Vlasta Chramostová

Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal jako řadový statista v teplickém divadle. Po několika Angarách na okrese zakotvil roku 1966 na jedenáct let v pražském Činoherním klubu, kde byl spolutvůrcem jeho nejslavnější éry („Revizor“, „Strýček Váňa“). Landovského angažmá ukončil mocenský zásah v době normalizace roku 1976. V roce 1978 v pražském Bytovém divadle Vlasty Chramostové hrál ve hře „Play Macbeth“ roli Macbetha. Emigroval do Rakouska. Po návratu hrál v letech 1990–2008 v Divadle Na zábradlí, v Národním divadle, v Divadle v Dlouhé a Divadle Hybernia. Působil také jako příležitostný dramatik, kromě divadla psal i pro Československý rozhlas. A také hrál ve filmech. „V žáru královské lásky“ 1990, „Černí baroni“ 1992 a pak přišla „Amerika.“

Web prahain.cz uvedl v článku Neznámá tvář Vladimíra Menšíka, že dotyčný slavný herec kdysi vyhodil od dveří svého bytu také výborného kolegu, který jej přišel poprosit o přímluvu.

Dvacet let po sebeupálení Jana Palacha, který se snažil svým činem vyburcovat společnost z letargie, se v centru Prahu odehrála série masivních protestů proti režimu. Komunisté reagovali silou: obušky, slzný plyn, vodní děla.

Nahota v českém filmu figurovala za první republiky, stejně tak za časů socialismu, a ne jinak tomu je i v současné době. My vám teď odhalíme, který český režisér svlékl ve svých filmech nejvíce českých hereček.

Dagmar Havlová, vdova po Ivanovi, bratru prezidenta Václava Havla, seznámila veřejnost s rolí Václava, kterou zatím neznal téměř nikdo. Ani jeho nejbližší přátelé. Do nedělní aukce Galerie Kodl na pražském Žofíně nabídla dva obrazy, jejichž autorem je právě první prezident samostatného Česka. Jeho bývalou ženu Dagmar to očividně zaskočilo.

Paradoxy osudu a osobnosti Františka Pavlíčka (1923-2004), který by dnes oslavil 100 let.

Robustní lidové typy, ale také nejrůznější předsedové družstev či kriminalisté – především v těchto filmových a seriálových rolích nám utkvěl v paměti Jaroslav Moučka (9. 11. 1923 –26. 12. 2009).

Povídáme si o hraní klasiky, dojemném dárku od Vlasty Chramostové, zkoušení s Ivou Janžurovou a Václavem Postráneckým v prvním ročníku na DAMU.

Od konce června je v Národním muzeu k vidění výstava Padesátá léta. „Dějiny jsou rozporuplné. Mnoho z těch, kteří byli v 50. letech nadšenými komunisty, se pak v 70. letech stalo disidenty. Velmi těžko se nám to přijímá. Výstava se pokouší v dobrém nutit nás k přemýšlení, co lidé chtěli, kam to došlo, jak si s tím negativně poradila komunistická strana,“ přibližuje historik a pedagog Michal Stehlík.

Česko se naposledy rozloučilo s hercem Petrem Drholcem. Někdejší člen Západočeského divadla v Chebu, který se objevil také v seriálu Ordinace v růžové zahradě, zemřel na konci května. Bylo mu 79 let.

Český divadelní svět zasáhla smutná zpráva. Ve čtvrtek 25. května zemřel oblíbený herec Petr Drholec. Slavný umělec se dožil úctyhodného věku 79 let. Informovalo o tom Západočeské divadlo v Chebu, ve kterém léta působil.

Česká herecká scéna se vyrovnává s další tvrdou ztrátou. Po smrti je Petr Drholec, někdejší opora souboru Západočeského divadla v Chebu. Televizní diváci si ho mohou pamatovat i z Ordinace v růžové zahradě. Bylo mu 79 let.

Měla klasické slovanské rysy a pohlednou tvář, která ji předurčovala k hlavním rolím. Nebýt komunistického režimu, který z ní udělal odstrašující příklad, stala by se hvězdou první velikosti. Bohužel ale skončila ve vězení za vlastizradu a některé kolegyně z divadla pro ni dokonce požadovaly trest smrti.

Když Česká televize před třemi lety uvedla premiéru životopisného televizního filmu „Past“, setkala se s rozporuplnými ohlasy.

