Trh práce

Mimořádná opatření v boji proti šíření koronaviru a nemoci COVID-19 mají výrazný dopad i na trh práce. Současná situace uvrhla už stovky tisíc lidí do karantény, zavírají se provozovny, ruší se výroba. V některých oborech se ale naopak nabírá.

Společnost ManpowerGroup se 750 různě velkých firem ptala, jak plánují měnit počty zaměstnanců a jaké lidi na trhu práce nejvíce shánějí. Z odpovědí vyplývá, že největší problém zaměstnavatelů – nedostatek lidí – bude přetrvávat ve druhém kvartálu tohoto roku.

Češky si na trhu práce polepšily nejvíce ze všech žen zemí OECD a posunuly se z 23. na 19. místo žebříčku Women in Work Index, který vydala poradenská společnost PwC. Nejlépe jsou na tom dlouhodobě obyvatelky Islandu, Švédky a Slovinky.

Učitelé a obyvatelé Královéhradeckého kraje, to jsou mzdoví vítězové loňského roku. Poraženými jsou naopak horníci a Pražané. V oblasti vzdělávání totiž mzda loni vzrostla meziročně nominálně o 12,5 procenta. Růst platů učitelů a dalších zaměstnanců v oblasti právě vzdělávání tak vysoce předčil průměrný mzdový nárůst napříč odvětvími, který loni činil „jen“ 7,1 procenta.

Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 12 426 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Vysoké rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou vedou k migraci za prací. To se projevuje na realitním trhu vysokým růstem cen nemovitostí ve větších městech.

Téměř polovina zaměstnaných Čechů říká, že obtížně vychází se svým příjmem. Dokonce 60 % lidí přiznává, že si nemůže jen tak dovolit zaplacení neočekávaného výdaje ve výši 10 tisíc korun. A pětina lidí se dokonce potýká s velkými finančními problémy. Z průzkumu společnosti LMC a neziskovky Člověk v tísni vyšla neveselá čísla. Zadluženost totiž negativně ovlivňuje vztahy a pozici na trhu práce.

V České republice nikdy v její historii nepůsobilo tolik zahraničních zaměstnanců jako loni. Počet řádně registrovaných pracovníků ze zahraničí loni vystoupal na takřka 622 tisíc, jak plyne z dat ministerstva práce a sociálních věcí. To oproti roku 2018 představuje nárůst o zhruba 9,4 procenta. Jde tak o zpomalení dynamiky růstu zahraničních pracovníků v ČR, neboť v roce 2018 činil meziroční nárůst jejich počtu dokonce 20,4 %.

V souvislosti s koncem sezónních prací došlo k růstu nezaměstnanosti. S příchodem jarních měsíců však lze očekávat, že nezaměstnanost klesne. Napjatá situace na trhu práce vede k dalšímu navyšování mezd. Tempo růstu mezd však začíná klesat. Zaměstnavatelé mají vrásky na čele z rostoucích mzdových nákladů.

Roklen indikátor je svým vyzněním v souladu s interpretací, kterou současné ekonomické situaci přisuzuje Česká národní banka. Silné domácí ekonomické fundamenty, jako je spotřeba domácností nebo přetrvávající nízká míra nezaměstnanosti, narážejí na zahraniční vlivy zpomalující domácí průmysl a export.

Míra nezaměstnanosti v ČR sice v prosinci dle očekávání stoupla z 2,6 na 2,9 procenta, avšak celý rok zakončuje jako nejnižší nejen v rámci zemí Evropské unie, ale také mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Trh práce v Česku svým výkonem loni překonal i „učebnicově“ výkonné trhy práce, jako je ten japonský či německý.

Míra nezaměstnanosti v lednu v souladu s očekáváním stoupla z prosincové úrovně 2,9 procenta na hodnotu 3,1 procenta. Je tedy poprvé za skoro rok nad úrovní tří procent. Naposledy byla míra nezaměstnanosti vyšší než tříprocentní loni v únoru. Růst míry nezaměstnanosti mezi prosincem a lednem je ovšem každoročním, „železným pravidlem“ českého trhu práce. Nelze z něj tedy hned usuzovat na zhoršování situace na trhu práce.

