Trh práce

Hospodářská strategie nové vlády vypadá jako rozšířená verze vládního programového prohlášení. Obsahuje desítky lákavých a líbivých slibů, které v případě zdárné realizace mohou posunout Česko mezi nejúspěšnější země Evropy. Nebo mezi ty nejzadluženější; v dokumentu se to jen hemží sliby na daňové úlevy a zvýhodnění.

Flexinovela zákoníku práce, která vstoupila v účinnost v roce 2025, patří k největším zásahům do pracovního práva za poslední roky. Změnila pravidla nástupu i ukončení pracovního poměru, rozšířila možnosti pro rodiče a zavedla větší otevřenost v odměňování. Výsledkem je pružnější pracovní prostředí, které však klade vyšší nároky na znalost pravidel a promyšlené rozhodování.

Český trh práce naráží na hranici svých možností a bez zahraničních pracovníků nebude možné udržet chod firem ani klíčových služeb. Hospodářská komora ČR proto navrhuje otevřít se státem systematickou debatu o posílení mezivládní spolupráce se zeměmi původu řízené pracovní migrace. Účastníci dnešního pracovního setkání Hospodářské komory k pracovní migraci zároveň vyzvali vládu, aby rozšířila seznam bezpečných zemí v rámci vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, protože stávající náborové kapacity jsou z velké části vyčerpány.

O peníze jde až v první řadě, říká se. Co když ale pro někoho práce znamená víc – identitu a pocit, že je stále potřebný?

Automatizace a umělá inteligence (AI) není pro nemalou skupinu firem pouhou volbou, jestli ano, nebo ne. Je to spíše řešení vynucené nedostatkem kvalifikované pracovní síly a tlakem na produktivitu práce. Jedna skupina firem na moderní technologie zvláště spoléhá.

KOMENTÁŘ / Debata o zaměstnávání cizinců v Česku se znovu dostává do popředí. Předseda SPD Tomio Okamura volá po zpřísnění podmínek pobytu Ukrajinců a jejich práce v Česku. Tvrdí, že tím ochrání české…

Už jen pár týdnů mají letošní maturanti na podání přihlášky na vysoké školy. Aktuální průzkum Grafton Recruitment ukazuje, jaký studijní směr jim otevře nejlepší šance na uplatnění, a zároveň zdůrazňuje, že samotný titul už nestačí. Rozhodující je kombinace kvalitního vzdělání, praxe a schopnosti reagovat na technologické změny. Nejlépe se dnes dle něj na trhu práce uplatňují absolventi technických oborů, IT, zdravotnictví a sociálních služeb. I tyto oblasti však rychle proměňuje automatizace a nástup umělé inteligence.

Zpřísnění pobytu cizinců zní jako ochrana českých pracovníků. Data ale ukazují opak: méně lidí na trhu práce znamená méně výroby, vyšší ceny a nižší příjem pro státní rozpočet.

Ještě v devadesátých letech bylo běžné, že člověk ve dvaceti už chodil do zaměstnání. A pětašedesátníci byli považováni za starce, kteří mají odpočívat v penzi. Teď je vše jiné, na trhu práce se odehrály velké změny.

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.

Český demografický výhled je neúprosný a stárnoucí populace ovlivní ekonomiku v celé řadě oblastí. Kromě dopadů na příjmy z daní či výplaty důchodů lze očekávat například rostoucí odpor proti nové výstavbě či danění nemovitostí nebo třeba rostoucí segment služeb zaměřených na seniory. Podle expertů nelze spoléhat, že výkon ekonomiky posílí umělá inteligence nebo třeba migranti. Čekají velkou strukturální změnu na trhu práce i v celé ekonomice.

Evropský pracovní trh prochází obdobím výrazné demografické proměny. Eurostat dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu lidí v produktivním věku a na stárnutí populace, což zasáhne především státy se silnou průmyslovou a energetickou základnou.

