Alexander Dubček

PSÍ UŠI. Nevyzpytatelný osud nás tento týden zavál do prodejny značky Albert, kam jsme dříve přestali chodit kvůli ohrožení trestní sazbou za výtržnictví, případně jiné trestné činy proti zdraví či veřejnému pořádku. A vida! U samoobslužných pokladen už se neozývá ODEBERTE SI ÚČTENKU A VÁŠ NÁKUP, ale správné české SVŮJ NÁKUP. Stačil měsíc nové vlády

Komunisté se totiž tehdy rozhodli, že je potřeba oddělit prezidentskou funkci od pozice prvního tajemníka ÚV KSČ, tehdejšího nejvyššího orgánu komunistické strany. Prezidentem tedy zůstal sovětský přitakávač Antonín Novotný a do čela ÚV KSČ se dostal Alexander Dubček.

Petr Jákl starší platí za veterána mezi tuzemskými filmovými kaskadéry a judisty. Třináctinásobný mistr republiky předal pomyslnou štafetu vlastnímu synovi, s nímž však nepřestává spolupracovat, nejnověji dokončují historický velkofilm Jan Žižka.

Marián Čalfa byl prvním premiérem v polistopadové vládě, která byla mostem k přechodu k demokracii a výměně socialismu za kapitalismus. Zároveň se tento mladý a na první pohled nevýrazný politik stal hlavní hnací silou, která přesvědčila federální shromáždění k tomu, aby se stal prezidentem Václav Havel a nikoli Alexander Dubček. Kdo byl Marián Čalfa a co se s ním stalo po odchodu z politiky?

Alexander Dubček byl nezvykle usměvavý politik, jehož život se v noci z 20. na 21. srpna 1968 obrátil naruby.

Život Alexandra Dubčeka je příběhem smělých nadějí i hořkých zklamání. Byl populární tváří pražského jara, velkým poraženým okupace ze srpna 1968, faktickým spolupachatelem násilí na demonstrantech o rok později. Ale nejen to. Muž s pověstí ustrašeného naivky, od jehož narození uplynulo přesně 100 let, taky bojoval ve Slovenském národním povstání, později studoval s Gorbačovem. O jeho pestrém osudu vypráví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historik Milan Bárta.

Praha, nebo Bratislava? Zatím není jasné, kde bude místo posledního odpočinku československé hudební legendy Mekyho Žbirky. Ačkoliv hudebník zemřel nečekaně 10. listopadu na zápal plic, svůj pohřeb si naplánoval. O tom, kde budou uloženy jeho ostatky, rozhodne rodina.

Na Slovensku se vzpomínka na 17. listopad po 32 letech vymknula ze zajetých zvyklostí. Ještě více než před rokem, kdy během nouzového stavu došlo k živelným, místy až násilným protestům, kterých se zúčastnilo do 15 tisíc lidí.

Tajný agent MacGyver si poradí v každé situaci a se vším. Odvaha, všestrannost a talent poradit si s každým problémem, a to ať je jakkoliv složitý či nebezpečný. Premiéru měla první epizoda již před šestatřiceti lety a celkem bylo natočeno 7 sérií.

Jaké vzpomínky měli v roce 1989 studenti gymnázia Jindřich Šídlo a tehdejší disident Jan Dobrovský? A co svědčilo krátce před listopadem 1989 o erozi režimu? K podcastu Paměti národa jsme pozvali studenty pražských gymnázií.

Neznámý život Gustáva Husáka z pera 'Husákova dítěte' – při příležitosti čtvrtečního 30. výročí exprezidentovy smrti. (Autor textu děkuje genealogu Zdeňku Hornerovi a historiku Michalu Macháčkovi za jejich četné inspirace.)

Neznámý život Gustáva Husáka z pera 'Husákova dítěte' – při příležitosti čtvrtečního 30. výročí exprezidentovy smrti.

Páteční večer bude na obrazovkách TV Nova patřit přímému přenosu vyhlášení ankety Český slavík 21, který tradičně rozdmýchá debatu o tom, zda ten či onen zpěvák je opravdu nejlepší, nebo jenom populární. Naposledy se vyhlašovala v listopadu 2017, a tak je letošní pořadí očekáváno s velkým napětím.

