Trh práce

Pohled na výplatní pásku v roce 2026 může potěšit i zklamat. Průměrná mzda sice roste, ale rozdíly mezi dobře placenými obory a těmi méně atraktivními jsou čím dál větší. Práce je sice dost, jenže u některých profesí působí odměna spíš jako špatný vtip.

Jak si v pátek vedly asijské akcie, kolik pracovních míst v březnu přibylo v americké ekonomice a na čem se o víkendu dohodl ropný kartel OPEC+? To vše musíte vědět.

I když umělá inteligence nyní promlouvá do spousty oblastí života, ne vždy je nutností pro dosažení pěticiferného platu. Stále je možné vydat se cestou profesí, které jsou na pracovním trhu již dlouho a dokonce ani nevyžadují dlouhodobé studium. Někdy stačí jen talent či kurz. Zároveň ale také není radno AI podceňovat.

Ještě před pár lety by každý student ekonomie bez váhání řekl, co se stane, když centrální banky „šlápnou na brzdu“: úrokové sazby vyletí nahoru, úvěry zdraží, firmy přestanou investovat, lidé omezí útraty a ekonomika postupně zamíří do recese.

Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: Místo úzké specializace volí otevřené dveře.

Z vysněné práce v Česku se stala zkušenost, kterou přirovnává k otrokům ve starověkém Egyptě. Učenec z Ázerbájdžánu nasvicuje chování k agenturním pracovníkům. Agentura reaguje, že své povinnosti a závazky plnila řádně.

Penzijní věk se má opět zastropovat na 65 letech, i tak ho však bude předbíhat statistika, která do debat o důchodovém věku dlouhodobě vstupuje. Jde o statistiku života ve zdraví. Tedy zjednodušeně řečeno subjektivního pocitu, do jakého věku lidé v průměru žijí bez větších zdravotních obtíží. I vzhledem k očekávanému výraznému stárnutí populace jde přitom o důležitý údaj a odborníci dlouhodobě bijí na poplach v otázkách prevence i životního stylu. Česko má podle nich značné rezervy v řešení…

Výběr vysoké školy patří mezi jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které musí mladí lidé na prahu dospělosti udělat. Nejde totiž jenom o to, co je baví nebo zajímá. V potaz musí vzít také to, jestli se s dosaženým vzděláním dokážou uplatnit na trhu práce.

Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.

Kdo dnes hledá práci s nadprůměrným výdělkem a jistotou, nemusí nutně sahat po manažerských pozicích ani po IT oboru.

Růst zaměstnanosti ve Spojených státech se v březnu zotavil více, než se čekalo. Pomohlo ukončení stávky zdravotnických pracovníků a oteplení počasí. Celkem v ekonomice vzniklo 178 tisíc pracovních míst, když v únoru naopak 133 tisíc míst ubylo.

Český pracovní trh stojí na prahu výrazných změn – demografie, digitalizace i nástup umělé inteligence zásadně proměňují jeho fungování. Pracovní portál JenPráce.cz proto identifikoval patnáct klíčových pilířů, které považuje za zásadní pro jeho další rozvoj. Jde o kroky, která mohou přinést vyšší flexibilitu, lepší dostupnost práce i dlouhodobou udržitelnost celého systému a která podle JenPráce.cz mají ambici pracovní trh aktivně formovat.

Nedostatek kvalifikované pracovní síly se stává stále naléhavějším problémem tuzemské ekonomiky. Zasahuje do mnoha oborů, zvláště kritický je ve stavebnictví, kde může už za pět let chybět více než 70 tisíc dělníků či řemeslníků. Potíže hlásí bezmála 60 procent firem v oboru.

Kdysi nás strašili, že s trojkami na vysvědčení skončíme u lopaty a budeme pro smích všem těm chytrým hlavám v kravatách. Dneska se ale karta obrátila takovým způsobem, že se páni v oblecích jen tiše dívají na výplatnice řemeslníků, zatímco sami v open space kancelářích řeší barvu loga v prezentaci.

