Trh práce

Digitální transformace už dávno není doménou IT oddělení. Stává se tématem, které zásadně ovlivňuje fungování týmů, kulturu organizací i schopnost firem přitahovat a rozvíjet talent. Novým klíčovým pojmem, který aktuálně bude rezonovat v roce 2026 je takzvaná digitální intenzita.

Úder demografické krize nás bude bolet. To již dnes nikdo nepopírá. Není ale bez zajímavosti, že stárnutí populace a rozmach digitálních platforem se potkávají ve stejném bodě: Jak udržet lidi déle v práci, ale bez iluze, že všichni vydrží do sedmdesáti pěti let ve výrobě nebo v open space kanceláři na plný úvazek dřít přes 8 hodin denně. Jak mohou digitální platformy přispět seniorům, kteří chtějí pracovat?

Využijte inflaci jako argument pro vyjednávání o navýšení mzdy. Nastíníme, jaká je nejefektivnější strategie pro zvýšení platu.

Ekonomika pokračuje v růstu a domácnosti si mohou polepšit – průměrné mzdy se ve třetím čtvrtletí zvýšily o 7,1 % nominálně a o 4,5 % reálně. Nejvyšší nárůst platů zaznamenaly profese ve vědeckých, technických a kulturních oborech, zatímco stavebnictví čelí stále vyšším mzdám kvůli nedostatku pracovníků.

V čem se trh právě teď radikálně mění? Proč do Česka neproudí zahraniční investice a kdo to podcenil? Kdo tahá v pracovních vztazích za kratší konec lana? A v kterých...

Ceny zlata se během čtvrtečního asijského obchodování mírně propadly, když obchodníci realizovali zisky po několika silnějších seancích.

Kandidát na ministra vnitra se po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem vyjadřoval poměrně jasně a srozumitelně. Hovořil o tom, že legální migraci Česká republika potřebuje, jelikož dokáže nasytit trh práce. Jde o zcela logickou záležitost. Věta se týká především Ukrajinců, kteří mají evropskou ochranu až do roku 2027. To je ještě vcelku dlouho doba. Voliči SPD budou ale nejspíše z tohoto výroku poněkud zmatení. Vždyť tato strana chtěla s migranty zatočit co nejdříve.

Dolar v asijské seanci oslabil poté, co se objevily informace, že plánované pohovory kandidátů na post předsedy Fedu byly zrušeny. Podle zdrojů již prezident Trump své rozhodnutí učinil minulý víkend, přičemž favorit se posunul směrem ke Kevinu Hassettovi, dosavadnímu šéfovi Národní ekonomické rady. Trh jeho jmenování vnímá jako holubičtější variantu, což se okamžitě odrazilo ve slabším dolaru a mírném zploštění americké výnosové křivky. Riziková aktiva naopak získala podporu.

Nástup nových technologií, umělé inteligence a udržitelných iniciativ zvyšuje poptávku po specializovaných rolích napříč obory. Firmy v IT, podnikových službách, výrobě i finančním sektoru hledají odborníky, kteří dokážou propojit technické znalosti se strategickými a analytickými dovednostmi. Dříve neexistující role, jako například inženýři v oblasti bezpečnosti umělé inteligence, programátoři robotů a specialisté na ESG, nyní figurují v pracovních inzerátech téměř všech velkých firem. Zatímco první pozice vznikaly v Praze, nyní se začínají objevovat i v dalších regionech – se mzdami zpravidla o pětinu až čtvrtinu nižšími než v hlavním městě. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou zvýšeným tempem. Toto riziko či konstatování, které zaznívá (nejen z ČNB) v podstatě nepřetržitě od roku 2017, už takřka neodmyslitelně provází vývoj české ekonomiky.

Programátor na volné noze sedí místo kanceláře s počítačem v apartmánu u moře. Kurýr pracující pro rozvozovou společnost přijímá pracovní úkoly, kdy se mu zlíbí. Nechce dovolenou ani nemocenskou . A vedle nich je dělník v továrně, pro kterého jsou jistoty klíčové. Česko stojí před zásadní otázkou, jak má vypadat zaměstnanec 21.

