Trh práce

Příští čtvrtek ČNB zvýší sazby. O kolik? Zkušenost z posledních zasedání říká, že víc, než čekáte.

Kauza donáškové služby Rohlík ukázala daleko víc, než si na první pohled myslíme. Na jednom konkrétním příkladu totiž vidíme, jak je český pracovněprávní svět prohnilý.

Průzkum zároveň prozrazuje, o jaké zaměstnance firmy stojí a proč musí některé pracovní pozice naopak obsadit roboty.

Jak to nyní vypadá na trhu práce? Možná optimističtěji, než by se na první pohled mohlo zdát. 59 % forem deklaruje, že v novém roce chce nabírat nové pracovníky. Ještě více zaměstnavatelů chce přidávat zaměstnancům a zvyšovat tedy mzdy. Alespoň to vyplývá z níže uvedeného průzkumu.

Tento týden budou zveřejněny tři pro libru klíčové sady dat. Během dneška budou zveřejněna čísla ohledně britského trhu práce, ve středu data o prosincové inflaci a v pátek data z maloobchodu. Všechny tyto zprávy mohou ovlivnit vývoj kurzu libry v následujících dnech. Tlak na libru vyvolává i nezávidění hodná pozice premiéra Borise Johnosna, který je i některými členy jeho strany vyzýván k rezignaci.

Německo bude muset přijímat více migrantů, aby zabránilo nedostatku lidí na trhu práce a udrželo ekonomický růst. Uvedl to německý vicekancléř a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.

Německo bude muset přijímat více migrantů, aby zabránilo zásadnímu nedostatku lidí na trhu práce, kvůli kterému by klesla produktivita v hospodářství a který by znamenal ohrožení pro úspěšnou přeměnu energetiky. Podle agentury Reuters to uvedl německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.

Absence technického vzdělávání na základních školách, špatná struktura středních odborných škol a nedostatek absolventů řemeslných oborů jsou podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy hlavním důvodem, proč se pomyslné nůžky mezi potřebami firem a českým vzdělávacím systémem neustále rozevírají.

Inflace, covid, drahé energie. A za stromem číhá jako pomyslný pohádkový vlk evropský klimatický výmysl Green Deal. Třetí rok už trvá boj českého průmyslu s nástrahami, které předtím neznal. Newstream se bavil s šéfy velkých českých firem o očekáváních roku 2022.

Rétorika americké centrální banky již nějakou dobu upozorňuje, že cíle cenové stability bylo dosaženo. Do centra zájmu se tak dostal trh práce, u kterého pokračuje kýžená obnova. Na základě toho věříme, že aktuální stav americké ekonomiky umožňuje zvýšení sazeb Fedu už v prvním čtvrtletí.

Míra nezaměstnanosti v ČR stoupla loni v prosinci na 3,5 procenta, což je horní hranice expertních odhadů. I tak jde o relativně příznivý výsledek, zejména z pohledu zaměstnanců. Zaměstnavatelům a jejich svazům či asociacím naopak spíše přidělává vrásky na čele, takže umocňují své volání po zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků. To je ovšem trnem v oku třeba odborům.

Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla vlivem ukončení sezonních prací a smluv na dobu určitou, shodli se analytici oslovení ČTK. Letos by ale měla opět klesat. Na trh práce příznivě působí pokračující růst ekonomiky a poptávka po zaměstnancích ze strany firem napříč sektory. Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu.

Vláda v následujících měsících projedná otevření tuzemského pracovního trhu pracovníkům mimo EU. V České televizi to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka.

Myslíte, že na datu narození nezáleží? Společná studie brněnských a belgických vědců ukazuje opak. Zjistili, že děti narozené na začátku roku si na trhu práce vedou výrazně lépe než jejich spolužáci narození později v roce.

Svaz průmyslu a dopravy je mocným lobbistickým uskupením, které má díky schopnostem Jaroslava Hanáka vždy velmi blízko k vládní politice. S minulou vládou měl problém, bojoval s Janou Maláčovou kvůli její politice rozdávání peněz. Současnou prioritou je podle něj dostavění jádra. „V roce 2029 bychom měli začít stavět,“ říká. Mezi další priority matadora české ekonomické diplomacie patří uvolnění českého trhu práce pro zahraniční pracovníky, a také oživení zahraničních vazeb. „Musíme se vrátit do Afriky,“ dodává.

Vzdělání je jedním z nejdůležitějších faktorů určujících blahobyt jednotlivce i společnosti. Proto se v posledních deseti letech těší tak velkému zájmu ze strany ekonomů. Když hledáme způsoby, jak zlepšit vzdělávací systéme, zlepšujeme i naši budoucnost.