Hospodářská komora dlouhodobě prosazuje strategicky koordinovaný postup státu proti nelegální práci a zastřenému zaměstnávání. Proto vítá iniciativu, kterou zainteresované vládní resorty představily minulý týden pod názvem KOBRA 26. Za klíčové ale Komora považuje, aby stát zaměřil kontroly na organizované struktury a pseudoagentury, které deformují trh práce, a nedocházelo k zbytečnému zatěžování poctivých firem.

Levná móda, za kterou Češi často vyrážejí i přes půl republiky, se rozšíří do dalšího regionu. Primark potvrdil otevření nové prodejny v Ostravě a zároveň oznámil i další plány v Praze. Značka tak dál posiluje svou pozici na českém trhu, kde působí od roku 2021.

V únoru 2026 dosáhla míra zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 75,3 %, což představuje meziroční pokles o 0,5 procentního bodu; míra nezaměstnanosti se zvýšila na 3,3 % (meziroční nárůst 0,6 p. b.). Míra ekonomické aktivity v této věkové skupině činila 77,8 % a meziročně byla prakticky beze změny.

Počet cizinců, kteří pracují na jihu Moravy, se od roku 2016 do konce loňského roku zdvojnásobil. Zatímco na konci roku 2016 na jihu Moravy…

Od biče k diplomu. Dějiny nejsou cestou ke svobodě, ale evolucí kontroly. Jak nás školou vybudované ego uvrhlo do neviditelné kognitivní klece, která dnes ničí trh práce i naši psychiku?

Přes 118 tisíc cizinců bylo na konci minulého roku zaměstnáno v Jihomoravském kraji. Je to více než dvojnásobek oproti roku 2016, kdy jich bylo přes 52 tisíc. Desetinu ze zaměstnaných loni tvořili lidé s živnostenským oprávněním. Meziročně se počet zaměstnaných cizinců zvýšil o 8900. V ČR je zaměstnáno přes milion cizinců, nejvíce Ukrajinců.

Co dříve juniorovi zabralo celé odpoledne, tedy připravit report, udělat rešerši, analyzovat data, dnes AI zvládne za pár minut. Zkušený vývojář s pomocí umělé inteligence zastane práci, na kterou bylo ještě před lety zapotřebí několik čerstvých absolventů. Podle dat tak ubývá juniorních pozic.

Jindřich Rajchl 25. března na Facebooku napsal, že při návštěvě Budapešti „nenarazil na jediného Ukrajince“ a že se tam tedy bez nich obejdou, takže totéž by podle něj zvládla i česká ekonomika. Takový argument je ale postavený na osobním dojmu z krátké návštěvy jednoho města, nikoli na datech o trh

Umělá inteligence aktivně vstupuje do různých odvětví a pod jejím vlivem se výrazně proměňuje i svět práce. Co to znamená pro ženy a co by měly udělat pro to, aby zůstaly pro trh práce stále atraktivní? První kroky k adaptaci na AI popisuje Petr Ludwig, expert na umělou inteligenci a autor knižního bestselleru Od chaosu ke smyslu.

Nedostatek řemeslníků trápí Česko již několik let. Zájem o řemeslné obory mezi mladými dlouhodobě klesá, mzdy v některých odvětvích přitom rostou a zakázek je dostatek.

Vyrazili jsme do terénu mezi studenty Střední školy automobilní v Holicích, kde se (mimo jiné) rodí nová generace automechaniků a autotroniků. Oslovili jsme několik studentů druhého ročníku a ptali se jich na všetečné otázky. Jak vysokou mzdu si představují ve svém prvním zaměstnání? A opravdu se jejich představy potkají s realitou?

Nikdy neměl klasické zaměstnání, přesto plánuje odejít do důchodu kolem čtyřicítky. Jeho příběh ukazuje, jak jednorázové peníze a přísná kontrola výdajů umožňují život mimo běžný pracovní systém.

