Zaměstnání

Zavřené hranice kvůli hrozbě nákazy koronavirem trhají rodiny, podobně jako mnohé blízké v pohraničí rozdělil lety poválečný vývoj.

Nejdříve práce z domova, po pár hodinách práce na dálku. Tak se měnilo vládní doporučení směrem k firmám, které posílají zaměstnance pracovat domů. Formálně změna kosmetická, protože jde v podstatě o totéž, přesto však symbolicky vyjadřující podstatu toho, že se v době krize hledají i cesty poblíž hrany zákoníku práce. Na druhé straně mimořádná doba vyžaduje často mimořádná řešení i pochopení všech zúčastněných.

Poslední měsíc je plný nečekaných událostí a novinek, které jsou přičítány koronavirovému onemocnění COVID-19. Jednou z nich je i ošetřovné, které prošlo určitými změnami. Kdo může ošetřovné získat a jaké jsou jeho podmínky?

Jaké jsou ženy, které pracují ve výhradně mužském světě? Jak je berou ostatní a jak se cítí ony samy? Ať už jde o těžký průmysl, software či další podobné profese, dá se proniknout přes silnou dominanci mužů v těchto odvětvích?

Současná koronavirová epidemie má své jasné právní souvislosti. Lidé si ujasňují pravidla v zákoníku práce a v dalších právních předpisech, někteří se pak pozastavují nad tím, zda jsou související zákazy a opatření odpovídající. Vzhledem ke vzniklé škodě či omezení pohybu může brzy dojít rovněž k soudním sporům. Z koronaviru tak mohou, cynicky řešeno, z dlouhodobějšího pohledu těžit advokáti. Řada kanceláří už nyní odpovídá na dotazy zaměstnavatelů a téma rovněž využívá ve svém marketingu a PR. Hrozící nákaza pak má své dopady také na aktuálně probíhající soudní řízení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí včera publikovalo údaje k únorové míře nezaměstnanosti: Na Úřadu práce ČR bylo ke konci února letošního roku registrováno 227 369 uchazečů o zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti pobíralo 90 396 osob. K tématu přinášíme komentáře tuzemských ekonomů.

Učitelé a obyvatelé Královéhradeckého kraje, to jsou mzdoví vítězové loňského roku. Poraženými jsou naopak horníci a Pražané. V oblasti vzdělávání totiž mzda loni vzrostla meziročně nominálně o 12,5 procenta. Růst platů učitelů a dalších zaměstnanců v oblasti právě vzdělávání tak vysoce předčil průměrný mzdový nárůst napříč odvětvími, který loni činil „jen“ 7,1 procenta.

Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 12 426 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Vysoké rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou vedou k migraci za prací. To se projevuje na realitním trhu vysokým růstem cen nemovitostí ve větších městech.

V souvislosti s šířením koronavirové nákazy v Evropě čeští zaměstnanci i zaměstnavatelé řeší problémy, které by je ještě před nedávnem ani nenapadly. Podle doporučení ministerstva zdravotnictví z konce letošního ledna je rizikovou osobou – tedy i rizikovým zaměstnancem – je kdokoli, kdo se v posledních čtrnácti dnech zdražoval v oblastech nákazy, tedy například na lyžařské dovolené v severní Itálii.

Množství žen zaměstnaných v průmyslových firmách podle dat Českého statistického úřadu od roku 2014 neustále roste. V roce 2018 jich evidoval téměř 530 tisíc, šlo o nejvyšší počet od roku 1999. Jasně nejvyšší podíl na tom měl zpracovatelský průmysl, kde v roce 2018 působilo necelého půl milionu žen.

Stále více lidí chce přestat pracovat dříve, než v době dosažení důchodového věku a odejít do takzvaného předčasného starobního důchodu. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) v současnosti zhruba každý třetí důchodce ukončil výdělečnou činnost předčasně. Předčasný důchod ale znamená výrazné krácení penze, na niž máme v řádném důchodu nárok. Lidé by se proto měli více zajímat o možnosti takzvaného předdůchodu.

Objevují se případy, kdy se zaměstnavatelé snaží odepírat finanční odměny a další výhody svým pracovníkům v důchodovém věku. Úřady to zachytily i v kolektivních smlouvách.

