Anne Hidalgo

Pařížské obchody, které používají klimatizaci nebo vytápění, budou muset od pondělí povinně zavírat vstupní dveře. Pokud tak neučiní, hrozí jim podle nově schválené městské vyhlášky pokuta 150 eur (3680 korun). Radnice se tímto krokem snaží motivovat obchody ke snižování spotřeby energie, píše deník Le Monde.

Doprava ve velkých evropských metropolích je stále příliš hustá na to, aby se na silnice a městská parkoviště vešla všechna auta. Jejich počet navíc neustále roste a nepomáhá ani rozvoj cyklistiky a pěších zón. Jak však předpovídají někteří aktivisté a evropští politici, vlastnictví auta se již brzy stane neetickým luxusem a zbytečností. Pomoci by tomu [&hellip

Rekonstrukce se kromě vyhořelé katedrály dočká i ostrov, na kterém leží. Úpravy reagují i na změny klimatu.

Doprava ve velkých evropských městech je stále příliš hustá na to, aby se na silnice a městská parkoviště vešla všechna auta. Navíc počet automobilů neustále roste a rozvoj cyklistických a pěších zón tomu nepomáhá. Jak však předpovídají někteří aktivisté a evropští politici, vlastnictví automobilu se brzy stane neetickým a zbytečným luxusem. Pomoci by měla nová celoevropská legislativa.

AKTUALIZUJEME. Blok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by podle prvních prognóz mohl získat 200 až 260 křesel v Národním shromáždění, nedosáhne tak na parlamentní většinu.

Vedení francouzské metropole pod tlakem týdny trvajících protestů upustilo od svého záměru pokácet 42 vzrostlých stromů u paty Eiffelovy věže. Stromy měly ustoupit nově vznikající zahradě, která je součástí příprav na olympijské hry. Ty Paříž bude hostit v roce 2024. O změně plánu informoval server The Guardian.

Volit je ve Francii možné až do 19:00, v některých velkých městech na základě výjimky do 20:00.

Od začátku protestů žlutých vest uplynulo už tři a půl roku, nespokojenost stoupenců hnutí ale ve společnosti dál doutná. Po volbách se demonstrace obnoví a nebudou to jen žluté vesty, myslí si marseilleský aktivista.

Francouzské prezidentské volby ještě neskončily, ale levicové strany, které v prvním kole neuspěly, již začaly jednat o možné spolupráci v červnových parlamentních volbách.

Předběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii večer potvrzovaly předpoklady o tom, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. Jak současný prezident, tak jeho rivalka se v projevech po oznámení volebních projekcí snažili promlouvat k široké škále voličů a slibovali budování jednoty ve francouzské společnosti. Průzkumy pro druhé kolo stále ukazují mírný náskok Macrona, řada neúspěšných kandidátů se vymezila proti Le Penové.

Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron v prvním kole prezidentských voleb porazil krajněpravicovou rivalku Marine Le Penovou a společně s ní postupuje do kola druhého, ukazují projekce zveřejněné francouzskými médii po uzavření volebních místností. Macrona podle odhadů agentur Ifop, Opinionway nebo Ipsos volilo o čtyři až šest procent více hlasujících než Le Penovou.

Ponožky s obrázky jednotlivých kandidátů se staly jedním z fenoménů letošních francouzských prezidentských voleb. Do butiku v Lille pro ně chodí politici i jejich sympatizanti.

Emmanuel Macron jako karikatura prezidentského monarchy a reprezentant politiky, která dělá z lidí zboží. I to se ozývalo na mítinku Jeana-Luka Mélenchona. Jeho voliči můžou rozhodnout o vítězi druhého kola prezidentských voleb.

"Domov je domov. Budeme ale navždy velmi vděční všem zemím, které nám pomohly," říká tanečnice Chrystyna Dejnegová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron má stále větší šance vyhrát dubnové volby a obhájit funkci na dalších pět let. Za poslední měsíc si v průzkumech připsal pět procentních bodů a nyní by v prvním kole voleb získal 30 procent hlasů. Ať už by s ním do druhého kola postoupil kterýkoliv kandidát, Macron by přesvědčivě vyhrál. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti Ipsos.

Průzkumy předpovídají, že do druhého kola voleb postoupí Emmanuel Macron s Marine Le Penovou.

Do francouzských prezidentských voleb, jejichž první kolo se koná 10. dubna, oficiálně vstupuje 12 kandidátů, oznámil dnes předseda ústavní rady Laurent Fabius. Největší šanci na vítězství má podle průzkumů nynější hlava státu Emmanuel Macron. Ten se ve druhém kole voleb, plánovaném na 24. dubna, pravděpodobně utká s krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou.

Členové Kyjevského městského baletu zůstanou v pařížském divadle Châtelet. Ve Francii je také druhý kyjevský baletní soubor.

