Václav Bedřich

Jako malí jsme se nemohli dočkat, až se ozve známá znělka a my si užijeme pohádku na dobrou noc. Dnešní děti už na večerníčky většinou nekoukají, ale generace Husákových dětí na ně vzpomíná s nostalgií. Každý jsme měli své oblíbené večerníčky, které jsme znali nazpaměť. Pojďte si s námi zavzpomínat a ověřte si, co si z pohádek svého dětství ještě pamatujete.

Každý večer měl své kouzlo, obzvlášť když se z televize ozvalo nám všem známé "Dobrý večer" s doprovodnou znělkou a klukem házejícím hvězdy. Pro všechny děti to byl závěr dne, kdy se schoulily pod deku a sledovaly osudy svých oblíbených hrdinů. Všichni určitě už víte, že na obrazovce právě začínal Večerníček. Tenhle malý hrdina nás provází už od roku 1965 a stal se symbolem dětství, pohody i klidu.

Večerníček provází generace dětí už přes půl století. Letos slaví neuvěřitelných 60 let – a stále jezdí na své jednokolce, jako by mu bylo pět. Každý večer uvádí pohádku, z nichž si mnohé určitě pamatujete dodnes. Poznáte ještě své animované hrdiny z dětství? Vyzkoušejte kvíz na konci článku.

Pokud existuje jeden seriál, který sjednocuje většinu generací televizních diváků, je to Večerníček. Populární formát představuje desetiminutový pořad, v němž se střídají pohádkové příběhy, reprezentované nejčastěji animovaným seriálem. Myšlenkou Večerníčku je poskytnout dětem pohádku před spaním, ideálně formou seriálu, aby se publikum těšilo na další díl, a s krátkou stopáží, jako v podstatě jednohubku před závěrem dne. Pořad se vysílá od poloviny 60. let, přičemž se v něm vystřídal bezpočet seriálů, z české i zahraniční produkce. Pro účely tohoto textu se však zaměříme na tuzemské pohádky, konkrétněji ty, které mají hodnocení na databázi Kinobox. Podíváme se na to, v jakém období měly večerníčkové pohádky největší úspěch a jaký styl vyprávění mají fanoušci Večerníčku nejraději.

Večerníček slaví kulatiny a vy u toho nesmíte chybět! Už šedesát let přeje dobrý večer a dobrou noc, a právě teď je ideální čas zavzpomínat na legendární pohádky, postavičky i ikonickou znělku. A pokud si myslíte, že znáte Večerníček jako své bačkory, otestujte se v našem zábavném kvízu, který prověří, kolik si toho pamatujete z dětských večerů u televize.

Večerníček už jen s námi krásných 60 let. Kdo k nám promlouvá skrze malého chlapečka s papírovou čepicí? A které pohádky patří k nejoblíbenějším?

Ryze český fenomén a zároveň nejdéle vysílaný pořad České televize letos slaví šedesát let.

Devadesátiletý náchodský autor filmových plakátů Vratislav Hlavatý získal v úterý večer cenu za celoživotní přínos animovanému filmu. Převzal ji na slavnostním zahájení festivalu Anifilm, který v Liberci potrvá do neděle.

Večerníček si zamilovaly celé generace českých dětí. Krátké pohádky, které je uvedou do světa snů, dokážou dodnes potěšit nejen malé diváky, ale i jejich rodiče. Řada českých večerníčků se dnes již řadí mezi českou klasiku, především ty kreslené. Můžeme mezi ně počítat Rumcajse, Krtečka, Rákosníčka, Boba a Bobka a především Macha a Šebestovou a jejich kouzelné sluchátko. Jak dobře si tuto dvojici školáků pamatujete?

Japonci šílí z jedné české pohádky. Plná je jí nejenom televize, ale také obchod s hračkami. Jaká postavička je tak pobláznila? Víla Amálka.

Patří k nejoblíbenějším pohádkám u nás, oslovuje diváky již po několik generací. Snad každý zná něžnou vílu s dlouhými světlými vlasy a květinovým věnečkem na hlavě.

