Alexander Dubček

V den 33. výročí sametové revoluce přinášíme osobní vzpomínku šéfredaktora HATTRICKU Pavla Procházky na pátek 17. listopadu 1989 s názvem „Deset dní, které otřásly deníkem Československý sport“.  A také  vzpomínky na to, jak Ivan Hašek vyhlásil fotbalovou stávku a mluvil spolu s Václavem Havlem, Věrou Čáslavskou či Alexanderem Dubčekem z balkonu na Václavském náměstí i na to, jak  tehdejší kapitáni pražské Slavie a RH Cheb Pavel Řehák a Jaroslav Šilhavý odmítli v památných listopadových dnech nastoupit k ligovému utkání v Edenu.

Dne 1. listopadu oslavila populární zpěvačka a statečná žena významné životní jubileum – osmdesáté narozeniny. Marta Kubišová se v době vrcholné slávy v šedesátých letech, než ji komunistický režim umlčel, často objevovala na televizní obrazovce. V té době ale patřila také filmovým divákům. Nyní se blíží datum 17. listopadu, den výročí sametové revoluce, s níž je její jméno spjaté víc než s jakoukoliv jinou českou zpěvačkou.

Oblast mezi Ostravou a Karvinou se nevyznačovala pouze těžkým životem a četnými doly, ale rovněž silnou sítí spiritistů, kteří dosáhli světového věhlasu. V padesátých letech jim však začali šlapat na paty komunisté. Další díl Socialistických Akt X se bude věnovat takzvaným Radvanickým spiritistům.

Píseň Modlitba pro Martu a Kubišové neskrývaný obdiv k Alexandru Dubčekovi, to vše bylo pro totalitní úředníky v roce 1970 neúnosné. STB se potřebovala Kubišové zbavit a k tomu potřebovala záminku.

Kdo by to byl řekl, že z Marty Kubišové mohla být lékařka. Kvůli svému třídnímu původu se ale na medicínu nedostala, a tak pracovala ve sklárnách. O víkendech však zpívala s kapelou, než se tehdejší režim rozhodl zpěvačku odsunout, připomíná ŽenaAktuálně.

Před 30 lety, 7. listopadu 1992, zemřel československý politik Alexander Dubček, hlavní osobnost pražského jara 1968. Ačkoli jeho politický význam postupně upadal, i přes určité kontroverze je nejen veřejností vnímán spíše kladně - jako takový „sice komunista, ale slušný pán s milým úsměvem“. Zemřel více než dva měsíce po autonehodě, která se stala terčem různých konspirací.

Snad nejlépe připomněl osmdesáté narozeniny zpěvačky Marty Kubišové zpravodajský kanál „CNN Prima News“. Natočil s ní totiž exkluzívní rozhovor.

Legenda české populární hudby dnes slaví neuvěřitelné osmdesáté narozeniny. Její charisma, odvaha a srdce na pravém místě z ní udělaly symbol revoluce. Není tedy divu, že ji komunisté nenáviděli a dělali jí ze života peklo.

Poslední říjnový den roku 1967 se studenti strahovských kolejí rozhodli jít do ulic. Vadilo jim, že dochází k častým výpadkům elektřiny. „Chceme světlo, chceme více světla," ozývalo se v průvodu asi 2000 studentů. Státní bezpečnost na to zareagovala velmi brutálním způsobem.

Marta Kubišová chtěla studovat medicínu, ale hlásila se marně – neměla vhodný třídní původ. Dostala se k divadlu. Srpnovou okupaci pak prožila v Praze, kde její setkání s Alexandrem Dubčekem zachytily kamery. Talisman, který mu chtěla věnovat, ztratila. Později ho však našla a Dubčekovi skutečně darovala. Pro mnohé Čechy je ztělesněním člověka, který si stojí za svým, sama se za hrdinku nepovažuje: „Jsem spíš kalamitní hrdina. Ale respekt mám z lidí, kteří si drží lajnu.“

V minulém týdnu se objevily informace o tom, že by spektrum prezidentských kandidátů do lednové volby mohl doplnit bývalý ministr kultury, obrany i zahraničí a současný velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický. Ten by v případě zvolení navázal na přerušenou řadu prezidentů Havla a Klause, narozených v Praze.

Nedávno jsme si připomněli smutné výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Uvažoval vůbec někdo z československých nejvyšších politických představitelů o obraně země? A jaké byly vlastně možnosti odporu?