Začátkem května uplyne 35 let od pohřbu disidenta Pavla Wonky. Konal se ve Vrchlabí 6. května 1988 a stal se velkou pokojnou manifestací proti komunistickému režimu. Nad hrobem utýraného muže, který za dosud ne zcela jasných okolností zemřel ve vězení na plicní embolii, tehdy promluvily i dvě ženy, herečka Vlasta Chramostová a pedagožka Hana Jüptnerová. Hana

Písničkář a spisovatel, kterého StB brutálními výslechy donutila k emigraci, vloni po téměř desetileté pauze vydal album. Teď následuje LP.

Hudebník, malíř, básník, spisovatel a fotograf Vlastimil Třešňák dnes v Praze představil vinylovou limitovanou edici svého loňského alba Kiks. Při té příležitosti několika desítkám příznivců v Salónu Koncept Letná za doprovodu členů kapely Temporary Quintet zahrál titulní píseň, ke které přidal na úvod melodii Martina Hermanna Böttcherze z filmu Vinnetou. Třešňák už několik let veřejně nevystupuje, podle jeho slov ho v současné době nejvíce naplňuje malířství.

Herečce Denise Barešové je sice teprve 27 let, už nyní je ale zřejmé, že má před sebou hvězdnou kariéru. Nejenže je držitelkou ceny Thálie pro mladého umělce nebo umělkyni do 33 let, již podruhé po sobě byla nominována v anketě Český lev. Sošku nakonec letos nezískala. Hereččin talent má ale i stinné stránky věci - a to v podobě depresí, vyhoření a pravidelných seancí u psychoterapeuta. Právě o tom se před časem rozpovídala v rozhovoru pro Novinky.cz.

Osudy slavných umělců přitahovaly odjakživa pozornost. Talent na jedné straně často doplňovaly eskapády, osobní tragédie, ale nezřídka i překvapivá životní rozhodnutí. V tomto kvízu se vás budeme ptát na osudy slavných českých i zahraničních hereček.

Čtyři scénáře ocenila v tradiční soutěži Filmová nadace, která mezi jejich tvůrce rozdělila 730 tisíc korun. U porotců zabodovaly pohled do nedávné minulosti i příběhy ze současnosti. V hlavní kategorii ocenění získaly tři scénáře, jeden z nich má dva autory. S příběhem nazvaným Les soutěžili Petr Kazda a Tomáš Weinreb a získali nejvyšší odměnu 250 tisíc korun. Ve stejné kategorii uspěli Pavel Gotthard a Viktor Polesný, v kategorii Hvězda zítřka pro začínající autory do 33 let nadace ocenila Davida Semlera. Výsledky dnes pořadatelé vyhlásili na festivalu v Karlových Varech.

Filmová nadace vyhlásila na karlovarském filmovém festivalu vítěze scenáristické soutěže. Pět autorů si rozdělilo celkem 730 tisíc korun. V hlavní kategorii si ocenění odnesli Petr Kazda a Tomáš Weinreb Pavel Gotthard a Viktor Polesný. V kategorii Hvězda zítřka pro autory do 33 let uspěl David Semler.

Čtyři scénáře ocenila v tradiční soutěži Filmová nadace, která mezi jejich tvůrce rozdělila 730.000 korun. U porotců zabodovaly pohled do nedávné minulosti i příběhy ze současnosti. V hlavní kategorii ocenění získaly tři scénáře, jeden z nich má dva autory. S příběhem nazvaným Les soutěžili Petr Kazda a Tomáš Weinreb a získali nejvyšší odměnu 250.000 korun. Ve stejné kategorii uspěli Pavel Gotthard a Viktor Polesný, v kategorii Hvězda zítřka pro začínající autory do 33 let nadace ocenila Davida Semlera. Výsledky pořadatelé vyhlásili na festivalu v Karlových Varech.

Samotný film Rudá záře nad Kladnem natočený v roce 1952 na motivy stejnojmenné knihy, jejímž autorem byl komunistický politik a od roku 1953 československý prezident Antonín Zápotocký, je dnes brán jako úsměvné dílko, které dávno zapadalo prachem.