Každá situace, jakkoliv se zdá složitá, je příležitostí najít na ní výhody či příležitosti. Současný stav na trhu práce je tak vhodnou dobou změnit zákoník práce, „oslabit“ pozici zaměstnanců či zavést školné na vysokých školách.

Rozhovor s blogerkou a mentorkou Pavlínou Louženskou o nastupující generaci Z, která má spoustu věcí změnit.

Zaměstnavatelé v České republice hlásí pro čtvrté čtvrtletí 2021 optimistické náborové plány. Naděje jim hatí nedostatek talentů. Firmy si je budou samy pěstovat a vzdělávat, na pružnost trhu, rychlost změn a potřeb veřejné školství nestačí.

„Když už na některé procesy zákazník najede a je na ně léta zvyklý, tak každá změna podnikového informačního systému vždy bolí. Někdy si připadáme jako misionáři šířící osvětu,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Peak.cz Jiří Hub, šéf společnosti Asseco Solutions. Dodává, že se pomocí vývoje systémů v podnicích snaží „snižovat cestu zásahu lidské ruky“.

Co bude hlavní výzvou pro český průmysl v příštím roce? Oslovili jsme ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy jeho kapitány, majitele i ředitele významných firem, a přinášíme unikátní anketu na toto téma. Každá firma řeší své vlastní výzvy. Ale některé problémy jsou společné pro všechny. Kromě pandemie a rostoucí inflace trápí lídry firem, které táhnou tuzemskou ekonomiku, také nedostatek pracovníků nebo nejasnosti kolem Green Dealu. Příležitost naopak vidí v rozšiřování nových technologií, ať už jde o elektromobilitu či jiná chytrá řešení. Žádné černé scénáře před sebou klíčoví lidé průmyslu nevidí, naopak věří, že tuzemská ekonomika bude opět šlapat.

Pracovní pohovory se během pandemie přesunuly do on-line prostředí. Hledání nových zaměstnanců se díky tomu může urychlit. Proces však může zbrzdit nedostatek lidí na trhu práce.

Zahraniční firmy oceňují v Česku především kvalifikované zaměstnance, kteří jsou navíc ochotni pracovat za nižší mzdu, než by mohli dostávat jinde.

Zaměstnavatelé v České republice mají na první čtvrtletí příštího roku lehce optimistické náborové plány. Celkem 36 procent zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, zatímco 23 procent předpovídá jejich snížení. Ostatní nemají jasno, nebo nepředpokládají žádné změny. Zjistil to aktuální průzkum trhu společnosti ManpowerGroup. Zaměstnavatelé v osmi z jedenácti odvětví očekávají pro příští čtvrtletí nárůst počtu zaměstnanců.

Nový ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chce zaměřit nejdřív na opatření ke zmírnění dopadů růstu cen energií a na zajištění peněz pro sociální služby v době rozpočtového provizoria. Do úřadu šéfa resortu ho dnes odpoledne uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Očekává od něj, že připraví "rozumnou důchodovou reformu", návrhy k větší pružnosti trhu práce či ke slaďování práce a rodiny. Fiala a Jurečka to řekli na tiskové konferenci. Lidovec Jurečka vystřídal ve funkci sociální demokratku Janu Maláčovou.

Společnost ManpowerGroup Česká republika zveřejnila výsledky průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce pro první čtvrtletí roku 2022. Zaměstnavatelé v České republice hlásí pro první čtvrtletí 2022 opatrně optimistické náborové plány. 36 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, 23 % předpovídá jejich snížení a 35 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro první čtvrtletí 2022 hodnotu +13 %.

U výstupu z prosincového zasedání měnového výboru Fedu se ďábel skrýval v detailu. Centrální banka svým výhledem tří kol navýšení úroků v příštím roce splnila to, na co trhy sázely. Odměnou byla Wall Street v plusu. Bez zaváhání.

Opatrné optimistické náborové plány hlásí zaměstnavatelé v České republice pro první čtvrtletí roku 2022 – 36 % z nich očekává nárůst počtu zaměstnanců, 23 % předpovídá…

Průzkum společnosti Manpower mezi 505 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru ukázal, jak bude vypadat trh práce na začátku nového roku.

Plánované úpravy pražského Malostranského náměstí provede pro pražský magistrát za 84,4 milionu korun bez DPH společnost Gardenline. Zadání zakázky dnes schválili pražští radní. Cena je o zhruba deset milionů korun vyšší než předpokládaná, což je podle magistrátu dáno aktuální situací na trhu práce. Po úpravách má z horní části náměstí zmizet parkoviště, rozšířit se mají chodníky a naopak zúžit jízdní pruhy pro automobily. Zahájení prací město předpokládá na jaře příštího roku.