Pozor, skrčte nohy! vykřikl prý v poslední chvíli řidič. Pak už auto letělo mimo silnici. Tragická autonehoda významného československého a slovenského politika Alexandera Dubčeka na dálnici D1 dodnes vyvolává řadu kontroverzí, hypotéz i konspiračních teorií, včetně té o možné vraždě. Dne 1. září od ní uplynulo právě 30 let. Co o ní víme s jistotou, co si můžeme domýšlet a co lze bezpečně vyvrátit?

GLOSA. Máme 21. srpen, tedy výročí jednoho z nejtemnějších dnů naší historie. Už od dětství (bylo mi tehdy pouhých osm let) zažívám v tento den neurčitý pocit stísněnosti, poslouchám archivní pořady a písničky, v TV sleduji aktuální politické dění. Letos obzvlášť pozorně očekávám reakci Miloše Zemana, protože má ve funkci před sebou desátý a závěrečný pokus vyslovit se ke

Českoslovenští obyvatelé proti invazi protestovali veřejnými demonstracemi a dalšími nenásilnými taktikami, s hranatými železnými maringotkami se však soupeří těžce. Liberální reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka byly zrušeny a jeho nástupcem se stal Gustáv Husák. Tím začalo období normalizace.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 započala invaze vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa. Důvodem byla snaha potlačit demokratické reformy prosazované pokrokovým křídlem KSČ v čele s prvním tajemníkem ústředního výboru Alexandrem Dubčekem. Již první den si okupace vyžádala více než 60 obětí. Počet zraněných a mrtvých…

"Každý by měl znát, co znamenal rok 1968 v historii Československa. A poznat i příběh Františka Kriegela," říká představitel hlavní role Tomáš Töpfer.

Pod názvem Muž, který stál v cestě zpracoval režisér Petr Nikolaev do celovečerního filmu osud československého politika Františka Kriegela.

Viliam Šalgovič se zapsal do československých dějin jako zrádce stejného typu, jako byl Biľak. Byl nejen fanatickým komunistou, ale taky člověkem, který se za války (a možná i po ní) dopouštěl mučení. Svůj život skončil sebevraždou, nezanechal žádný dopis na rozloučenou.

Dosud největší letošní sálová dražba mincí, bankovek a dalších vzácných numismatických materiálů, která proběhla minulý pátek, zaznamenala úspěch nad očekávání. Nejvzácnější minci s motivem Albrechta z Valdštejna si novopečený majitel odnesl za 10,5 milionů korun. Aukci pořádal největší, česko-slovenský, aukční dům s numismatikou – Macho & Chlapovič.

Aukce mincí, bankovek a dalších vzácných numismatických materiálů, která se konala v pátek v Praze, vynesla dohromady 154 milionů korun. Vydražilo se 518 položek. Nejcennější z nich byl desetidukát Albrechta z Valdštejna, který nový majitel získal za 10,5 milionu korun včetně aukční přirážky. Informoval o tom aukční dům Macho & Chlapovič, který akci pořádal. Celkový výtěžek aukce překonal očekávání organizátorů o 34 milionů korun.

Za rekordní částku se prodala desetikoruna z roku 1993 na páteční dražbě aukčního domu Macho & Chlapovič. Vysoko se vyšplhaly i jiné mince a bankovky. Desetidukát z roku 1631 pokořil desetimilionovou hranici.

Pražská panoramata od Juliana Andersona, který učil na Harvardu, tento týden v české premiéře zahraje Česká filharmonie.

Bomba, ta informační, expolodovala 17. dubna 2021. Předseda vlády Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček na mimořádném brífinku oznámili, že byli na základě jednoznačných důkazů bezpečnostních složek informováni o důvodném podezření o zapojení důstojníků ruské zpravodajské služby GRU do výbuchu muničních skladů a areálu Vrbětice v roce 2014. Po tomto oznámení už to u nás nebylo jako předtím.

S politologem Pavolem Struhárem z Trenčínské univerzity jsme mluvili o tom, kdo jsou účastníci protestů proti obranné dohodě, o Ficovu přibližování se fašistům i o možné vládě SMERu a extremistů.

