Vasil Biľak

Herec Gustáv Valach ztvárnil oblíbeného hajného Straku. Kvůli morálním zásadám pracoval jako bagrista a v osobním životě se musel smířit se ztrátou tří dětí.

Představte si 70. léta bez normalizační šedi, s nezávislými odbory a otevřenými hranicemi. Historik Oldřich Tůma ukazuje, že srpnová invaze byla výsledkem řetězce zmatků, lží a Dubčekovy váhavosti. O co všechno jsme přišli?

Patřil k nejtvrdším zastáncům sovětské linie a spolupodepsal dokument, jenž předcházel okupaci. Fakta z archivů dodnes budí otázky.

Dotaz na pamětníky. Připadá vám Andrej Babiš jako parodie na Gustáva Husáka, nebo spíš na Vasila Biľaka? Mně víc připomíná Vasila Nasakánepúšťať. I ta řeč, kterou Babiš mluví, připomíná prapodivnou slovenštinu v Biľakově podání. Ještě bych přidal špetku Milouše Jakeše pro lepší umělecký dojem a mělo by to dokonalý souvis s normalizací.

Pod jménem Slavin donášel do Moskvy i na svého šéfa Husáka. Archivy odhalují, že Miloš Jakeš nebyl komický aparátčík, ale výkonný bonzák, který se nezastavil před ničím.

Zatímco jiní po okupaci mizeli z veřejného života, Biľak zůstal. A nejen to – stal se jedním z pilířů normalizačního režimu. Jak se z muže z východoslovenské vesnice stal jeden z nejvlivnějších politiků komunistického Československa?

Gustáv Husák přežil komunistický kriminál, aby se stal symbolem normalizace. Jaký byl jeho skutečný vztah s Moskvou a proč na konci odmítl bojovat?

NÁZOR / Dějiny mají jednu nepříjemnou vlastnost: v nějaké podobě se vracejí. Ne doslova, ne mechanicky, ale s železnou pravidelností připomínají, že kolaborace s agresivním a zločinným režimem se dlou…

Za normalizace patřil k nejluxusnějším objektům v republice. Nocovali tu Brežněv i Arafat a prezidentské apartmá měřilo 400 metrů čtverečních. V roce 2014 jej nicméně zbourali. Dnes tam roste tráva a hrají si děti. Z exkluzivity pro vyvolené se stal veřejný park.

Pro národ symbol zrady, pro sebe zachránce socialismu. Vasil Biľak, který v roce 1968 pozval okupanty, nikdy neprojevil lítost. Jak dožil muž, který zaprodal vlastní zemi, a proč ho spravedlnost až do jeho smrti nedostihla?

Zatímco se pracující třída tísnila v panelácích a vlastnictví obrovské vily dělalo z obyčejného člověka v podstatě nepřítele státu, špičky komunistického režimu žily v luxusu. Redakce CNN Prima NEWS se vydala po stopách domů, které patřily ústředním postavám tehdejší politické scény. Podívejte se, jak vypadají vily, ve kterých bydleli Vasil Biľak, Lubomír Štrougal, Miroslav Štěpán nebo Miloš Jakeš.

Gustáv Valach se do paměti diváků zapsal především rolí zásadového hajného Straky, filmového dědečka Tomáše Holého, v trilogii Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem. Jeho soukromý život ale lemovaly tragédie.

Pád Dubčeka začal v říjnu 1968. Po revoluci se vrátil do politiky, jeho život ale skončil tragicky při nehodě na dálnici D1.

Nebyl to zase tak obyčejný měsíc – a kupodivu i zásluhou komunistických papalášů, i když to do značné míry bylo kouzlo nechtěného. Generální tajemník sovětských komunistů Michail Gorbačov byl na návštěvě v Paříži, kde musel čelit na tiskovce velmi nepříjemným otázkám. Odpovědi byly sice v duchu partajní linie, ale aspoň se jim nevyhnul. Jaká změna oproti jeho předchůdcům, kteří se setkáním se západními novináři vyhýbali úplně!

NÁZOR / Tedy nečekali jsme zázraky, ale občasný závodník Formule 4 Filip Turek má pozoruhodné představy o politickém spektru. Objevil, že kromě něho a dalších chlapců, co spolu v útvaru Motoristé sobě…

Vasil Biľak - slovenský komunistický politik rusínského původu. Jeho jméno se stalo symbolem zrady a kolaborace. Jeho politická kariéra se úzce propojila s temnými událostmi minulého režimu, zejména s invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

KOMENTÁŘ / Kdo se podívá na pražskou kandidátku komunistického hnutí Stačilo!, musí mít pocit, že se vrátil o několik desetiletí zpět. Za lídryní Janou Maláčovou se totiž sešikovalo to nejodpornější,…

KOMENTÁŘ / Totální ztráta suverenity byla možná i kvůli zradě těch, kteří měli hájit zájmy vlastní země, ale raději se klaněli Moskvě: Milouš Jakeš, Vasil Biľak, Gustáv Husák, Alois Indra, Drahomír Ko…

Na pražskou kandidátku hnutí Stačilo! byla na páté místo zařazena Marta Semelová. Bývalá komunistická poslankyně, která do veřejného povědomí vstoupila hlavně svými kontroverzními názory v duchu…

NÁZOR / Andrej Babiš není zrovna výsostný intelektuál, to celkem dokazuje denně. Jako prostý muž se ale projevuje jen v některých oblastech. V jiných, zvlášť když jde o umění získat a udržet moc, vyni…

Bývalý vrcholný funkcionář Komunistické strany Československa Vasiľ Biľak se po pádu režimu stáhl z očí veřejnosti. S médii komunikoval jen sporadicky.