Český důchodový systém čeká pořádný průvan. Vláda se rozhodla vsadit na zkušené pracovníky a motivovat je k tomu, aby své řemeslo ještě nepověsili na hřebík.

Ještě před pár desítkami let platilo, že kdo se neučil, skončí „u lopaty“. Dnes ale tahle představa působí spíš úsměvně. Role se totiž obrátily – zatímco kanceláře se plní lidmi s tituly, šikovné ruce jsou čím dál vzácnější a také výrazně lépe placené. Řemeslo už dávno není nouzová volba, ale jistá cesta k solidnímu výdělku i nezávislosti.

Na jakých pozicích si letos lidé vydělají vysoko nad průměrem a kdo jen mírně přesáhne minimum? Od 1. ledna vzrostla minimální mzda z 20 800 na 22 400 korun hrubého měsíčně, což je 134,40 koruny na hodinu při plném úvazku. Její nárůst ovlivní finanční ohodnocení napříč obory. Průměrná mzda letos přesáhne 48 tisíc korun. „Za minimální mzdu […]

Dlouho platilo, že uspějí jen výjimeční. Dnes ale čím dál častěji vítězí ti, kteří nijak nevyčnívají a drží se ve středu.

Zaměstnavatelé budou muset od příštího roku sdělit uchazečům o práci minimální výši jejich mzdy ještě před jednáním o uzavření smlouvy. Na rozdíl od některých evropských zemí ale tuto informaci nebudou muset uvádět už v inzerátech. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo k připomínkám odborům i dalším úřadům.

Chtěli zpomalit, změnit směr a začít znovu. Po návratu ale narážejí na trh práce, který jim mezitím výrazně ztížil podmínky – volných míst je méně, konkurence roste a pravidla hry se rychle proměňují.

Poslanec hnutí PR Jindřich Rajchl známý svými kontroverzními výroky a také tím, že se ničeho nebojí a bude odpovídat narovinu, se opět vyznamenal. Na sociální síti se chlubil tím, že v Maďarsku nepotkal jediného Ukrajince a že bychom občany této země v České republice také bez problémů dokázali postrádat. Populistické výkřiky některých politiků jsou naprosto trapné a tristní. Stačí se podívat na sociální sítě. V podstatě jde jen o populistickou manipulaci, která má v člověku vyvolat nenávist k Ukrajincům. To se zřejmě Rajchlovi a jemu podobným u některých jedinců daří.

Šéf investičního gigantu BlackRock Larry Fink tvrdí, že éra umělé inteligence převrací pracovní trh naruby, kvůli čemuž bude muset naše společnost přehodnotit, jaké profese skutečně potřebuje. Podle něj už budoucnost nemusí patřit jen právníkům a bankéřům, ale také instalatérům, elektrikářům a dalším řemeslníkům. Vedle proměny trhu práce Fink promluvil také o riziku recese, cenách ropy i odolnosti světové ekonomiky. Naše společnost se s rozvojem umělé inteligence výrazně mění, a mění se také celý pracovní trh. Právě v souvislosti s tím bychom měli podle Larryho Finka, generálního ředitele americké investiční společnosti BlackRock, změnit naše dosavadní vnímání kvalifikovaných a méně kvalifikovaných pracovních pozic.

Generace Z, tedy lidé ve věku 12 až 28 let, dospívají v bezprecedentním ekonomickém prostředí, v němž se tradiční příslib prosperity z velké části zhroutil. Suzy Welchová, profesorka na New York University, varuje: stará rovnice „vyšší vzdělání = lepší práce = stabilita“ už neplatí. Jak se má tato generace postavit tak nejisté ekonomické budoucnosti?