Padesátiletá žena pošle životopis na inzerát. Je kvalifikovaná, má zkušenosti, splňuje všechny požadavky. Nikdo se neozve, neodepíše. Stane se to jednou, dvakrát, pětkrát. Není to náhoda. Je to systém.

Jak skončila první prosincová obchodní seance na burzách v Evropě a za oceánem, jak letošní rok vyznívá pro výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV a které pracovní pozice ve Spojených státech nemají na růžích ustláno? To vše musíte vědět.

Nová studie MIT a Oak Ridge National Laboratory ukazuje, že téměř 12 % amerického trhu práce je již dnes technicky nahraditelné umělou inteligencí. Díky unikátní simulaci 151 milionů pracovníků vědci poprvé přesně mapují, kde AI zasahuje nejvíce – a proč běžné statistiky tento dopad vůbec nezachycují.

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory.

Je to zkušenost, kterou při hledání nového místa učiní většina lidí. Projdou si pracovní servery, vytipují vhodné pozice a obešlou inzerující zaměstnavatele. Namísto pozvánky na pohovor ale následuje dlouhé ticho. Žádné reakce od firem se v Česku nedočkají téměř tři pětiny uchazečů o práci. Nejhůře na tom jsou lidé ve věku nad padesát let a ženy.

AI nahradí 12 procent amerických pracujících – tak média interpretují výsledky studie americké univerzity MIT. Ale nebude to tak horké: studie totiž říká něco jiného.

Dnešní den je ve Spojených státech posledním pracovním před čtvrtečním Dnem díkůvzdání. Ekonomický kalendář nabídne tradiční týdenní statistiky o počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti. Konsensus trhu zatím nenaznačuje výrazné zhoršení situace na americkém trhu práce. Zářijové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby by měly ukázat na zpomalení meziměsíčního růstu, jde však o data, která mají pro investory omezenou relevanci. V regionu se očekává stagnace říjnové nezaměstnanosti v Polsku na úrovni 5,6 %.

Rostoucí náklady na pracovní sílu, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, neodůvodněná regulatorní a nadměrná administrativní zátěž. To jsou podle šetření Hospodářské komory mezi 450 tuzemskými firmami tři největší překážky, které podnikatelé očekávají v roce 2026. Největší podnikatelská organizace v ČR upozorňuje, že tyto strukturální překážky přetrvávají řadu let, a proto vyžadují zásadní změnu přístupu státu k hospodářské politice.

Česko má víc pracujících než loni, jenže za růstem stojí hlavně senioři a mladých přichází málo. Slabé populační ročníky tak začínají citelně měnit pracovní trh a firmy se obávají, že největší nedostatek lidí teprve přijde.

Společnosti po celém světě začínají otevřeně přiznávat, že snižují počet pracovních míst kvůli umělé inteligenci. Z administrativy, HR i zákaznické podpory mizí tisíce míst a stroje je nahrazují s chladnou efektivitou. Co dříve zaznívalo opatrně, se nyní říká nahlas – AI mění trh práce razantně a nevratně.

Trh práce v USA prochází komplikovaným obdobím, kdy zpětné zveřejňování dat narušilo federální uzavírky. I přesto zářijový report ukazuje solidní tvorbu nových pracovních míst, zatímco říjnová čísla budou k dispozici až v polovině prosince. Dopad na centrální banku a očekávání trhu zůstávají klíčová pro vývoj úrokových sazeb.

Hospodářská strategie ANO navrhuje převod rodičovského příspěvku na prarodiče, což by mohlo usnadnit návrat rodičů do práce a podpořit zaměstnanost žen nad 55 let. Tento krok by mohl posílit mezigenerační solidaritu a nabídnout flexibilnější pracovní možnosti. Opatření však vyžaduje další systémové změny, aby efektivně řešilo problémy na trhu práce, upozornili odborníci oslovení Deníkem.

