Alena Šrámková

Odborná porota soutěže vybrala pět finalistů, kteří se významně zasloužili o architekturu v Česku a čtveřici samospráv, které těží z architektonického vedení.

Politik Tomio Okamura má dva bratry. Jeden je gay architekt, který veřejně řekl, že bratra nevolí, druhý zasedá ve Sněmovně za úplně jiné politické hodnoty. Rodinu to přesto nerozeštvalo.

Tanečník a choreograf Vlastimil Harapes se zařadil mezi velikány české kultury a od středy má hrob na Vyšehradském hřbitově, jen kousek od Jana Nerudy či Bedřicha Smetany. Někdejší šéf baletu Národního divadla je možná jednou z posledních osobností, jež tuto výsadu získaly.

Ve finále oblíbené televizní soutěže Peče celá země mělo svou kandidátku na vítězství i Brněnsko. Alena Šrámková z Kuřimi nakonec záskala ve víkendovém rozuzlení show pomyslnou bronzovou medaili. „Jsem ráda za to, jak to dopadlo,“ svěřila se Brněnskému deníku Rovnost úspěšná soutěžící. Popsala, s kým se finále dívala nebo jak zvládla šestý díl, který se málem stal jejím posledním.

Poslední díl čtvrté řady Peče celá země je za dveřmi a s ním i rozhodnutí o tom, kdo si letos odnese finanční výhru a titul „Pekař roku“. V čistě dámském finále se o významné ocenění utkají Alena, Anežka a Eliška. Představme si všechny finalistky, jejichž šance jsou až nezvykle vyrovnané.

V posledním díle pořadu Peče celá země se jí sice příliš nedařilo, jinak ale Alena Šrámková patří k výrazným tvářím soutěže. Jednou už se stala Pekařkou týdne, podruhé jí tento titul utekl jen o fous. Co Alenu nejvíc baví péct a s kým ze soutěžících zůstala v kontaktu?

Od Prahy přes Ostravu až po regiony se nenápadně bourá. Nejde o náhodu ani o módu, ale o přirozený důsledek třicetiletého vývoje měst a infrastruktury.

Zmizí budova od Šrámkové, otevře se metro Českomoravská. Dokončí se hokejový stadion v Miláně i dům kultury v Českých Budějovicích. Výběr událostí roku 2026 podle šéfredaktorky Karolíny Vránkové.

USPĚL I U MILOŠE VYSTRČILA A VEŘEJNOSTI. Houževnatá klientka, lidskost, společenský přesah, promyšlený návrh a do detailu dotažená realizace – pět zahraničních porotců, předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil i veřejnost se shodli na tom, že si Českou cenu za architekturu zaslouží dětský hospic Dům pro Julii, jehož autory jsou […]

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze dnes vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním.

Za deset let existence České ceny za architekturu se do ní přihlásilo přes dva tisíce staveb a na rautech se snědlo 5 tun řízečků, zaznělo také na letosním galavečeru. V jeho finále byla vyhlášena Česká cena za architekturu 2025. Získal ji dětský hospic Dům pro Julii.

Galavečer se uskuteční 13. listopadu ve Foru Karlín. O hlavní ocenění se uchází 25 nominovaných staveb z celkem 271 přihlášených.

Česká cena za architekturu vyhlásí ve čtvrtek 13. listopadu vítěze 10. ročníku soutěže. O hlavní cenu se uchází 25 nominovaných staveb z celkem 271 přihlášených.

Česká cena za architekturu vyhlásí ve čtvrtek 13. listopadu vítěze 10. ročníku soutěže. O hlavní cenu se uchází 25 nominovaných staveb z celkem 271 přihlášených.

Zamyšlení nad knihou „Architekt Michal Sborwitz a Velká Bystřice“, Jakub Potůček, 2025.

Z celkem 271 přihlášených realizací z celé České republiky vybrala v červnu mezinárodní porota 25 nominovaných děl, která na začátku září osobně navštívila. Galavečer se uskuteční 13. listopadu ve Foru Karlín. O hlavní ocenění se uchází 25 nominovaných staveb z celkem 271 přihlášených.

Ve 136 městech a obcích v Česku a na Slovensku právě startuje festival Den architektury. I letos bude jeho patnáctý ročník lákat návštěvníky na nejmodernější stavby i historické skvosty, unikátní vily, industriální objekty, zdařilé rekonstrukce a proměny veřejného prostoru i opomíjená a zapomenutá místa. Festival, který nabízí na 450 zdarma přístupných akcí a potrvá až do 7. října, je tentokrát zaměřený na ženy v architektuře.