Najít si během následujícího půl roku lepší práci zvažuje aktuálně 15 % zaměstnanců, zatímco loni to ve stejném období byla téměř pětina. Ostatní změnu práce neplánují, a to zejména díky pracovním vztahům, které motivují k setrvání u současného zaměstnavatele více lidí než peníze. Výrazně přispět mohou ale i k odchodu z práce, pokud se lidé nesnesou. Vyplývá to z nového Barometru zaměstnanců od Up Benefity mezi více než 1000 respondenty z tuzemských firem a organizací.

Riziko recese v USA roste a přibližuje se úrovním, které trh neviděl roky. Ekonomové varují před kombinací války, drahých energií a slábnoucího trhu práce. Peníze v systému jsou, ale růst stojí na křehkých základech.

V brzké době by mohla v Česku zaniknout až polovina pracovních pozic. Trh práce projde podle odborníků vlivem robotizace výraznou změnou. Některá místa zaniknou, jiná se změní. Česko má ale v robotizaci co dohánět, je pod evropským průměrem. A vzhledem k demografickému poklesu a s ním souvisejícímu nedostatku pracovníků jsou robotizace a automatizace nutností nejbližších let.

Od roku 2027 čeká české firmy významná změna. Novela zákoníku práce má zajistit rovnost odměňování mezi muži a ženami, transparentnost mezd už při náborech a povinné nápravné kroky, pokud se u zaměstnavatele objeví nepřiměřené rozdíly. Novelu zákona kritizuje Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Pracovního trhu se již brzy dotkne významná novela zákoníku práce, kterou má MPSV v průběhu měsíce dubna poslat do připomínkového řízení. Novela vznikla na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování, kterou Česká republika musí do své legislativy zařadit nejpozději do 7. června 2026.

V Plzeňském kraji pracuje podle aktuálních dat z konce letošního února 75 063 cizinců. V meziročním srovnání je toto číslo vyšší o více než 6900 pracovníků. Oproti lednu se jejich počet zvedl o 630. Ukrajinců pracuje v kraji přes 32 600. Ze zemí EU je u nás nejvíce Slováků, téměř 16 tisíc. Firmy přijímají hlavně montážní a pomocné dělníky ve výrobě, obsluhu strojů a stavbaře.

Ruskou ekonomiku potkal v lednu pokles. Přiznal to v pondělí prezident Vladimir Putin na schůzi k ekonomickým otázkám.

S velkým halasem oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO) projekt Kobra 26, který má zatočit s nelegální prací a do státní kasy přispět desítkami miliard. Zatím to je však jen píárový příběh s nejistými dopady na trh práce.

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.

Podle hlavního ekonoma UBS Arenda Kapteyna vyšší ceny energií dopadnou přímo na spotřebitele. Výsledkem může být slabší spotřeba i rychlejší zhoršení ekonomického výhledu.

Inspektorát práce potvrdil, že několik programátorů pracovalo pro firmu jako externisti formálně na IČO, přestože jejich práce naplňovala znaky závislé práce. Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu pro společnost a zdůraznil, že při švarcsystému rozhoduje skutečný způsob výkonu práce, nikoli formální smluvní vztah. Nejvyšší správní soud (NSS) se nedávno zabýval případem brněnské IT společnosti, která dostala pokutu za to, že podle inspekce práce využívala takzvaný švarcsystém. Tedy spolupracovala s programátory jako s externisty, ačkoliv jejich vztah podle úřadu i soudů ve skutečnosti odpovídal klasickému zaměstnání.

Titulek lákající na dvousetitisícový měsíční příjem není úplné sci-fi. Je ale nutné vědět, co dělat, a mít k tomu dostatečnou kvalifikaci i snahu uplatnit se na trhu práce a nabídnout něco, co vaši konkurenti nemají. Hlad po řemeslnících a technických pracovnících navíc stále roste, stejně jako jejich platy.

Digitální dovednosti v Česku rostou rychleji než evropský průměr a mladá generace si už s umělou inteligencí běžně rozumí. Výzvou teď není dohnat svět, ale udržet tempo a proměnit schopnosti v reálnou ekonomickou výhodu.

