Zdeněk Štěpánek

Oblíbené Divadlo Viola v září vstoupilo do 60. sezony. Součástí oslav jubilea je výstava fotografií Viktora Kronbauera ve foyer Violy.

Po dlouhých odkladech měl 8. zaří premiéru snímek Jan Žižka producenta, režiséra a scenáristy Petra Jákla. Vzhledem k tomu, že jde o nejdražší film v dějinách české kinematografie (a to i při započítání inflace), dostává se mu náležité pozornosti.

Herečka Jana Štěpánková (1934 – 2018), maminka dvojčat Pavla ze seriálu Taková normální rodinka a doktorka Králová ze seriálu Nemocnice na kraji města, by dnes oslavila 88. narozeniny. V létě 2012 jsme se s Janou Štěpánkovou sešli v jedné kavárně v Jugoslávské ulici v Praze, nedaleko od Vinohradského divadla, kde hrávali její rodiče Zdeněk Štěpánek a Elena Hálková, bratr Martin Štěpánek, a které bylo i její domovskou scénou po osmadvacet let. Kromě nich a jejích kolegů i pozadí vzniku slavných děl jsme se bavili i o soukromí dalších veleznámých jmen české a slovenské kultury a historie, o jejichž příbuzenském pojítku s Janou Štěpánkovou se většinou dosud neví…

Martin Štěpánek, jeden z členů slavné a početné herecké rodiny, dělal původně všechno pro to, aby se vymanil z tradice, kterou po svém otci převzali jeho sourozenci. Nakonec se ale herectví přece jen oddal, ale jedno mu obětovat nemohl - svoji svobodu, svoje názory a myšlenky. Na vládě nad vlastním životem si zakládal až do poslední chvíle, tedy do posledního výstřelu.

Martin Štěpánek (11. 1. 1947 - 16. 9. 2010) se narodil do rodiny legendárního Zdeňka Štěpánka (†71) a byl na nejlepší cestě stát se slavným hercem stejně jako jeho otec. Ostatně, na hereckou dráhu se úspěšně vydali i jeho sourozenci, bratr Petr (73) a sestra Jana (✝84). Martin však v roce 1981 otočil kormidlo svého života jiným směrem.

Dlouho narážel na nezájem, publikum totiž mělo raději operetu. Zabralo až ,kafe od Žida‘. Novou vlnu herectví odstartoval král českého divadla až díky Vilému Mrštíkovi.

Láska pro něj nebyla jen slovo, svěřoval se ale jen velmi neochotně. Nejšťastnější byl totiž ve svém malebném světě a v rázného chlapa ho dokázala proměnit jedině role.

Svatováclavská tradice se odrážela v hudbě, v divadle, ale také na filmovém plátně. Snímek, který těsně nestihl oslavy milénia v roce 1929, je prvním filmovým ztvárněním této tematiky. Původní hudbu zkomponoval tandem Oskar Nedbal a Jaroslav Křička. Že ji dnes známe, je dílem náhodného objevu.

Setkali jsme se před několika týdny v budově postprodukčního Studia Pokrok, kde Dalimil Klapka namlouval postavu animovaného čmeláka do dokončovaného filmu Petra Vachlera Tajemství a smysl života. Legendární dabér je ve svých 88 letech plný života, chutě do práce a vzpomínek.

V Ordinaci v růžové zahradě hraje docenta Eduarda Valšíka. Je vynikajícím lékařem a operatérem, který dokázal mnoha pacientům zachránit život. Škoda, že není možné využít někdy až nadlidských lékařských schopností v běžném životě. Jistě by chtěl život svému otci prodloužit, jak jen by to bylo možné, aby s ním mohl hodnotit své výkony na jevišti a popovídat si jako dospělý a rozumný syn se zkušeným otcem.

„Je opilý. Patří na záchytku,“ říká v románu Skalpel, prosím spisovatelky Valji Stýblové lékař, který se náhodně nachomýtne u výjezdu policejní hlídky k muži v bezvědomí. „A to zas ne,“ začne vykřikovat mužova partnerka. „Pepovi se udělalo špatně, a vy hned k Apolináři!“ Slavná záchytná stanice slaví 70 let.

Zdá se, že narodit se do herecké rodiny Štěpánků znamená být „odsouzen” k pokračován v rodinné tradici. A tak se zachoval také Martin, syn Zdeňka Štěpánka a vnuk Vincence Františka Štěpánka, kteří byli, jak jinak, také herci. K Martinu Štěpánkovi ale nebyl osud příliš laskavý, zvláště na konci života...

Divadlo Viola patří co do rozměru sálu k nejmenším pražským scénám. Více než padesátiletá tradice a herecké osobnosti s Violou spojené je ale staví na jedno z předních míst. Svou stopu na jeho jevišti zanechali Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Karel Höger, Václav Voska, Radovan Lukavský, Luděk Munzar, Dana Medřická, Boris Rösner a mnozí další. Roční nedobrovolná pauza vyvolala kromě ekonomických starostí i úvahy o budoucnosti Violy a zachování její jedinečnosti na pražské divadelní mapě.