Schopnost domluvit se minimálně jedním cizím jazykem je už považována za samozřejmost. Firmy se i přesto často potýkají s nedostatečným jazykovým vybavením svých zaměstnanců. Podle průzkumu Manpower Group je nízká jazyková vybavenost Čechů v mezinárodním srovnání hlavním problémem lidských zdrojů.

V České republice nikdy v její historii nepůsobilo tolik zahraničních zaměstnanců jako loni. Počet řádně registrovaných pracovníků ze zahraničí loni vystoupal na takřka 622 tisíc, jak plyne z dat ministerstva práce a sociálních věcí. To oproti roku 2018 představuje nárůst o zhruba 9,4 procenta. Jde tak o zpomalení dynamiky růstu zahraničních pracovníků v ČR, neboť v roce 2018 činil meziroční nárůst jejich počtu dokonce 20,4 %.

Po odchodu Spojeného království stanovuje minimální mzdu v Evropské unii 21 zemí včetně České republiky. Začátkem roku 2020 zvýšilo minimální mzdu hned 18 zemí Evropské unie. Průměrný růst minimální mzdy v nominálním vyjádření dosáhl úrovně šesti procent. To představuje druhý nejvyšší nárůst za poslední dvě desetiletí. V šesti zemích Evropské unie již minimální mzda přesáhla úroveň 9 eur.

Začít si vztah se šéfem není vůbec jednoduché. Intimní vztahy na pracovištích jsou vždy složité, a pokud jde o nadřízeného, je to ještě komplikovanější. Přitahuje vás? Dává vám najevo svůj obdiv? Bude to jen flirt, nebo snad láska? Jak si poradit, a přitom si udržet práci.

Kvůli orkánu Sabine, který dnes v noci zasáhl Česko a jenž v průběhu dne pokračuje ve svém řádění, se dnes řada lidí nemohla dostat do práce. Zaměstnanci mají v takové situaci právo na volno, to ale není placené. Jak správně postupovat?

V souvislosti s koncem sezónních prací došlo k růstu nezaměstnanosti. S příchodem jarních měsíců však lze očekávat, že nezaměstnanost klesne. Napjatá situace na trhu práce vede k dalšímu navyšování mezd. Tempo růstu mezd však začíná klesat. Zaměstnavatelé mají vrásky na čele z rostoucích mzdových nákladů.

Čeští zaměstnavatelé jsou vůči svým zaměstnancům poměrně velkorysí. Nešetří benefity v podobě pracovního mobilu, tabletu nebo notebooku. V loňském roce je podle čerstvě zveřejněných údajů Eurostatu poskytovalo svým pracovníkům hned 83 procent tuzemských firem a podniků s deseti a více zaměstnanci. To je jedno z nejvyšších čísel v celé EU. Průměr za EU totiž činí 68 procent.

Leden. Podle průzkumu britské společnost Opinium nejoblíbenější měsíc pro změnu povolání. Tento závěr souvisí i s průzkumem české společnosti Jobs.cz, která zjistila, že celých 43 procent českých zaměstnanců není na své pracovní pozici spokojeno.

Linda Jacksonová je jednou z nejúspěšnějších žen v automobilovém oboru. Pět let šéfovala značce Citroën a v rozhovoru se nebojí být otevřená.

Míra nezaměstnanosti v lednu v souladu s očekáváním stoupla z prosincové úrovně 2,9 procenta na hodnotu 3,1 procenta. Je tedy poprvé za skoro rok nad úrovní tří procent. Naposledy byla míra nezaměstnanosti vyšší než tříprocentní loni v únoru. Růst míry nezaměstnanosti mezi prosincem a lednem je ovšem každoročním, „železným pravidlem“ českého trhu práce. Nelze z něj tedy hned usuzovat na zhoršování situace na trhu práce.

Neplatné rozvázání pracovního poměru většinou nastává v případech, kdy nedojde ke splnění některé ze zákonných podmínek. Může jít o situace, kdy je zaměstnanci dána neplatná výpověď z jiného než zákonem stanoveného důvodu, nebo kdy k ukončení pracovního poměru dojde například v ústní formě, přestože zákoník práce vyžaduje, aby byla výpověď dána písemně. Neplatné ale může být ukončení pracovního poměru rovněž ze strany zaměstnance. Jaká v těchto situacích platí pravidla?