Americký shutdown skončil a nová data potvrdila, že tamní trh práce navzdory trvající odolnosti slábne, což by nakonec mohlo přispět k prosincovému snížení sazeb americké centrální banky, Fedu. V tomto týdnu po zhruba měsíc a půl trvající odmlce kvůli uzávěře amerických federálních úřadů začala být opět zveřejňována data o vývoji ekonomiky Spojených států.

Americké trhy zažily ve čtvrtek prudký obrat. Optimismus po silných výsledcích Nvidie vystřídal výprodej poté, co data z trhu práce znejistila investory a zpochybnila naděje na snížení sazeb Fedu. V pátek se nálada zase obrátila.

Smíšená zářijová data z amerického trhu práce zkomplikovala rozhodování Fedu před prosincovým zasedáním – přírůstek 119 tisíc nových pracovních míst je solidní, ale míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,4 %, nejvíce za více než čtyři roky.

Velká část vedení americké centrální banky dává najevo, že boj s inflací ještě neskončil. Pro CNBC to uvedl Torsten Slok z Apollo Global Management. Současná čísla přitom podle něj ukazují, že inflace se drží kolem 3 % a podle konsenzu by tomu tak mělo být i dalších 18 měsíců.

Prodavačky, řidiče, skladníky, ale i uklízečky, administrativní síly či pomocníky v restauracích. Všechny tyto síly poptávají firmy v rámci předvánočních brigád. Podobné to bylo v souhrnu loni, a přesto se letos nabídky v detailu liší. Odměny se pak pohybují mezi 140 a 210 korunami na hodinu. Závisí přitom na regionu i vykonávané práci.

Americký trh práce slábne, avšak zatím spíše pozvolně. V září ve Spojených státech přibylo 119 tisíc pracovních míst v sektorech mimo zemědělství (NFP) oproti očekávaným 51 tisícům. Šlo sice o nejlepší číslo od dubna, míra nezaměstnanosti ale v září současně povyrostla o 0,1 procentního bodu na 4,4 procenta. Za očekáváním zaostal i růst hodinových výdělků.

Americká ekonomika v září vytvořila zhruba 119.000 pracovních míst, což je více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla - dostala se na 4,4 procenta ze srpnové hodnoty 4,3 procenta a byla nejvyšší od října 2021. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo práce. Zářijová statistika trhu práce vychází kvůli přechodnému omezení činnosti federálních úřadů, takzvanému shutdownu, s výrazným zpožděním. Původně ji měli statistici zveřejnit 3. října.

Zářijová statistika trhu práce vychází kvůli přechodnému omezení činnosti federálních úřadů s výrazným zpožděním. Za nižší poptávku po pracovních místech může mimo jiné i rostoucí popularita umělé inteligence.

Se zpožděním ve čtvrtek vyšla data z amerického trhu práce za měsíc září, která pozdržel vládní shutdown. Report celkově působí povzbudivě, co se týče síly trhu práce, ovšem zároveň podporuje nerozhodnost Fedu ohledně dalšího snižování sazeb.

Tři čtvrtiny českých zaměstnanců považují zdravotně zaměřené benefity za důležité a zasluhující pozornost. Polovina z nich je dokonce řadí mezi hlavní priority. Přesto zaměstnavatelé na volání po větší podpoře zdraví zatím reagují jen velmi pomalu – skutečně rozšířenou nabídku benefitů na zdraví zaznamenala letos jen desetina zaměstnanců. Ukázal to průzkum Barometr zaměstnanců od Up Benefity mezi více než 1 000 lidmi z tuzemských firem a organizací.

V americké ekonomice v měsíci před začátkem rekordně dlouhého vládního shutdownu vzniklo mimo zemědělství přibližně 119 tisíc pracovních míst. Zpráva za září měla vyjít na začátku října, právě kvůli pozastavení fungování federálních úřadů od 1. října ji však ministerstvo práce zveřejnilo až teď, v závěru listopadu, když shutdown po šesti týdnech skončil.