Slovenská policie zadržela během středečních protestů v Bratislavě devět lidí. Před úřadem vlády byli zraněni i dva policisté, jeden státní a jeden městský, když kolem půl sedmé večer hodil jeden z demonstrantů mezi policisty chránící budovu dýmovnici. Oba museli být ošetřeni.

Třikrát byl vyloučen ze stejné strany, přes devět let strávil ve vězení a 14 let byl prezidentem. Poslední komunistický prezident Československa z let 1975-1989 Gustáv Husák byl rozporuplnou osobností s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek a posléze hlavním představitelem tvrdé linie téhož totalitního režimu. Politik, který stál v čele země v posledních desetiletích komunistické…

Během protestů také dva policisté utrpěli zranění. Informovaly o tom slovenské zpravodajské servery.

Podnikatel, hudebník a politik Michael Kocáb (67) v revolučních časech po 17. listopadu 1989 pomáhal s tím, aby komunisté předali moc Občanskému fóru. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz Kocáb vysvětlil, proč nešlo, aby demokratickým prezidentem se stal Alexander Dubček (†70), proč bylo nutné preferovat Václava Havla (†75). Kocáb také promluvil o tom, jak 17. listopad vnímá v souvislosti s premiérem Andrejem Babišem (67), který se stále nedokázal vyrovnat s minulostí agenta StB.

Karvinské gymnázium si velmi netradičně připomíná události týkající se 17. listopadu. S myšlenkou přišli sami studenti a pedagogové je ochotně podpořili.

Karvinské gymnázium si velmi netradičně připomnělo události týkající se 17. listopadu. S myšlenkou přišli sami studenti a pedagogové je ochotně podpořili.

Byla to scéna jako vystřižená z absurdního dramatu divadelní hry Václava Havla. Disident a spisovatel, potomek buržoazní rodiny, stanul v čele státu, kde vystřídal posledního komunistického prezidenta Gustava Husáka. Blesková politická akce měla ještě jednu zvláštnost. Ruku pro něj zvedla komunistická garnitura. Co slíbil a nesplnil?

Na okupanty mířila protitanková děla, z kasáren se potají odnášely zbraně, výsadkáři plánovali osvobození zajatého Dubčeka. Československo se však nakonec v srpnu 1968 proti invazi vojsk Varšavské smlouvy nebránilo. Historik Daniel Povolný v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak blízko jsme k tomu před 53 lety byli. Co by ozbrojený odpor znamenal? A jak by na něj zareagoval Západ?

21. 8. 1968 provedlo pět armád Varšavské smlouvy invazi do Československa, čímž byl udušen obrodný proces socialismu.

Je to třiapadesát let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. O událostech z této doby přetrvává podle historika Michala Stehlíka řada mýtů. Jenže vše je mnohem barvitější, upozorňuje v rozhovoru s Deníkem N náměstek ředitele Národního muzea, který se letos rozhodl podruhé kandidovat na rektora Univerzity Karlovy.

Unikátní a dosud neznámé záběry z prostějovských ulic z doby okupace v roce 1968 přináší nový celovečerní dokumentární film režiséra Jana Šikla. Premiéru bude mít zítra na filmovém festivalu v Karlových Varech, odkud zamíří do Prostějova, kde ho diváci budou moci zhlédnout ve středu v kině Metro.

Podcast Přepište dějiny se tentokrát věnuje oblíbeným mýtům ohledně okupace Československa. Třeba tvrzení, že vpád vojsk Varšavské smlouvy byl v zásadě nečekaný.

S Michalem Kocábem o tom, proč si koncertem připomínáme odchod sovětských okupačních vojsk před třiceti lety a jak jsme měli historické štěstí, že jsme z východního sevření unikli.

Jozip Tito se rozhodl ukázat Sovětskému svazu záda a překvapivě mu to vyšlo. Jeho socialistický režim zvolil nezávislou cestu a ve Stalinově žebříčku nepřátel byl na prvním místě. Dodnes v zemích bývalé Jugoslávie je vnímán velmi kladně a i Československo má na tohoto partyzánského hrdinu svou významnou vzpomínku.

První úsek nejstarší české dálnice byl otevřen před padesáti lety. Nyní D1 prochází rozsáhlou rekonstrukcí, aby stačila stále narůstající automobilové dopravě.