České firmy obvykle nezveřejňují platy či mzdy na jednotlivých pozicích. Češi přesto mají povědomí o tom, kolik berou jejich kolegové a kolegyně. Každý pátý zná plat (státní sféra) nebo mzdu (soukromá sféra) většiny svých kolegů, dalších sedm procent to ví alespoň u několika kolegů. Platy či mzdy všech kolegů zná sedm procent českých zaměstnanců. Vyplývá to z reprezentativního lednového průzkumu softwarové společnosti Vema, kterého se zúčastnilo 1 100 respondentů.

Průzkum společnosti Hays prozrazuje, jaká odvětví budou letos na vrcholu a kde se bude přidávat.

Požár v domově pro postižené ve Vejprtech je v prvé řadě obrovskou lidskou tragédií. V takovém případě je ještě naléhavější otázkou než jindy, zda události šlo předejít. Odpověď na tuto otázku získává i svoji ekonomickou dimenzi. Tragická událost totiž signalizuje, že nastavení tuzemské hospodářské politiky není ideální.

Ministerstvo financí chce nabídnout zaměstnavatelům, aby místo stravenek dávali zaměstnancům rovnou nezdaněné peníze. Samozřejmě v odpovídajícím množství, tedy v množství limitovaném. Pokud by návrh prošel, zvýšila by se míra spotřebitelské volby.

S postupující robotizací a automatizací se obvykle uvádí, že nejvíce ohrožené jsou zejména nekvalifikované a rutinní profese. Nejnovější poznatky ovšem ukazují, že technologická revoluce se nejspíš výrazně dotkne rovněž administrativy a služeb včetně takových profesí, jako je burzovní makléř nebo právník.

Míra nezaměstnanosti v ČR sice v prosinci dle očekávání stoupla z 2,6 na 2,9 procenta, avšak celý rok zakončuje jako nejnižší nejen v rámci zemí Evropské unie, ale také mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Trh práce v Česku svým výkonem loni překonal i „učebnicově“ výkonné trhy práce, jako je ten japonský či německý.

Jaké jsou prognózy vývoje trhu práce pro rok 2020? Růst mezd trochu zpomalí, ale tlak na zaměstnavatele neustane, na trhu práce bude stále málo kvalitních uchazečů. Tempo náboru nových lidí nejspíš zvolní, ale nepůjde o všeobecný trend – některé firmy budou propouštět, u jiných intenzita náboru nepoleví. Rozdíly budou jak mezi jednotlivými odvětvími, tak regiony.

Je možné skloubit práci a dvě malé děti? Bez pomoci rodiny nebo chův těžko. Tchyně Alice (39) hlídala často, ale určila si jasné podmínky.

Ministerstvo práce a sociálních (MPSV) věcí zvýšilo od 1. ledna 2020 hodnotu stravného na pracovních cestách na 103 Kč na den. To je určující pro výpočet daňově uznatelné výše příspěvku na stravování. Nejvýhodnější hodnota stravenky pro zaměstnance i zaměstnavatele tak meziročně vzroste ze 123 na 131 Kč.

Výše přídavku na dítě se nadále bude odvíjet nejen od jeho věku, ale také od typu příjmů rodičů. Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti ustanovení s vyšší sazbou pro rodiny, v nichž aspoň jeden rodič pracuje anebo pobírá dávky podmíněné předchozí prací. Rodina tak může dostat na každé nezaopatřené dítě o 300 korun měsíčně navíc. Podle dnešního nálezu zákon neodporuje ústavnímu pořádku, není diskriminační a obstál v testu rozumnosti. Vhodnost a efektivitu zvolené právní úpravy už soud podle zpravodaje Tomáše Lichovníka řešit nemohl. Pět ze 14 ústavních soudců s výrokem většiny pléna nesouhlasilo. Odlišné stanovisko zaujal například předseda soudu Pavel Rychetský.

V průběhu roku 2020 se očekávají změny v pracovním a korporátním právu. Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn v oblasti daní a práva, které nás čekají v příštím roce. V dnešním, závěrečném díle se budeme věnovat těm, které se týkají zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn v oblasti daní a práva, které nás čekají v příštím roce. V dnešním díle se budeme věnovat těm, které se týkají zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Vyšší platy, lepší benefity a více pracovníků ze zahraničí. To jsou důsledky nízké nezaměstnanosti, která letos dosáhla historického minima. Omezování výroby kvůli nedostatku pracovní síly uspíšilo v řadě firem investice do automatizace, což s sebou ruku v ruce nese i potřeby nové kvalifikace.

