Američané dopravili na Zemi pravděpodobně až padesátkrát víc hornin z asteroidu, než se dosud podařilo komukoli jinému. A to se jim při cestě nějaký náklad i vysypal. Vybraná planetka obsahovala organické molekuly i vodu.
Američané dopravili na Zemi pravděpodobně až padesátkrát víc hornin z asteroidu, než se dosud lidstvu podařilo. A to se jim při cestě nějaký náklad i vysypal. Vybraná planetka obsahovala organické molekuly i vodu.
Američané dopravili na Zemi pravděpodobně až padesátkrát víc hornin z asteroidu, než se dosud podařilo komukoli jinému. A to se jim při cestě nějaký náklad i vysypal. Vybraná planetka obsahovala organické molekuly i vodu.
Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se v neděli pokusí o jedinečný manévr. Ve výšce 102 tisíc km nad Zemí uvolní schránku se vzorky z asteroidu Bennu, která o několik hodin později dopadne v poušti amerického státu Utah. Pokud se akce podaří, bude to pro NASA první úspěšně dopravený vzorek z planetky. Patrně půjde i o největší vzorek, jaký kdy lidstvo na podobných planetách odebralo.
Antarktida není prostředí vřelé k životu. Pod touto ledovou pustinou číhá takzvaný „ledový prst smrti“. Jakmile se tento vražedný útvar dotkne čehokoli živého, okamžitě to změní v kus ledu. Kromě toho se pod antarktickým ledem nachází tajemný kolosální objekt, podle vědců možná gigantický asteroid, konspirátoři zase mluví o mimozemské či nacistické základně.
K Zemi zamíří asteroid Bennu, který představuje podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) potenciální hrozbu pro Zemi. Astronomové následky srovnávají s výbuchy několika desítek atomových bomb, jak upozornil britský web Mirror.
Asteroid Bennu představuje podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) potenciální hrozbu pro naši planetu. Astronomové nyní odhalili přesné datum, kdy by se mohl objekt srazit se Zemí. Následky pak srovnávají s výbuchy několika desítek atomových bomb.
V galaxii plné nekonečných vesmírných zázraků by se všední koncept bydlení mohl zdát nesmyslný. V tichých chodbách vesmírných inovací však probíhá revoluce, která je připravena změnit samotnou podstatu nemovitostí, jak je lidstvo zná. Představte si, že nevlastníte nemovitost na Zemi, ale na asteroidu. Zní to nepravděpodobně? Tento kdysi vzdálený sen se nyní zdá být na dosah, a může to být nejlepší investice příštího století.
Asteroid Bennu prolétá kolem naší planety každých šest let, ale podle předpovědi by do Země mohl narazit 24. září 2182. 24. září se na zemi vrátí sonda se vzorky tohoto asteroidu, jak píše web Mirror.
Americká sonda DART narazila loni v září do planetky Dimorphos. NASA ji ale zničila záměrně, přestože stála zhruba sedm miliard korun. Šlo o test planetární obrany pro případ, že by podobný asteroid mířil k Zemi. Po roce mají vědci přesné výsledky testu. „Zjistili jsme, že náraz byl účinnější, než se odhadovalo. Sonda změnila dráhu tělesa výrazně,“ vysvětlil pro Radiožurnál Petr Pravec v z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.
Podle prvních odhadů existovala dvouprocentní pravděpodobnost, že tento 340 metrů dlouhý asteroid zasáhne Zemi. Pozdější analýzy však tuto možnost naštěstí vyloučily.
Představte si scénář z hollywoodského filmu – obrovský asteroid se blíží k Zemi a celé lidstvo musí společně pracovat, aby zabránilo katastrofě. Díky NASA se tento scénář může zdát mnohem realističtější.
Období mezi 6. a 12. zářím je bohaté na asteroidy prolétající kolem Země. Modrou planetu mine hned pět objektů, které se svou velikostí podobají letadlům či autobusům. Varoval před tím panel Asteroid Watch od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Bývalý technik a akademický pracovník David W. Jensen před několika dny publikoval svou studii o tom, jak by šlo přestavět asteroid na velkou rotující vesmírnou stanici. Jensen je přesvědčen o tom, že dílo lze postavit za poměrně krátkou dobu a na základy stanice by byla zapotřebí jediná nosná raketa.
Podle informačního panelu NASA Asteroid Watch se mezi 6. a 12. zářím k Zemi přiblíží pět asteroidů různých velikostí. Prvním z nich je asteroid JA5, který je velký jako dům. Bude prolétat kolem Země 6. září ve vzdálenosti 5,1 milionu kilometrů. Byl poprvé pozorován v roce 2021 a má délku asi 18 metrů.
Pracovníci kosmické agentury NASA dostali stovky svědectví o ohnivé kouli, která se objevila na obloze na východním pobřeží Spojených států. V neděli totiž atmosférou prolétl vysokou rychlostí jasně zářící meteor.