Dnes o jednom šedesátníkovi

Pro několik generací Čechů je Večerníček úzce spjatý s dětstvím. Ať už jste na obrazovkách hltali příběhy králíků Boba a Bobka nebo Maxipsa Fíka (mimochodem také patří mezi nadčasové stálice, které neomrzí), nebo jiné novější pohádky, víte dobře, že jim vždy předcházela postavička malého kloučka.

Nosí papírovou čepici, jezdí v automobilu i na jednokolce. „Dobrý večer,“ vítá diváky klouček, ukloní se a pak svižně vyběhne schody. Dlouhým skokem se vyšvihne na houpacího koníka, který se změní v automobil a ten pak v monocykl. Šikula řídí, z jednokolky nespadne, a ještě ke všemu je kolportér.

Malá čarodějnice, Štaflík a Špagetka, Maxipes Fík, Bob a Bobek či Mach a Šebestová. Už šedesát let tyto podvečerní pohádky provází znělka. Večerníček který dětským hlasem říká: „dobrý večer“, svižně vyběhne dvacet schodů, skokem se ocitne na houpacím koníkovi, co se záhy změní v otevřený automobil a v jednokolku.

Druhého ledna 1965 se na televizních obrazovkách obejvil jeden z nejoblíbenějších dětských pořadů, který ukládá nejmladší diváky do postýlek dodnes. První pohádkou byl příběh Kluk a kometa, který dětem vyprávěla herečka a moderátorka Štěpánka Haničincová.

Příbramský režisér animovaných filmů Václav Bedřich svou tvorbou ovlivnil nejednu generaci filmových a televizních diváků. Natočil celkem 358 animovaných filmů, z nichž některé dnes už patří mezi klasiku tvorby pro děti, například Maxipes Fík, O makové panence nebo Bob a Bobek.

Pohádky ovčí babičky je legendární československý animovaný seriál, který dodnes zůstává v srdcích diváků všech generací. Tento kreslený večerníček byl poprvé uveden v roce 1966 a stal se vůbec prvním kresleným seriálem, který Československá televize vytvořila v rámci svého večerníčkového programu.

Už jedenácté vyhlašování výsledků oblíbené ankety proběhlo ve čtvrtek v prostorách DOX+.

Večerníček Maxipes Fík dodnes patří k těm nejlepším v naší historii. Přitom hlas legendárního Maxipsa Fíka vznikl zcela nepohádkovým způsobem.

Málokterý televizní pořad má takovou tradici jako Večerníček, který přináší dětem pohádky již téměř šest desetiletí. Vyzkoušejte si náš kvíz!

Ikonické kreslené postavičky Bob a Bobek jsou zaručeně jedním z nejoblíbenějších večerníčků všech dob. Znalosti o nich si můžete ověřit v našem kvízu.

Sympatický Bob a menší Bobek žijí v klobouku, který patří kouzelníkovi Pokustonovi. Možná v roce 1979 neměli ambice dotáhnout to na jeden z nejznámějších animovaných seriálů u nás, ale podařilo se jim dokonce dělat maskoty na mistrovství světa! Jak je to ale s jejich podivným vztahem? A co se děje v klobouku, když se nikdo nedivá? To už je věc druhá!

Dnes, v době všech digitálních vymožeností, je nejspíš nesleduje tolik dětí jako kdysi. Možná právě proto si pojďme nejslavnější české večerníčky připomenout. Schválně, jak dobře si je pamatujete?

Večerníček milují všechny české děti již po několik generací. Každý večer mohou sledovat nějakou pohádku před tím, než jdou do postýlek. Jaký byl vznik našeho legendárního Večerníčku? A jaké zajímavosti o tomto pořadu znáte?

Příbramský režisér animovaných filmů Václav Bedřich svou tvorbou ovlivnil nejednu generaci filmových a televizních diváků. Natočil celkem 358 animovaných filmů, z nichž některé dnes už patří mezi klasiku tvorby pro děti, například Maxipes Fík, O makové panence nebo Bob a Bobek.

Nejnovější vydání kulturního týdeníku České televize „ArtZóna“ se mimo jiné věnovalo letošnímu 100. výročí založení světově proslulého „Studia Walt Disney“.