Rad, jak si užít pracovní vánoční večírek bez trapasu, slýcháme teď koncem roku nepřeberně. Jenže Zuzana se jimi rozhodně neřídila. Jinak by totiž nepřišla nejen o zaměstnání, ale ani o svého přítele a bydlení.

Za poslední měsíc se výsledku českého trhu práce vlastně na první pohled téměř nezměnily. Míra nezaměstnanosti setrvala na hodnotě 2,6 %, absolutní počty nezaměstnaných zase těsně pod hranicí 200 tisíc a mírně se zvýšil počet nabízených volných pracovních míst. Nicméně tento přírůstek ve srovnání s předchozími měsíci je spíš symbolický.

O 1250 korun vzroste od nového roku minimální mzda, ruku v ruce s tím dojde ke zvýšení zaručených mezd. Na první pohled to vypadá, že se zaměstnanci mohou radovat. To je však jen zdání. Rychle se zvyšující mzdy mohou mít zcela opačný efekt. Namísto vyššího příjmu zůstanou někteří lidé bez práce i bez příjmu.

Průměrná hrubá měsíční mzda rostla ve třetím letošním čtvrtletí v souladu s očekáváním trhu reálně meziročně o čtyři procenta. Její tempo tak sice oproti druhému čtvrtletí mírně zvolnilo, stále však zůstává velice solidní.

Úplně bez stresu se neobejde asi žádné pracoviště. Existuje však velký rozdíl mezi provozním stresem spojeným s vypjatými chvílemi a toxickou osobností, která své okolí zamořuje svým nevhodným chováním. Jak se vypořádat se situací, kdy šéf vládne přílišně pevnou rukou a své podřízené stresuje křikem a nadávkami?

Nízká nezaměstnanost v naší zemi zlepšuje uplatnění absolventů. Díky tomu nově příchozí na pracovní trh získávají pracovní návyky a nejsou závislí na sociálním systému. Na jihu Evropské unie naopak vzniká vážný sociální problém.

Trh práce bude za dalších deset let k nepoznání. Srovnání se nabízí třeba s tím, jak výrazně se proměnil za posledních třicet let: Profese, které na přelomu 80. a 90. let patřily k perspektivním, už dnes často ani neexistují. Podle Světového ekonomického fóra do roku 2025 sice zanikne 80 milionů pracovních míst, ale dalších 130 milionů vznikne, přičemž pro šest z deseti nových profesí ještě ani neexistuje definice, natož pak pojmenování.

Odbory dosáhly, čeho chtěly – máme „prosperitu pro všechny“. Nyní by měly ale brát ohled také na zaměstnavatele, prosperita totiž pozvolna mizí. Odbory však nadále mají chtivé požadavky, aniž by braly dostatečně na zřetel třeba chřadnutí německé ekonomiky, které ohrožuje český průmysl. Víc než 1500 odborářů z celé republiky se například nedávno sešlo v Praze, aby se společně připravili na vyjednávání o dalším zvýšení mezd ve firmách. Žádají také výrazný růst minimální mzdy.

Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru 36,3 roku pracovního života, vyplývá z čerstvých údajů Eurostatu. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. roky, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.

V české ekonomice pobírá minimální mzdu přibližně 150 000 zaměstnanců. Mezi těmito lidmi existuje skupina, která minimální mzdu pobírá proto, aby ušetřila na daních. Časté je to například u číšníků. Ti k minimální mzdě dostávají další část výplaty ze spropitného, které se nedaní. Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet.

Region Střední Moravy, který zahrnuje Olomoucký a Zlínský kraj, vykazuje vůbec nejvyšší míru zaměstnanosti absolventů v celé Evropské unii. Vyplývá to z čerstvých údajů Eurostatu. V roce 2018 činil podíl zaměstnaných absolventů na celkové příslušné populaci 96,8 procenta.

Nezaměstnanost podle očekávání v říjnu poklesla na 2,6 % a byla tak o dvě desetiny procentního bodu nižší než ve stejném měsíci loňského roku. Z čísel je patrné, že trend zlepšování situace na trhu práce se v podstatě zastavil a nezaměstnanost už nemá vlastně kam padat.