Když je to jen trošku možné, rád vidím film v prostředí pro něj určeném, tj. v kině. Jednak proto, že je primárně stavěný pro velké plátno a nikoli pro malou obrazovku, jednak proto, abych byl při sledování filmu součástí větší skupiny, která na film nějak reaguje.

Dcera Ladislava Freje a Věry Galatíkové má herectví v genech. Hraje i při rozhovoru s Honzou Dědkem v jeho show, nazvané 7 pádů. Pózami, gesty, očima, ale především tím, jak ovládne rozhovor výroky pronášenými s nadhledem, s umrtvujícím vtipem, udělá z dialogu hereckou etudu par excellence.

Před dvanácti lety ji náhodou objevil divadelní režisér Jan Antonín Pitínský v Hradišti pro roli Barunky do chystané inscenace Babička, která se měla hrát v Národním divadle. Původní Barunka nečekaně otěhotněla, tak dostala šanci mladá, krásná a úplně neznámá slečna, ze které se díky tomu stala hvězda.

Klusákova kniha Gott: Československý příběh doplňuje Slavíkovu autobiografii s názvem Má cesta za štěstím. A zatímco ta druhá, jak trefně poznamenává kritik Petr. A…

Od narození hvězdné herečky Jiřiny Štěpničkové právě uplynulo 110 let. Její život připomínal scény jako z hororu. Místo vytoužené cesty na svobodu skončila ve vězení a blízké kolegyně pro ni žádaly ten nejtvrdší možný trest - šibenici. Její syn Jiří, který se stal rovněž uznávaným hercem, a navíc skvělým dabérem tehdy putoval do dětského domova.

Podporu Ukrajině, kde od minulého čtvrtka probíhá válečný spor s Ruskem, vyjadřuje také Žďár nad Sázavou. Během zítřka tam bude zahalena socha rudoarmějce stojící v městském parku do pláště v ukrajinských národních barvách.

Ve dnech 6. a 7. ledna roku 1977 byl v západním tisku zveřejněn text, kterým de facto začala existence Charty 77, největší a nejznámější občanské iniciativy v době tzv. normalizace, jež započala po roce 1969 nástupem husákovského režimu.

Život zpěvačky Věry Špinarové vyhasl tak, jak by si skoro každý umělec přál. Na pódiu, během vyprodaného koncertu. Na odchod do pěveckého nebe byla tato dáma se zlatem v hrdle ale příliš mladá. Zemřela ve věku 65 let. Její nečekaná smrt zdrtila celý národ.

Václav Havel, český prezident, dramatik a disident, zemřel 18. prosince 2011 v 9.46 na následky dlouhodobých zdravotních potíží. Odešel klidně a ve spánku. Do poslední chvíle s ním byla jeho manželka Dagmar Havlová.

Nová výstava Národního muzea

Známé i již téměř zapomenuté osobnosti českého divadelního umění připomíná do 30. září příštího roku v nové budově Národního muzea (NM) v Praze výstava Když hvězdy září. Nabízí šperky, oblečení a módní doplňky, ateliérové i divadelní fotografie, dokumenty i drobné artefakty z každodenního a uměleckého života představitelů tuzemské umělecké scény ze sbírek Divadelního oddělení NM. Ukazuje postavení herců ve společnosti za posledních přibližně 200 let, kdy zpočátku stáli na jejím okraji, aby se posléze stali populárními ikonami a byli, často proti své vůli, zapojeni do politických zápasů své doby.

Po sedmi letech, které uběhly od ukrajinské revoluce na Majdanu, se politický a kulturní vývoj v této zemi stal podnětem pro diskuse a kritické reflexe.

Herečka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová, která by 17. listopadu oslavila 95. narozeniny, si v životě sáhla až na pomyslné dno. Do smrti ji trápily obrovské výčitky. O co šlo?

Jejím životem se protnuly malé i velké historické události. Už jen to, že se divadelní a filmová herečka, disidentka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová narodila 17. listopadu, nemůže být náhoda. Ve středu uplyne 95 let od jejího narození.

Dlouhý život Vlasty Chramostové věrně kopíroval osudy České republiky s jejími vzlety i pády. Zažila aplaus, zákazy, bolest ze ztráty jediného dítěte, pobyt v psychiatrické…

Osud se s herečkou Vlastou Chramostovou, která by 17. listopadu oslavila 95. narozeniny, rozhodně nemazlil. Během života si sáhla až na pomyslné dno a do smrti ji trápily obrovské výčitky.

