Alexander Dubček

Alexander Dubček se v roce 1968 stal symbolem socialismu s lidskou tváří. Milovali ho umělci, ale také obyčejní lidé. Uvolněné poměry, které se vzdalovaly diktátu ze strany Sovětského svazu, byly tvrdě umlčeny v srpnu téhož roku. Jak probíhal jeho následný politický úpadek? A proč se vlastně nikdy nestal prezidentem?

9. březen je 68. den roku 2033, do jehož konce zbývá 297 dní. Svátek slaví Františka, Rebeka a Radúz. V Československu začalo před 55 lety takzvané Pražské jaro, tedy politika změn a demokratizace, k níž se přihlásil nový první tajemník ÚV KSČ Alexandr Dubček. Jaké události jsme pro vás vybrali? A komu můžeme popřát k…

Gustáv Husák zemřel v Bratislavě dva roky po listopadové revoluci. Ze státníka se stal polozapomenutý stařec stíhaný chorobami.

Marián Čalfa byl prvním premiérem v polistopadové vládě, která byla mostem k přechodu k demokracii a výměně socialismu za kapitalismus. Zároveň se tento mladý a na první pohled nevýrazný politik stal hlavní hnací silou, která přesvědčila federální shromáždění k tomu, aby se stal prezidentem Václav Havel, a nikoliv Alexander Dubček. Kdo byl Marián Čalfa a co se s ním stalo po odchodu z politiky?

Exprezident Václav Klaus už se vzpamatoval z šoku, do kterého ho uvedla ruská invaze na Ukrajinu. Ve stylu Alexandra Dubčeka zalitoval, že tohle provedli právě jemu, který se tak snažil tady ...

Herec Jan Werich byl ikonou prvorepublikového divadla, ale poválečný režim měl nejen s ním, ale hlavně s jeho názory velký problém. A to i přesto, že jeho dvoudílná historická komedie Císařův pekař a Pekařův císař jednoznačně podporovala komunistické myšlenky. Souhlas s dokumentem Dva tisíce slov ale později umělec vyvážil podpisem Anticharty. Dobrovolně, vědomě, nebo omylem?

Moskevský protokol z 27. srpna 1968 byl československým reformním komunistům vnucen Sověty a znamenal počátek konce obrodného procesu v Československu.

Přímá volba přitahuje egokandidáty a populisty, hloubí příkopy ve společnosti a celkově by bylo nejlepší vrátit se k tomu, že prezidenta volí parlament, píše pro Neovlivní.cz expert na politický marketing. Přímá volba hlavy státu tak, jak jsme si ji u nás zavedli, je prokletím a nádorem na českém ústavním uspořádání. Přitahuje egokandidáty a populisty, hloubí příkopy ve společnosti a celkově by bylo nejlepší vrátit se k tomu, že prezidenta volí parlament. A když už budeme u změn, bylo by fajn dostat prezidenta pryč z Hradu, doporučuje expert na politický marketing Petros Michopulos. Odemykáme esej ze Zimního speciálu, kde Petros Michopulos ještě před prvním…

Výčet Slováků, kteří více či méně vládli Čechům, není zrovna krátký – Milan Hodža, Viliam Široký, Jozef Lenárt, Alexander Dubček, Gustáv Husák, Andrej Babiš. A pokud bychom trochu rozvolnili pravidla výběru, našli bychom jich ještě o něco více.

Ve druhé části rozhovoru s historikem Zdeňkem Doskočilem o Alexandru Dubčekovi se budeme věnovat osudovým rokům 1968 a 1969 a také porevolučnímu epilogu působení bývalého prvního tajemníka strany po roce 1989.

„Dubček jako funkcionář nebyl naivní a ovládal umění intrik a taktizování, jinak by se nedostal do čela KSČ,“ říká historik Zdeněk Doskočil. Jaký ale byl jeho život a politická dráha před rokem 1968? A jaké souboje vedl s Gustávem Husákem už v šedesátých letech?

Třetí, poslední díl, věnovaný Vánočnímu puči v roce 1967… Po neúspěchu pokusu o záchranu prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného likvidací stranické opozice došlo generálu Janu Šejnovi, že v Československu už jej před trestním stíháním neochrání ani jeho poslanecký mandát. Rozhodl se tedy pro útěk, který vyvolal ve světě senzaci a v Československu skandál, který sestřelil prezidenta a několik ministrů.

