Vlasta Chramostová

Čtyři scénáře ocenila v tradiční soutěži Filmová nadace, která mezi jejich tvůrce rozdělila 730 tisíc korun. U porotců zabodovaly pohled do nedávné minulosti i příběhy ze současnosti. V hlavní kategorii ocenění získaly tři scénáře, jeden z nich má dva autory. S příběhem nazvaným Les soutěžili Petr Kazda a Tomáš Weinreb a získali nejvyšší odměnu 250 tisíc korun. Ve stejné kategorii uspěli Pavel Gotthard a Viktor Polesný, v kategorii Hvězda zítřka pro začínající autory do 33 let nadace ocenila Davida Semlera. Výsledky dnes pořadatelé vyhlásili na festivalu v Karlových Varech.

Filmová nadace vyhlásila na karlovarském filmovém festivalu vítěze scenáristické soutěže. Pět autorů si rozdělilo celkem 730 tisíc korun. V hlavní kategorii si ocenění odnesli Petr Kazda a Tomáš Weinreb Pavel Gotthard a Viktor Polesný. V kategorii Hvězda zítřka pro autory do 33 let uspěl David Semler.

Čtyři scénáře ocenila v tradiční soutěži Filmová nadace, která mezi jejich tvůrce rozdělila 730.000 korun. U porotců zabodovaly pohled do nedávné minulosti i příběhy ze současnosti. V hlavní kategorii ocenění získaly tři scénáře, jeden z nich má dva autory. S příběhem nazvaným Les soutěžili Petr Kazda a Tomáš Weinreb a získali nejvyšší odměnu 250.000 korun. Ve stejné kategorii uspěli Pavel Gotthard a Viktor Polesný, v kategorii Hvězda zítřka pro začínající autory do 33 let nadace ocenila Davida Semlera. Výsledky pořadatelé vyhlásili na festivalu v Karlových Varech.

Samotný film Rudá záře nad Kladnem natočený v roce 1952 na motivy stejnojmenné knihy, jejímž autorem byl komunistický politik a od roku 1953 československý prezident Antonín Zápotocký, je dnes brán jako úsměvné dílko, které dávno zapadalo prachem.

Když je to jen trošku možné, rád vidím film v prostředí pro něj určeném, tj. v kině. Jednak proto, že je primárně stavěný pro velké plátno a nikoli pro malou obrazovku, jednak proto, abych byl při sledování filmu součástí větší skupiny, která na film nějak reaguje.

Dcera Ladislava Freje a Věry Galatíkové má herectví v genech. Hraje i při rozhovoru s Honzou Dědkem v jeho show, nazvané 7 pádů. Pózami, gesty, očima, ale především tím, jak ovládne rozhovor výroky pronášenými s nadhledem, s umrtvujícím vtipem, udělá z dialogu hereckou etudu par excellence.

Před dvanácti lety ji náhodou objevil divadelní režisér Jan Antonín Pitínský v Hradišti pro roli Barunky do chystané inscenace Babička, která se měla hrát v Národním divadle. Původní Barunka nečekaně otěhotněla, tak dostala šanci mladá, krásná a úplně neznámá slečna, ze které se díky tomu stala hvězda.

Klusákova kniha Gott: Československý příběh doplňuje Slavíkovu autobiografii s názvem Má cesta za štěstím. A zatímco ta druhá, jak trefně poznamenává kritik Petr. A…

Od narození hvězdné herečky Jiřiny Štěpničkové právě uplynulo 110 let. Její život připomínal scény jako z hororu. Místo vytoužené cesty na svobodu skončila ve vězení a blízké kolegyně pro ni žádaly ten nejtvrdší možný trest - šibenici. Její syn Jiří, který se stal rovněž uznávaným hercem, a navíc skvělým dabérem tehdy putoval do dětského domova.

Podporu Ukrajině, kde od minulého čtvrtka probíhá válečný spor s Ruskem, vyjadřuje také Žďár nad Sázavou. Během zítřka tam bude zahalena socha rudoarmějce stojící v městském parku do pláště v ukrajinských národních barvách.

Ve dnech 6. a 7. ledna roku 1977 byl v západním tisku zveřejněn text, kterým de facto začala existence Charty 77, největší a nejznámější občanské iniciativy v době tzv. normalizace, jež započala po roce 1969 nástupem husákovského režimu.

Život zpěvačky Věry Špinarové vyhasl tak, jak by si skoro každý umělec přál. Na pódiu, během vyprodaného koncertu. Na odchod do pěveckého nebe byla tato dáma se zlatem v hrdle ale příliš mladá. Zemřela ve věku 65 let. Její nečekaná smrt zdrtila celý národ.

