Václav Havel

Dnes (17. ledna 2020) slaví osmdesáté narozeniny mimořádná osobnost české publicistiky, politiky i kultury, náš spolupracovník a předseda Klubu na obranu demokracie Bohumil Doležal.

Dříve by to nikdo nechápal, dnes je to normální. Předseda vlády Andrej Babiš se včera klaněl Janu Palachovi a pokládal květiny. Zároveň ale ponechal ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helenu Válkovou, která spolupracovala s vrahem Milady Horákové Josefem Urválkem. Dnes bude náš premiér jednat s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem o vojenských misích, protože Filipovi se nelíbí spojenectví s Amerikou a s NATO. Pro Babiše je to důležitá schůzka, protože díky podpoře KSČM jeho vláda vládne.

„Chčije a chčije.“ Tento povzdech dědy Komárka z filmu Na samotě u lesa, který by se dal použít i během letošní teplé a spíš deštivé zimy, patří mezi nejznámější filmové hlášky Josefa Kemra. Slavný herec, který patřil mezi největší hvězdy československého filmu druhé poloviny 20. století a jenž během svého života na sebe upozornil řadou i poněkud méně obvyklých činů, zemřel přesně před čtvrtstoletím, 15. ledna 1995. Jeho filmografie nabízí nepřeberné množství celovečerních filmů, inscenací či seriálů, v nichž nechal vyniknout svoje herecké mistrovství a které diváky baví dodnes.

„Zábavnou a přijatelnou formou, na jisté muzikantské úrovni, jsme vyjadřovali pravdivé pocity, které námi tehdy zmítaly. Jestli se tohle dá nazvat protestem, tak to tedy protest byl,“ říká Vladimír Merta (1946) o roli folku za normalizace. V rozhovoru došlo i na Babiše, vztah s undergroundem nebo Václava Havla jako „super-zelináře“.

V posledních několika dnech fanoušky nekonečného množství pořadů Jaromíra Soukupa poněkud zneklidnilo jeho chování na sociálních sítích.

V neděli ve věku 75 let zemřel britský spisovatel, filozof a politolog Sir Roger Scruton, který podporoval československý disent a v 80. letech se podílel na činnosti podzemní univerzity a vedení bytových seminářů. V minulých letech působil i jako poradce britských konzervativců. Scruton podlehl rakovině, se kterou bojoval od léta minulého roku. O úmrtí informovala jeho rodina.

Jeho život a profesní kariéra byla spojena také s Českou republikou. Během normalizace se podílel na bytových seminářích, mluvil plynně česky.

Ve věku 75 let zemřel po těžké nemoci britský filozof Sir Roger Scruton. Bývalý poradce konzervativní strany a spisovatel, který měl silné vazby na tehdejší Československo, podlehl rakovině. Úmrtí v neděli oznámila jeho rodina.

Naše země nevzkvétá. Loučím se s vámi. Dílčí amnestie. Dorozumívání řevem. Neandrtálci a obyvatelé Grónska. Odkazy Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana v bonusu satirického pořadu Šťastné pondělí.

Významný představitel československé nové vlny natočil jeden z nejznámějších zdejších filmů 60. let minulého století Intimní osvětlení.

Ve věku 75 let dnes zemřel britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton, jenž působil v takzvané podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace. Scruton podle prohlášení na jeho internetových stránkách zemřel po šestiměsíčním boji s rakovinou. Loni v listopadu v Praze od předsedy Senátu Jaroslava Kubery obdržel za činnost v podzemní univerzitě stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Na přání prezidenta Miloše Zemana opustil Petr Drulák svoji diplomatickou misi v Paříži o rok dříve, než je zvykem. Těsně před jejím ukončením ale zažil velký okamžik, když předal spisovateli Milanu Kunderovi dekret o znovunabytí českého občanství. O cestě k tomuto aktu, současné Francii i vzestupu nových politických sil Deník na prahu nového roku hovořil s Petrem Drulákem, který se vrací do Ústavu mezinárodních vztahů.

