Zimbabwe

V druhém dílu série Zničující import, v níž mapujeme českou stopu na destrukci ekosystémů a rurálních komunit v Latinské Americe, se zaměřujeme na ekvádorské banánové plantáže.

V posledních letech se často mluví o krizi demokracie, politického systému obecně, o krizi reprezentace a zastupitelské demokracie, nástupu populistických hnutí a taky o tom, jak je vůbec možné z podobné situace vykročit ven. Málokdo dokázal o všech těchto tématech napsat filozofickou knihu, která jde v mnoha těchto otázkách až samotné podstatě těchto problémů. Právě takovou publikaci nyní napsal filozof a sociolog Václav Bělohradský, který byl hostem podcastu Kolaps. Jmenuje se Čas pléthokracie. Když částí jsou větší než celky a světový duch spadl z koně a vydalo ji nakladatelství 65. pole. V novém Kolapsu jsme si s ním povídali o politických, sociálních i myšlenkových krizích dneška a o tom, kudy z nich vede cesta ven.

Ondřej Slach působí na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a věnuje se tématu takzvaných shrinking cities – smršťujících se měst. Jedná se o města, kterým ubývají obyvatelé a jedním z nich je právě i Ostrava. Za posledních třicet let ztratila moravskoslezská metropole víc než 45 tisíc obyvatel, především kvůli deindustrializaci a změně ekonomických podmínek. „Nejde jen o to, kolik lidí odchází, ale také jací,“ upozorňuje Slach. „Ostravu, stejně jako další města v podobné situaci, opouští hlavně mladší vzdělanější lidé v produktivním věku. Ostrava tak nadprůměrně rychle stárne.“

Sabelo J. Ndlovu-Gatsheni je profesorem Epistemologií globálního Jihu se zaměřením na Afriku na Bayreuthské univerzitě v Německu. Sabelo vystudoval historii na univerzitě v Zimbabwe a poté zastával řadu prestižních výzkumných pozic na univerzitách v Jihoafrické republice. V rozhovoru jsme diskutovali o nedokončeném procesu dekolonizace, o konceptu epistemického násilí a kolonialitě moci. Sabelo vysvětluje, proč je důležité položit si otázku, jak a odkud získáváme znalosti a jak to souvisí s naší identitou, a také, jak se můžeme lépe vypořádat se sporným sociálním konstruktem ‚rasy‘.

Více než do zrcadla se dívá do tváře utrpení. Jak se cestovatelka Lenka Klicperová stala válečnou reportérkou? Jak začala její spolupráce s Markétou Kutilovou pro Reportéry ČT? Proč a jak postavila školy v Sýrii? A vidí sama sebe v Zrcadle jako statečnou ženu?

Na začátku byla touha pomoci sousedce bojující se zákeřnou nemocí, později lidem postiženým záplavám. Nakonec se nadační fond Kapka naděje zrodil až kvůli nemocné dceři, která napodruhé boj s leukémií prohrála v nedožitých pěti letech. Takový je příběh Venduly Pizingerové, dříve Svobodové, která se o nejniternější vzpomínky dělí v Zrcadle, dokuseriálu Dvojky.

Je multi-použitelná. Multižánrová. Herečka, zpěvačka, stydlivá komediantka. Plná paradoxů. Introvertní i extrovertní. Jemná i dravá.

UNICEF znala podle barevných pohlednic, které kupovala a posílala své babičce. Jako dcera samoživitelky snila o tom být zajištěná. I proto studovala ekonomii. Jenže pak si vzala studenta ze Zimbabwe a všechno bylo jinak…