Václav Havel, český prezident, dramatik a disident, zemřel 18. prosince 2011 v 9.46 na následky dlouhodobých zdravotních potíží. Odešel klidně a ve spánku. Do poslední chvíle s ním byla jeho manželka Dagmar Havlová.

Nová výstava Národního muzea

Známé i již téměř zapomenuté osobnosti českého divadelního umění připomíná do 30. září příštího roku v nové budově Národního muzea (NM) v Praze výstava Když hvězdy září. Nabízí šperky, oblečení a módní doplňky, ateliérové i divadelní fotografie, dokumenty i drobné artefakty z každodenního a uměleckého života představitelů tuzemské umělecké scény ze sbírek Divadelního oddělení NM. Ukazuje postavení herců ve společnosti za posledních přibližně 200 let, kdy zpočátku stáli na jejím okraji, aby se posléze stali populárními ikonami a byli, často proti své vůli, zapojeni do politických zápasů své doby.

Po sedmi letech, které uběhly od ukrajinské revoluce na Majdanu, se politický a kulturní vývoj v této zemi stal podnětem pro diskuse a kritické reflexe.

Herečka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová, která by 17. listopadu oslavila 95. narozeniny, si v životě sáhla až na pomyslné dno. Do smrti ji trápily obrovské výčitky. O co šlo?

Jejím životem se protnuly malé i velké historické události. Už jen to, že se divadelní a filmová herečka, disidentka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová narodila 17. listopadu, nemůže být náhoda. Ve středu uplyne 95 let od jejího narození.

Dlouhý život Vlasty Chramostové věrně kopíroval osudy České republiky s jejími vzlety i pády. Zažila aplaus, zákazy, bolest ze ztráty jediného dítěte, pobyt v psychiatrické…

Osud se s herečkou Vlastou Chramostovou, která by 17. listopadu oslavila 95. narozeniny, rozhodně nemazlil. Během života si sáhla až na pomyslné dno a do smrti ji trápily obrovské výčitky.

Osud herečky Vlasty Chramostové podtrhává proměny myšlení ve druhé polovině minulého století. Výrazná osobnost totiž spolupracovala s StB, ale později byla režimem pronásledovaná.

V Karlových Varech byl slavnostně otevřen nový depozitář krajské knihovny, který má pomoci uchovat a zpřístupnit knihovní fond a dokumenty v psané, tištěné i digitální formě. Po dokončení výstavby objektu v červnu letošního roku a po osazení pojízdného regálového systému byl depozitář v letních měsících vybaven nábytkem, informačními technologiemi, zařízením pro evidenci knižních svazků a vybavením restaurátorské dílny.

Vlasta Chramostová, kterou si můžeme dnes připomenout ve slavném Spalovači mrtvol, nechtěla v životě nic jiného než se věnovat tvůrčí práci. Za minulého režimu to však znamenalo vstoupit do strany. Po tragické smrti malého syna si ale začala myslet, že ji za to potrestal Bůh.

Pouhé dva dny po svých 68. narozeninách zemřela ve středu 9. června ráno populární herečka Libuše Šafránková.

Jiřina Štěpničková byla herečkou, na kterou se nezapomíná. Ale i když byla u diváků oblíbená a její talent převyšoval mnohé jiné, neměla v životě tolik štěstí, kolik by si ho jistě přála a zasloužila.

Poslední role zesnulé herečky Vlasty Chaŕamostové (†92), se stala postava v seriálu Zločiny Velké Prahy, kde si zahrála domovnici. v díle Zmizelá, který se vysílá v neděli 7. března. Režisér Jaroslav Brabec prozradil, že nabídl herečce roli v domově důchodců. Ze začátku ji přemlouval, nakonec ji ale dokázal přesvědčit, herečka kývla a natáčení si velmi užila.

Jednu z postav v mimořádně úspěšném seriálu Zločiny Velké Prahy si zahrála i Vlasta Chramostová, konkrétně v díle Zmizelá. Šlo o její vůbec poslední roli. Režisér televizního hitu Jaroslav Brabec svěřil, jak herečku získal.

Olgu Havlovou, manželku prvního českého prezidenta, si přátelé pamatují jako přísnou a odvážnou ženu, která byla vždy připravená pomoci. Pocházela ze Žižkova a byla o pár let starší než Václav. Manželovi byla velkou oporou v těžkých dobách. Po listopadu 1989 se zaměřila na charitativní práci a získala si širokou oblibu. Zemřela přesně před 25 lety 27. ledna 1996 ve věku 62 let. Lidé na ni však nezapomněli, a to i díky divadelním inscenacím a filmům, kde se její postava v posledních letech objevila.

