Anežka Hrůzová

Vladimír Šťastný každého znal, o všem něco zajímavého věděl a báječně vyprávěl. Dělal ve Víru vodníka a Janu Masarykovi půjčil dámské plavky.

Na přelomu 19. a 20. století byla v okolí Polné přepadávána děvčata. Smrt Anežky Hrůzové dodnes nikdo neobjasnil, odsouzený Hilsner byl zřejmě nevinný a svědci zmanipulováni.

Vražda mladé dívky se stala antisemitským tažením, kde nešlo o hledání skutečného viníka. Do věci se vložil i Masaryk. Proces byl označen jako hilsneriáda.

Před 126 lety začal 12. září proces s židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem, obviněným z rituální vraždy. Kauza rozdělila českou společnost a ukázala odvahu T. G. Masaryka.

Leopold Hilsner. Známé jméno, které bývá spojováno s vraždou devatenáctileté švadleny Anežky Hrůzové. Ta se stala v roce 1899 na cestě mezi Polnou a Malou Věžnicí. A právě ve zmiňované Polné se žid Hilsner 10. srpna 1876 narodil. Do vězení tak šel po soudním procesu ve svých 23 letech. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

Devatenáctiletá Anežka Hrůzová z Věžničky u Polné odešla 29.3.1899 po odpolední směně pěšinou přes les Březina domů – a už se nevrátila. Po třech dnech ji našli místní školáci na malém paloučku u okraje lesa: její mrtvola ležela skrytá mezi smrčky.

Pavel Novotný jde na tři měsíce do vězení. Mezi velké státníky ho to ale neřadí.

Nejen Polnou u Jihlavy před 126 lety otřásla tragická událost, během níž zemřela teprve devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová. Ta měla být zavražděná Židem Leopoldem Hilsnerem. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se podle jeho jména nazývá hilsneriáda.

Bude to přesně 126 let od nikdy nevyřešené vraždy Anežky Hrůzové z Polné na Vysočině. Z činu byl obviněn mladík židovského původu Leopold Hilsner a celá záležitost se stala největší antisemitskou kauzou u nás, aniž by byl pravý vrah někdy vypátrán.

Před 126 lety otřásla českým národem brutální vražda mladé švadleny Anežky Hrůzové v lese u Polné. Odsouzen byl židovský mladík Leopold Hilsner, ačkoliv důkazy chyběly. Co se skutečně odehrálo na lesní pěšině onoho osudného dne?

Světem obchází strašidlo, abych tak lehce parafrázoval jednoho slavného fousatce. Komunismus, který měl na mysli, byl vystřídán jedním z těch nejstarších, pravda, ve zcela novém hábitu.

Překladatelka a prozaička, která neúnavně sbližovala utiskovanou českou literaturu s německou, zapojila se do mezinárodního ženského hnutí a přežila koncentrační tábor. Připomeňte si spolu s námi 28. října, v den, kdy se rozdávají státní vyznamenání, příběh osobnosti, která to nejvyšší ocenění získala jako vůbec první žena. Prvenství jí zůstalo až do roku 1990.

Při hodnocení první republiky se často zmiňuje vícenárodnostní podstata a to, že byla přitom vůči menšinám nejspravedlivější z celé okolní Evropy. Oficiální postoj je ale jedna věc, realita věc druhá.

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly. Vyplývá to z rozhodnutí VSZ v Olomouci, které má ČTK k dispozici.

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude.…

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly.

Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl.

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl.

Dnešní bulvární plátky jako Blesk nebo Aha! nám mohou připadat jako přehnané a senzacechtivé, ale ve srovnání s tím, co se psalo za první republiky, jsou téměř cudné.

Článek pojednává o jedné doposud opomíjené verzi tragédie v Polné.

Kauzu vraždy Anežky Hrůzové starou 125 let jihlavské státní zastupitelství opět odmítlo otevřít. Uvedla to na webu Česká televize (ČT). Podle státního zástupce Jana Fichtnera se v případu neobjevily žádné nové informace. Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolilo znovuotevření kauzy už loni v červnu. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci pak ale nařídilo jihlavským žalobcům znovu prověřit podnět k přezkoumání rozsudku, podle kterého byl vrahem židovský mladík Leopold Hilsner. Vražda Hrůzové v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899, a následný proces s Hilsnerem vedly k zesílení protižidovských nálad na českém území.