Paříž za dva roky citelně omezí průjezd městem. Plán má eliminovat přibližně polovinu denních jízd autem přes centrum francouzské metropole. Tento týden radnice představila podrobnosti plánu a hlavně datum. Omezení začne platit v roce 2024, kdy se v Paříži mají konat letní olympijské hry, informovala agentura Bloomberg.

Republikánská kandidátka na prezidentku Valérie Pécresseová použila výraz spojovaný s teorií o cílené výměně evropského obyvatelstva za migranty ze severní Afriky. Politička se hájí, že ji špatně pochopili.

Téměř 400 tisíc stoupenců francouzské levice v neděli rozhodovalo o tom, koho by nejraději viděli jako kandidáta do dubnových prezidentských voleb. Podle očekávání zvítězila exministryně Christiane Taubiraová.

Šéf pařížských nemocnic vyvolal ve Francii vášnivou debatu svým výrokem, v němž zpochybnil nárok neočkovaných na nemocniční léčbu covidu-19 hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Informovala o tom agentura Reuters.

Péče o francouzské pacienty s covidem-19 na jednotce intenzivní péče stojí přibližně tři tisíce eur (73 300 korun) denně. Obvykle trvá až 10 dní, uvádí francouzské úřady.

Šéf pařížských nemocnic vyvolal ve Francii vášnivou debatu svým výrokem, v němž zpochybnil nárok neočkovaných na nemocniční léčbu covidu-19 hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Informovala o tom agentura Reuters.

Strach o vlastní život, tak popisuje soužití s partnerem a svým bývalým trenérem francouzská olympijská šampionka v judu Margaux Pinotová. Podle soudu ale o násilí ze strany Alain Schmitta neexistuje dostatek důkazů.

Všechno potřebné ke kvalitnímu životu do deseti minut od domova. Urbanistická idea se díky pandemii stává realitou v jihokorejském Soulu.

Jedna z nejslavnějších pařížských tříd Champs-Elysées se v rámci předvánoční výzdoby v neděli 21. listopadu 2021 za přítomnosti pařížské starostky Anne Hidalgové a francouzské slavné zpěvačky Clary Luciani rozsvítila do červené.

Důvody pro jsou silné, teď ještě najít odvahu o nich začít veřejně mluvit. Prosadit ji. Udělat z města místo pro lidi.

Minulou neděli se Paříž už sedmý rok za sebou vzdala automobilové dopravy. Smyslem dne bez aut je podle radnice užít si veřejný prostor i méně znečištění. Paříž ale chce jít dál, než jen zakázat auta jeden den v roce.

Tisíce lidí se v neděli procházely po silnicích v Paříži v rámci dne bez aut, který vyhlásila tamní radnice. Od 11:00 do šesté večerní byl zakázán provoz automobilů na celém území francouzského hlavního města s výjimkou okruhu Le Périphérique. Radnice chce iniciativou ukázat, že omezení automobilové dopravy ve městě zpříjemní život.

Zatímco Paříž „přibrzdila“ na 30 km/h, Jihokorejci se po sérii smrtelných nehod rozhodli zavést aspoň „padesátku“. Srážky aut s chodci dosahují kritických čísel, která média hodnotí jako „epidemii dopravního násilí“.

Ve francouzské metropoli platí od 1. září omezení rychlosti veškeré dopravy až na vybrané komunikace na 30 km/h. Záměr socialistické starostky Anne Hidalgové, která nedávno ohlásila prezidentskou kandidaturu, má snížit počet nehod i hluk ve městě. Proti nařízení se však stavějí řidiči, část cyklistů a hlavně lidé z předměstí Paříže.

Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová oficiálně oznámila svou kandidaturu na prezidentku. Na mítinku v přístavním městě Rouen na západě Francie podle francouzských médií prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona. Hidalgová v projevu vzpomínala i na své rodiče, elektrikáře v docích a švadlenu, a na své dětství ve Španělsku.

Jezdit po městě či vesnici pomalu, třicítkou, to neznamená, že jsem srab, že nejsem chlapák, machr, že snad neumím řídit. Není to hanba.

O kandidatuře socialistky Anne Hidalgové do Elysejského paláce se už měsíce spekuluje, nyní se starostka francouzské metropole definitivně rozhodla. V průzkumech ale zatím zaostává.

V newsletteru Pod čarou každou sobotu Matouš Hrdina popisuje společenské trendy, které sice vídáme všude kolem sebe, ale v přílivu každodenního zpravodajství trochu zanikají mezi řádky. Přečtěte si ukázku.

Omezení nejvyšší rychlosti na 30 kilometrů v hodině zavedla v minulých letech i další francouzská města, ohlasy se různí. Hlavním argumentem zastánců omezení je vyšší bezpečnost, ale i klimatická změna.

Instituce pojmenovaná po Václavu Havlovi patří mezi pařížské knihovny, které protestují proti nové povinnosti kontrolovat covidové pasy. Podle ředitelů by čtenářům mělo bránit co nejméně překážek, lidé si do knihoven také chodí nabít mobilní telefony nebo se zdarma připojit na internet.