V nadcházejícím roce oslaví devadesáté narozeniny, přesto se do hereckého důchodu nechystá. Na divadelních prknech tančí rokenrol, v televizi moderuje, doma vaří a mezi tím vším sepsala knihu vzpomínek. Klobouk dolů!

Když dostala jako mladá takzvanou umístěnku a váhala, do jakého divadla jít, Karel Höger jí poradil České Budějovice, protože v Liberci "je zima". V Jihočeském divadle vytvořila Hana Bauerová přes 150 rolí, miluje otáčivé hlediště, kde se potkala i s Františkem Hrubínem. Herečka dostala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství a oslavila ji sklenkou bílého vína.

Koukat se na svět z těch lepších úhlů je v některých obdobích nadmíru obtížné. Jedno pravděpodobně prožíváme právě teď. Jistoty mizí v mlze. A tak si opakuju oblíbený citát Johna Lennona a čekám, až si ho vsugeruju tak dokonale, že zabere. „Na konci všechno dobře dopadne, a jestli to dobře nedopadlo, ještě není konec.“ Zatím to zabírá středně.

Film přiřazovaný k německému expresionismu a k filmům československé nové vlny, nominovaný na Oscara a podle Česko-slovenské databáze 47. nejlepší film všech dob. To je psychologicko-hororová komedie Spalovač mrtvol.

Bývalí spojenci a spolupracovníci. Posledních pět let ale Pavel Rychetský z titulu své funkce několikrát prezidentovo počínání kritizoval. I tak mu prezident udělil státní vyznamenání.

Husákovy děti vědí přesně, o čem je řeč. V sedmdesátých letech se u nás do výchovy promítla velká míra předstírání, ve kterém žily celé rodiny. Rodiče byli k dětem poměrně demokratičtí, ale velebila se přizpůsobivost. Ve stylu slavné hlášky Vlasty Chramostové z filmu Bílá paní: „Drž hubu a plav.“ Hlavní totiž bylo nebýt vidět.

Už v dětství nasadila Kristýna Frejová (48) svému životu svižné tempo, a to do slova a do písmene. Osm let totiž závodně plavala, což nyní dokonale zužitkovala.

Pro herce a komika Igora Chmelu nebyly dva měsíce nečekaného volna, způsobeného pandemií koronaviru, úplně špatné. Jak sám říká, měl čas přemýšlet a byl s rodinou. „Viděl jsem růst své děti, to se mi během roku, kdy je hodně práce, nepoštěstí,“ říká otec dcer Anny a Ely a syna Antonína.

Herečka Jitka Frantová Pelikánová v noci na pondělí zemřela v Římě ve věku 87 let, uvedla Frekvence 1. Měla dlouhodobě zdravotní problémy, podle jejích slov nesouvisely s koronavirem.

Obvykle by se připravovaly v pražském Národním divadle na představení, v těchto dnech ale místo toho šijí dámy z garderoby a maskérny roušky proti koronaviru. Za den jich přitom vyrobí kolem stovky. Rouškami chtějí nejprve zásobit zaměstnance divadla, poté je chtějí darovat Ústavu pro péči o matku a dítě. Jak to nyní v Národním divadle vypadá, se můžete podívat ve videu.

Krajská knihovna Karlovy Vary získala sbírku knih nedávno zesnulé herečky Vlasty Chramostové. Mezi asi 3000 knihami jsou i cenné samizdatové svazky nebo knihy s věnováním od významných umělců či politiků. Novinářům sbírku představil ředitel knihovny Vratislav Emler.

Dílo Boženy Němcové obdivoval i Franz Kafka. Jeho přítel Max Brod se vší vážností tvrdil, že Kafkův Zámek je do jisté míry inspirován Babičkou. K těm, kdo se otevřeně přihlásili k odkazu naší „národní“ spisovatelky, patří Jaroslav Seifert, František Halas nebo Vítězslav Nezval.

S pietou to moc neumíme, možná nás špatně vychovali. Pomníky buď hanobíme nebo bráníme vlastním tělem, případně raději zrušíme, aby nás nezneklidňovaly. Stejné to máme s majestátem smrti.