O skutečnosti, že některá místa snad mohou přitahovat negativní energii a opakovaně tak na nich dochází k tragickým událostem, lidstvo ví již od nepaměti. Často jimi bývají kupříkladu nejen bývalá bojiště, tedy místa krvavých bitev nebo rovněž také sebevražd, ale například i takové silnice. V České republice můžeme vražedných silnic najít hned několik.

Dějiny se opakují. Putin tvrdí, že na Ukrajině potírá neonacisty. Sovětský vůdce Brežněv zase v létě roku 1968 obvinil Československo z podpory „hitlerovců“ a pokusů vydat zemi Severoatlantické alianci, proto v srpnu téhož roku poslal směrem na Prahu tanky. Stojím před nádražím v Čierne nad Tisou, kde se Brežněv v červenci 1968 setkal s československou delegací v čele s Alexandrem Dubčekem. A zároveň intenzivně myslím na Putinovo barbarství na Ukrajině. K ukrajinským hranicím to jsou necelé čtyři kilometry.

Reformní proces v Československu v roce 1968 otevřel po dlouhé době stavidla svobody, i když i ta byla samozřejmě v podmínkách mocenského monopolu KSČ omezená. Hodlal Alexander Dubček, který se dostal 5. ledna 1968 do čela KSČ, připustit opozici?

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko vzpomínce na srpen 1968. Jak to vypadalo, když do Českých Budějovic dorazily ruské tanky? Kde všude tanky stály, a jak na to reagovali lidé? S ohledem na aktuální události na Ukrajině si připomeňme, jak vypadala invaze ruských vojsk do Československa.

Vasilij Mitrochin v roce 1992 přeběhl do Velké Británie a postaral se o vynesení zřejmě nejdůležitějších informací o sovětské tajné službě.

6. únor 1951. Gustáv Husák je pozván do kanceláře generálního tajemníka Komunistické strany Slovenska Štefana Bašťovanského. Tajemník jej však nečekal. Místo něj jej v místnosti překvapili ozbrojení muži v kožených kabátech . Jeden mu zkroutí ruce za zády a spoutá jej. Husák si uvědomí hrůznost své situace.

Robert Fico, předseda opoziční strany Směr-sociální demokracie, poprvé připustil spolupráci s hnutím Republika, které v roce 2021 založili bývalí členové extremistické Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby. Republiku označil Fico za možného koaličního partnera.

Slovensko v pátek zasáhla smutná zpráva o smrti Pavola Dubčeka (73). Ten byl jedním ze tří synů známého Alexandra Dubčeka, který se stal jednou z politických ikon Pražského jara v roce 1968.

Hokejová legenda Jaromír Jágr dnes slaví padesátiny a redakce Lifee.cz vám přináší deset zajímavostí, které jste o ikoně v dresu s číslem 68 s největší pravděpodobností nevěděli. Jak si říká jeho kanadská fanouškovská základna, kde se vzalo číslo 68 a kdo může za to, že ostříhal svou legendární "deku"?

Zapálení českoslovenští komunisté, prostí dělníci a drobní řemeslníci měli v Sovětském svazu dvacátých let minulého století budovat socialismus. Vystěhovalecký projekt Interhelpo však skončil špatně.

V románu Liščí oči se dvě děti dírou v koupelně propadnou do roku 1968 a snaží se odvrátit normalizaci.

PSÍ UŠI. Nevyzpytatelný osud nás tento týden zavál do prodejny značky Albert, kam jsme dříve přestali chodit kvůli ohrožení trestní sazbou za výtržnictví, případně jiné trestné činy proti zdraví či veřejnému pořádku. A vida! U samoobslužných pokladen už se neozývá ODEBERTE SI ÚČTENKU A VÁŠ NÁKUP, ale správné české SVŮJ NÁKUP. Stačil měsíc nové vlády

Komunisté se totiž tehdy rozhodli, že je potřeba oddělit prezidentskou funkci od pozice prvního tajemníka ÚV KSČ, tehdejšího nejvyššího orgánu komunistické strany. Prezidentem tedy zůstal sovětský přitakávač Antonín Novotný a do čela ÚV KSČ se dostal Alexander Dubček.

Petr Jákl starší platí za veterána mezi tuzemskými filmovými kaskadéry a judisty. Třináctinásobný mistr republiky předal pomyslnou štafetu vlastnímu synovi, s nímž však nepřestává spolupracovat, nejnověji dokončují historický velkofilm Jan Žižka.

