Vladimír Holan

Porota složená z pracovníků Správy CHKO Brdy vybírala z 88 fotografií od 32 autorů.

Řešení čtyř takzvaných viladomů, tedy kubusů vystupujících nad terén ze společné podnože, je reakcí na svažitý terén parcely s výhledem na Kohoutovický les a Brněnské výstaviště. Atraktivní bydlení ve skvělé rezidenční Masarykově čtvrti v Brně je vážný úkol pro výstavbu nové architektury.

Kunsthistorička a archeoložka Růžena Vacková není tak známá jako popravená Milada Horáková. A to přesto, že její osud odráží zrůdnost režimu 50. let přinejmenším se stejnou intenzitou. Herečka Lucie Trmíková, v posledních letech i pozoruhodná dramatická autorka, ji připomíná hrou Ženy, držte hudby!, kterou uvádí spolek JEDL ve Studiu Švandova divadla.

Díla Jiřího Koláře, Františka Skály či Josefa Sudka v Plzni umocňují básně Jaroslava Seiferta nebo Vítězslava Nezvala.

17. února oslavila zpěvačka Bára Basiková neuvěřitelných šedesát let, přesto ve svém pracovním životě nezahálí. Režisér a choreograf Martin Dvořák dokonce chystá multižánrovou jevištní adaptaci jejího románu z 80. let Rozhovory s útěkem. Bára Basiková v pouhých devatenácti letech napsala román Rozhovory s útěkem, jehož kvality tehdy ocenil i legendární spisovatel Bohumil Hrabal.

Jeden z nejoceňovanějších divadelních spolků Jedl připomíná osud a mlčení vzdorovité Růženy Vackové, kterou komunisté 15 let věznili.

K 60. narozeninám zpěvačky Báry Basikové připravuje režisér a choreograf Martin Dvořák multižánrovou jevištní adaptaci jejího románu z 80. let Rozhovory s útěkem. Pražská premiéra bude v dubnu a brněnská v květnu. Basikové literární prvotina z 80. let je poetickým románem s tématem lesbické lásky a milostného hledání mladé dívky. Zájem o jeho adaptaci projevila řada filmařů a divadelníků, vizuální podobu zatím ale nedostal. Životní jubileum slaví autorka románu právě dnes.

Do soutěže se přihlásilo 26 autorů se 74 snímky. Pět nejlepších najdete ve fotogalerii k článku.

Zhudebnil Noc s Hamletem a složil skladbu k šedesátinám Vladimíra Holana, jehož verš „umění jako něco pro jednoho, nic pro všechny“ cituje dodnes.

Australská akademie letos zařadila Josefa Tomáše mezi finalisty ceny za nejlepší překlad.

Za snížené vstupné budou všechny areály a pobočky příbramského muzea otevřeny v neděli 18. září.

Jan Werich patří mezi české divadelní a filmové legendy. Vždyť kdo by neznal klasiky Peníze nebo život a Císařova pekaře. Ale neméně zajímavé bylo i soukromí Jana Wericha. Věděli jste, že jej měl strašit duch předního českého obrozence Josefa Dobrovského?

Francouz Xavier Galmiche je profesorem české literatury a středoevropských studií na pařížské Sorbonně. Do francouzštiny přeložil texty Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Jakuba Demla, Karla Jaromíra Erbena, Jana Amose Komenského i dalších. Kromě toho je autorem ceněné monografie o Vladimíru Holanovi a dalších originálních interpretací českých textů. Česky se naučil v normalizační Praze, kde působil na francouzském velvyslanectví a vozil tehdy do Československa z Francie samizdatovou literaturu. „Dnešní Českou republiku nemohu mít příliš rád. To, jak se vyvinula česká společnost, je žalostné,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

Tohle kouzelné místo známe většinou z fotek šarmantního starého pána s doutníkem. Při procházce jižní parkovou částí romantické Kampy dům nemůžete minout. Přestože je klasicistní vila nejčastěji spojována se jménem Jana Wericha, nikdy mu skutečně nepatřila.

Divadelní sezóna sotva začala a v repertoáru Švandova divadla už se objevila dlouho očekávaná novinka. 18. září proběhla premiéra modernizované verze klasické hry Cyrano z Bergeracu. Český překlad Ester Žantovské vychází z počinu britského dramatika Martina Crimpa, který hru představil v Londýně v roce 2019.

Mimořádná divadelní lahůdka čeká hned v úvodu sezóny diváky pražského Švandova divadla: 18. září bude mít ve Velkém sále premiéru Cyrano z Bergeracu. Slavný milostný příběh o nosatém šermíři, který se nešťastně zamiluje do své sestřenky, se českému publiku poprvé představí v novém přebásnění oceňovaného britského dramatika Martina Crimpa.

Tramping a chatové osady v našem kraji. Takový název nese akce, která se v neděli 5. září uskuteční ve Všenorech.