Druhý nejstarší výrobce nákladních vozů na světě s bohatou historií zřizuje dceřinou společnost Tatra Defence Slovakia v Trenčíne, a to v pronajatých prostorách patřících Ministerstvu obrany Slovenské republiky. Bude tam vyrábět podvozky, kabiny a některé typy nástaveb na vozidla značky Tatra. Tradiční česká automobilka Tatra Trucks spojená s holdingem Czechoslovak Group (CSG) se tak vrací na Slovensko.

Tradiční česká automobilka Tatra Trucks spojená s holdingem Czechoslovak Group (CSG) se vrací na Slovensko. Druhý historicky nejstarší výrobce nákladních vozů na světě s bohatou historii zřizuje svou dceřinou společnost Tatra Defence Slovakia v Trenčíne, v pronajatých prostorách patřících Ministerstvu obrany Slovenské republiky. Tam bude vyrábět podvozky, kabiny a některé typy nástaveb na vozidla značky Tatra.

Tradiční česká automobilka Tatra Trucks spojená s holdingem Czechoslovak Group (CSG) se vrací na Slovensko.

Byla to scéna jako vystřižená z absurdního dramatu divadelní hry Václava Havla. Disident a spisovatel, potomek buržoazní rodiny, stanul v čele státu, kde vystřídal posledního komunistického prezidenta Gustava Husáka. Blesková politická akce měla ještě jednu zvláštnost. Ruku pro něj zvedla komunistická garnitura. Podruhé to však 5. července 1990 byli svobodně zvolení zástupci lidu.

Skřivánci na niti jsou děsivou vzpomínkou na dvě smutná období 20. století. Odehrávají se v 50. letech, kdy komunisté doslova odklízeli intelektuální elitu národa na skládku.

Po dalším siláckém vystoupení vicepremiéra vlády Jana Hamáčka se nabízí zajímavá paralela.

Kniha Vladimíra Birguse a Pavla Scheuflera Česká fotografie v datech 1839–2019 (Grada, 384 stran, 599 Kč) mapuje osudy vzniku a vývoje fotografie na našem území. I když název mluví výhradně o českých reáliích, je jasné, že oba autoři, kteří patří k našim významným tvůrcům, historikům i kurátorům, nemohli opomenout ani události doby Rakouska-Uherska nebo Československa.

Ve 20. letech se více než 1300 Čechoslováků vydalo za komunistickou propagandou vyvolaným snem do Kyrgyzstánu. Čekaly je vyprahlá step, nedostatek potravin a epidemie.

Alexander Dubček se v roce 1968 stal symbolem socialismu s lidskou tváří. Milovali ho umělci, ale také obyčejné lidé.

Byla to scéna jako vystřižená z absurdního dramatu divadelní hry Václava Havla. Disident a spisovatel, potomek buržoazní rodiny, stanul v čele státu, kde vystřídal posledního komunistického prezidenta Gustava Husáka. Blesková politická akce měla ještě jednu zvláštnost. Ruku pro něj zvedla komunistická garnitura…

Evropská unie by měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku, kde jsou lidé stále popravováni a zavíráni za své názory. Prohlásila to dnes jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která v Evropském parlamentu převzala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Zástupci unijních zemí se ve stejný den shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem.

Komunisté museli mezi roky 1970 a 1989 prokázat, že se dovedou ohnout až pod podrážky svých bot. Přesto dnes vedou Česko. Neměli bychom být už dál?

Marián Čalfa byl prvním premiérem v polistopadové vládě, která byla mostem k přechodu k demokracii a výměně socialismu za kapitalismus. Zároveň se tento mladý a na první pohled nevýrazný politik stal hlavní hnací silou, která přesvědčila federální shromáždění k tomu, aby se stal prezidentem Václav Havel a nikoli Alexander Dubček. Kdo byl Marián Čalfa a co se s ním stalo po odchodu z politiky?

Mnoho komunistů si v roce 1989 nepřipustilo, že jim zvoní hrana. To ale rozhodně nebyl případ slovenského právníka Mariána Čalfy (74). Ten v osudovém roce rychle pochopil situaci a neváhal sednout k jednacímu stolu s třídním arcinepřítelem Václavem Havlem. Výsledkem bylo poklidné předání moci do rukou slavného disidenta. Čalfa se tak stal nepopiratelně jednou z nejvýraznějších osobností 17. listopadu.

