Anne Hidalgo

Většina Francouzů se v průzkumu vyslovila pro to, aby ruští sportovci mohli navzdory pokračující válce na Ukrajině startovat na olympijských hrách 2024 v Paříži. Podle agentury SID bylo v reprezentativním průzkumu začátkem března 72 procent dotázaných pro účast Rusů, 27 bylo proti.

Většina Francouzů se v průzkumu vyslovila pro to, aby ruští sportovci mohli navzdory pokračující válce na Ukrajině startovat na olympijských hrách 2024 v Paříži. Podle agentury SID bylo v reprezentativním průzkumu začátkem března 72 procent dotázaných pro účast Rusů, 27 bylo proti.

Většina Francouzů se v průzkumu vyslovila pro to, aby ruští sportovci mohli navzdory pokračující válce na Ukrajině startovat na olympijských hrách 2024 v Paříži. Podle agentury SID bylo v reprezentativním průzkumu začátkem března 72 procent dotázaných pro účast Rusů, 27 bylo proti.

Francouzské odbory svolaly na čtvrtek zaměstnance už k páté stávce proti důchodové reformě, která se projednává v parlamentu. V případě jejího přijetí by se pro většinu Francouzů posunula hranice odchodu do penze ze 62 na 64 let. Účast by měla být nižší než na předchozí demonstraci, na kterou přišlo téměř milion lidí.

Tlak na Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se stupňuje. Proti startu sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách v Paříži v příštím roce už je také starostka francouzské metropole Anne Hidalgová. Ta přitom ještě koncem ledna proti snaze MOV dostat na olympiádu sportovce ze zemí agresorů nevystupovala.

Změny v oblasti migrace, které představila francouzská vláda, vyvolávají odpor na levici i pravici. Kritici z řad lékařů se pak bojí, že nový francouzský zákon jen prohloubí odliv mozků z Afriky, kterým už teď některé části trpí.

Přes milion lidí vyšlo ve Francii do ulic, aby řekly „ne“ plánované důchodové reformě. Ta by znamenala zvýšení věku odchodu do důchodu na 64 let.

Ukrajina pohrozila bojkotem olympijských her 2024 v Paříži, pokud na ně Mezinárodní olympijský výbor pozve sportovce z Ruska a Běloruska.

Starostka Anne Hidalgová se kloní k zákazu elektrokoloběžek, bude ale respektovat rozhodnutí občanů v referendu.

Pařížský gigant PSG by se mohl takřka po padesáti letech stěhovat z Parku princů. Vedení klubu chtělo legendární stadion odkoupit od města, to ale prodej odmítá a šéfové úřadujícího mistra Ligue 1 jsou hodně naštvaní a hrozí stěhováním.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK chystá vánoční koncert věnovaný Paříži. Unikátní program nabídne skladby, které se v hlavním městě Francie pravidelně uvádějí ve vánočním čase.

Paříž provozuje ve velkém pronájem elektrických koloběžek od roku 2018. V roce 2020 přistoupila k razantní regulaci celého byznysu, ale nestačilo to. Problémy související s jejich provozováním rychle narůstají.

Snížení maximální rychlosti na 30 km/h byl pouze jeden z kroků, kterými Paříž chce snížit počet automobilů v ulicích. Výsledky už se dostavily, někteří odborníci se však obávají, že problém se může pouze přesunout jinam. Na tříkilometrovém nábřeží Seiny v centru Paříže se v posledních letech místo aut objevují zářivě barevné slunečníky, dřevěná lehátka a plochy zlatavého písku.

Hlučné kolony střídají tiché aleje lemované vzrostlými stromy, parkující auta zase předzahrádky plné nočního života. Dopravní tepny v některých světových městech se pomalu ale jistě proměňují v oázy pro pěší a cyklisty. Britská BBC vyprofilovala čtyři světové metropole, které během pandemie a po ní provedly jedny z nejodvážnějších změn, které mají centra proměnit v místa prakticky bez aut.

Ikonická stavba v Paříži se zahalí do tmy o hodinu dříve. Francouzská metropole se tak snaží bojovat proti rostoucím výdajům za energie.

Paříž vypne od příštího pátku noční osvětlení památek a budov ve své správě ve snaze ušetřit kvůli vysokým cenám energií Oznámila to v úterý podle agentury AFP pařížská starostka Anne Hidalgová.

Desetiletí vlády britské královny Alžběty II., která ve čtvrtek zemřela ve věku 96 let, v noci na pátek připomněly slavné památky a budovy v New Yorku či Paříži. Londýnem stále proudí truchlící davy a před Buckinghamským palácem projelo procesí taxíků.

Cestování soukromými tryskáči musí přestat. Tak zní vzkaz francouzských politiků představitelům klubu Paris Saint-Germain.