Usměvavou, energickou, osobitou herečku s nezaměnitelným projevem znají divadelní, filmoví i televizní diváci. Hlas Jitky Smutné mohou slýchat i posluchači rozhlasu, herečka se věnuje ale také zpívání, sama si i písničky skládá a hraje na kytaru nebo ukulele. V současné době Jitka Smutná například exceluje v roli státní zástupkyně na scéně Vršovického divadla Mana, kam se přestěhovala aktuální hra o právu a vině Teror.

Byly to disidentky, neúnavné bojovnice proti nesvobodě a útlaku, „nepřátelé státu“. Přežívaly, jak se dalo, až listopad 1989 jim dovolil se nadechnout. Připomeňte si s námi silné a odvážné ženy, které se staly tváří odporu proti komunismu a tváří sametové revoluce.

Podobně jako evropské národy slaví Dušičky, popřípadě někteří podlehli Halloweenu, Mexičani slaví Día de Muertos čili Den mrtvých. V Mexiku je tento svátek spojen s bujarými oslavami, je jeden z nejdůležitějších. Jeho podobu se snaží přiblížit dvoudenní akce v pražském Náprstkově muzeu.

Vivat Vlasta! zvolal v závěru svého projevu herec David Prachař. Rozloučení s herečkou Vlastou Chramostovou, která v nedožitých 93 letech zemřela letos 6. října, se uskutečnilo v Národním divadle. Na místě, kde si to přála a od devadesátých let hrála.

Národ se rozloučil s legendární herečkou Vlastou Chramostovou (†92), která nejenže výborně hrála, navíc se ale také za minulého režimu nebála jít s kůží na trh a bojovala proti komunistické vládě. Stát se rozhodl vystrojit jí pohřeb se státními poctami v Národním divadle. Jak to vůbec ve zlaté kapličce s obřady pro ty nejslavnější chodí? U koho bylo v minulosti nejvíc dojetí? A kdo měl jednu z nejcelebritnějších účastí?

Herečka Vlasta Chramostová zemřela 6. října, 8 měsíců po milovaném manželovi Stanislavu Milotovi. Rozloučení s českou hereckou legendou, signatářkou Charty 77 a „ženou, jejíž jméno se stalo symbolem statečnosti, pevných zásad a morálních postojů“, jak na svých stránkách uvedlo Národní divadlo, se koná právě ve Zlaté kapličce.

V Národním divadle se v pondělí lidé mohou naposledy rozloučit s herečkou Vlastou Chramostovou. Historická budova divadla na Národní třídě bude otevřená od 10:30, lidé mohou přinášet květiny a poklonit se herečce či zapsat vzkaz do kondolenční knihy. V 11:00 začne na pódiu smuteční obřad. Známá herečka a jedna z prvních signatářů Charty 77 zemřela 6. října ve věku 92 let.

V Národním divadle se dnes lidé mohou naposledy rozloučit s herečkou Vlastou Chramostovou. Historická budova divadla na Národní třídě bude otevřená od 10:30, lidé mohou přinášet květiny a poklonit se herečce či zapsat vzkaz do kondolenční knihy. V 11:00 začne na pódiu smuteční obřad. Známá herečka a jedna z prvních signatářů Charty 77 zemřela 6. října ve věku 92 let.

Lavina nachystaných nekrologů se převalila, vzpomínky byly otištěny, odfičela i první smršť cynických vtipů. Odchod Karla Gotta bude přesto krmit bulvární novináře ještě aspoň měsíc. Vyslovit se má potřebu každý – od politiků po astrologa Ravena Argoniho. K dispozici už máme dokonce i vědomostní test.

S divadelní a filmovou herečkou Vlastou Chramostovou se osud nemazlil. Za druhé světové války musela pracovat v továrně pro nacisty. Po jejím skončení ji StB pronásledovala tak dlouho, až jim podepsala spolupráci. V roce 1963 ji potkalo velké neštěstí, když při dopravní nehodě zemřel její čtyřletý syn. V letech normalizace se postavila proti Husákovu režimu, podepsala Chartu 77 a za to si vysloužila zákaz umělecké činnosti. Po sametové revoluci se k herectví opět vrátila.

Babišův kabinet chce napříště – po úmrtí význačné osobnosti – lépe definovat formát státního pohřbu, oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Do hereckého nebe odešla Vlasta Chramostová (†92) v neděli, poslední rozloučení jí pražské Národní divadlo vystrojí příští pondělí. Fanoušci ale vzdávají hold oblíbené herečce a někdejší disidentce už nyní, na piazettě vzniklo pietní místo. Hromadí se tam zapálené svíčky i květiny.