Čeští zaměstnanci často nemění práci proto, že by je jejich pracovní náplň nebavila. Hlavním důvodem odchodů je pocit, že se nemají kam posunout a jejich role nenabízí další rozvoj ani dlouhodobou perspektivu. Ukazuje to Wellbeing Index portálů JenPráce.cz a JenFirmy.cz.

Bankovní rada České národní banky ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,5 %. Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo všech sedm členů rady. Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž dvouprocentního cíle a v únoru 2026 meziročně zpomalila na 1,4 %, což představuje nejnižší úroveň za posledních deset let. Podle prognózy ČNB by letos měla celková inflace zůstat pod dvěma procenty, v příštím roce pak v těsné blízkosti cíle.

Na sociálních sítích i v řetězových příspěvcích se znovu šíří narativ, že český stát v roce 2026 údajně vyplácí firmám speciální dotace nebo finanční bonusy za to, že zaměstnají občana Ukrajiny. Takové tvrzení je zavádějící. V českém systému totiž neexistuje žádná plošná mimořádná podpora určená jen

Flexibilita práce z domova měla přinést svobodu. Místo toho tiše maže hranice mezi životem a prací. Lidé tak žijí v permanentním módu „ještě chvilku“ – a pomalu vyhořívají, aniž si toho všimnou.

Patříte mezi kuřáky, kteří nevydrží během pracovní doby bez cigarety? Musí vám zaměstnavatel kouření povolit? Problematika kouření na pracovišti vychází ze zákoníku práce. Ten v § 106 jasně definuje, že zaměstnanec je povinen nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Zvykli jsme si na to tak, že už to skoro neslyšíme. V debatách, v médiích, na konferencích – všude se v dobré víře opakuje, že ženy jsou menšina. Menšina na trhu práce, v politice, ve vedení firem… Jenomže ženy nejsou menšina.

Pozitivní očekávání inflačního vývoje se rozplývají. Nelze vyloučit ani zpomalení hospodářského růstu.

Bariéry pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením jsou už spíš jen v hlavě zaměstnavatelů i zdravých pracovníků. Postižení lidé se často bojí pracovat ze strachu o to, že jim úřady seberou invalidní důchod. Smůlu při hledání práce mají hlavně ti nekvalifikovaní. Naopak při vyšší kvalifikaci také šance najít vhodnou práci roste, říká v rozhovoru pro Deník.cz předseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených (AZZP) Josef Šulc.

Mzdové tajemství v českých firmách končí. Nová evropská směrnice dává zaměstnancům právo znát platy kolegů a firmy nutí k naprosté mzdové transparentnosti.

Novela z pera MPSV zaměřená na transparentnost mezd předstírá řešení problému, který má mnohem složitější příčiny, než aby se ho podařilo smazat papírem a regulací. Nicméně na to jsme tak nějak z generování nejrůznějších právních předpisů navázaných na legislativu EU zvyklí. Zákon navíc míchá dohromady potenciálně prospěšná opatření s diskutabilním provedením a byrokratické nesmysly s obtížnou vymahatelností.

V členských zemích Evropské unie měly ženy v roce 2024 v průměru mzdu nižší o 11,1 % než muži. Mezi země s nejnižšími mzdovými rozdíly patří Belgie, Rumunsko, Polsko, Malta a Itálie. Jedinou zemí, kde mají ženy v průměru vyšší mzdu než muži, je Lucembursko. Česko patří mezi země s nejvyššími mzdovými rozdíly mezi muži a ženami. Přestože se v posledních letech rozdíl v míře odměňování mezi muži a ženami značně snížil, tak stále mají muži v průměru vyšší mzdy než ženy. V tabulce níže máme pro názornost uveden rozdíl ve výši průměrné hodinové mzdy mužů a žen v soukromém sektoru ve firmách s deseti a více zaměstnanci v roce 2024.