Firmy, které trápí nedostatek zaměstnanců, mohou mít brzy ještě těžší život. Předseda Sněmovny a lídr SPD Tomio Okamura chce zpřísnit pravidla pro pobyt cizinců včetně Ukrajinců. Pokud by kvůli tomu Česko opustil větší počet cizích státních příslušníků, česká ekonomika by se podle zástupců byznysu zastavila.

Více než půl milionu pracovních míst v ohrožení a téměř sedm desítek profesí, které čeká postupný zánik. Český trh práce čekají v příštím desetiletí převratné změny a přesuny desítek tisíc lidí mezi sektory ekonomiky kvůli hledání nového zaměstnání. Hlavní roli bude hrát automatizace, robotizace, uvedení umělé inteligence do ostré praxe a nepříznivý demografický vývoj a stárnutí populace.

Desítky zaměstnavatelů i agentur práce budou shánět tisíce pracovníků na 14. ročníku veletrhu práce a vzdělávání Klíč k příležitostem v Plzni, největší akci svého…

České firmy sice hledí do budoucna opatrněji než loni, tlak na růst mezd ale nepolevuje. Čtyři z deseti zaměstnavatelů chtějí letos lidem přidat, hlavním důvodem není dobrá kondice ekonomiky, ale nedostatek pracovníků a rostoucí ochota zaměstnanců měnit práci.

Téměř každý sedmý nezaměstnaný v Česku má dnes přes šedesát let. Zatímco celková nezaměstnanost roste postupně, počet lidí bez práce v této věkové kategorii vyskočil meziročně o více než čtvrtinu.

Pětina žen v Česku zůstává bezdětných, rodí populačně slabší ročníky. Na svět tak přichází až o čtvrtinu méně dětí než před pěti lety, přičemž tak výrazný propad nikdo nečekal. Tento trend je nevratný a pokud vláda skutečně důchodový věk zastropuje na 65 letech, bude to mít výrazné finanční dopady na stát. Novinkám to řekl předseda České demografické společnosti Luděk Šídlo.

Slavnostní Novoroční HR Gala Asociace personalistů ČR přivítalo přední osobnosti českého trhu práce. Iniciovalo klíčovou odbornou debatu o proměnách pracovního trhu v roce 2026. Toto setkání spojilo lídry z oblasti řízení lidských zdrojů, podnikání a veřejné správy s cílem formulovat priority pro zaměstnavatele a odbornou veřejnost.

Německé testy biologicky potvrdily, že čtyřdenní týden snižuje stres. Česká realita ale naráží na odpor politiků a zamrzlý trh práce. Dočkáme se změny?

Vlna krachů v Německu odhaluje drahé energie, slabé reformy i to, jak rychle se může z jistoty stát ekonomická brzda.

Umělá inteligence (AI) může v britské metropoli zlikvidovat obrovské množství pracovních míst a „odstartovat novou éru masové nezaměstnanosti“. V chystaném projevu to má říct londýnský starosta Sadiq Khan.

Jsou dnes čeští zaměstnanci spokojení se svou prací? Co je skutečně trápí – a co je naopak drží ve firmách i v době vysoké fluktuace a nejistoty? Odpovědi přináší Wellbeing Index 2025 portálů JenPrace.cz a JenFirmy.cz, který vychází z více než 9 150 autentických hodnocení zaměstnanců napříč obory, regiony i typy pozic. Data byla sbírána v období od 1. ledna do 31. prosince 2025 a poskytují detailní pohled na reálnou zaměstnaneckou zkušenost v Česku.

Více než třetina domácností samoživitelů v Česku žije pod hranicí chudoby. Zatímco politici slibují reformy, matky a otcové sami řeší dilema: zaplatit nájem, nebo nakrmit děti? Článek Samoživitelé pod tlakem: Jedna výplata, dvě role, žádná rezerva se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Technologičtí giganti se netají tím, že by rádi nahradili všechna pracovní místa umělou inteligencí (AI). Jak ovšem upozorňuje server Futurism, upevnily by tím svou nepostradatelnost pro světovou ekonomiku i veřejnost. Většina střízlivých expertů se shoduje, že do takových extrémů to nezajde. Co by se ale stalo, kdyby ano?