Rozhovor s Olegem Hamanem o Obci architektů, Grand Prix Architektů, ateliéru CASUA a projektu přednádraží v Ostravě.

Den architektury 2025 přinese 500 akcí v ČR a na Slovensku. Festival s podtitulem „Ta architektura“ začne 2. října.

Letošní ročník s podtitulem Ta architektura má upozornit na významné ženské osobnosti v oboru.

„Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ říká architekt Ladislav Lábus. V architektuře podle něj nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. Když projektuje, je pro něj důležitá pravdivost, jednoduchost a ohleduplnost. Ať už jde o panelová sídliště, nebo vilu, stavby musí smysl, být příjemné a neztrácet svou podstatu. „Tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije,“ dodává Lábus v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Porota GPA - Národní ceny za architekturu pro rok 2025 uzavřela první kolo posuzování a vybrala 50 projektů, které postupují do 2. kola. Zajímavostí letošního, již 32. ročníku, je výrazný nárůst větších staveb mezi finalisty, což naznačuje proměnu dosavadních trendů a posun v přístupu k hodnocení.

Celkem padesát děl přihlášených do soutěže Grand Prix architektů vybrala porota s mezinárodním složením do užšího výběru druhého kola klání o Národní ceny za architekturu. Zaujmou mezi nimi drobné stavby, nové rodinné domy i usedlosti.

Celorepublikový festival Den architektury začíná přesně za měsíc a zveřejňuje kompletní program. V letošním roce nabídne od čtvrtka 2. do úterý 7. října 2025 na 450 zdarma přístupných akcí nejen pro milovníky architektury ve 136 městech a obcích po celé České republice i na Slovensku. Návštěvníci se mohou vydat na […]

Jiří Lábus nešel ve stopách rodičů. Na rozdíl od svého bratra Ladislava, který si vybral povolání, v němž vynikal tatínek bratrů. Oba jsou uznávaní v tom, co dělají. Jinak jsou ale jako noc a den.

Obec architektů vyhlásila třicátý druhý ročník Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2025 a zároveň dodatečně udělila i Čestné ocenění v kategorii Interiér, které bylo opomenuto při loňském vyhlašování. Cenu tak mají i CAMA architekti. Porotu nadchl jejich interiér Fantovy kavárny.

Tradiční říjnová kulturní akce nejenom pro milovníky architektury se letos uskuteční od 2. do 7. října a bude se věnovat převážně ženám (možná proto zveřejnění v předvečer Mezinárodního dne žen). Hlavní tematickou linkou bude postavení architektek ve svém oboru a celkově též v rozvinuté demokratické společnosti. Festivalový program 15. ročníku Dne architektury představí realizace současných tuzemských architektek mladé a střední generace, ale i zasloužilých dam české architektury, včetně těch méně známých. K vidění bude ale i celá řada dalších věcí, festivalový program je opravdu bohatý.

Postavení architektek v architektuře i společnosti, to bude hlavní téma 15. ročníku celorepublikového festivalu Den architektury s podtitulem Ta architektura. Ta jako žena, architektka. A že jich není málo. Začalo to rokem 1921, kdy promovala první česká architektka Milady Petříková-Pavlíková.

Západočeská galerie v Plzni otevřela retrospektivní výstavu Rostislav Vaněk s názvem Extended. Až do 2. února 2025 je na ní možné prohlédnout si již notoricky známou, ale také méně známou nebo neznámou tvorbu slavného českého grafického designéra a typografa Rostislava Vaňka. Samozřejmě nechybí orientační systém pro Pražský dopravní podnik nebo logo a vizuální identita pro ČSA. „Šíře záběru Rostislava Vaňka je obdivuhodná. Na jedné straně

"Navrhnout stavbu jednoduše je na první pohled snadné, ale docela složité v konceptu i v detailu stavby," tvrdí laureáti ceny Grand Prix Architektů.

Jedná se konkrétně o 31. ročník každoroční akce, která si za dobu svého konání našla řadu příznivců a obdivovatelů. V mezinárodní porotě zasedají hvězdy současné architektury, designu a urbanismu. Přihlášená díla se dostávají do hledáčku světových agentur. Jaký byl letošní ročník? Podívejte se na přihlášené projekty a přijďte na vyhlášení výsledků.

Architekt Jan Šrámek se narodil právě před sto lety. Byl mimo jiné spoluautorem ambasády v Londýně, která přežila rozdělení Československa, prošla poměrně citlivou rekonstrukcí a uchovává si svou betonovou krásu. Jak se tam žije? Mluvili jsme o ní s jejím dočasným obyvatelem, odborníkem na vizuální kulturu Michalem Nanoru.