Saab byl v tehdejším Československu symbolem bohatství a prestiže. Stál skoro dvakrát víc než ostatní auta, ale prodával se dobře. Ve čtvrtém registrovaném pak v Československu jezdil i Karel Gott.

Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Vyžaduje to ale změnu přístupu u žáků i učitelů.

Spisovatel Aleš Rezek představí svůj román Koření chudých, druhá prezentace se týká knihy Rytec kamejí Ivana Fíly, třetí publikací je První Čech na pěti kontinentech – Cesty Čeňka Paclta od Jaroslava Kříže.

Vlastimil Vondruška si v posledních letech užil psaní několikadílných epopejí věnovaných Přemyslovcům a husitské době. Zjevně neodolal a vyzbrojen historickými znalostmi využívanými v aktuální publicistice se pustil do další rodinné ságy s provokativním názvem Kronika zániku Evropy (Moba, 784 stran).

Jestli ono to není oboustranné. Myslím důvěru mezi politiky a voliči. Že totiž občané často méně důvěřují těm činovníkům, od nichž cítí, že oni nedůvěřují jim.

Jeho mozaiku znají pasažéři newyorského metra, tapiserii Letící muž věnovanou Václavu Havlovi zase ti, kdo cestují přes letiště v Praze.

V prvním novoročním vydání na Tři krále jsme se podívali na Facebook Tomio Okamury, s reportážní kamerou vyjeli do hospody bez internetu, kde vznikli Piráti, odhalili dalšího kandidáta na příštího prezidenta a také zavzpomínali na Václava Havla.

Americký prezident Donald Trump má zřejmě pocit, že je James Bond a má právo střílet kdekoliv na světě. Takto ostrými slovy reaguje bývalý ministr zahraniční a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg na americký útok, při nemž zemřel velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Sulejmání. Trumpovy skutky jsou podle Schwarzenberga zločinné a překračují mezinárodní právo.

Čtveřice projevů politiků k Vánocům a Novému roku ukázala, že pro českou politiku je zásadní především nic neměnit. Pravicová opozice se dívá na svět podobně jako Babiš a levice žebrá o uznání zásluh.

Čtvrtý leden pro herečku a bývalou první dámu Dagmar Havlovou (66) patří k nejvýraznějším dnům v roce. Vzala si a zároveň pochovala svého manžela, prezidenta Václava Havla (✝75) . A nejen to. Pohřbila také svoji milovanou maminku. Ke vzpomínce, kterou zveřejnila, přidala Dagmar i fotografie svých nejbližších.

Dnes, 4. ledna, je to přesně osm let od chvíle, co do rodinné hrobky uložena urna s popelem exprezidenta Václava Havla, jehož odkaz je stále živý. Důkazem jsou nově vznikající pietní místa nebo obelisky. Jeden z nich je vystaven od zimy v Chomutově, další přibyl v prosinci například v Podbořanech.

Novoroční projev Andreje Babiše na nás dýchnul atmosférou z dob před rokem 1989. Nejen proto, že občas nechtěně sklouzl do husákovské českoslovenštiny, ale i proto, že se prvoplánově a neúprosně nesl v duchu toho, co kdysi zesměšnil Václav Havel. Tedy jak naše země pod vedením dobré vlády vzkvétá, jak jsme šťastni, a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají.

Při prvním udílení státních vyznamenání slovenská prezidentka vyznamenala i současné osobnosti umění, sportu a například i lékaře.

Pavel Kosatík se v nové knize zamýšlí nad stovkou výroků Václava Havla. Stručnost úvah je tentokrát spíš na škodu.

Náš politický systém nemůže dobře fungovat, pokud mu dominuje jen jeden hegemon bez reálné konkurence. Zemi by prospěl silný politický rival ANO.

S Janem a Evou Kalivodovými jsme mluvili o vztahu jejich otce, marxistického filosofa Roberta Kalivody, k anarchismu, psychoanalýze a surrealismu, dogmatickým marxistům i Václavu Havlovi.