Ubylo zaměstnavatelů, kteří očekávají zlepšení své ekonomické situace. Přesto většina firem hledá nové zaměstnance a 4 z 10 chtějí lidem vylepšit výplatu. V evidenci Úřadu práce bylo bylo v prosinci o 13 003 uchazečů o práci více než v listopadu a o 47 836 více než loni.

Ze Slovenska se stal nemocný muž Evropy. Země má obrovský rozpočtový deficit, zvyšuje daňové zatížení obyvatel a oproti okolním zemím se propadá. „Česko se Slovensku opět vzdaluje,“ říká ekonom Radovan Ďurana.

Lidí pracujících na zkrácený úvazek stále přibývá. Zatímco v roce 2022 jich bylo 382 tisíc, loni na podzim už jejich počet přesahoval 504 tisíc. Za tři roky tak jejich počet podle Českého statistického úřadu vzrostl téměř o třetinu. Nárůst je sice znát u všech věkových skupin, ale výrazně se projevuje u šedesátníků. A to jak kvůli zdravotním důvodům, tak i kvůli tomu, že se jim zpřísnily podmínky pro předčasnou penzi.

Americká ekonomika vstupuje do roku 2026 s možná až překvapivě solidními základy. Podle hlavního investičního stratéga Morgan Stanley Mikea Wilsona by se letos navíc měla vyjasnit pozice Fedu a zisky firem rostou napříč sektory. Akciový trh tak nabízí řadu příležitostí a investoři by neměli za každou cenu vyhlížet, co se pokazí. Většinou se to pak stejně stane jinde, než kde se to nejvíce čeká.

Mzdový závod má za rok 2025 jednoznačného vítěze. Stal se jím obor informačních technologií (IT). Nejenom, že v tomto odvětví rostly meziročně mzdy nejrychleji, ale IT dominuje i jinak: Mezi deseti profesemi, u nichž firmy loni nejvíce navýšily nástupní mzdy, se právě různé IT pozice objevily hned pětkrát.

Ladislava Fialová patří mezi respektované osobnosti českého trhu executive search a kariérního poradenství. Už téměř třicet let pomáhá firmám

Šedesátka na obzoru a práce v nedohlednu. Téměř každý sedmý nezaměstnaný je dnes šedesátník. Na konci prosince jich bylo v evidenci Úřadu práce 47 182, o 10,2 tisíce více než o rok dříve. Meziročně tak jejich počet vzrostl o více než čtvrtinu. Podle analytiků za tím stojí nejen zhoršující se situace na trhu práce, ale i přetrvávající stereotypy zaměstnavatelů.

Období kolem Vánoc a začátku nového roku přirozeně vybízí k hodnocení toho, co nám uplynulý rok dal a co bychom v tom dalším chtěli mít jinak. Netýká se to ovšem jen osobního života. Přelom roku patří k obdobím, kdy se zaměstnanci nejčastěji rozhodují, jestli nepřišel čas udělat pracovní změnu. A zaměstnavatelé mohou tato rozhodnutí významně ovlivnit – mimo jiné i nabídkou smysluplných benefitů.

Digitální služby nás odnaučily čekat. Okamžitá dostupnost se promítá do práce, vztahů i každodenní nervozity. Neschopnost čekat se stává novým zdrojem stresu – a my si to často ani neuvědomujeme. Článek Aplikace už jsou na všechno. Trpělivost mizí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Nošovická automobilka Hyundai vyrobila loni 276 175 aut. Bylo to o 54 715 vozů méně než v roce 2024, pokles činil meziročně 16,5 procenta. Výsledek byl nižší než výrobní plán, který byl na začátku loňského roku stanovený zhruba na 295 tisíc vozů. Letošní výrobní plán je stanoven na 264 760 vozů.