Pokud máte rádi pamětnické akční filmy se špionážní zápletkou, pak si 26. října nezapomeňte ve 20:10 h pustit Televizi Seznam, kde budou dávat napínavý příběh Druhý tah pěšcem (1984) s Karlem Heřmánkem (76) v hlavní roli.

Kdo by neznal Boba a Bobka, Maxipsa Fíka, Štaflíka a Špagetku a mnoho dalších. Víte ale, kdo tyto postavičky a spoustu dalších na filmovém plátně „rozhýbal“?

Každý večer běžel v televizi příběh, kterému říkáme pohádka na dobrou noc. Vždy začínala těsně po sedmé hodině večerní.

Člen České filharmonie vydal novou desku pojmenovanou Sunday Images, která je věnována české literatuře pro trombon.

Kdo by neznal Boba a Bobka, Maxipsa Fíka, Štaflíka a Špagetku a mnoho dalších. Víte ale, kdo tyto postavičky a spoustu dalších na filmovém plátně „rozhýbal“?

Přesně před 58 lety se v Československé televizi poprvé objevil Večerníček. Vysílala se černobílá pohádka Kluk a kometa, kde celý děj vyprávěla Štěpánka Haničincová, která zároveň pohybovala loutkami. Jediné dvě Večerníčkovy repliky namluvil pětiletý syn televizní dispečerky a proslulé intro, během kterého jsou proneseny, je vůbec to nejstarší u nás, jak redakci eXtra.cz potvrdil mluvčí ČT Filip Platoš. Večerní pořad pro děti ovšem provázely i kontroverze.

Příbramský režisér animovaných filmů Václav Bedřich svou tvorbou ovlivnil nejednu generaci filmových a televizních diváků. Natočil celkem 358 animovaných filmů, z nichž některé dnes už patří mezi klasiku tvorby pro děti, například Maxipes Fík, O makové panence nebo Bob a Bobek.

Malého kluka s papírovou čepicí na hlavě známe bezpochyby všichni. Provázel nás skoro každý večer naším dětstvím a možná i dospělostí díky našim dětem. Československá televize začala pravidelně vysílat 25. února 1954. Celých devět let však trvalo, než se na obrazovkách začala pravidelně objevovat i pohádka na dobrou noc.

V roce 1977 vydalo Lidové nakladatelství první knížku jeho karikatur, nazvanou anekdoty o civilizaci, a o dva roky poději konečně vstoupili na televizní obrazovku hrdinové, kteří nás nepřestávají bavit a nejspíš nikdy nezestárnou.

Mezinárodní festival animovaného filmu Anifilm 2022 v Liberci odstartoval. Hned ze začátku to vzal svižně a v rámci slavnostního zahajovacího večera byli oceněni první tvůrci. Zatímco vítěze mezinárodní soutěže vyhlásí až v závěru, v sobotu 14. května, ocenění v rámci soutěže národní bylo vyhlášeno už první festivalový den. O vítězích svým hlasováním rozhodla Rada animovaného filmu.

Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm v Liberci rozdával ceny. Program pokračuje až do neděle 15. května.

Cenu za celoživotní přínos animovanému filmu udílenou na mezinárodním festivalu Anifilm dnes v Liberci převzala dlouholetá střihačka Jiřina Pěčová, jejíž tvorba je většinou věnována dětem. Podílela se i na seriálu Maxipes Fík či filmu Velká sýrová loupež. Podle ředitele festivalu Tomáše Rycheckého je ocenění pro Pěčovou poctou celému oboru střihu. Organizátoři festivalu dnes při slavnostním zahájení vyhlásili také vítěze národní soutěže animované tvorby nazvané Český obzor. Hlavní cenu získal celovečerní film Michaely Pavlátové Moje slunce Mad.

Ve věku nedožitých 87 let zemřel ve čtvrtek Jiří Šalamoun, významný tuzemský ilustrátor, výtvarník a autor předlohy maxipsa Fíka, s nímž vyrůstalo hned několik generací dětských diváků a divaček.