Rozhovor se spisovatelem Alešem Palánem o tom, proč společnost potřebuje sérum radosti a proč lidé touží po samotě, i když si s ní neví rady.

„Morgenstern je nám básníkem, jenž umně zapojuje do tvorby dítě v nás dospělých,“ říká Jan Janula, který společně s Janou Pokojovou nově a svěže převedl do češtiny básně Christiana Morgensterna, klasika (nejenom) německé nonsensové poezie. Sbírka 77 šibenic (vydal Vyšehrad) obsahuje sedmapadesát básní a dvacet tematických, temně poetických ilustrací výtvarnice Karoliny Žitné.

Před Janem Werichem ve vile bydlela řada dalších významných osobností.

Cenu Premia Bohemica získal profesor z pařížské Sorbonny Xavier Galmiche. Napsal monografii o Vladimíru Holanovi, přeložil Karla Čapka, Bohumila Hrabala či Jana Amose Komenského.

Vladimír Holan (16. září 1905 v Praze – 31. března 1980 tamtéž) byl jeden z nejvýznamnějších českých básníků a překladatelů 20. století. Básník Josef Hora jej nazval "alchymikem slova".

Až mrazivě a nadčasově zní v této době slova básníka a spisovatele Jana Zábrany z jeho deníků, které vyšly ve výboru „Celý život“. Mimo jiné v nich ve velmi otevřené zpovědi viní voliče komunistů v roce 1946, že na desetiletí rozhodli o jeho osudu. Toto svědectví je připomínkou, že svobodu lze často za velkých obětí obtížně nabýt a velmi snadno ztratit.

Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší inscenaci současné hry získal Martin Františák za Hadry, kosti, kůže, jež vypráví o soužití Jana Wericha a Vladimíra Holana.

Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší inscenaci současné hry za rok 2019 dostal Martin Františák. Porota ze čtyř nominovaných vybrala jako vítěznou jeho inscenaci hry Pavla Jurdy Hadry, kosti, kůže, která připomíná soužití dvou významných a diametrálně odlišných umělců Jana Wericha a Vladimíra Holana. Uvádí ji Švandovo divadlo v Praze. Ceremoniál, při kterém se ceny předávají, letos kvůli koronaviru nahradilo vyhlášení vítězů v televizi.

Stanislav Zedníček byl tichý a nenápadný. Jeho příběh ale skrývá tolik dobrodružných zákrut, že by to jiným vystačilo na několik životů. Pusťte si nový podcast Miloše Doležala.

Jeden z našich největších básníků Vladimír Holan neměl život vůbec jednoduchý. Jednak kvůli době, v níž žil a tvořil, a stylu a námětům své poezie, která se většinou nesnášela s oficiálními proudy, a jednak kvůli své komplikované povaze. Ani život s ním nebyl jednoduchý. Své by o tom jistě mohla vyprávět jeho nadmíru trpělivá manželka Věra nebo Jan Werich, který byl Holanovým sousedem v domě na Kampě. Holan zemřel před 40 lety, 31. března 1980.

V dnešním knižním výběru Salonu najdete novou publikaci „čechomila“ Mariusze Szczygieła, který nám ukazuje, že jsme cizinci ve svém „doma“, výbor z korespondence Vladimíra Holana, monografii Andrey Pitzerové o nikdy nekončících dějinách koncentračních táborů a také sborník o digitálních technologiích v environmentálních souvislostech.

Igor Orozovič měl letos dobrý rok. "Člověk si to musí uvědomit, protože to může být jediná taková chvíle v životě," říká herec pro Aktuálně.cz.

Usměvavá, bezprostřední, se záplavou přirozeně blonďatých vlasů. Klidný, vyrovnaný, hloubavý, jakoby stále nad věcí. Takový dojem získáte na první pohled z Bohdany Pavlíkové (43) a Luboše Veselého (58). Často jsou partnery na jevišti, a navíc spolu žijí.

Po úspěchu hry Hadry, kosti, kůže, vyprávějící o soužití Jana Wericha s Vladimírem Holanem v jedné vile, připravuje režisér Martin Františák ve Švandově divadle další lákavou novinku.

Básník, dramatik a režisér Martin Františák je od ledna uměleckým šéfem Švandova divadla v Praze. V této funkci vedl už brněnské Divadlo Polárka, ostravské Divadlo Petra Bezruče a činohru brněnského Národního divadla. V sobotu 21. září má ve Studiu Švandova divadla v jeho režii premiéru hra Pavla Jurdy Hadry, kosti, kůže, která vypráví o soužití básníka Vladimíra Holana a herce Jana Wericha ve vile na pražské Kampě.

Původní českou hrou Hadry, kosti, kůže, vyprávějící o herci Janu Werichovi a básníku Vladimíru Holanovi, kteří byli dvacet let sousedy ve stejné vile na pražském ostrově Kampa, otevírá novou sezónu pražské Švandovo divadlo.