Vražda Anežky Hrůzové v Polné z roku 1899 se znovu otevírat nebude. Státní zástupce z Krajského státního zastupitelství v Jihlavě Jan Fichtner návrh na obnovu řízení nepodá. Uvedl to na dotaz České televize. Podle něj se neobjevily žádné nové skutečnosti, které by znovuotevření případu odůvodňovaly. Židovský mladík Leopold Hilsner byl odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. Vražda v Polné stála na začátku takzvané hilsneriády.

ROZHOVOR / V příběhu popravených sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí zůstává pořád otázkou, kde vlastně skončilo jedenáct lebek, které byly dlouho vystaveny na Staroměstské mostecké věž…

Dnes si připomínáme vraždu Anežky Hrůzové, tehdy devatenáctileté švadleny, která se stala 29. března 1899 poblíž Polné u Jihlavy, tedy před 125 lety. Z ní byl v nestandardním procesu odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

Na ten den žena starosty vesničky Věžnička na Vysočině, Johana Vomelová, určitě nikdy nezapomněla. Psal se 29. březen roku 1899 o ona se zrovna vracela z nákupu, když tu se před ní zjevil asi třicetiletý muž silné postavy. Musel vyběhnout z nedalekého lesa Březina. Všimla si, že v ruce drží půlku oloupané dřevěné hole...

"Nikdy nebyla větší šance případ otevřít." Novinář Jaroslav Mareš zná možné pachatele 125 let staré vraždy, která otřásla českými dějinami.

Badatelé objevili nové informace, které tehdejší vyšetřovatelé přehlédli. Podaří se po tolika letech Hilsnerovo jméno očistit?

Jaroslav Mareš je reportér, badatel, spisovatel. Na pultech knihkupectví se v příštích dnech objeví jeho nová kniha Největší záhady zločinu. „Když se do toho člověk ponoří, snaží se odstranit legendy a zbude tam malý zbyteček – racionální jádro, něco, co se skutečně stalo, a nevíme, jak to bylo. Pokoušet se to pospojovat, aby to dávalo smysl, to je úžasná práce, hrozně mě to baví,“ popisuje svou práci se záhadami Jaroslav Mareš.

HISTORIE / Československé republice ještě není ani deset let a Izrael je teprve pouhým snem, když v roce 1927 přijíždí prezident Tomáš Garrigue Masaryk do Palestiny, tehdejšího mandátního území Velké…

V případu více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti, se objevily nové informace. Vyplynuly ze dvou podnětů, které Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci obdrželo v souvislosti s přezkumem zamítnuté obnovy řízení ze strany jihlavských žalobců, uvedl dnes na stránkách VSZ Olomouc náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš. Podnět na přezkoumání rozsudku bude muset na pokyn VSZ Olomouc znovu prověřit Krajské státní zastupitelství v Jihlavě.

Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Dušková nařídila, aby zastupitelství v Jihlavě znovu prověřilo podnět k obnově řízení v kauze Leopolda Hilsnera. Ten byl v roce 1899 odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové, což vyvolalo největší vlnu antisemitismu na českém území. Původní žádost o obnovu procesu, kterou v červnu podal advokát Lubomír Müller, odložilo krajské zastupitelství v Jihlavě jako nedůvodnou.

Pražská Filozofická fakulta tvrdí, že za odchodem dvou akademiků jsou čistě ekonomické důvody. Ti si však nucený odchod spojují s tím, že upozornili na spolupráci svého kolegy se soudně potrestaným antisemitou.

Vraždy mají schopnost rezonovat v čase a prostoru a některé případy si uchovávají svůj temný půvab a záhadnost po mnoho desetiletí. Jedním z takových případů je i příběh Leopolda Hilsnera. Žida, který byl před 124 lety obviněn z vraždy mladé dívky.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) neobnoví proces s Leopoldem Hilsnerem, který byl před více než 120 lety odsouzen za vraždy v Polné, sdělila pro iROZHLAS.cz mluvčí jeho úřadu. O Hilsnerovu rehabilitaci usiluje advokát Lubomír Müller spolu s vnukem Hilsnerova opatrovníka Charlesem Hellerem, kteří se na Blažka obrátili. Ten ale k obnově procesu nevidí důvod.

Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolí nové přezkoumání více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti, řekl státní zástupce Jan Fichtner. O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller.

Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolí nové přezkoumání více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. ČTK to dnes řekl státní zástupce Jan Fichtner. O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller. Svůj podnět opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny. Zda bude na vrchním státním zastupitelství žádat o přezkum rozhodnutí, se advokát rozhodne až po prostudování odůvodnění. Řekl to dnes ČTK.