V souvislosti s nedávným katastrofálním vystoupením Andreje Babiše před školáky, kdy neuměl odpovědět na základní, jednoduché otázky, vznikla v ČR debata o stavu českého školství.

Před pětapadesáti lety se chystalo něco, co dějiny české a československé politiky naštěstí nikdy nezažily. Zátah, který měl zajistit pokračování funkce prezidentovi a generálnímu tajemníkovi KSČ Antonínu Novotnému pozatýkáním a zneškodněním jeho odpůrců. A protože akce byla plánována na poslední týden v roce, začalo se jí říkat „Vánoční puč“.

V redakci SZ chystáme spoustu zajímavých novinek, které by vám neměly uniknout. V newsletteru Pohled šéfredaktora vám Jiří Kubík umožňuje nahlédnout do naší „kuchyně“.

Snaha o emancipaci Slováků po sametové revoluci zprvu nebyla zřetelná, ale jakmile se projevila, už se nedal vývoj zabrzdit, zhodnotil v rozhovoru pro Právo situaci před rozpadem společného státu jeden z klíčových účastníků tehdejšího politického dění Petr Kučera.

Za současných podmínek je těžké hrát v prezidentské kampani čistě a už teď třímá mnohé trumfy v rukou Babiš, píše Petros Michopulos v časopise Neovlivní.cz. Přímá volba hlavy státu tak, jak jsme si ji u nás zavedli, je prokletím a nádorem na českém ústavním uspořádání. Přitahuje egokandidáty a populisty, hloubí příkopy ve společnosti a celkově by bylo nejlepší vrátit se k tomu, že prezidenta volí parlament. A když už budeme u změn, bylo by fajn dostat prezidenta pryč z Hradu, doporučuje expert na politický marketing Petros Michopulos. Ve své eseji v Zimním speciálu Neovlivní.cz rozebírá, proč je tak těžké hrát za současných…

V den 33. výročí sametové revoluce přinášíme osobní vzpomínku šéfredaktora HATTRICKU Pavla Procházky na pátek 17. listopadu 1989 s názvem „Deset dní, které otřásly deníkem Československý sport“.  A také  vzpomínky na to, jak Ivan Hašek vyhlásil fotbalovou stávku a mluvil spolu s Václavem Havlem, Věrou Čáslavskou či Alexanderem Dubčekem z balkonu na Václavském náměstí i na to, jak  tehdejší kapitáni pražské Slavie a RH Cheb Pavel Řehák a Jaroslav Šilhavý odmítli v památných listopadových dnech nastoupit k ligovému utkání v Edenu.

Dne 1. listopadu oslavila populární zpěvačka a statečná žena významné životní jubileum – osmdesáté narozeniny. Marta Kubišová se v době vrcholné slávy v šedesátých letech, než ji komunistický režim umlčel, často objevovala na televizní obrazovce. V té době ale patřila také filmovým divákům. Nyní se blíží datum 17. listopadu, den výročí sametové revoluce, s níž je její jméno spjaté víc než s jakoukoliv jinou českou zpěvačkou.

Oblast mezi Ostravou a Karvinou se nevyznačovala pouze těžkým životem a četnými doly, ale rovněž silnou sítí spiritistů, kteří dosáhli světového věhlasu. V padesátých letech jim však začali šlapat na paty komunisté. Další díl Socialistických Akt X se bude věnovat takzvaným Radvanickým spiritistům.

Píseň Modlitba pro Martu a Kubišové neskrývaný obdiv k Alexandru Dubčekovi, to vše bylo pro totalitní úředníky v roce 1970 neúnosné. STB se potřebovala Kubišové zbavit a k tomu potřebovala záminku.

Kdo by to byl řekl, že z Marty Kubišové mohla být lékařka. Kvůli svému třídnímu původu se ale na medicínu nedostala, a tak pracovala ve sklárnách. O víkendech však zpívala s kapelou, než se tehdejší režim rozhodl zpěvačku odsunout, připomíná ŽenaAktuálně.

Před 30 lety, 7. listopadu 1992, zemřel československý politik Alexander Dubček, hlavní osobnost pražského jara 1968. Ačkoli jeho politický význam postupně upadal, i přes určité kontroverze je nejen veřejností vnímán spíše kladně - jako takový „sice komunista, ale slušný pán s milým úsměvem“. Zemřel více než dva měsíce po autonehodě, která se stala terčem různých konspirací.