Premiér a lídr ANO Andrej Babiš ve středu poprvé pronesl novoroční projev. Občany vyzval k optimismu. V proslovu, který začal citací z novoročního projevu exprezidenta Václava Havla z roku 1992, odmítl obavy, že přijde krize.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) přednese na Nový rok projev. Na rozdíl od prezidenta Miloše Zemana, který se k lidem obrací s vánočním poselstvím, Kubera se loni po svém zvolení do čela horní parlamentní komory rozhodl navázat na tradici novoročních projevů, které přednášeli prezidenti Václav Havel a Václav Klaus i jejich komunističtí předchůdci.

S optimismem vyhlíží letošní filmovou sezónu čeští filmaři, kritici i filmoví fanoušci (k nimž bezesporu patří i redaktoři Krajských listů). Po delší době se totiž filmy, které u nás vznikly, vrací na výsluní a dva z nich mají reálnou získat dokonce Oscara. I když se v této souvislosti nejvíce hovoří o Nabarveném ptáčeti v režii Václava Marhoula, značnou pozornost vyvolal i krátkometrážní animovaný snímek Dcera, který natočila studentka pražské FAMU Daria Kashcheeva. Další filmy mají zase díky slavným jménům šanci oslovit zahraniční diváky.

Před 30 lety vyhlásil nově zvolený prezident Václav Havel amnestii, při které bylo na svobodu propuštěno přes 22 tisíc vězňů. Havlův čin na jednu stranu symbolizoval humánnost nového režimu, na druhou vyvolal obrovskou vlnu kritiky. Mnozí mu dodnes nemůžou zapomenout, že dal svobodu odsouzeným zločincům.

Silvestrovský běh Ostravou-Hrabovou má svou slavnou historii. 17. listopadu 1989 začala rozehnáním studentské demonstrace sametová revoluce. 29. prosince 1989 byl jednomyslně zvolen Václav Havel prezidentem Československa. 31. prosince 1989 odstartoval Ing. Holuša 1. ročník Silvestrovského běhu Hrabovou.

Na Silvestra 31. prosince 1989 vyšli mnozí občané bývalého Československa do ulic, aby se rozloučili nejen se starým rokem, ale i s komunistickým režimem. Kdo to nezažil, možná neuvěří, ale slzám dojetí a radosti se o této silvestrovské noci ubránil jen málokdo.

Před třiceti lety pronesl čerstvě zvolený prezident Václav Havel slavný projev s poselstvím, že naše země nevzkvétá. Dnes však jakoby se projevy nejvyšších státních činitelů vrátily před rok 1989. Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství chválil úspěchy současné vlády, to samé chystá v novoročním projevu i její předseda Andrej Babiš (ANO). Evropské srovnání však tyto pozitivní představy krotí.

Měl pět dětí, oddanou ženu a přesto se polil rozpouštědlem a škrtl sirkou. Dne 8. září 1968 se na varšavském Stadionu Desetiletí slavily dožínky, sešlo se tu sto tisíc prominentů, včetně Ryszarda Siwiece, filozofa, otřeseného vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Na konci roku si pravidelně připomínáme, kdo ze známých osobností nás navždy opustil. Smrt patří k životu, ale rozhodně stojí za to vyjmenovat alespoň ty nejvýznamnější osobnosti, po nichž zbyla už jen vzpomínka. O kom je řeč?

Jedním z prvních kroků, které učinil Václav Havel po svém zvolení československým prezidentem 29. prosince 1989, bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie na Nový rok 1990. Požadavek na prominutí trestů se přitom ve věznicích po celém Československu objevovaly již během prosince, někde se jí vězni dožadovali odmítáním jídla či drobnými nepokoji. Již v den zvolení Havel oznámil, že se amnestie opravdu chystá, přesný rozsah vyhlásil o tři dny později.