"Ženy obecně mají složitější postavení na trhu práce - buď jsou příliš mladé, bezdětné, a tedy brzy 'utečou' na mateřskou, nebo již mají malé děti a hrozí riziko časté absence z důvodu dětských nemocí. Jiné jsou pro změnu už příliš staré a budou pořád nemocné," nastiňuje Kamila Houfková z uherskohradišťské společnosti Marlin některé potíže a předsudky českého pracovního trhu.

Jaké jsou prognózy vývoje trhu práce pro rok 2020? Růst mezd trochu zpomalí, ale tlak na zaměstnavatele neustane, na trhu práce bude stále málo kvalitních uchazečů. Tempo náboru nových lidí nejspíš zvolní, ale nepůjde o všeobecný trend – některé firmy budou propouštět, u jiných intenzita náboru nepoleví. Rozdíly budou jak mezi jednotlivými odvětvími, tak regiony.

Vyšší platy, lepší benefity a více pracovníků ze zahraničí. To jsou důsledky nízké nezaměstnanosti, která letos dosáhla historického minima. Omezování výroby kvůli nedostatku pracovní síly uspíšilo v řadě firem investice do automatizace, což s sebou ruku v ruce nese i potřeby nové kvalifikace.

Za poslední měsíc se výsledku českého trhu práce vlastně na první pohled téměř nezměnily. Míra nezaměstnanosti setrvala na hodnotě 2,6 %, absolutní počty nezaměstnaných zase těsně pod hranicí 200 tisíc a mírně se zvýšil počet nabízených volných pracovních míst. Nicméně tento přírůstek ve srovnání s předchozími měsíci je spíš symbolický.

Průměrná hrubá měsíční mzda rostla ve třetím letošním čtvrtletí v souladu s očekáváním trhu reálně meziročně o čtyři procenta. Její tempo tak sice oproti druhému čtvrtletí mírně zvolnilo, stále však zůstává velice solidní.

Trh práce bude za dalších deset let k nepoznání. Srovnání se nabízí třeba s tím, jak výrazně se proměnil za posledních třicet let: Profese, které na přelomu 80. a 90. let patřily k perspektivním, už dnes často ani neexistují. Podle Světového ekonomického fóra do roku 2025 sice zanikne 80 milionů pracovních míst, ale dalších 130 milionů vznikne, přičemž pro šest z deseti nových profesí ještě ani neexistuje definice, natož pak pojmenování.

Situace na trhu práce již není exportéry vnímaná jako bariéra v rozvoji podnikání tak intenzivně, jako loni. Dvě třetiny českých exportních firem přesto situace na trhu práce stále trápí. Zjištění k situaci českých exportních společností a jejich výhledu do budoucna přináší GfK Exportní výzkum 2019.

Region Střední Moravy, který zahrnuje Olomoucký a Zlínský kraj, vykazuje vůbec nejvyšší míru zaměstnanosti absolventů v celé Evropské unii. Vyplývá to z čerstvých údajů Eurostatu.

Region Střední Moravy, který zahrnuje Olomoucký a Zlínský kraj, vykazuje vůbec nejvyšší míru zaměstnanosti absolventů v celé Evropské unii. Vyplývá to z čerstvých údajů Eurostatu. V roce 2018 činil podíl zaměstnaných absolventů na celkové příslušné populaci 96,8 procenta.

Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru 36,3 roku pracovního života, vyplývá z čerstvých údajů Eurostatu. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. roky, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.

Český trh práce opět přepisuje historii, jen jediný okres má míru nezaměstnanosti nad pětiprocentní hranicí. Volných míst ale od srpna ubylo už přes 13 tisíc.

Nezaměstnanost podle očekávání v říjnu poklesla na 2,6 % a byla tak o dvě desetiny procentního bodu nižší než ve stejném měsíci loňského roku. Z čísel je patrné, že trend zlepšování situace na trhu práce se v podstatě zastavil a nezaměstnanost už nemá vlastně kam padat.

Mnozí ekonomové sice varují, že hospodářství zpomaluje a ekonomická krize už je na obzoru, jenže podle ukazatelů tuzemského trhu práce tomu zatím nic nenasvědčuje. Průměrná mzda v Česku letos překonala třicet čtyři tisíc korun a míra nezaměstnanosti je podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu něco málo přes dvě procenta.

