdo ale dlouho netušil, o koho jde.

Afghánský ministr morálky z vládního radikálního islamistického hnutí Tálibán Mohammad Chálid Hanáfí v pondělí popřel utlačování žen v afghánském Herátu. Právě v tomto městě na západě země místní...

Pákistán v neděli opět zaútočil ze vzduchu na Afghánistán a vyslal na jeho území své vojáky, což si vyžádalo desítky mrtvých. Pákistánská armáda uvádí, že se při náletech podařilo zabít 29 teroristů. Vláda Tálibánu řekla BBC, že při zbabělém činu bylo zraněno a zabito přes sto lidí.

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Tálibánu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.

Po sérii útoků radikálů zahájily pákistánské bezpečnostní síly rozsáhlou operaci u hranic s Afghánistánem. Zásah může dále vyostřit už tak napjaté vztahy mezi Islámábádem a Kábulem.

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.

Brusel se ocitl v situaci, která by ještě před pár lety vypadala nepředstavitelně: zástupci tálibánského režimu zasedli k jednacího stolu s evropskými úředníky. Cíl? Domluvit se na návratu afghánských migrantů. Jenže každá taková dohoda má svou cenu — a tentokrát ji platí nejen peněženka, ale i principy. Článek Evropské dilema Tálibánu: boj o návrat afghánských migrantů se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Europoslankyně Danuše Nerudová zveřejnila na svých sociálních médiích příspěvek, který se věnoval postavení žen v Afghánistánu. Pomocí jednoduchých přirovnání se pokusila připomenout, že bychom si měli vážit svobody, která je Evropě běžná. Pod vládou Talibánu to ale pro ženy zase tak samozřejmé není.

Měl to být vrchol dvouleté přípravy a tisíců kilometrů v nohách. Cestovatel a stopař Šebestián Bok se vydal na jednu z nejnáročnějších tras světa – přes Irák a Írán až do srdce Afghánistánu. To, co začalo jako svobodomyslná jízda stopem a spaní pod širákem, se však vteřinou změnilo v boj o život, když se ocitl tváří v tvář ozbrojenému muži uprostřed hor.

Cílem historicky prvního jednání islamistického hnutí na evropské půdě od návratu Tálibánců k moci před pěti lety bylo vyjednat praktické podmínky pro nucené návraty Afghánců, kteří v EU nedostali azyl nebo spáchali trestné činy. Jen za loňský rok dostalo příkaz k opuštění bloku přes 18 tisíc Afghánců.

Delegace afghánského Tálibánu se v úterý v Bruselu setkala se zástupci Evropské unie na neveřejných jednáních. Neoficiální jednání se týkalo navracení Afghánců do jejich vlasti i konzulárních služeb, řekl představitel Tálibánu, jehož teokratický režim v izolované zemi vládne tvrdou rukou. Představitelé EU setkání označili za „technické“ rozhovory.

Evropská komise v Bruselu hostí pětičlennou delegaci hnutí Tálibán, s níž chce projednat podmínky pro nucené návraty Afghánců, kteří v EU nedostali azyl. Belgie kvůli tomu představitelům režimu vydala přísně omezená víza s platností na jediný den. Jde o vůbec první návštěvu zástupců Tálibánu v evropských institucích od jejich návratu k moci v roce 2021.

Belgie dnes oznámila vydání pěti víz členům delegace afghánského Tálibánu, kteří se zúčastní setkání s představiteli unie o migraci v Bruselu. Bude to poprvé, co budou instituce EU hostit představitele tohoto hnutí od návratu islamistů k moci před pěti lety, podotkla agentura Reuters.

Jako peklo na zemi popisují ženy v afghánské provincii Herát svůj každodenní život po zpřísnění pravidel jejich oblékání. Představitelé Tálibánu v oblasti jim povolují vycházet pouze s naprosto zahaleným tělem a bez make-upu. Podle místních zatýkají

Když se v září 2010 na jeho stanoviště v Afghánistánu vrhli talibanští bojovníci, Dipprasad Pun zůstal sám. Vystřílel stovky nábojů, odpálil granáty a nakonec po útočnících házel vše, co měl po ruce.

Lynn Stephenson po pandemii prodala dům, splatila hypotéku a zbytek peněz místo nového bydlení vložila do cestování.

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. A hnutí Tálibán, které je už pátým rokem u moci, dál utahuje šrouby. Afghánky se přesto nevzdávají.

Afghánistán v 60. letech vypadal jako země s nadějnou budoucností. Fotografie amerického profesora zachytily Kábul plný studentek, moderních aut a usměvavých lidí jen pár let předtím, než se všechno zhroutilo.

V západoafghánském Herátu se v úterý uskutečnil vzácný pouliční protest. Vyprovokoval ho zásah Tálibánu proti ženám nedodržujícím vládní oděvní předpisy. Bezpečnostní složky Tálibánu protest rozehnaly střelbou do davu, která si vyžádala životy nejméně dvou lidí.