Osud herečky Vlasty Chramostové podtrhává proměny myšlení ve druhé polovině minulého století. Výrazná osobnost totiž spolupracovala s StB, ale později byla režimem pronásledovaná.

V Karlových Varech byl slavnostně otevřen nový depozitář krajské knihovny, který má pomoci uchovat a zpřístupnit knihovní fond a dokumenty v psané, tištěné i digitální formě. Po dokončení výstavby objektu v červnu letošního roku a po osazení pojízdného regálového systému byl depozitář v letních měsících vybaven nábytkem, informačními technologiemi, zařízením pro evidenci knižních svazků a vybavením restaurátorské dílny.

Vlasta Chramostová, kterou si můžeme dnes připomenout ve slavném Spalovači mrtvol, nechtěla v životě nic jiného než se věnovat tvůrčí práci. Za minulého režimu to však znamenalo vstoupit do strany. Po tragické smrti malého syna si ale začala myslet, že ji za to potrestal Bůh.

Pouhé dva dny po svých 68. narozeninách zemřela ve středu 9. června ráno populární herečka Libuše Šafránková.

Jiřina Štěpničková byla herečkou, na kterou se nezapomíná. Ale i když byla u diváků oblíbená a její talent převyšoval mnohé jiné, neměla v životě tolik štěstí, kolik by si ho jistě přála a zasloužila.

Poslední role zesnulé herečky Vlasty Chaŕamostové (†92), se stala postava v seriálu Zločiny Velké Prahy, kde si zahrála domovnici. v díle Zmizelá, který se vysílá v neděli 7. března. Režisér Jaroslav Brabec prozradil, že nabídl herečce roli v domově důchodců. Ze začátku ji přemlouval, nakonec ji ale dokázal přesvědčit, herečka kývla a natáčení si velmi užila.

Jednu z postav v mimořádně úspěšném seriálu Zločiny Velké Prahy si zahrála i Vlasta Chramostová, konkrétně v díle Zmizelá. Šlo o její vůbec poslední roli. Režisér televizního hitu Jaroslav Brabec svěřil, jak herečku získal.

Olgu Havlovou, manželku prvního českého prezidenta, si přátelé pamatují jako přísnou a odvážnou ženu, která byla vždy připravená pomoci. Pocházela ze Žižkova a byla o pár let starší než Václav. Manželovi byla velkou oporou v těžkých dobách. Po listopadu 1989 se zaměřila na charitativní práci a získala si širokou oblibu. Zemřela přesně před 25 lety 27. ledna 1996 ve věku 62 let. Lidé na ni však nezapomněli, a to i díky divadelním inscenacím a filmům, kde se její postava v posledních letech objevila.

V nadcházejícím roce oslaví devadesáté narozeniny, přesto se do hereckého důchodu nechystá. Na divadelních prknech tančí rokenrol, v televizi moderuje, doma vaří a mezi tím vším sepsala knihu vzpomínek. Klobouk dolů!

Když dostala jako mladá takzvanou umístěnku a váhala, do jakého divadla jít, Karel Höger jí poradil České Budějovice, protože v Liberci "je zima". V Jihočeském divadle vytvořila Hana Bauerová přes 150 rolí, miluje otáčivé hlediště, kde se potkala i s Františkem Hrubínem. Herečka dostala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství a oslavila ji sklenkou bílého vína.

Koukat se na svět z těch lepších úhlů je v některých obdobích nadmíru obtížné. Jedno pravděpodobně prožíváme právě teď. Jistoty mizí v mlze. A tak si opakuju oblíbený citát Johna Lennona a čekám, až si ho vsugeruju tak dokonale, že zabere. „Na konci všechno dobře dopadne, a jestli to dobře nedopadlo, ještě není konec.“ Zatím to zabírá středně.

Film přiřazovaný k německému expresionismu a k filmům československé nové vlny, nominovaný na Oscara a podle Česko-slovenské databáze 47. nejlepší film všech dob. To je psychologicko-hororová komedie Spalovač mrtvol.

Bývalí spojenci a spolupracovníci. Posledních pět let ale Pavel Rychetský z titulu své funkce několikrát prezidentovo počínání kritizoval. I tak mu prezident udělil státní vyznamenání.