V lese Březina 29. března 1899 před šestou večer někdo zavraždil Anežku Hrůzovou. Důkazy ve spisu ukazují, že Anežka zemřela později, nezemřela v lese a že ji zavraždil někdo jiný. O pár dní později byl kvůli podezření z vraždy zatčen Leopold Hilsner, který podle mínění místních spáchal rituální vraždu se dvěma kumpány. Přestože proti Hilsnerovi nebyl jediný přímý důkaz a nepřímé se navzájem vylučovaly, dostal židovský pobuda trest smrti oběšením. Případ vyvolal obrovskou vlnu protižidovské hysterie. Podrobnosti obsažené v několikatisícistránkovém spisu ale ukazují na skutečného pachatele. Podle závěru soudu stihnul Hilsner za deset minut dojít tři kilometry z Polné na vrch Březina a na místo činu a vyrobit si hůl. Za čtvrt hodiny potom měl zavraždit Anežku Hrůzovou, převléct se do jiných šatů, zbavit se původních a vrátit se do Polné. Ani jedno není možné fyzicky stihnout. O důkazech, potvrzujících Hilsnerovu nevinu, pojednává první část materiálu. Neznámý na místě nálezu Několik svědků přitom vypovědělo o jakémsi podivném muži s pronikavým pohledem, který se v lese v posledních dnech před zmizením Anežky potloukal. Popsali ho shodně a shodně vyloučili, že by to mohl být Hilsner. Hajný Mischinger našel v lese místo, kde si neznámý uřízl hůl, která se potom našla se stopami od krve na místě nálezu Anežčina těla. Vrahem tedy mohl být onen podivný muž v šedých šatech s pronikavým pohledem. Jedním z tehdejších kandidátů na neznámého byl pražský kožešník Karel Janda a nějaký čas kvůli podezření z vraždy Hrůzové dokonce strávil ve vyšetřovací vazbě. K Polné má vztah – je vdovec a jeho žena je pohřbena v Polné. Ve městě se zdržoval od 8. března do 4. dubna. Po návratu z Polné se chová pomateně a je hospitalizován v ústavu pro choromyslné. Když ho v ústavu navštěvuje komisař Olič, svěřuje se mu, že blázní od chvíle, kdy spatřil tělo mrtvé Anežky. Na kalhotách […]

Vražda, která vyvolala vlnu hysterie a nenávisti u nás i po celé Evropě. Dochovaný spis obsahuje stopy skutečného vraha. Je škaredá středa, 29. března 1899 a čtvrt na šest večer. V městečku Polná na Vysočině se v krejčovské dílně Blandiny Prchalové loučí devatenáctiletá Anežka Hrůzová. Dnes má hotovo a jde domů, do Malé Věžnice. Z dílny na okraji židovského města odchází Jungmannovou ulicí s Annou Kocmanovou. Na křižovatce s ulicí k Žabokrtům, kde tehdy Polná končí, se děvčata rozdělují. Anežku u posledních domů vidí ještě Petr Horáček, když se na okamžik zastavuje, aby si upravila tkaničku. Je půl šesté večer. Anežka pokračuje kolem božích muk, do kopce k lesu Březina, za kterým je Malá Věžnice, dnes Věžnička. O dva dny později, na velký pátek přichází Anežčina matka na četnickou stanici nahlásit, že Anežku pohřešuje. Strážmistru Klenovci není divné, že Anežčina matka nepřišla už včera ráno. Vždyť přece Anežka nikdy nenocovala mimo domov. Hrůzný nález V sobotu kolem deváté hodiny ráno jeden z hledajících Anežku nachází. Leží zavražděna na počátku lesu Březina, pár metrů od cesty. Její tělo leží na břiše, nohy má pokrčené v kolenou. Vlasy na hlavě jsou zkrvavené, na krku známky škrcení a velká řezná rána. Kousek od těla je malá krevní kaluž asi 20 x 30 cm. Část Anežčiných věcí zmizela, část je rozvěšena po stromcích nedaleko, pachatel tu naopak zanechal čerstvě uřezanou a oloupanou hůl. Než strážmistr Klenovec zjedná pořádek, dychtivá zvědavci mnoho stop pošlapou. Když Anežku obracejí, ukazuje se rozsáhlá řezná rána na krku a kdosi z přítomných vykřikuje, že byla podkošerována. Připomíná tím stovky let starou a mnohokrát vyvrácenou pověru, že Židé potřebují o Velikonocích k přípravě tradičních pokrmů křesťanskou krev. Rozjíždí se soukolí, ve kterém uvízne Leopold Hilsner, židovský pobuda z Polné, tulák a nepříliš inteligentní výrostek na okraji společnosti. Leopold Hilsner je neuctivý při domovní prohlídce, […]

Režisér Viktor Polesný má za sebou celou řadu dobrých i méně dobrých projektů, ale tentokrát se předvedl v tom nejlepším světle. Kromě uznávaných herců si pochvalu diváků vysloužil i Karel Heřmánek ml., který ztvárnil roli Leopolda Hilsnera.