„Vykašli se na to, nepiš to, jenom si z tebe budou utahovat. Stejně to už nikoho nezajímá,“ takové byly některé reakce, zda má cenu se ještě vracet k tomu, co se dělo v listopadu a prosinci před třiceti lety v redakci Rudého práva. Nakonec jsem se ale rozhodl zkusit to. Není to jenom můj příběh, který zde chci vypovědět, ale i hodně mých kolegů, s nimiž jsme se pokusili vybojovat si právo psát pravdivě, bez diktátu shora. Díky Listopadu se nám to nakonec podařilo.

Jak hodnotí cizinci uplynulý rok v Česku? Deník Aktuálně.cz oslovil umělce, podnikatele, analytiky i novináře.

Před třiceti lety, 29. prosince 1989, byl Václav Havel jednomyslně zvolen čs. prezidentem. Okolnosti popsal v rozhovoru pro Právo Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Vladislavský sál Pražského hradu byl v pátek 29. prosince 1989 svědkem asi nejabsurdnějšího dějství v dramatu, který provázel pád komunistického režimu v Československu. Federální shromáždění (FS), tvořené tehdy ještě poslanci zvolenými za hlubokého socialismu, před zraky milionů televizních diváků jednohlasně zvolilo prezidentem disidenta a někdejšího "nepřítele socialistického zřízení" Václava Havla. Ještě v květnu 1989 byl přitom Havel ve vězení.

Je to právě 30 let. Zvolení Václava Havla prezidentem zůstane v dějinách českého národa zapsáno jako mimořádný okamžik. Havel byl po dlouhé době prezidentem suverénního státu, a navíc sám k této nově nabyté suverenitě i přispěl svým odporem vůči sovětskému pojetí státní moci. Přesto je jeho osoba pro dnešní Čechy na rozdíl od prezidenta Masaryka stále spíše diskuzním problémem než svorníkem. Debata kolem jeho osoby je poznamenaná jak značně nekritickým obdivem jeho skalních příznivců, tak i zuřivou nenávistí jeho odpůrců. Vzhledem k tomu, že tuto nenávist vůči Havlovi šíří vesměs komunisté, xenofobní nacionalisté a sympatizanti Vladimira Putina, je to pro Havla vlastně i dobré vysvědčení. Nutnost bránit Havla a jeho roli v naší moderní historii však poznamenává možnost kritického zhodnocení, jaké si zaslouží každá velká postava dějin.

Tři dny před koncem roku 1989 byl Václav Havel zvolen československým prezidentem – jednomyslně, včetně hlasů všech přítomných komunistických poslanců, kteří v Parlamentu tvořili naprostou většinu.

Vyděšení komunisté na sklonku roku 1989 sehráli loutkové divadlo a zvolili Václava Havla prezidentem. Představení se šťastným koncem režíroval komunistický legislativec ze slovenského Trebišova.

Skromný muž z podhůří Orlických hor způsobil na sklonku totality naprostou senzaci. Do Rudého práva, hlavních novin komunistické propagandy, dostal inzerát, v němž přál k narozeninám Václavu Havlovi, lídrovi disentu.

Federální shromáždění zvolilo před 30 lety prezidentem Václava Havla. Poměrně dobře se ví o tom, že bylo alespoň v rámci tehdy možného nutné „zdemokratizovat“ znění prezidentské slibu, aby Havel nemusel, podobně jako před ním Gustáv Husák, sliboval věrnost socialismu. Není už ale tak známé, jak se nové znění slibu v tehdejším ústavním zákonu o československé federaci vlastně objevilo. Nedávno o tom promluvil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a přihlásil se k jeho autorství

Byla to svým způsobem politická kampaň. Neměli jsme žádné povolení nebo objednávku, na to nebyl čas, vzpomíná fotograf Pavel Hořejší. V prosinci 1989 nechal vyrobit plakát, který měl veřejnosti představit Václava Havla jako kandidáta na prezidenta. Tím byl zvolen před 30 lety, 29. prosince. Byla to rychlá akce, doufali jsme, že to vyjde, lidé byli nadšení a tiskař byl hrdina, dodává.