Marián Čalfa byl prvním premiérem v polistopadové vládě, která byla mostem k přechodu k demokracii a výměně socialismu za kapitalismus. Zároveň se tento mladý a na první pohled nevýrazný politik stal hlavní hnací silou, která přesvědčila federální shromáždění k tomu, aby se stal prezidentem Václav Havel a nikoli Alexander Dubček. Kdo byl Marián Čalfa a co se s ním stalo po odchodu z politiky?

Alexander Dubček byl nezvykle usměvavý politik, jehož život se v noci z 20. na 21. srpna 1968 obrátil naruby.

Život Alexandra Dubčeka je příběhem smělých nadějí i hořkých zklamání. Byl populární tváří pražského jara, velkým poraženým okupace ze srpna 1968, faktickým spolupachatelem násilí na demonstrantech o rok později. Ale nejen to. Muž s pověstí ustrašeného naivky, od jehož narození uplynulo přesně 100 let, taky bojoval ve Slovenském národním povstání, později studoval s Gorbačovem. O jeho pestrém osudu vypráví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historik Milan Bárta.

Praha, nebo Bratislava? Zatím není jasné, kde bude místo posledního odpočinku československé hudební legendy Mekyho Žbirky. Ačkoliv hudebník zemřel nečekaně 10. listopadu na zápal plic, svůj pohřeb si naplánoval. O tom, kde budou uloženy jeho ostatky, rozhodne rodina.

Na Slovensku se vzpomínka na 17. listopad po 32 letech vymknula ze zajetých zvyklostí. Ještě více než před rokem, kdy během nouzového stavu došlo k živelným, místy až násilným protestům, kterých se zúčastnilo do 15 tisíc lidí.

Tajný agent MacGyver si poradí v každé situaci a se vším. Odvaha, všestrannost a talent poradit si s každým problémem, a to ať je jakkoliv složitý či nebezpečný. Premiéru měla první epizoda již před šestatřiceti lety a celkem bylo natočeno 7 sérií.

Jaké vzpomínky měli v roce 1989 studenti gymnázia Jindřich Šídlo a tehdejší disident Jan Dobrovský? A co svědčilo krátce před listopadem 1989 o erozi režimu? K podcastu Paměti národa jsme pozvali studenty pražských gymnázií.

Neznámý život Gustáva Husáka z pera 'Husákova dítěte' – při příležitosti čtvrtečního 30. výročí exprezidentovy smrti. (Autor textu děkuje genealogu Zdeňku Hornerovi a historiku Michalu Macháčkovi za jejich četné inspirace.)

Neznámý život Gustáva Husáka z pera 'Husákova dítěte' – při příležitosti čtvrtečního 30. výročí exprezidentovy smrti.

Páteční večer bude na obrazovkách TV Nova patřit přímému přenosu vyhlášení ankety Český slavík 21, který tradičně rozdmýchá debatu o tom, zda ten či onen zpěvák je opravdu nejlepší, nebo jenom populární. Naposledy se vyhlašovala v listopadu 2017, a tak je letošní pořadí očekáváno s velkým napětím.

Slovenská policie zadržela během středečních protestů v Bratislavě devět lidí. Před úřadem vlády byli zraněni i dva policisté, jeden státní a jeden městský, když kolem půl sedmé večer hodil jeden z demonstrantů mezi policisty chránící budovu dýmovnici. Oba museli být ošetřeni.

Třikrát byl vyloučen ze stejné strany, přes devět let strávil ve vězení a 14 let byl prezidentem. Poslední komunistický prezident Československa z let 1975-1989 Gustáv Husák byl rozporuplnou osobností s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek a posléze hlavním představitelem tvrdé linie téhož totalitního režimu. Politik, který stál v čele země v posledních desetiletích komunistické…

Během protestů také dva policisté utrpěli zranění. Informovaly o tom slovenské zpravodajské servery.

Podnikatel, hudebník a politik Michael Kocáb (67) v revolučních časech po 17. listopadu 1989 pomáhal s tím, aby komunisté předali moc Občanskému fóru. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz Kocáb vysvětlil, proč nešlo, aby demokratickým prezidentem se stal Alexander Dubček (†70), proč bylo nutné preferovat Václava Havla (†75). Kocáb také promluvil o tom, jak 17. listopad vnímá v souvislosti s premiérem Andrejem Babišem (67), který se stále nedokázal vyrovnat s minulostí agenta StB.