Banky a manažeři fondů navrhují zkrácení obchodního dne na evropských burzách. Zkrácení o 90 minut by dle nich zlepšilo tržní efektivitu a zlepšilo pracovní podmínky zaměstnanců. Makléři jsou z důvodu dlouhého obchodního dne vystaveni napětí, které ovlivňuje jejich mentální zdraví a pohodu na pracovišti.

Čeští učitelé si v mezinárodním srovnání stojí stále velice špatně. Dokonce hůře než učitelé prakticky z jakékoli jiné ekonomicky srovnatelné země. Vyplývá to z údajů, které aktuálně vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Syndrom vyhoření, work-life balance, šikana na pracovišti, to vše se ve společnosti ale i mezi odborníky na duševní zdraví začíná hojně diskutovat. Napomáhá tomu také současná situace na trhu práce a neustálý boj firem o zaměstnance.

Přestože se lidé oblékají do práce méně formálně než ještě v nedávné minulosti, oblečení na pracovní pohovor je dobré nepodcenit. První dojem je totiž vždy velmi důležitý. Úvodních 30 vteřin pracovního pohovoru je rozhodující pro první dojem, který si o kandidátovi personalista udělá. Proto je nutné věnovat výběru oblečení stejnou pozornost jako ostatním částem přípravy na pohovor.

Před třiceti lety se nezměnil jen politický nebo hospodářský systém. Revoluce vstoupila rovněž do „pracovního“ stravování. Exkluzivní průzkum společnosti Sodexo s názvem „30 let obědové revoluce“ ukázal, že si lidé rychle zvykli na nový svobodnější výběr, bohatší čerstvé obědy a kvalitnější suroviny.

Zhruba pětina zaměstnanců stráví na jedné pracovní pozici více než patnáct let. Celkový průměr přitom zvyšují takzvaní generační zaměstnavatelé, často průmyslově orientované firmy s dlouhou tradicí, kde pracovníci působí i celý život. Mezi nejstabilnější pozice se v tomto odvětví řadí konstruktéři, vývojáři či vedoucí pracovníci. Průmyslové firmy se tak snaží zvrátit současný trend, kdy ubývá zaměstnanců, kteří se bojí, že si krátkým působením na konkrétní pozici zkazí životopis.

Aby se člověk v průběhu života dokázal přizpůsobit a v případě potřeby mohl změnit profesi, měl by se naučit osvojování nových kompetencí. Naše školství to však neumožňuje, což považuji za vážný problém.

Rekvalifikační kurzy nebo kurzy profesních kvalifikací – to jsou šance najít nové zaměstnání, změnit stávající profesi nebo si doplnit vzdělání. Kvůli nedostatku řemeslníků v Česku roste zájem o účast právě na řemeslných rekvalifikačních kurzech. Lidem, které eviduje úřad práce, je hradí stát.

Česká republika nadále vykazuje nejvyšší podíl odborně vzdělaných středoškoláků v rámci celé EU. Vyplývá to z čerstvých údajů Eurostatu (viz graf níže). V roce 2017 se odborně vzdělávalo 72 procent studentů středních škol v ČR. To je nejvyšší takový údaj v celé EU. Průměr za celou EU činí 48 procent. Více než sedmdesát procent odborně se vzdělávajících středoškoláků vykazuje vedle Česka ještě Finsko a Slovinsko.

Již pošesté obhájila společnost Škoda Auto prvenství v hodnocení atraktivity zaměstnavatelů mezi studenty technických univerzit. Dobré umístění v průzkumu mezinárodní společnost Universum získala i v kategorii ekonomických oborů a IT, v nichž obsadila druhou a pátou příčku.

Míra nezaměstnanosti vypočítaná z dat úřadů práce v září setrvala na úrovni 2,7 % a potvrdila tak očekávání, že prostor pro její další pokles je již silně omezený. Ve srovnání s loňským zářím byla o tři desetiny procentního bodu nižší. V dalších měsících předpokládáme její sezónní pokles o jednu desetinu a v závěru roku opět návrat do blízkosti tří procent.

V Evropské unii jako celku klesá počet lidí zaměstnaných v poštovních službách. Česka se však tento vývoj zatím příliš netýká. Mezi lety 2008 a 2018 klesla zaměstnanost v poštovních službách v zemích EU o 12,5 procenta, jak plyne z čerstvých údajů Eurostatu. V roce 2008 pracovalo v poštovnictví v EU 48 osob na každých deset tisíc obyvatel, loni to bylo v průměru už jenom 42.