Nedostatek lidí, tlak na mzdy a rychlý nástup umělé inteligence mění český pracovní trh rychleji, než jsou firmy zvyklé. Anna Kevorkyan, CEO JenPráce.cz, v rozhovoru pro Hrot popisuje, kdo bude v roce 2026 vítězem – a kdo naopak narazí.

Prosincová čísla z úřadů práce přinesla očekávatelný, ale o nic méně znepokojivý výsledek: nezaměstnanost v Česku vzrostla na 4,8 procenta. Jde o nejvyšší hodnotu od března 2017. Bez práce je nyní přes 354 tisíc lidí, zatímco volných pozic je jen necelých 88 tisíc. Na jedno místo připadají v průměru čtyři uchazeči – a v některých regionech je situace ještě dramatičtější. Článek Nezaměstnanost v Česku atakuje pětiprocentní hranici. Volných míst ubývá, lidí bez práce přibývá se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Německý trh práce zasáhne další výrazná rána. Internetový módní gigant Zalando oznámil, že do konce letošního září uzavře své logistické centrum v Erfurtu, které zaměstnává přibližně 2 700 lidí. Jde o jeden z největších skladových provozů společnosti v Německu. Firma krok zdůvodňuje nutností zefektivnit logistickou síť po loňském převzetí konkurenční platformy About You.

Listopadová čísla z průmyslu vypadají impozantně: meziroční růst 5,7 procenta, nejrychlejší tempo za tři roky. Automobilky a kovozpracující firmy táhnou výrobu nahoru, nové zakázky ze zahraničí rostou o více než šest procent. Jenže pod povrchem optimistických čísel se skrývá otázka, kterou si klade každý, kdo sleduje českou ekonomiku pozorněji: Je to skutečné oživení, nebo jen statistický efekt? Článek Český průmysl konečně zrychlil. Jde o trvalé oživení? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ještě před pár lety se mluvilo o umělé inteligenci jako o vzdálené hrozbě. Dnes už je běžnou součástí práce v kancelářích, bankách i skladech. Dávno se tedy neptáme, jestli AI změní trh práce, ale koho změní jako první a proč právě tyto profese.

Trh práce v České republice zůstává vysoce konkurenční a řízený kandidáty. Zatímco některé pozice, jako administrativní role nebo zákaznický servis, lákají desítky uchazečů, úzkoprofilové či technologické profese zůstávají pro zaměstnavatele těžko obsaditelnými. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, dlouhé nábory a rostoucí mzdová očekávání budou i v roce 2026 určovat tempo českého pracovního trhu.

Nezaměstnanost v Česku na přelomu roku dál roste a podle části ekonomů se blíží k psychologické hranici pěti procent. Zatímco většina analytiků upozorňuje na tradiční sezonní vlivy, někteří varují, že jde o hlubší trend související s útlumem průmyslu a zhoršující se konkurenceschopností české i evropské ekonomiky.

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji v prosinci vzrostla o 0,2 procentního bodu na 4,2 procenta. Pracovní místo si prostřednictvím úřadů práce hledalo 18.443 lidí, o 1152 více než v listopadu. Nabízených pracovních pozic v Jihočeském kraji ubylo o 266 na 5234. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Nezaměstnanost v celém Česku oproti minulému měsíci vzrostla o 0,2 procentního bodu na 4,8 procenta.

Celkem 16 326 uchazečů o zaměstnání evidovala ke konci prosince loňského roku Krajská pobočka Úřadu práce v Plzni. Ten měl v nabídce 7453 volných míst. Podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji vzrostl na 3,9 procenta, zatímco nezaměstnanost v celé ČR se zvýšila na 4,8 procenta.