Lídr Pirátů v Karlovarském kraji Vladimír Votápek se kaje za své členství v komunistické straně. Na Ústřední výbor KSČ, později KSČM, ale chodil často, vzpomíná absolvent Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, pracovník Prognostického ústavu a bývalý člen strany Jiří Dolejš. Ekonomický deník Vladimíra Votápka konfrontoval s minulostí.

Vasil Bilak, v normalizačních dobách druhý nejmocnější muž v zemi. Nevzdělaný pacholek od krav a krejčí s doktorským titulem celý život popíral svůj podpis pod „zvacím dopisem“ armád Varšavské smlouvy ze srpna 1968.

Zeměpisné názvy vznikaly kvůli orientaci, abychom věděli, odkud a kam jdeme či jedeme. Často se jmenovaly podle významných osobností dané doby, což v okamžiku, kdy se doba změnila, býval problém. Ale jak vznikly některé více či méně bizarní názvy, to ví bůh a po přečtení článku možná i vy.

Když v roce 2022 Evžen Boček uzavíral titulem Aristokratka pod palbou lásky čtenářsky úspěšnou šestidílnou sérii o osudech poslední aristokratky Marie Kostkové z Kostky, její svérázné rodiny a ještě svéráznějšího osazenstva restituovaného zámku Kostka, naznačoval s jistou tajemností, že se ve věci může přece jenom ještě něco stát.

GLOSA / S blížícími se Vánocemi člověka vždycky znovu překvapí, jak neotřesitelnou pozici mají na českých obrazovkách stále pohádky natočené ještě za minulého režimu. Štědrovečerní pohádka na Čes…

Velký vůdce, věčný prezident, polobůh a jeden z nejdéle vládnoucích představitelů minulého století, ale také krutý diktátor, který přivedl svoji zemi až k hladomoru.

Série knih o poslední aristokratce Marii už čítá úctyhodný počet dílů. A přibyl další, tentokrát s názvem Aristokratka v Československu. Potenciální čtenář možná bude nejprve zaražený, co aristokratka dělala v Československu, když všichni dobře víme, že se vrátila až po revoluci. Ale s tímto zdánlivým paradoxem si autor Evžen Boček snadno poradil.

Jsou to jenom necelé dva roky, co jsem odpoledne v redakci v rychlosti psal nekrolog. Na historicky nejdéle sloužícího předsedu naší vlády, který je ale ve srovnání s jeho předchůdci i nástupci probádán snad úplně nejméně.

Komunistický funkcionář a „věřící komunista“ prožil velkou část života v luxusu.

Během sovětské okupace se občané Československa mohli pouze dohadovat, zda k nám zrádci a kolaboranti okupanty také pozvali. Dnes už to víme, ale potrestat jsme je zčásti nestihli a zčásti nedokázali.

V České Lípě ve středu otevřeli časovou schránku objevenou v soklu, který kdysi tvořil podstavec místní soše revolucionáře V. I. Lenina. Bronzového velikána dělnického hnutí dostala Česká Lípa v říjnu 1987 a šlo o poslední odhalenou Leninovu sochu na českém území.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na pohled z období před rokem 1911. Jsou na něm klasicistní Ferdinandovy lázně. Ty si nechal nechal postavit v roce 1887 Ferdinand Hrbek.

KOMENTÁŘ. Když se slovenský premiér Fico v lednu poklonil u hrobu Gustáva Husáka a pochválil posledního komunistického prezidenta, vyvolalo to v Česku až nečekaně velkou pozornost. Poklona Husákovi však nespadla z nebe a Robert Fico říká a dělá podobné věci minimálně posledních patnáct let. Do jeho politického marketingu se vedle Husáka pohodlně vejde třeba i kníže Svatopluk nebo

KOMENTÁŘ. Když se slovenský premiér Fico v lednu poklonil u hrobu Gustáva Husáka a pochválil posledního komunistického prezidenta, vyvolalo to v Česku až nečekaně velkou pozornost. Poklona Husákovi však nespadla z nebe a Robert Fico říká a dělá podobné věci minimálně posledních patnáct let.

Jak se Miloš Forman na chvíli vrátil do socialistického Československa, natočil dechberoucí souboj průměrnosti s genialitou a následně s Amadeem pobral osm Oscarů

Kombinace nízké konkurence na malém českém trhu, vysoké DPH a silné koruny dělá z předražených potravin politicky v podstatě neřešitelný úkol.