SM přináší rozhovor s historikem a ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR prof. Miroslavem Vaňkem na téma událostí 17. listopadu 1989, od nichž uběhne letos 31 let. Jaké mělo tehdy komunistické vedení v čele s Milošem Jakešem představy o dalším vývoji? A plánovalo užít v kritické okamžiky sílu? O těchto a dalších otázkách více v našem rozhovoru.

Ve slovenském projektu si sovětského vůdce Brežněva zahraje Gérard Depardie.

„Zdálo se, že vlak zastavil uprostřed ničeho. Nebyla tam ani staniční budova, jen několik nízkých chatrčí a okolo nich holá step. Později jsem často slýchal opakovat čísi sklíčený komentář: Tak tady jsme na konci světa,“ říká v pamětech Alexander Dubček, člen komuny Interhelpo, kterou v sovětské Kirgizii vybudovali českoslovenští komunisté ve 20. letech.

„Zdálo se, že vlak zastavil uprostřed ničeho. Nebyla tam ani staniční budova, jen několik nízkých chatrčí a okolo nich holá step. Později jsem často slýchal opakovat čísi sklíčený komentář: Tak tady jsme na konci světa,“ říká v pamětech Alexander Dubček, člen komuny Interhelpo, kterou v sovětské Kirgizii vybudovali českoslovenští komunisté ve 20. letech.

"Chceme světlo!" Tak znělo heslo studentů, kteří 31. října 1967 vyrazili z kolejí na Strahově do centra města na protest proti výpadkům elektřiny, kvůli nimž na kolejích mrzli a žili po tmě. Protest, který na Malé straně brutálně potlačila SNB, a kterýžto zásah příslušníků pak pomláceným studentům jel osobně vysvětlovat tajemník městského výboru KSČ Martin Vaculík. Ale nevysvětlil nic.

Byl Alexandr Dubček národní hrdina, nebo oběť zvůle svých soudruhů? Z jeho postupu vzhůru se brzy stal strmý pád a léta prožitá v ústraní. Co mohlo za ztrátu jeho postavení?

Filmový projekt s názvem Dubček - lidská tvář s podtitulem Svobodu, nebo smrt tvůrci změnili na desetidílný televizní seriál. Scénář prvních pěti částí je již hotový. Práce na projektu by měly být hotové do roku 2024, informoval slovenský producent filmu Andrej Antonio Leca.

Filmový projekt s názvem Dubček - lidská tvář s podtitulem Svobodu nebo smrt tvůrci změnili na desetidílný televizní seriál. Scénář prvních pěti částí je již hotový. Práce na projektu by měly být hotové do roku 2024.

V srpnu roku 1968 byly ukončeny všechny naděje na lepší a svobodnější zítřky. Československo, které se nadšeně nadechovalo k uvolněným kulturním i politickým poměrům, dostalo brutální vzkaz ze Sovětského svazu. 750 tisíc cizích vojáků obrátilo kormidlo našich dějin zpět do hlouby východní poslušnosti.

Před 52 let v noci z 20. na 21. srpna překročily hranice tehdejšího Československa vojska pěti států Varšavské smlouvy. Invaze ukončila pokus vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří” a na další dvě desetiletí ovlivnila život v Československu.

Invaze ,,spojeneckých" armád Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem byla vyvrcholením společenských a ekonomických procesů, které začaly již mnohem dříve. SSSR se obával, aby se reformní vlna nepřelila také do dalších satelitů, což by mohlo v krajním případě podle sovětských nejvyšších politických představitelů obnovit demokratické pořádky před převzetím moci komunisty v těchto zemích a odříznout SSSR od mocenského rozhodování a vměšování.

Toho dne Pražany vzbudil hřmot, který dlouho neslyšeli, řada z nich vůbec nikdy. Místo zpěvu ptáků se nad hlavním městem rozléhal hluk letadlových motorů a zdejší kočičí hlavy pomalu devastovaly především ruské tanky. 21. srpna 1968 v 5 hodin ráno obklíčila vojska zemí Varšavské smlouvy hlavní město Československa a v následujících hodinách jej pomalu obsadila. Místní se ale nechtěli vzdát jen tak, což vyvrcholilo dnes legendárním bojem o rozhlas.

Režisér Laco Halama natočil v roce 2018 historické drama Dubček. Vypráví o životě Alexandra Dubčeka, který zosobňuje socialismus s lidskou tváří. Ve filmu rekapituluje svůj život při cestě z Bratislavy do Prahy.