Co se stane, když se lidé naučí aktivně tvarovat svou práci tak, aby jim dávala větší smysl, radost i výsledky? Job crafting – dovednost přetvářet si roli podle vlastních silných stránek – se rychle stává jedním z největších trendů současnosti. Díky kombinaci s umělou inteligencí navíc získává úplně nový rozměr: rutinu lze delegovat na AI asistenty a uvolnit si prostor na to, co člověku skutečně jde.

Firmy si už léta stěžují, že nejsou lidi. Populace stárne, počet lidí v produktivním věku klesá, a tím klesá i počet pracujících. Jednou z možností, jak to řešit, je „dovoz“ cizinců. Jenže jak to vypadá, budoucí vláda chce zaměstnavatelům tuhle možnost pořádně ztížit.

Zakladatel Amazonu Jeff Bezos věří, že umělá inteligence zásadně promění trh práce – ale nenahradí lidskou vynalézavost. V době, kdy stroje zvládají víc než kdy dřív, budou nejcennější ti, kdo dokážou tvořit, přemýšlet jinak a rychle se přizpůsobit.

Umělá inteligence (AI) by během příštích 15 let mohla výrazně podpořit růst německé ekonomiky. Nová studie předpokládá, že AI ročně zvýší hrubý domácí produkt (HDP) Německa o 0,4 procenta. Počítá rovněž s tím, že AI způsobí strukturální změny na trhu práce, ačkoli celkový počet pracovních míst by měl zůstat stabilní. Informuje o tom agentura DPA.

Hlavním motorem hospodářského růstu v Česku zůstává spotřeba domácností. A té se daří hlavně proto, že rychle rostou mzdy (reálně přes 5 %). A rostou přesto, že se pomalu ale jistě ochlazuje pracovní trh.

Nezaměstnanost je stále pod svojí přirozenou úrovní.

Propouštění v ekonomice; nový Westfield Černý Most, otazníky nad Babišem; korupční skandál na Ukrajině; firmy chtějí v příštím roce zvyšovat mzdy; ČNB nakoupila bitcoiny; chystá se změna v čele Applu?

Na českém trhu práce chybí statisíce zaměstnanců, přesto nová vláda ANO, SPD a Motoristů slibuje přísnější podmínky pro příchod zahraničních pracovníků. Původní plán ANO na podporu kvalifikované migrace zůstal na papíře.

Vánoce se blíží, ale ve firmách se místo vánočních večírků řeší hlavně propouštění. Zaměstnanci dostávají výpovědi právě v době, kdy by ocenili klid. Pro tisíce lidí se tak konec roku mění v období nejistoty, hledání nové práce a obav z budoucnosti.

Téměř 70 % zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do 5 %, téměř každá čtvrtá firma však plánuje přidat v rozmezí 5 až 10 %. Nejvyšší šanci na růst mezd mají zaměstnanci velkých a středních firem. V odvětvovém pohledu jde zejména o firmy ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, které se s ohledem na napjatý trh práce snaží udržet své lidi. Vyplývá to z podzimního šetření Hospodářské komory Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony ČR.

Matky vracející se z rodičovské čelí vyšším rizikům. Nejen riziku, že se ocitnou nezaměstnané na úřadu práce, ale také že budou mít horší podmínky. MPSV dokonce na toto téma vypracovalo analýzu, která to dokazuje. Ale změní se něco? Nejspíše ne.

Jan Hatzius z Goldman Sachs se domnívá, že americký trh práce nemusí být daleko od nejhoršího stravu zaznamenaného v minulosti mimo období recese. Nyní přitom kvůli uzavření vlády stále chybí aktuální data z ekonomiky.

Po více než čtyřiceti dnech skončila nejdelší uzavírka federálních úřadů v USA. Přestože krátkodobé dopady na ekonomiku budou pravděpodobně omezené, trh práce zůstává nejistý a chybějící data o zaměstnanosti mohou ovlivnit rozhodnutí Fedu o sazbách a kurz dolaru vůči euru.

Téměř 70 % zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do pěti procent, téměř každá čtvrtá firma ale plánuje přidat v rozmezí pěti až deseti procent. Vyplývá to z podzimního šetření Hospodářské komory Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony ČR.