Velkofilm Císařův pekař a Pekařův císař z roku 1951 už patři neodmyslitelně do vánoční nabídky televizních stanic. Film představoval jeden z finančně nejnáročnějších projektů v poválečné době, drahý byl Golem, dobové kostýmy, průtahy v natáčení i použitý barevný materiál, na který se natáčelo.

Na pohádky se nejčastěji dívá celá rodina. Je to pohodová podívaná, kterou máme dost často spojenou se svátečními dny. Televize je od rána vysílají na Vánoce, Velikonoce nebo i o státních svátcích. Nabídka programů je pestrá a většinou si něco hezkého vybereme.

Herec Zdeněk Štěpánek toho zažil v životě opravdu hodně. Bojoval ve válce a také musel překousnout setkání s nejvyššími nacistickými pohlaváry. Dokonce mu hrozili i smrtí. Když mu nic jiného nezbylo a poslechl, obvinili jej z kolaborace. A to ještě není zdaleka všechno.

Obvodní soud pro Prahu 1 poslal do vazby soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka a další dva obviněné v kauze údajného ovlivňování soudních kauz a korupce. Žalobce Zdeněk Štěpánek požadoval vazbu pro čtyři z pěti obviněných, soud mu vyhověl ve třech případech. Štěpánek to řekl novinářům po vazebním zasedání. U většiny obviněných se obává zejména možného ovlivňování svědků.

Vítěz závodu cyklistů právě projíždí vraty lékařského ústavu. Vrátný na něj v poslední chvíli hodí dlouhý plášť. V závodním dresu se ke zkoušce nechodí. I profesor Kuffner je překvapen. Ten závodník ze sebe sype znalosti jako z rukávu. Chybí vám skromnost, pane kandidáte. Křivdíte mi, pane profesore. Já bych chtěl být české vědě užitečný.

Radka Třeštíková patří mezi naše nejčtenější, ale také nejkontroverznější současné spisovatelky. Někdo ji miluje, jiný nenávidí a snobský způsob života, který schovává za takové luxusní punkáčtví, nemůže vystát. Jedno je ale jisté, nový film Bábovky pod taktovkou režiséra Havlíka bude stát za to!

Když se mluví o našich předválečných filmových hvězdách, většinou nás napadnou jména Adina Mandlová (✝81) , Lída Baarová (✝86) či Nataša Gollová (✝76) , a jen málokdo si vzpomene na Andulu Sedláčkovou (29. 9. 1887 – 24. 11. 1967), která byla také velkým sexsymbolem a celebritou určující módní trendy.

Připomeňme si dnes slavné výročí upálení mistra Jana Husa stejnojmenným filmem, který byl natočen už v roce 1954 a věrně zachycuje jeho život. Tento životopisný film je prvním snímkem z husitské trilogie. Hlavní roli si zahrál Zdeněk Štěpánek, režie se ujal Otakar Vávra.

Osud významných historických osobností lze často upravit k obrazu svému. Mrtvý se nemůže bránit a lidé mají tendenci si odkaz mnohých idealizovat, či naopak znevažovat. Jinak tomu není ani v případě mistra Jana Husa. Příběh kazatele, který zemřel kvůli tomu, že chtěl církev reformovat zevnitř, si každý rok připomínáme státním svátkem a poněkud překvapivě to byly totalitní režimy, které si příběh kazatele velmi oblíbily. Jak se to projevovalo?

Pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu na obviněného, který na facebooku schvaloval teroristické útoky Anderse Breivika v Norsku. Na webu to dnes uvedl dozorový státní zástupce Zdeněk Štěpánek. Za podporu a propagaci terorismu hrozí podle českého trestního zákoníku pachatelům pět až 15 let vězení.

O herci a dabérovi Jiřím Štěpničkovi se začalo v poslední době opět víc mluvit v souvislosti s uvedením televizního filmu Past o uvěznění jeho matky, rovněž známé české herečky Jiřiny Štěpničkové, v 50. letech minulého století. V rozhovoru pro Deník vzpomíná na dobu po jejím návratu - i na to, kdy se vlastně oficiálně začal jmenovat Štěpnička.

K tomu, aby se proslavil jako spisovatel nepotřeboval ani literární vzdělání. Ladislav Stroupežnický patří mezi přední české dramatiky, jejichž dílo neztratilo nic na své oblíbenosti a nadčasovosti. Vždyť hra Naši furianti se v divadlech hraje dodnes. Jaký byl život tohoto umělce, který miloval život a rád se s chutí od srdce zasmál, přestože jeho obličej nesl známky po nedokonané sebevraždě?