Olympijské hry v Tokiu skončily, podle ekonoma Lukáše Kovandy byly nejztrátovější v dějinách. Z největší části ztráty zaplatí japonský daňový poplatník. Při slavnostním ceremoniálu hry obvyklou formulí uzavřel prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, nad japonskou metropolí pak po 16 dnech uhasl olympijský oheň. Za tři roky se vrcholná sportovní událost uskuteční v Paříži, jejíž starostka Anne Hidalgová dnes převzala olympijskou vlajku.

V neděli, kdy skončí olympijské hry v Tokiu, bude rozvinuta z Eiffelovy věže v Paříži obří vlajka. Organizátoři příštích letních her v roce 2024 tak chtějí oslavit formální převzetí pořadatelství během zakončení OH v Tokiu.

Deník Aktuálně.cz přináší červencové novinky o klimatu.

Tony Estanguet, předseda organizačního výboru Letních olympijských her v Paříži v roce 2024 a trojnásobný olympijský vítěz ve vodním slalomu, byl hostem virtuálního studia Cube v Londýně, kam se teleportoval z Tokia, aby Eurosportu poskytl exkluzivní rozhovor. V Tokiu se Estanguet jako zástupce další hostitelské země zúčastní během závěrečného ceremoniálu 8. srpna 2021 předání pořadatelské štafety.

Řada evropských měst nadále zbrojí proti automobilům v ulicích. Plošné omezení rychlosti na nejvýše 30 km/h bude od srpna platit také v Paříži. Důvodem je snaha o redukci škodlivých látek v ovzduší, zvyšování bezpečnosti provozu, ale také snižování hluku. Město navíc zruší i 70 tisíc parkovacích míst. Cyklisté si však polepší.

Francouzská metropole zavede takřka na všech ulicích ve městě třicetikilometrový rychlostní limit. Chce snížit emise a hluk.

O podobných záměrech už jsme slyšeli mnohokrát, ještě nikdy se ale netýkaly plošně tak obrovské metropole, jako je Paříž. Právě tam bude od 30. srpna na všech silnicích zavedena třicítka. zároveň zmizí velká část parkovacích míst.

Koronavirová pandemie zvýšila u Čechů zájem o městskou mobilitu i obecně o to, jak vypadá město, ve kterém žijí. Zároveň přinesla odliv zájmu o jinak velmi oblíbenou městskou hromadnou dopravu, v níž Česko patří do evropské špičky, říká v rozhovoru Jitka Vrtalová ze spolku Partnerství pro městskou mobilitu.

Motocyklisté budou od příštího roku v Paříži platit za parkování. Metropole nad Seinou tím chce snížit hluk a znečištění a přispět k naplnění programu socialistické starostky Anne Hidalgové. Od ledna 2022 budou motocyklisté, kteří na daném místě nebydlí, platit za hodinu parkování v 11 centrálních městských obvodech tři eura (přes 76 Kč) a dvě eura v městských částech, které ty centrální obklopují, tedy ve 12. až 20. obvodu. Jedná se o polovinu nových parkovacích tarifů pro auta.

Historické centrum francouzské metropole by už brzy mohlo být především pro pěší. Pokud obyvatelé odsouhlasí návrh starostky, budou do něj mít přístup pouze auta rezidentů a místních podnikatelů. Jde o jeden z dílčích kroků dlouhodobého plánu, jak město zbavit aut, znečištění i hluku, a naopak zvýšit podíl zeleně.

V nových zónách budou mít přednost chodci a lidé na kolech.

Přes 5,5 milionu lidí se už ve Francii nakazilo koronavirem. Země galského kohouta je tak po USA, Brazílii a Indii čtvrtým nejpostiženějším státem světa. A to přes to, že prezident Emmanuel Macron drží pevnou rukou lidi v lockdownu, obstojně očkuje a nastolil přísné cestovní podmínky.

Francie nabídne lidem za vyřazení starého auta dotaci až 2 500 eur na nové kolo.

Vládní prémii určenou na opravu kol využili Francouzi více, než se čekalo. Vláda počítala s 300 tisíci opravených bicyklů, nakonec jich bylo na dva miliony.

Šéfka francouzské krajní pravice se v průzkumech velmi těsně přiblížila Macronovi.

Francouzská vláda má v plánu nadcházející víkend (a zřejmě i ty příští) neprodyšně uzavřít hlavní město Paříž. Občané by pravděpodobně nemohli vůbec vycházet ven. Totální lockdown ale kritizuje starostka města Anne Hidalgová, podle které je postup vlády „nehumánní“.

Procházka po okolí, kde žijeme, je cosi velmi intimního, dá se přirovnat k sexu s obývaným městem: pronikáme do něj, poznáváme ho, odevzdáváme se mu.