Podíl nezaměstnaných osob se v listopadu snížil oproti předchozímu měsíci o jednu desetinu na 3,3 procenta. K poklesu došlo i po sezónním očištění. Počet volných pracovních pozic byl sice v listopadu o 7 614 míst nižší, než v předchozím měsíci, v meziročním srovnání je však stále ještě o 26 868 vyšší.

Brigádníci si letos mohou více vybírat, kam půjdou. Poptávka po nich je na maximech, firmy se snaží za každou cenu udržet si lidi. Výší odměn i benefity, jako je čerstvé ovoce na pracovišti nebo větší ochota k plánování směn.

Nezaměstnanost v ČR v listopadu podle Úřadu práce ČR a dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací.

Na trhu práce je nedostatek pracovních sil, což vytváří tlak na růst mezd. Přetrvávání této situace může likvidovat firmy s nízkou přidanou hodnotou, které si nebudou moci dovolit slušně odměňovat své zaměstnance.

Nezaměstnanost v Česku v listopadu dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací.

Zatímco v USA firmy vyžadují povinné očkování po pracovnících, v Česku si to pro nedostatek pracovníků firmy nedovolí. Vyplývá to z průzkumu mezi personálními agenturami.

Tuzemská politická reprezentace, kterou tvoří převážně muži, vnímá feministické otázky jako něco cizorodého. Přitom jde o žitou zkušenost většiny z nás.

Americká centrální banka (Fed) po posledním zasedání oznámila, že začne zpomalovat tempo stimulace ekonomiky pomocí kvantitativního uvolňování, tedy tiskem nových peněz. Zároveň ale šéf Fedu naznačil, že zvyšování úrokových sazeb je zatím v nedohlednu.

Současné tempo růstu inflace vnímají jako ohrožení své životní úrovně téměř tři čtvrtiny Čechů. Pro více než čtvrtinu z nichje zdražování důvodem změnit práci, pokud v současném zaměstnání nedostanou přidáno.

V newsletteru Pod čarou každou sobotu Matouš Hrdina popisuje společenské trendy, které sice vídáme všude kolem sebe, ale v přílivu každodenního zpravodajství trochu zanikají mezi řádky. Přečtěte si ukázku.

Přesto, že k dlouhodobému nedostatku specialistů na informační technologie na trhu práce se v posledních měsících nečekaně přidala rekordně rostoucí inflace, ceny IT služeb v příštím roce neporostou.

Ještě před covidem se české firmy soustředily primárně na krátkodobé cíle, jako je rychlý nábor chybějících zaměstnanců. I v Česku ale postupně začínají firmy chápat důležitost sebeprezentace.

Přeregulovanost systému, nevhodně nastavené vzdělávání lékařů či nejasnosti v kompetencích zdravotníků jsou jen některé z problémů, s nimiž bojuje české zdravotnictví. Zejména pro soukromé a menší nemocnice pak představuje velkou překážku pokřivený trh práce, kdy některá větší zařízení mohou svým pracovníkům zaplatit více peněz za méně práce.

Situace na trhu práce v Česku se zřejmě znovu začíná zhoršovat. Více než desítka firem napříč zemí totiž ohlásila úřadům záměr hromadného propouštění. O svou práci tak přijde téměř 1 600 pracovníků.

Ačkoli trh práce v posledních měsících přestal být v některých šetřeních mezi firmami hlavní bariérou růstu a překonal jej nedostatek materiálu, neznamená to, že by se dostupnost pracovníků zlepšila – pouze se nedostatek materiálů stal akutnějším problémem. Uvedla to Česká bankovní asociace (ČBA) ve své nejnovější prognóze, která byla zveřejněna minulý týden.

Růst v celé eurozóně nepřekoná ve čtvrtém kvartále 1 procento mezikvartálně a největší evropská ekonomika Německo může dokonce opět poklesnout. V čem je odlišná od dalších velkých evropských ekonomik rozebírá ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Vláda v pátek 5. listopadu 2021 schválila navýšení minimální odměny v soukromém sektoru s účinností od 1. ledna 2022. Nejnižší možný měsíční výdělek se z 15 200 Kč zvedne na 16 200 Kč. Minimální mzdou je na trhu práce odměňováno zcela zanedbatelné množství zaměstnanců. Zvýšení minimální mzdy však znamená i navýšení tzv. zaručených mezd, což jsou odměny v osmi definovaných kategoriích profesí odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.