Mladí uchazeči o práci mají zcela zkreslené představy nejen o mzdě, ale také o pracovní náplni. Myslí si, že když vystudují vysokou školu, čekají na ně všichni zaměstnavatelé s otevřenou náručí. Neváhají si říct o nástupní plat ve výši 70 000 Kč s tím, že budou končit ve tři.

Bill Gates věří, že umělá inteligence sníží pracovní týden na dva až tři dny. Varuje však, že tato revoluce zásadně promění trh práce, prohloubí nerovnost a může zhoršit duševní zdraví miliard lidí. Podle něj je teď klíčové rozhodnout, jakou roli v budoucnosti ponecháme člověku – a jakou přenecháme strojům.

Technologický sektor zažívá tvrdé vystřízlivění: desetitisíce lidí přicházejí o práci, trh je nasycený a ani AI zatím není spásou. Slogan „nauč se programovat“ ztrácí na síle a realita ukazuje, že i v digitální ekonomice není nic jisté.

Americký prezident Donald Trump se postavil na obranu pracovních víz H-1B, která umožňují příchod kvalifikovaných odborníků ze zahraničí. V rozhovoru pro Fox News řekl, že americká ekonomika některé schopnosti postrádá a nelze vzít lidi z úřadu práce a posadit je do továrny.

Konečná rozhodnutí o přijímání či propouštění lidí nebo změnách mzdy musí vždy provádět člověk, nikoli umělá inteligence. S tímto požadavkem přišli poslanci Evropského parlamentu z výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Tvrdí, že úprava využití umělé inteligence v oblasti HR přinese výhody zaměstnancům i zaměstnavatelům. Rozhodnout o případné změně ale musí Evropská komise.

Slovenský trh práce hlásí paradox: mzdy rostou, ale lidí v podnicích ubývá. Nejrychleji se zvyšují výdělky v gastronomii, zatímco průmysl a velkoobchod dál ztrácejí pracovníky.

Trh s nejrůznějšími produkty prochází nejen transformací, která se odklání od tradičního prodeje produktů a směřuje k nabídce komplexních služeb či pronájmu. A projevuje se i v Česku, včetně trhu s pracovními oděvy.

Jak připravit děti na profese, které dnes ještě neexistují? Jak mají školy reagovat na proměny trhu práce a nástup umělé inteligence? Na tyto otázky nabídne odpovědi třetí ročník konference Education for Career (E4C) s podtitulem „Budoucnost před tabulí“, kterou 13. listopadu 2025 v Ostravě pořádá Moravskoslezský pakt zaměstnanosti (MSPAKT). Akce propojí školy, firmy i odborníky z celé České republiky.

Jak se mění český trh práce? A dokáže na to legislativa včas reagovat? Konference Právo a trh práce ukáže na nejdůležitější trendy, které ovlivňují vztahy mezi zaměstnanci a jejich šéfy. Právníci, zástupci byznysu a tvůrci zákoníku práce se zamyslí nad tím, zda na novinky české právo dostatečně reaguje.

Jak se mění český trh práce? A dokáže na to legislativa včas reagovat? Konference Právo a trh práce ukáže na nejdůležitější trendy, které ovlivňují vztahy mezi zaměstnanci a jejich šéfy. Právníci, zástupci byznysu a tvůrci zákoníku práce se zamyslí nad tím, zda na novinky české právo dostatečně reaguje.

Český pracovní trh jede ve srovnání s mnoha dalšími zeměmi Evropské unie na plný výkon. Přesto i zde existuje nevyužitá pracovní síla, tedy množství lidí, kteří nepracují, ačkoliv by mohli. U osob mezi 20 a 64 roky věku dosahuje podílu 6,2 procenta, což je zhruba 330 tisíc lidí. V rámci celé EU činí tento podíl 11 procent, v Česku se ale za posledních šest let zdvojnásobil.

Zatímco zaměstnanost v průmyslu dále klesá, služby zažívají boom.