V úterý měl v Bratislavě premiéru poslední snímek se známým slovenským hercem Danielem Heribanem, který se bohužel jeho premiéry nedožil. Na zesnulého kolegu, který ve filmu hraje Alexandra Dubčeka, zavzpomínali v kině Cinemax Bory známé tváře slovenského showbyznysu i filmová delegace. Herec neočekávaně zemřel v květnu ve svých 43 letech.

AUDIO / VIDEO Osudovou středu 21. srpna 1968 si každý z pamětníků vybavuje jinak, podle toho, kde právě byl. Invaze „spřátelených“ vojsk ale naštvala každého, snad jen s výjimkou těch několika „zodpovědných“ soudruhů, kteří zplodili zvací dopis. Nikoho ale nenapadlo, jak další kapitola našich životů bude dlouhá. I semaforský Pupák z povídek Šimka a Grossmanna si myslel, že jim ta potulka bude trvat tak na tři až čtyři měsíce… (Pokračování z pondělí 21. srpna)

Kdyby to právě před 55 lety nebyla jedna z největších tragédií našich samostatných dějin, mohla to být povedená fraška, na které je naše minulost rovněž bohatá. Pokus několika partajníků, kteří si sebevědomě říkali „zdravé jádro strany“, o sesazení Dubčekova vedení, zůstal ve stínu děsu z okupace. Přitom o naší politice asi prozrazuje mnohem více.

Co napsal Indra, Kolder, Švestka, Kapek a Biľak v roce 1968 Brežněvovi? Přečtěte si český překlad tzv. „zvacího dopisu“.

Tanky Varšavské smlouvy před 55 lety smetly naděje Čechů a Slováků na lepší budoucnost. Pojďme si připomenout 5 nejvýraznějších osobností té doby, které výrazně ovlivnily běh československých dějin.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa ukončil liberální reformy. Okupace si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých a další stovky zraněných. První vojáci vstoupili na československé území už večer 20. srpna. „Nebylo možné, aby o tom příslušná vojenská nebo politická místa v Československu nevěděla. Problém byl v tom, že to brali spíš jako psychologickou hru,“ říká pro Radiožurnál Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny.

,,Naše země se nachází nad propastí. Čeká nás velká zkouška, ve které musíme obstát. Proto na celém území Polska vyhlašujeme výjimečný stav.“ Těmito slovy ochromil 13. 12. 1981  generál Wojciech Jaruzelski polský národ.

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko hřbitovům v Českých Budějovicích. Ty se nacházely například na Piaristickém náměstí nebo u Černé věže. Víte, který budějcký hřbitov je svou rozlohou vůbec největší? A kde se nacházel vojenský hřbitov z konce 18. století?

Politici by při používání historických paralel měli být opatrní. Šéf hnutí SPD ve sněmovní debatě o obranné smlouvě s USA svou zdržovací taktikou a argumentací Vasilem Biľakem nalezl nové argumentační dno.

Čeští poslanci ve středu v prvním čtení podpořili dohodu o obranné spolupráci se Spojenými státy. Opoziční SPD neprosadila její zamítnutí. Ke konečnému schválení dohody dojde pravděpodobně v červenci, informuje Český rozlas.

Že bude SPD blokovat přijetí česko-americké obranné smlouvy DCA všichni věděli. Okamurova partaj se nijak netajila, že bude bojovat všemi silami proti této smlouvě, která podle ní omezuje svrchovanost České republiky a otevírá dveře pro vybudování americké základny.

Demonstrace už stačit nebude, musí přijít nátlakové akce v celé republice, nedá se už jinak, vyhrožoval šéf neparlamentní strany PRO Jindřich Rajchl v neděli na facebooku. Podle něj se nedá spolehnout…

Obranná smlouva s USA je na spadnutí. Tato situace je však doslova trnem v oku Jindřicha Rajchla, známého českého dezinformátora a organizátora proruských demonstrací. Podle Rajchla na smlouvě Česko nic nevydělá, je prý výhodná pouze pro Američany. Dohodu kritizuje také SPD s tím, že jde o tajnou smlouvu s nejasným obsahem, Černochová kritiku odmítá.

Komunistický předák Vasil Biljak dostal počátkem roku 1970 dopis se speciálně vyrobenou vizitkou, která si z něj dělala legraci. Na malém kousku papíru ho neznámý pisatel posměšně povýšil do stavu francouzského šlechtice.

V úterý uplyne 70 let od smrti vůdce československých komunistů Klementa Gottwalda. Jeho smrt umocnila nejistotu po úmrtí J. V. Stalina a vyvolala nejrůznější fámy.

Ústavní soud odmítl stížnost proti zastavení stíhání bývalého ideologa KSČ Fojtíka. Spor o jeho spoluodpovědnost za mrtvé a zraněné na hranicích ČSSR tak končí.

Není už 17. listopad 1989 něco jako únor 1948? Dávná, úředně oslavovaná minulost. Pro mladé podobně vzdálená jako 2. světová válka. A jen o něco bližší než Zlatá bula sicilská. Prostě školský dějepis. Nic živého. Nic aktuálního.

Před 54 lety pět států Varšavské smlouvy provedlo vpád do tehdejšího Československa, aby potlačily demokratizační proces.

ODS pokračuje v tažení proti alternativní dopravě.