Už je tomu 19 let, kdy se Česká televize ocitla v největší krizi, která ji za její existenci potkala. Dnes je veřejnoprávní instituce čím dál pod větším tlakem politiků, kteří útočí na její nestrannost. Tehdy došla situace až za hranu, kdy bylo vysílání dokonce zcela přerušeno. Co se vlastně tehdy stalo?

Smutnou zprávu o úmrtí Taťany Fischerové ve středu oznámila její bývalá asistentka Monika Šatavová. Fischerová podlehla v 72 letech zákeřné rakovině. Fischerová působila jako herečka, spisovatelka, ale také jako politička. Mimo to ale byla také dlouholetou blízkou přítelkyní bývalé první dámy Dagmar Havlové. Ta na ni zavzpomínala na sociální síti, když sdílela velmi dojemný vzkaz.

Těžko hledat v české literatuře autorku, jejíž kniha by byla předlohou pro hru hranou v kuse sedmnáct let. Hrdý Budžes o husákovské normalizaci pohledem osmileté školačky Helenky Součkové se hraje v Divadle Antonína Dvořáka Příbram nepřetržitě od roku 2002. Inscenace vychází ze stejnojmenné knihy Ireny Douskové. V rozhovoru pro Týdeník Echo spisovatelka vypráví, proč první nabídku na zdramatizování Hrdého Budžese odmítla a co ji přimělo názor změnit. Vzpomíná i na 17. listopad 1989, který prožila čelem k obuškům na Národní třídě, a na další revoluční dny. „Třicet let po událostech mám fobii z davů,“ říká. „Když vzápětí po Národní přišla zpráva o zabití Martina Šmída, nikdo z nás po všem, co jsme tam zažili, nepochyboval, že se to opravdu stalo,“ vzpomíná. V rozhovoru vysvětluje i to, proč má pochopení pro sérii protivládních demonstrací z jara a léta letošního roku: „Určitě to všechno má smysl. Na druhou stranu je fakt, že se pořád obracíme sami k sobě, je to přesvědčování přesvědčených.“

Od pádu Berlínské zdi uběhlo pár týdnů. A Němci v roce 1989 oslavili Vánoce, jaké do té doby ještě nezažili.

Byť byl hned několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír, nikdy ji však nedostal. Václav Havel byl symbolem, který svým významem přerostl hranice naší země a jeho státní pohřeb se toho stal důkazem. Zároveň odhalil něco, co je pro nás jako národ zcela typické. O co jde?

Vánoce 1989 asi pamětníci nikdy nezapomenou. Probíhala sametová revoluce, Občanské fórum přebíralo moc od komunistů a obnovovalo demokracii.

Pamětní deska věnovaná prvnímu polistopadovému prezidentu Václavu Havlovi byla ve středu 18. prosince, v den osmého výročí Havlova odchodu, slavnostně odhalena na Rašínově nábřeží 78, kde Václav Havel žil.

Angelika Pintířová, řádová sestra z řeholního společenství Milosrdných sester sv. Karla Boromejského je mnoha lidem známa jako jedna ze sester, které pomáhaly u Václava Havla v posledním období jeho života. Ptali jsme se jí samozřejmě na Havlovu osobnost, jak ji poznala, ale také na její vstup do řádu za tvrdých dob normalizace i její vztah k divadlu.

V těchto týdnech si připomínáme rovných třicet let od doby, kdy někdejší Československo po dlouhých časech více či méně tuhé totality vykročilo ke svobodě. Všechny bitvy s hroutícím se komunistickým režimem ještě nebyly dohrány, prodemokratické, prozápadní směřování státu již ale bylo nezvratné. V evropském kontextu se ČSSR symbolicky poprvé svobodně nadechlo 17. a poté 23. prosince 1989, kdy jeho ministr zahraničních věcí společně s ministrem zahraničí Rakouska, respektive Západního Německa přestřihl na hranicích dráty, bránící pohybu obyvatel mezi oběma zeměmi. Symbolický význam tohoto aktu převýšilo snad jen zvolení Václava Havla prezidentem republiky na konci roku.