Podporu čisté mobility ze společné kapsy lze nastavit tak, aby pomohla alespoň některým. Když systém vyčerpá snaha rozdávat všem, nepomůže nikomu.

"Lidé ušetří čas, který mohou využít k tomu, aby žili spokojenější a šťastnější život," vysvětluje vědec a autor konceptu patnáctiminutového města.

Pařížské obchody, které používají klimatizaci nebo vytápění, budou muset od pondělí povinně zavírat vstupní dveře. Pokud tak neučiní, hrozí jim podle nově schválené městské vyhlášky pokuta 150 eur (3680 korun). Radnice se tímto krokem snaží motivovat obchody ke snižování spotřeby energie, píše deník Le Monde.

Doprava ve velkých evropských metropolích je stále příliš hustá na to, aby se na silnice a městská parkoviště vešla všechna auta. Jejich počet navíc neustále roste a nepomáhá ani rozvoj cyklistiky a pěších zón. Jak však předpovídají někteří aktivisté a evropští politici, vlastnictví auta se již brzy stane neetickým luxusem a zbytečností. Pomoci by tomu [&hellip

Rekonstrukce se kromě vyhořelé katedrály dočká i ostrov, na kterém leží. Úpravy reagují i na změny klimatu.

Doprava ve velkých evropských městech je stále příliš hustá na to, aby se na silnice a městská parkoviště vešla všechna auta. Navíc počet automobilů neustále roste a rozvoj cyklistických a pěších zón tomu nepomáhá. Jak však předpovídají někteří aktivisté a evropští politici, vlastnictví automobilu se brzy stane neetickým a zbytečným luxusem. Pomoci by měla nová celoevropská legislativa.

AKTUALIZUJEME. Blok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by podle prvních prognóz mohl získat 200 až 260 křesel v Národním shromáždění, nedosáhne tak na parlamentní většinu.

Vedení francouzské metropole pod tlakem týdny trvajících protestů upustilo od svého záměru pokácet 42 vzrostlých stromů u paty Eiffelovy věže. Stromy měly ustoupit nově vznikající zahradě, která je součástí příprav na olympijské hry. Ty Paříž bude hostit v roce 2024. O změně plánu informoval server The Guardian.

Volit je ve Francii možné až do 19:00, v některých velkých městech na základě výjimky do 20:00.

Od začátku protestů žlutých vest uplynulo už tři a půl roku, nespokojenost stoupenců hnutí ale ve společnosti dál doutná. Po volbách se demonstrace obnoví a nebudou to jen žluté vesty, myslí si marseilleský aktivista.

Francouzské prezidentské volby ještě neskončily, ale levicové strany, které v prvním kole neuspěly, již začaly jednat o možné spolupráci v červnových parlamentních volbách.

Předběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii večer potvrzovaly předpoklady o tom, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. Jak současný prezident, tak jeho rivalka se v projevech po oznámení volebních projekcí snažili promlouvat k široké škále voličů a slibovali budování jednoty ve francouzské společnosti. Průzkumy pro druhé kolo stále ukazují mírný náskok Macrona, řada neúspěšných kandidátů se vymezila proti Le Penové.

Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron v prvním kole prezidentských voleb porazil krajněpravicovou rivalku Marine Le Penovou a společně s ní postupuje do kola druhého, ukazují projekce zveřejněné francouzskými médii po uzavření volebních místností. Macrona podle odhadů agentur Ifop, Opinionway nebo Ipsos volilo o čtyři až šest procent více hlasujících než Le Penovou.

Ponožky s obrázky jednotlivých kandidátů se staly jedním z fenoménů letošních francouzských prezidentských voleb. Do butiku v Lille pro ně chodí politici i jejich sympatizanti.

Emmanuel Macron jako karikatura prezidentského monarchy a reprezentant politiky, která dělá z lidí zboží. I to se ozývalo na mítinku Jeana-Luka Mélenchona. Jeho voliči můžou rozhodnout o vítězi druhého kola prezidentských voleb.

"Domov je domov. Budeme ale navždy velmi vděční všem zemím, které nám pomohly," říká tanečnice Chrystyna Dejnegová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron má stále větší šance vyhrát dubnové volby a obhájit funkci na dalších pět let. Za poslední měsíc si v průzkumech připsal pět procentních bodů a nyní by v prvním kole voleb získal 30 procent hlasů. Ať už by s ním do druhého kola postoupil kterýkoliv kandidát, Macron by přesvědčivě vyhrál. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti Ipsos.

Průzkumy předpovídají, že do druhého kola voleb postoupí Emmanuel Macron s Marine Le Penovou.