Snad nejlépe připomněl osmdesáté narozeniny zpěvačky Marty Kubišové zpravodajský kanál „CNN Prima News“. Natočil s ní totiž exkluzívní rozhovor.

Legenda české populární hudby dnes slaví neuvěřitelné osmdesáté narozeniny. Její charisma, odvaha a srdce na pravém místě z ní udělaly symbol revoluce. Není tedy divu, že ji komunisté nenáviděli a dělali jí ze života peklo.

Poslední říjnový den roku 1967 se studenti strahovských kolejí rozhodli jít do ulic. Vadilo jim, že dochází k častým výpadkům elektřiny. „Chceme světlo, chceme více světla," ozývalo se v průvodu asi 2000 studentů. Státní bezpečnost na to zareagovala velmi brutálním způsobem.

Marta Kubišová chtěla studovat medicínu, ale hlásila se marně – neměla vhodný třídní původ. Dostala se k divadlu. Srpnovou okupaci pak prožila v Praze, kde její setkání s Alexandrem Dubčekem zachytily kamery. Talisman, který mu chtěla věnovat, ztratila. Později ho však našla a Dubčekovi skutečně darovala. Pro mnohé Čechy je ztělesněním člověka, který si stojí za svým, sama se za hrdinku nepovažuje: „Jsem spíš kalamitní hrdina. Ale respekt mám z lidí, kteří si drží lajnu.“

V minulém týdnu se objevily informace o tom, že by spektrum prezidentských kandidátů do lednové volby mohl doplnit bývalý ministr kultury, obrany i zahraničí a současný velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický. Ten by v případě zvolení navázal na přerušenou řadu prezidentů Havla a Klause, narozených v Praze.

Nedávno jsme si připomněli smutné výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Uvažoval vůbec někdo z československých nejvyšších politických představitelů o obraně země? A jaké byly vlastně možnosti odporu?

Pozor, skrčte nohy! vykřikl prý v poslední chvíli řidič. Pak už auto letělo mimo silnici. Tragická autonehoda významného československého a slovenského politika Alexandera Dubčeka na dálnici D1 dodnes vyvolává řadu kontroverzí, hypotéz i konspiračních teorií, včetně té o možné vraždě. Dne 1. září od ní uplynulo právě 30 let. Co o ní víme s jistotou, co si můžeme domýšlet a co lze bezpečně vyvrátit?

GLOSA. Máme 21. srpen, tedy výročí jednoho z nejtemnějších dnů naší historie. Už od dětství (bylo mi tehdy pouhých osm let) zažívám v tento den neurčitý pocit stísněnosti, poslouchám archivní pořady a písničky, v TV sleduji aktuální politické dění. Letos obzvlášť pozorně očekávám reakci Miloše Zemana, protože má ve funkci před sebou desátý a závěrečný pokus vyslovit se ke

Českoslovenští obyvatelé proti invazi protestovali veřejnými demonstracemi a dalšími nenásilnými taktikami, s hranatými železnými maringotkami se však soupeří těžce. Liberální reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka byly zrušeny a jeho nástupcem se stal Gustáv Husák. Tím začalo období normalizace.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 započala invaze vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa. Důvodem byla snaha potlačit demokratické reformy prosazované pokrokovým křídlem KSČ v čele s prvním tajemníkem ústředního výboru Alexandrem Dubčekem. Již první den si okupace vyžádala více než 60 obětí. Počet zraněných a mrtvých…

"Každý by měl znát, co znamenal rok 1968 v historii Československa. A poznat i příběh Františka Kriegela," říká představitel hlavní role Tomáš Töpfer.

Pod názvem Muž, který stál v cestě zpracoval režisér Petr Nikolaev do celovečerního filmu osud československého politika Františka Kriegela.

Viliam Šalgovič se zapsal do československých dějin jako zrádce stejného typu, jako byl Biľak. Byl nejen fanatickým komunistou, ale taky člověkem, který se za války (a možná i po ní) dopouštěl mučení. Svůj život skončil sebevraždou, nezanechal žádný dopis na rozloučenou.

Dosud největší letošní sálová dražba mincí, bankovek a dalších vzácných numismatických materiálů, která proběhla minulý pátek, zaznamenala úspěch nad očekávání. Nejvzácnější minci s motivem Albrechta z Valdštejna si novopečený majitel odnesl za 10,5 milionů korun. Aukci pořádal největší, česko-slovenský, aukční dům s numismatikou – Macho & Chlapovič.