Mnozí ekonomové sice varují, že hospodářství zpomaluje a ekonomická krize už je na obzoru, jenže podle ukazatelů tuzemského trhu práce tomu zatím nic nenasvědčuje. Průměrná mzda v Česku letos překonala 34 tisíc korun a míra nezaměstnanosti je podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu 2,2 procenta. Najít v takové situaci kvalifikované zaměstnance je velmi obtížné, zvlášť pokud se jedná o oblast informačních technologií. Poptávka po IT specialistech neustále roste a firmy se tak předhánějí ve výši nabízených platů nebo škále benefitů.

Němci jsou šťastnější než kdykoli dříve za posledních 30 let. Vyplývá to z Atlasu štěstí, který představila firma Deutsche Post. Spokojenost se životem podle něj roste jak v bývalé západní, tak východní části země – tam dokonce ještě rychleji. Na škále od nuly do deseti hodnotí Němci svou spokojenost v průměru na 7,14 bodu, což je o něco více než loňských 7,05 bodu.

Český penzijní systém není připraven na demografické změny v příštích 20 až 30 letech. Pokud má být systém i nadále udržitelný a zajišťovat důstojné důchody, je nutné ho reformovat. Vyplývá to z analýzy ekonoma Ondřeje Schneidera psané pro think tank TOPAZ, kterou mají Novinky k dispozici. Schneider v minulosti působil jako konzultant OECD a Světové banky.

Mladí lidé by neměli tak dlouho studovat. Seniory pak musíme líp motivovat a postarat se o ty, kdo už nemůžou pracovat ani částečně. Ekonom Filip Pertold v rozhovoru pro Peníze.cz upozorňuje i na nepřesné statistiky, s nimiž stát pracuje.

Česká republika nadále vykazuje nejvyšší podíl odborně vzdělaných středoškoláků v rámci celé EU. Vyplývá to z čerstvých údajů Eurostatu.

Představy, že určitý věk je lepší než jiný, se nedotýkají jen trhu práce. O příčinách ageismu mluví v rozhovoru socioložka Lucie Vidovićová.

Jak jsou na tom s uplatněním absolventi humanitních a společenskovědních oborů? Agentura STEM/MARK pracovala s daty tří filozofických fakult - Univerzity Hradec Králové, Ostravské univerzity a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, které v rámci průzkumu spojily své síly. Sociologické šetření ukázalo, že jsou jejich absolventi na trhu práce žádaní, například ve školství a službách jsou podle zaměstnavatelů nenahraditelní.

Míra nezaměstnanosti vypočítaná z dat úřadů práce v září setrvala na úrovni 2,7 % a potvrdila tak očekávání, že prostor pro její další pokles je již silně omezený. Ve srovnání s loňským zářím byla o tři desetiny procentního bodu nižší. V dalších měsících předpokládáme její sezónní pokles o jednu desetinu a v závěru roku opět návrat do blízkosti tří procent.

Pnutí na trhu práce vede k růstu mezd a posléze i k růstu inflace. Firmy zdražují zboží a služby, aby mohly hradit vyšší mzdové náklady. Stále více firem zaměstnává cizince nebo investuje do nového strojního vybavení, které šetří lidskou práci.

Září je tradičně měsícem, kdy se absolventi vysokých nebo vyšších odborných škol začínají poohlížet po svém prvním zaměstnání. Na rozdíl od let předešlých však nemusejí hledat pracovní uplatnění několik měsíců, ani slevovat ze svých vysokých, a to nejen mzdových, nároků. Naopak – zaměstnavatelé se o nově vystudované uchazeče předhánějí velkorysými nabídkami.

Míra nezaměstnanosti podle čerstvých údajů Úřadu práce vykázala v srpnu hodnotu 2,7 procenta, v souladu s očekáváním. V letech 2015 až 2017 docházelo mezi červencem a srpnem k poklesu míry nezaměstnanosti, loni však tato „tradice“ byla přerušena, přičemž letošek navazuje – míra nezaměstnanosti zůstává stejná jako v červenci.

Český trh práce v srpnu vykázal nový rekord v počtu pracovních míst. Poprvé v historii samostatné České republiky je jich více než 350 tisíc, přesně 350 564. To je na první pohled jistě působivé číslo. Pohled pod povrch však už tak působivý zdaleka není. Alespoň tedy ne v tom pozitivním smyslu slova.

Napjatá situace na trhu práce rychle rozšiřuje pole bonusů, a to i pro externisty, kteří obvykle na výhody a jistoty určené zaměstnancům nedosáhnou.