Nedotknutelná osobnost prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka byla v minulosti terčem tvrdých a nemilosrdných útoků. Jak se český národ postavil muži, kterého následně tak zbožně uctíval?

Vražda křesťanské mladé dívky v obci Polná na Vysočině spustila před 124 lety obrovskou lavinu antisemitismu. Po násilné smrti Anežky Hrůzové odstartovala tzv. hilsneriáda, éra nenávisti vůči Židům. Proti nespravedlivému procesu tehdy vystoupil i Tomáš Garrigue Masaryk. Dodnes na místě činu stojí pomníček, informuje Česká televize.

Nejen Polnou u Jihlavy před 124 lety otřásla tragická událost, během níž zemřela teprve devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová. Ta měla být zavražděná Židem Leopoldem Hilsnerem. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se podle jeho jména nazývá hilsneriáda.

Vražda devatenáctileté Anežky Hrůzové, ke které došlo 29. března 1899, vyvolala v mnoha lidech strach a paniku. Způsob provedení byl tak brutální, že se téměř okamžitě začalo hovořit o rituální vraždě. Za tento čin byl ve velmi nestandardním procesu odsouzen Žid Leopold Hilsner.

Jihlavská pobočka krajského státního zastupitelství obdržela podnět směřující k povolení obnovy řízení ve věci vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899.

Dodnes jde o jeden z nejznámějších pochybně rozhodnutých případů moderní justice na území České republiky. Leopold Hilsner nebyl přesvědčivě usvědčen z žádného trestného činu, avšak na nátlak antisemitsky naladěné veřejnosti byl odsouzen k smrti. Do fanatické protižidovské kampaně nakonec zasáhli budoucí prezident Masaryk i sám císař František Josef I.

Proces s židovským nedoučeným ševcem je dodnes ukázkovým příkladem toho, jak zhoubně může veřejné mínění ovlivnit strach.

S titulem, ale bez haléře v kapse, odpůrci se množili jako houby po dešti. Svoboda slova nevoněla klerikálům, kvůli sporu s Palackým se stal vlastizrádcem. A pak se ještě navíc začal zastávat Židů. (Pokračování ze středy 26. října)

Leopold Hilsner. Známé jméno, které bývá spojováno s vraždou devatenáctileté švadleny Anežky Hrůzové. Ta se stala v roce 1899 na cestě mezi Polnou a Malou Věžnicí. A právě ve zmiňované Polné se žid Hilsner 10. srpna 1876 narodil. Do vězení tak šel po soudním procesu ve svých 23 letech. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

Falešné zprávy nejsou vymožeností moderní doby, byly tu vždy. Pravda lidi nikdy nevzrušovala tolik jako skandál, byť vylhaný.

Dnes si připomínáme vraždu Anežky Hrůzové, tehdy devatenáctileté švadleny, která se stala 29. března 1899 poblíž Polné u Jihlavy, tedy před 123 lety. Z ní byl v nestandardním procesu odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

S čínskou organizací podezřelou ze špionáže spolupracuje i hlava programu, který na prestižní instituci zkoumá i Čínu. Nyní akademik o post přijde.

O obnovu případu Leopolda Hilsnera, odsouzeného za dvě vraždy, usiluje advokát Lubomír Müller. Jeho snaha nyní definitivně narazila.

Brutální vražda Anežky Hrůzové, která se odehrála 29. března 1899 v Polné, šokovala celou zem. Z vraždy byl obviněn a při procesu označované jako Hilsneriáda následně odsouzen Žid Leopold Hilsner. Byl ale skutečně vinen? Článek z roku 1907 vám ukáže snahu dokázat jeho nevinu.

Když se 29. března 1899 v lesíku nedaleko Polné, chudém městečku na Vysočině s poměrně početnou židovskou komunitou, seběhli lidé k tělu devatenáctileté Anežky Hrůzové, bylo už pozdě. Jak vypadalo místo nálezu a proč dav „zvolil" vrahem právě muže židovského původu Leopolda Hilsnera?

Konec 19. století bývá považován za poklidnou dobu. Přinejmenším z hlediska Židů ale takovou nebyla. Právě tehdy došlo k zesílení protižidovských nálad, které eskalovaly celonárodní aférou Leopolda Hilsnera v roce 1899. Předcházel jí méně známý, zato v mezích rozumu řešený případ v Kolíně v roce 1893.