Do francouzských prezidentských voleb, jejichž první kolo se koná 10. dubna, oficiálně vstupuje 12 kandidátů, oznámil dnes předseda ústavní rady Laurent Fabius. Největší šanci na vítězství má podle průzkumů nynější hlava státu Emmanuel Macron. Ten se ve druhém kole voleb, plánovaném na 24. dubna, pravděpodobně utká s krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou.

Členové Kyjevského městského baletu zůstanou v pařížském divadle Châtelet. Ve Francii je také druhý kyjevský baletní soubor.

Paříž za dva roky citelně omezí průjezd městem. Plán má eliminovat přibližně polovinu denních jízd autem přes centrum francouzské metropole. Tento týden radnice představila podrobnosti plánu a hlavně datum. Omezení začne platit v roce 2024, kdy se v Paříži mají konat letní olympijské hry, informovala agentura Bloomberg.

Republikánská kandidátka na prezidentku Valérie Pécresseová použila výraz spojovaný s teorií o cílené výměně evropského obyvatelstva za migranty ze severní Afriky. Politička se hájí, že ji špatně pochopili.

Téměř 400 tisíc stoupenců francouzské levice v neděli rozhodovalo o tom, koho by nejraději viděli jako kandidáta do dubnových prezidentských voleb. Podle očekávání zvítězila exministryně Christiane Taubiraová.

Šéf pařížských nemocnic vyvolal ve Francii vášnivou debatu svým výrokem, v němž zpochybnil nárok neočkovaných na nemocniční léčbu covidu-19 hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Informovala o tom agentura Reuters.

Péče o francouzské pacienty s covidem-19 na jednotce intenzivní péče stojí přibližně tři tisíce eur (73 300 korun) denně. Obvykle trvá až 10 dní, uvádí francouzské úřady.

Šéf pařížských nemocnic vyvolal ve Francii vášnivou debatu svým výrokem, v němž zpochybnil nárok neočkovaných na nemocniční léčbu covidu-19 hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Informovala o tom agentura Reuters.

Strach o vlastní život, tak popisuje soužití s partnerem a svým bývalým trenérem francouzská olympijská šampionka v judu Margaux Pinotová. Podle soudu ale o násilí ze strany Alain Schmitta neexistuje dostatek důkazů.

Všechno potřebné ke kvalitnímu životu do deseti minut od domova. Urbanistická idea se díky pandemii stává realitou v jihokorejském Soulu.

Jedna z nejslavnějších pařížských tříd Champs-Elysées se v rámci předvánoční výzdoby v neděli 21. listopadu 2021 za přítomnosti pařížské starostky Anne Hidalgové a francouzské slavné zpěvačky Clary Luciani rozsvítila do červené.

Důvody pro jsou silné, teď ještě najít odvahu o nich začít veřejně mluvit. Prosadit ji. Udělat z města místo pro lidi.

Minulou neděli se Paříž už sedmý rok za sebou vzdala automobilové dopravy. Smyslem dne bez aut je podle radnice užít si veřejný prostor i méně znečištění. Paříž ale chce jít dál, než jen zakázat auta jeden den v roce.

Tisíce lidí se v neděli procházely po silnicích v Paříži v rámci dne bez aut, který vyhlásila tamní radnice. Od 11:00 do šesté večerní byl zakázán provoz automobilů na celém území francouzského hlavního města s výjimkou okruhu Le Périphérique. Radnice chce iniciativou ukázat, že omezení automobilové dopravy ve městě zpříjemní život.

Zatímco Paříž „přibrzdila“ na 30 km/h, Jihokorejci se po sérii smrtelných nehod rozhodli zavést aspoň „padesátku“. Srážky aut s chodci dosahují kritických čísel, která média hodnotí jako „epidemii dopravního násilí“.

Ve francouzské metropoli platí od 1. září omezení rychlosti veškeré dopravy až na vybrané komunikace na 30 km/h. Záměr socialistické starostky Anne Hidalgové, která nedávno ohlásila prezidentskou kandidaturu, má snížit počet nehod i hluk ve městě. Proti nařízení se však stavějí řidiči, část cyklistů a hlavně lidé z předměstí Paříže.

Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová oficiálně oznámila svou kandidaturu na prezidentku. Na mítinku v přístavním městě Rouen na západě Francie podle francouzských médií prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona. Hidalgová v projevu vzpomínala i na své rodiče, elektrikáře v docích a švadlenu, a na své dětství ve Španělsku.

Jezdit po městě či vesnici pomalu, třicítkou, to neznamená, že jsem srab, že nejsem chlapák, machr, že snad neumím řídit. Není to hanba.

O kandidatuře socialistky Anne Hidalgové do Elysejského paláce se už měsíce spekuluje, nyní se starostka francouzské metropole definitivně rozhodla. V průzkumech ale zatím zaostává.