Že někdo má odvahu to odstranit, rozrazit ten zadušený strop, tu krtčí noru provětrat, tak z toho já jsem nadšený.

Praha se v příštích letech promění k nepoznání. V hlavní městě se již pracuje na řadě zajímavých projektů a další se chystají v příštích letech. Podívejte se na zásadní rekonstrukce historických budov či na stavby, které mohou českou metropoli zapsat na mapu světových moderních míst.

ROZHOVOR / Češi se vyznají v houbách a ve fotbale, ale v architektuře prakticky vůbec, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 architekt Tomáš Vích, který v minulosti působil i jako předseda komisí územní…

Architektonická soutěž návrhů na přestavbu hlavního nádraží v Praze skončila blamáží. Vybraný projekt navíc dostatečně nezohledňuje veřejné zájmy.

Povedl se Nový Hlavák? Nebo znamená jen necitlivou demolici? V soutěži na úpravu hlavního nádraží zvítězil projekt dánského studia Henning Larsen, který vzbudil bouřlivé reakce. Ptali jsme se na názor odborníků. A jako celá společnost - neshodli se.

Nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží, která by podle tento týden zveřejněného návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou. Návrh, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic, Prahou a pražským dopravním podnikem, ale počítá s tím, že přední část haly zmizí a namísto ní vznikne prostranství zastřešené dřevěnou konstrukcí. Proti návrhu již vznikla on-line petice.

Nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží, která by podle tento týden zveřejněného návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou. Vítězný architektonický návrh by to mohlo ohrozit.

Odbavovací hala tvoří součást chráněné Fantovy budovy. Situace připomíná Výtoňský most.

Nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží, která by podle nově zveřejněného návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou. Zdůraznila to mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová. Návrh, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic (SŽ), Prahou a pražským dopravním podnikem, počítá s tím, že přední část haly zmizí a místo ní vznikne prostranství zastřešené dřevěnou konstrukcí. Proti návrhu již vznikla on-line petice.

Památkovou ochranu nese zejména secesní Fantova budova nádraží.

Nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží, která by podle tento týden zveřejněného návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou. Uvedla to mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová. Návrh, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic (SŽ), Prahou a pražským dopravním podnikem, počítá s tím, že přední část haly zmizí a namísto ní vznikne prostranství zastřešené dřevěnou konstrukcí.

Praha - Nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží, která by podle tento týden zveřejněného návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová. Návrh, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic (SŽ), Prahou a pražským dopravním podnikem, počítá s tím, že přední část haly zmizí a namísto ní vznikne prostranství zastřešené dřevěnou konstrukcí. Proti návrhu již vznikla on-line petice.

Vítězem soutěžního dialogu na úpravy hlavního nádraží se stalo studio Henning Larsen Architects s projektem Šťastný Hlavák. Navrhují hodně bourat a málo stavět. Dominantou má být dřevěná střecha, „místo setkávání“, které propojí park s interiéry. Zároveň z velké části zmizí Nová odbavovací hala z let 1971−1979 od Jana Bočana, Josefa Dandy, Aleny Šrámkové, Jana Šrámka a Julie Trnkové. A to byl hlavní argument odpůrců, kterých je hodně – na sociálních sítích, ale i mezi odborníky.

Nový most spojující pražský Karlín a Holešovice si chtějí projít davy lidí. Podívejte se na detaily stavby.

Motocyklů s postranním vozíkem na českých silnicích mnoho nepotkáme. Pokaždé, když se ale někde objeví, jsou středem pozornosti. V čem se liší takzvané sajdkáry od běžných motorek a proč už jich nevídáme tolik jako v minulosti?

Manželská dvojice designérů žijící v Praze koupila starší venkovský dům a rozhodla se ho adaptovat na celoroční bydlení včetně kanceláře a ateliéru.

Jednoduchou hmotu domu v Černošicích ozvláštňují tvarově rozmanité prvky – půlkruhový rizalit s terasou, zalomené pásové okno nebo odhalený nosný sloup uprostřed obývacího pokoje. Jedná se o poslední realizovaný návrh Aleny Šrámkové, jedné z nejvýraznějších osobností české architektury před i polistopadové éry.

Stavba dlouho očekávaného propojení Karlína s Holešovicemi už se blíží ke konci. Štvanická lávka zanedlouho dosáhne Bubenského nábřeží a na jaře už se po ní projdou první lidé. Lávka je kromě užitku jedinečná i technicky. Použili na ni speciální beton, díky kterému vydrží dvě stě let, a je připravena i na povodně.