Vládní zaměstnanci v Afghánistánu a členové Tálibánu nově dostali zakázáno používat chytré telefony, příkaz zřejmě přišel přímo od vůdce vládnoucího hnutí Hajbatulláha Achúndzády. S odvoláním na získaný interní dokument hrozící postihy provinilcům o tom informují exilová média.

Pákistánská armáda tvrdí, že ve středu provedla útoky na skrýše ozbrojenců na afghánské hranici a zabila nejméně 26 z nich, napsala agentura Reuters s odkazem na pákistánského ministra informací...

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Železniční revoluce v Afghánistánu nabírá na obrátkách. Velkolepý plán tamní vlády hnutí Taliban, který měl původně zůstat jen na papíře, dostává první reálné výsledky. Tím to ale nekončí.

Kontroverzní jednání se zástupci hnutí Tálibán, které má cílit na migraci a nucené navracení neúspěšných žadatelů o azyl připravuje bruselská exekutiva. Podle představitelů afghánské diaspory v Evropě unijní lídři riskují nebezpečný precedent, kdy vymění morální hodnoty a obranu lidských práv za krátkodobé politické body v migrační politice.

Bacha bazi. V překladu „hra s chlapcem“, v praxi sexuální otroctví. Chudoba dodává oběti, moc chrání pachatele. Zneužité chlapce pak společnost odvrhne i s jejich rodinami.

Dříve protivníci, nyní spojenci. Moskva podepsala vojensko-technickou dohodu s afghánským Tálibánem. Kábul získá přístup k vojenské technice, náhradním dílům a zpravodajským informacím. Rusové zase na Afghánistán delegují boj s Islámským státem ve Střední Asii, který ohrožuje ruské zájmy v oblasti a stojí za teroristickým útokem v hudebním sále Crocus City Hall v Moskvě, kde zemřelo 145 lidí.

Rusko a Taliban 27. května 2026 podepsaly dohodu o vojensko-technické spolupráci. Její obsah ale zůstává utajen a podpisy pod ní připojil někdo jiný než Putin.

Rusko a Taliban podepsaly dohodu o vojenské spolupráci. Země, která ještě nedávno vedla Taliban na seznamu teroristických organizací, s ním nyní uzavírá smlouvy o dodávkách zbraní a vojenských technologií. Stalo se tak 27. května na Mezinárodním bezpečnostním fóru v Moskevské oblasti, kde se afghánský ministr obrany Mohammad Yaqub setkal se Sergejem Šojguem, tajemníkem ruské Bezpečnostní rady. Článek Moskva a Taliban: Když se z teroristů stávají spojenci se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Tálibán vzal afghánským dívkám a mladým ženám možnost studovat. Pro mnohé z nich se tak budoucnost zúžila na manželství. S tím se ale mnohé smířit nehodlají.

Svět se sice posouvá k rovnosti, ale stále existují místa, kam ženy nesmějí. Důvody jsou různé – od náboženských pravidel po tradice staré stovky let. A právě ty dnes vyvolávají čím dál větší otázky.

Rusko upevňuje spojenectví s afghánským Tálibánem, uvedl Sergej Šojgu. Moskva s Kábulem buduje pragmatický dialog v bezpečnosti i obchodu a vyzývá další asijské země, aby ukončily mezinárodní izolaci tohoto radikálního hnutí.

Moskva - Rusko navazuje "plnohodnotné partnerství" s afghánským vládním hnutím Tálibán v politické, ekonomické a obchodní oblasti. Podle agentury Interfax to dnes řekl tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který zároveň povzbudil další země v oblasti, aby rozšířily spolupráci s Kábulem.

Evropská unie pozvala představitele afghánského hnutí Tálibán do Bruselu k jednání o návratu afghánských migrantů, kteří podle Bruselu nemají právo zůstat na území EU a představují bezpečnostní hrozbu. Evropská komise (EK) však zdůrazňuje, že setkání v žádném případě neznamená uznání islamistického režimu v Afghánistánu.

Po téměř osmi letech se mohou afghánské fotbalistky vrátit do mezinárodních soutěží. Mezinárodní federace FIFA na zasedání ve Vancouveru schválila úpravu pravidel, která umožní starty uprchlickému týmu pod názvem Afghan Women United.

Afghánské dívky jsou prodávány za dva tisíce dolarů, aby rodina přežila zimu. Některé mají při zásnubách deset let, jejich budoucí muži šedesát. A ty, které se pokusí odejít, se málokdy vrátí živé.

Více než tisícovce evakuovaných Afghánců spjatých s americkou armádou nyní místo očekávaného přesídlení do Spojených států hrozí odsun do Demokratické republiky Kongo. S odvoláním na humanitární pracovníky obeznámené s americkými plány o tom v úterý informoval list The New York Times (NYT). Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa program přesidlování evakuovaných Afghánců do USA pozastavila poté, co jeden z nich loni v listopadu ve Washingtonu postřelil členy Národní gardy.