Ve věku 86 let zemřel ve čtvrtek výtvarník, ilustrátor a dlouholetý vedoucí ateliéru ilustrace a knižní grafiky na pražské UMPRUM Jiří Šalamoun. Informoval o tom deník Blesk s odkazem na jeho partnerku. Do povědomí několika generací se Šalamoun zapsal především jako autor výtvarné podoby Maxipsa Fíka.

"Čechura měl bernardýna, já měl bobtaila, tedy staroanglického ovčáka. Podle něho jsem Maxipsa Fíka kreslil," říkal s odkazem na autora textu.

Ve věku 86 let zemřel ve čtvrtek výtvarník, ilustrátor a dlouholetý vedoucí ateliéru ilustrace a knižní grafiky na pražské UMPRUM Jiří Šalamoun. Informoval o tom deník Blesk s odkazem na jeho partnerku. Do povědomí několika generací se Šalamoun zapsal především jako autor výtvarné podoby Maxipsa Fíka.

Příbramský režisér animovaných filmů Václav Bedřich svou tvorbou ovlivnil nejednu generaci filmových a televizních diváků. Natočil celkem 358 animovaných filmů, z nichž některé dnes už patří mezi klasiku tvorby pro děti, například Maxipes Fík, O makové panence nebo Bob a Bobek.

Příbram má řadu významných rodáků. Zcela jistě mezi ně patří režisér animovaných filmů Václav Bedřich.

Režisér, výtvarník a animátor kresleného filmu Václav Bedřich má v Příbrami pamětní desku. Zástupci města a umělcovy rodiny ji dnes odhalili na Bedřichově rodném domě v Ondrákově ulici. ČTK o tom informovala mluvčí radnice Eva Švehlová. Václav Bedřich (1918 až 2009) se zaměřoval na tvorbu pro děti a významně se podílel na tvorbě večerníčkových seriálů. Navíc stál u samého počátku historie Večerníčka.

Jako režisér má Bedřich na svém kontě například seriály Bob a Bobek - králíci z klobouku, Pohádky ovčí babičky, Maxipes Fík, či O zvířátkách pana Krbce. Navíc stál u samého počátku historie Večerníčka.

Maxipes Fík, oblíbená postava českých večerníčků, se poprvé objevil na televizních obrazovkách před 45 lety, 14. května 1976. Veselé příběhy mluvícího, chundelatého a trochu přerostlého psa Fíka a jeho přítelkyně Áji si brzy získaly oblibu nejen u dětských, ale i u dospělých diváků, a jejich poetice a humoru podléhají stále nové a nové generace těch nejmladších. Úspěšné jsou i zvukové nosiče.

Na světě fungují určité neotřesitelné jistoty. Ráno vychází slunce, večer zase zapadá a každý den také na České televizi uvidíte pořad pro děti, který se jmenuje Večerníček. Vyrostlo a stále roste u něj několik generací dětí a pravděpodobně tomu tak bude i nadále. Jaké další pořady jsou dinosaury v televizním programu?

„Jako chlapec jsem toužil být cestovatelem. Marco Polem nebo třeba Kořenským. Plavit se po mořích, objevovat neznámé kraje a obdivovat domorodé ženy. To mě ale v pozdějším věku přešlo. Kdybych se musel převtělit, asi bych chtěl být tlustou kočkou, která si může kdykoli odpočinout, nikdo ji nehoní, takže může v klidu chrupat na sluníčku a hřát si kožich.“ (Adolf Born)

Tohoto herce má většina z nás v paměti zafixovaného především jako vodníka – je pravda, že během kariéry ztvárnil v pohádkách stovky hastrmanů. A v roli nejslavnějšího „zeleného mužíka“ Čochtana se v osobité úpravě muzikálu V + W objevil už tolikrát, že ho renomovaná pelhřimovská agentura Dobrý den uvedla loni do Rekordmanské síně slávy.

Rákosníček, Křemílek a Vochomůrka, Malá čarodějnice, tihle všichni obsadili Chvalský zámek. Co je spojuje? No jistě, ruka výtvarníka Zdeňka Smetany!