Aukce mincí, bankovek a dalších vzácných numismatických materiálů, která se konala v pátek v Praze, vynesla dohromady 154 milionů korun. Vydražilo se 518 položek. Nejcennější z nich byl desetidukát Albrechta z Valdštejna, který nový majitel získal za 10,5 milionu korun včetně aukční přirážky. Informoval o tom aukční dům Macho & Chlapovič, který akci pořádal. Celkový výtěžek aukce překonal očekávání organizátorů o 34 milionů korun.

Za rekordní částku se prodala desetikoruna z roku 1993 na páteční dražbě aukčního domu Macho & Chlapovič. Vysoko se vyšplhaly i jiné mince a bankovky. Desetidukát z roku 1631 pokořil desetimilionovou hranici.

Pražská panoramata od Juliana Andersona, který učil na Harvardu, tento týden v české premiéře zahraje Česká filharmonie.

Bomba, ta informační, expolodovala 17. dubna 2021. Předseda vlády Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček na mimořádném brífinku oznámili, že byli na základě jednoznačných důkazů bezpečnostních složek informováni o důvodném podezření o zapojení důstojníků ruské zpravodajské služby GRU do výbuchu muničních skladů a areálu Vrbětice v roce 2014. Po tomto oznámení už to u nás nebylo jako předtím.

S politologem Pavolem Struhárem z Trenčínské univerzity jsme mluvili o tom, kdo jsou účastníci protestů proti obranné dohodě, o Ficovu přibližování se fašistům i o možné vládě SMERu a extremistů.

O skutečnosti, že některá místa snad mohou přitahovat negativní energii a opakovaně tak na nich dochází k tragickým událostem, lidstvo ví již od nepaměti. Často jimi bývají kupříkladu nejen bývalá bojiště, tedy místa krvavých bitev nebo rovněž také sebevražd, ale například i takové silnice. V České republice můžeme vražedných silnic najít hned několik.

Dějiny se opakují. Putin tvrdí, že na Ukrajině potírá neonacisty. Sovětský vůdce Brežněv zase v létě roku 1968 obvinil Československo z podpory „hitlerovců“ a pokusů vydat zemi Severoatlantické alianci, proto v srpnu téhož roku poslal směrem na Prahu tanky. Stojím před nádražím v Čierne nad Tisou, kde se Brežněv v červenci 1968 setkal s československou delegací v čele s Alexandrem Dubčekem. A zároveň intenzivně myslím na Putinovo barbarství na Ukrajině. K ukrajinským hranicím to jsou necelé čtyři kilometry.

Reformní proces v Československu v roce 1968 otevřel po dlouhé době stavidla svobody, i když i ta byla samozřejmě v podmínkách mocenského monopolu KSČ omezená. Hodlal Alexander Dubček, který se dostal 5. ledna 1968 do čela KSČ, připustit opozici?

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko vzpomínce na srpen 1968. Jak to vypadalo, když do Českých Budějovic dorazily ruské tanky? Kde všude tanky stály, a jak na to reagovali lidé? S ohledem na aktuální události na Ukrajině si připomeňme, jak vypadala invaze ruských vojsk do Československa.

Vasilij Mitrochin v roce 1992 přeběhl do Velké Británie a postaral se o vynesení zřejmě nejdůležitějších informací o sovětské tajné službě.

6. únor 1951. Gustáv Husák je pozván do kanceláře generálního tajemníka Komunistické strany Slovenska Štefana Bašťovanského. Tajemník jej však nečekal. Místo něj jej v místnosti překvapili ozbrojení muži v kožených kabátech . Jeden mu zkroutí ruce za zády a spoutá jej. Husák si uvědomí hrůznost své situace.

Robert Fico, předseda opoziční strany Směr-sociální demokracie, poprvé připustil spolupráci s hnutím Republika, které v roce 2021 založili bývalí členové extremistické Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby. Republiku označil Fico za možného koaličního partnera.

Proč přímou volbu prezidenta prosazoval už začátkem devadesátých let Václav Havel? Kdo myšlenku převzal? A vrátíme se někdy k volbě parlamentem? V podcastu Paměti národa bude řeč o dobrých úmyslech i ústavním kutilství, které často podléhá náladám ve společnosti.