Americká ekonomika v prosinci vytvořila jen nízký počet nových pracovních míst a potvrdila, že rok 2025 byl pro zaměstnanost mimořádně slabý. Přesto nezaměstnanost mírně klesla a mzdy rostly rychleji než inflace. Trh práce tak vysílá smíšené signály směrem k vládě i centrální bance.

V prvních pracovních dnech tohoto roku se nakonec oproti euru prosadil silnější dolar, i když patrnější to bylo spíše ve druhé polovině týdne. Zatímco na jeho počátku se kurz nacházel u 1,174 USD/EUR, ve druhé polovině roku se kurz nacházel u zhruba cent níže.

Tuzemský trh práce na konci minulého roku v souladu s očekáváním dále zvolnil. Podíl nezaměstnaných se v prosinci zvýšil ze 4,6 na 4,8 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od začátku roku 2017. V prosinci nicméně míra nezaměstnanosti tradičně narůstá kvůli sezonním vlivům – s příchodem zimy ustává většina aktivit ve stavebnictví a zemědělství.

Produktivita práce v USA ve třetím čtvrtletí vzrostla o téměř 5 % a schodek zahraničního obchodu v říjnu poklesl na nejnižší hodnotu od roku 2009. Dvě super-pozitivní zprávy, které nejenže leckoho donutí přepsat odhady amerického růstu, ale navíc povedou k zamyšlení nad tím, jaký používat narativ při současném popisu americké ekonomiky.

Nezaměstnanost v Česku loni v prosinci meziměsíčně vzrostla o dvě desetiny procentního bodu na 4,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které na svém webu dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Místo si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 354.314 lidí, zhruba o 13.000 více než předchozí měsíc. Volných pozic v nabídce ale ubylo, jejich počet se meziměsíčně snížil přibližně o 3200 na 87.422.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil na přetrvávající regionální rozdíly; vyšší nezaměstnanost je zejména v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

Nezaměstnanost v Česku loni v prosinci meziměsíčně vzrostla o dvě desetiny procentního bodu na 4,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek na svém webu zveřejnil Úřad práce ČR. Místo si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 354 314 lidí, zhruba o 13 tisíc více než v listopadu.

Prosincové zvýšení nezaměstnanosti na 4,8 procenta nebylo pro ekonomy překvapením. Za nárůstem stojí hlavně sezonní vlivy, konec stavební sezony a utlumené nábory během svátků. Analytici čekají, že nezaměstnanost krátce vystoupá až k pěti procentům, poté by se měla s příchodem jara znovu snižovat.

Loňská nezaměstnanost v Německu byla nejvyšší od roku 2013. Samotný prosinec byl dokonce nejhorší za patnáct let. Za nepříznivým vývojem stojí stagnující ekonomika.

Společnost dm spustila svou první mezinárodní employer brandingovou kampaň s názvem „Práce mění život“.

Volných pracovních míst bylo v Česku v prosinci loňského roku přes 87 tisíc. Nejvyšší nezaměstnanost byla v Ústeckém kraji, nejnižší v Praze.

V prosinci bylo v Česku bez práce zhruba 354 tisíc lidí, míra nezaměstnanosti oproti předchozímu měsíci stoupla na 4,8 procenta. Aktuální data v pátek zveřejnil Úřad práce.

Na konci prosince bylo 354 314 lidí bez práce. V porovnání se stejným obdobím loňského roku jich přibylo 47 836. Meziměsíčně jejich počet stoupl o třináct tisíc. Míra nezaměstnanosti tak dosahovala 4,8 procenta. Naposledy bylo více lidí bez práce v březnu 2017, kdy jich bylo jen o necelé dva tisíce více. Vyplývá to z dat Úřadu práce.

Evropské akciové trhy zakončily týden v mírně pozitivním duchu, i když celková nálada investorů zůstávala spíše opatrná.

Výzkumníci sledovali, co se děje s lidmi devět měsíců poté, co opustí evidenci úřadů práce. A přinesli další důkaz, že se v Česku rozrůstá problém se šedým trhem práce. Značná část lidí totiž „zmizela“.