Státní podpora všeho druhu není priorita firem sdružených v Česko-německé obchodní a průmyslové komoře. Německé firmy po Česku naopak chtějí kvalitnější školství, trh práce a digitalizaci.

Úřad práce ČR v pondělí informoval, že ke konci října evidoval celkem 251 689 uchazečů o zaměstnání, což je o 10 453 méně, než v září, a o téměř dvacet tisíc méně, méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3,4 procenta. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat Eurostatu (za září 2021) nejnižší v celé EU, a to 2,5 procenta (průměr EU byl 6,6 %).

Lidský kapitál, tedy to, co umíme a jak to v životě aplikujeme, se na rozdíl od běžné představy netvoří v dospělosti v lavicích univerzit, ale naopak v nejranějších stádiích života. S ekonomem a odborníkem na školství a trh práce Filipem Pertoldem si Šárka Homfray povídá o tom, jak velký vliv má předškolní vzdělávání na děti i na jejich rodiče, jak ekonomické faktory ovlivňují střídání rodičů v péči, a proč se toto všechno u nás zkoumá méně, než by mělo.

Trh práce neexistuje, končící vláda jej naprosto neřešila, selhala v podpoře přijímání zahraničních pracovníků, řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák na sněmu svazu v Brně. V projevu kritizoval také podle něj nevhodný školský systém, který neodpovídá potřebám zaměstnavatelů, a prohlásil, že vědu a vývoj vláda podporovala jen na papíře. Na jeho slova reagoval na sněmu premiér Andrej Babiš (ANO), který kritiku odmítl a uvedl, že jeho vláda udělala ve srovnání s předchozími kabinety nejvíc práce. K trhu práce uvedl, že během pandemie se zásluhou vlády podařilo udržet nízkou nezaměstnanost.

Domácí inflace koncem léta dramaticky vzrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední více než dekádu. Vedle často diskutovaných – převážně zahraničních – nákladových vlivů k aktuálně rychlému růstu spotřebitelských cen významně přispívá také silně proinflační domácí prostředí.

Nezaměstnanost v říjnu klesla na 3,4 procenta, když v září činila 3,5 procenta. Na trhu práce chybějí dělnické a technické profese. Dlouhodobý zájem trvá i o kvalifikované řemeslníky.

Situace na amerických trzích nahrává akciovým investorům. Ti od začátku října sbírají zisky s tím, jak hlavní akciové indexy posouvají svá historická maxima pomalu ze dne na den. Dluhopisoví investoři jsou na tom opačně. Závěr minulého týdne jim ovšem zlepšil náladu, byť důvod pozorovaného pohybu nemusel být každému zcela jasný.

Z mizerně rozdané covidové pomoci, nesmyslného zrušení superhrubé mzdy a dlouhodobě přehřátého trhu práce i nemovitostí se stal natlakovaný papiňák.

Trh práce se stále potýká s nedostatkem IT expertů. Situace v České republice se za poslední léta vůbec nezlepšila. Čtyřiapadesát procent firem v IT a komunikacích bojuje s problémy při náboru odborníků.

Ministerstvo školství připravuje modernizaci odborného středoškolského vzdělávání. Chce změnit obsah učiva tak, aby se mohla zvýšit propustnost mezi jednotlivými obory a zlepšilo se uplatnění absolventů na trhu práce. Základem vzdělávacích plánů by mělo být všeobecné vzdělání, na které by navazovalo odborné zaměření s praktickým vzděláváním. Některé obory by se mohly sloučit s jinými. Na dnešní on-line konferenci ministerstva školství k ročnímu fungování Strategie vzdělávání 2030+ to řekl ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání Petr Bannert. Uvažuje se podle něj i o změně konceptu maturitní zkoušky.

Lidé nejsou, zní společný povzdech napříč obory na domácím trhu práce. V Česku je rekordní počet neobsazených pracovních míst. Mnohé firmy totiž během pandemie výrazně nepropouštěly a teď, po rozjezdu výroby, navíc rychle nabírají. Zaměstnance si přetahují, lákají i cizince nebo absolventy bez praxe. Vyluxovaný trh práce také urychluje automatizaci.

Evropa a USA se potýkají s nedostatkem pracovníků. V Evropě chybí lidé nejvíce tam, kde se pracuje velice tvrdě. To znamená v soukromém sektoru a zejména pak ve službách.

Střední školy připravují své studenty na trh práce nedostatečně, míní 62 procent Čechů. Podle čeho tedy vybrat tu pravou, jakých ukazatelů si všímat a co v současnosti určuje kvalitu výuky na jednotlivých institucích?