Malala Júsufzajová vyrostla v pákistánském údolí, kde Tálibán zakazoval dívkám chodit do školy. V patnácti letech na tento zákaz nahlas upozornila – a přežila atentát, který měl její hlas umlčet.

V srdci Evropy se schyluje k diplomaticky výbušnému, avšak z pohledu migrační politiky klíčovému setkání. Podle informací, které exkluzivně získala síť Euractiv, by měla delegace Tálibánu dorazit do Bruselu ještě před začátkem léta. Cílem této vysoce citlivé mise jsou jednání s představiteli Evropské komise, Evropské služby pro vnější činnost a zástupci vybraných členských států, včetně Švédska a Belgie. Tématem nejsou politické deklarace, ale pragmatická a technická spolupráce na deportacích afghánských státních příslušníků, kteří v Unii nezískali právo k pobytu nebo se dopustili trestné činnosti.

Australská policie zadržela prvního a nejslavnějšího člena speciálních jednotek Bena Robertse-Smitha, kterého viní z páchání válečných zločinů v Afghánistánu. Nositel nejvíce vyznamenání ze všech žijících australských vojáků skončil v cele – podle úřadů má na svědomí vraždu nejméně pěti civilistů. Obviněný jakékoli nezákonné jednání dlouhodobě popírá.

Guy Ritchie se ve snímku Guy Ritchie: Pouto (Guy Ritchie's The Covenant) projednou zbavil všech svých režisérských manýrů, aby nechal vyniknout syrový příběh, který vám sevře hrdlo od první minuty a nepustí vás ani ve chvíli, kdy se na plátně objeví závěrečné titulky. Sledujte dechberoucí výkon Dara Salima, který táhne zraněného Jakea Gyllenhaala stovky kilometrů prachem Afghánistánu, a následný morální boj muže, jenž se odmítá smířit s tím, že přítel, kterému je navždy zavázán, zůstal napospas Tálibánu.

Provdána proti své vůli, uvězněná v násilném manželství a potrestaná za pokus o útěk způsobem, který měl zůstat navždy viditelný.

Pákistán podle ministra informací země přeruší útoky na Afghánistán, příměří by mělo trvat necelý týden.

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.

Při pákistánském útoku na nemocnici pro léčbu drogových závislostí v Kábulu zemřelo 408 lidí, uvedl v úterý zástupce mluvčího afghánského vládního islamistického hnutí Tálibán Hamdulláh Fitrat. Pondělní úder podle něj zranil nejméně 250 lidí. Afghánské ministerstvo zdravotnictví dříve informovalo o 200 obětech, později o 400. Pákistán tvrzení, že zaútočil na nemocnici, odmítl.

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.

Ozbrojený konflikt mezi Pákistánem a Afghánistánem za jediný týden vyhnal z domovů více než 100 tisíc lidí, oznámila v pátek OSN. Zároveň nic nenaznačuje, že by jihoasijské země směřovaly k usmíření, a boje pokračují.

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.

Stručná historie vojenských intervencí Spojených států na Blízkém východě ukazuje, že vojenské vítězství nemusí znamenat úspěch.

V hlavním městě Afghánistánu byly slyšet výbuchy. Podle mluvčího afghánské vlády šlo o protivzdušnou obranu útočící na pákistánský letoun. Pákistán dlouhodobě obviňuje afghánské úřady, že poskytují útočiště členům Tálibánu.

Afghánistán uvedl, že střílel na pákistánské stíhačky v Kábulu poté, co v neděli otřásly hlavním městem výbuchy a střelba, informuje Reuters. To ještě více prohloubilo nestabilitu v regionu, který je rozbouřený americko-izraelskými útoky na Írán a odvetnými útoky na americké cíle v zemích Perského zálivu. Stát ovládaný Talibanem byl v uplynulém týdnu terčem pákistánských útoků na vládní zařízení poté, co byl obviněn z toho, že poskytuje útočiště militantům, což však dle Reuters popírá.

Jsou Afghánci se současným stavem země spokojeni?

NÁZOR / Po expertech na covid, palestinský konflikt a banderovce se teď vyrojí znalci Íránu. Bylo by zbytečné jejich řady rozšiřovat. Americký útok na Írán pojmenovaný „Operace Epic Fury“ by nám ale m…

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.

Islámábád a Kábul si vyměňují nejen diplomatická obvinění, ale i rakety. Pákistán 27. února 2026 vyhlásil afghánské vládě Tálibánu „otevřenou válku" – slova, která by ještě před pár lety zněla absurdně. Vždyť právě Pákistán byl dlouhá léta hlavním spojencem a podporovatelem Tálibánu. Dnes nad Kábulem a Kandahárem létají pákistánské stíhačky a ministr obrany Khawaja Asif mluví o „vyčerpané trpělivosti". Co se vlastně stalo?

Afghánistánu vládne hnutí Tálibán, považované mnoha zeměmi světa za teroristickou organizaci. Radikálové z Blízkého východu nyní hledají kapitál od investorů pro svou ekonomiku, výměnou nabízejí pobytová víza.