Na Jupiteru se nedávno přihodilo něco zvláštního. Japonský astronom v jednu chvíli zaznamenal kratičký záblesk, který způsobil náraz vesmírného tělesa.
Experti objevili v Austrálii stopy po dopadu možná největšího asteroidu na světě. Geofyzikální důkazy naznačují, že k němu mělo dojít před 450 miliony let. Struktura skrytá pod zemí má podle odborníků průměr 482 kilometrů, což láme všechny rekordy.
V době, kdy je umělá inteligence jedním z nejčastěji diskutovaných pojmů nám ukázala další ze svých schopností. Dokázala totiž ve starých datech identifikovat asteroid, řadící se do skupiny vesmírných objektů, které mohou představovat hrozbu pro naši planetu. Vědci o tomto objektu přitom dosud vůbec nevěděli.
Podivná anomálie na jihovýchodě Austrálie je patrně pozůstatkem po nárazu obřího asteroidu. Tato událost mohla způsobit vymírání dvakrát horší než na konci éry dinosaurů.
Nový algoritmus umělé inteligence objevil v rámci průlomového - byť zatím jen testovacího - průzkumu svou první blízkozemní planetku. Vědci tak možná vyvinuli nový způsob ochrany Země před budoucí kolizí s asteroidy. Metoda může odhalit „potenciálně nebezpečné“ vesmírné kameny, kterých jsme si dříve nevšimli, resp. jsme je nedokázali detekovat.
Nový algoritmus umělé inteligence objevil v rámci průlomového - byť zatím jen testovacího - průzkumu svou první blízkozemní planetku. Vědci tak možná vyvinuli nový způsob ochrany Země před budoucí kolizí s asteroidy. Metoda může odhalit „potenciálně nebezpečné“ vesmírné kameny, kterých jsme si dříve nevšimli, resp. jsme je nedokázali detekovat.
Naše klima se rychle otepluje a současná opatření světa nestačí k tomu, aby tento proces zastavila. Vědci se proto přiklánějí ke geoinženýrství, možnému řešení, pokud veškeré snahy o záchranu planety selžou. Nyní vědec z Havaje vymyslel sluneční deštník zavěšený o „manipulovatelný“ asteroid, který by zachytával část slunečního záření.
Nový algoritmus umělé inteligence (AI) spolupracující se sítí teleskopů ATLAS detekoval svůj první Zemi potenciálně nebezpečný asteroid. Tento model pročesává data dalekohledů a vyhledává možné hrozby podle zadaných parametrů. Vědci doufají, že identifikují tisíce dalších takových balvanů. Vědcům se osvědčil nový algoritmus umělé inteligence HelioLinc3D. Ten má svůj první úlovek – Zemi potencionálně nebezpečný asteroid 2022 SF289. K Zemi se přiblíží asi na 225 tisíc kilometrů, což je asi polovina vzdálenosti Měsíce, napsal web Space Explorer.
Mise sondy DART z loňského roku sice uspěla, ale měla nezamýšlený efekt. Cílový asteroid sice mírně z jeho dráhy odklonila, náraz však vygeneroval desítky nebezpečných úlomků. Jejich dopad na zemský povrch by uvolnil energii srovnatelnou s atomovou bombou svrženou na Hirošimu. 26. září v roce 2022 zahájila americká agentura NASA přelomovou misi sondy DART. Cílem bylo otestovat naše možnosti planetární obrany. Družice narazila rychlostí 21 tisíc kilometrů v hodině do asteroidu Dimorfos. Jedná se o menší asteroid s rozměry Velké pyramidy v Gíze. NASA chtěla změnit dráhu asteroidu kolem binárního souputníka Didyma. Jak upozornil server Space, mise proběhla úspěšně. Náraz mírně vychýlil asteroid
Kolem Země proletí v následujících dvou týdnech rovnou pět asteroidů. Jeden však astronomům přidělává vrásky na čele. Dle nich může v průměru měřit přes 900 metrů a naší planetě bude navíc velmi blízko.
David W. Jensen, vysloužilý technický pracovník, publikoval rozsáhlý článek popisující plán přeměny asteroidu na vesmírnou stanici. Podle něj by takové zařízení o průměru téměř 5 kilometrů mohlo být postaveno do 12 let. Bylo by určeno pro více než 700 000 lidí, jak uvádí server Universe Today.
Experti vyhodnocují první pokus americké NASA o přípravu obrany Země před asteroidy. Sonda DART úkol splnila, úspěch však podle vědců provází nové riziko. Jak se totiž ukázalo, cílený náraz družice do asteroidu vypustil vesmírné smetí v podobě suti a četných balvanů. Jejich případný náraz by uvolnil energii srovnatelnou s atomovou bombou svrženou na Hirošimu.
Fantastický svět pravěku je plný tajemství a otázek. Jedna z největších záhad se týká osudu dinosaurů. Co kdyby asteroid, který zasáhl Zemi před 66 miliony lety, nikdy nepřišel? Jak by to ovlivnilo průběh evoluce a naši existenci?
Nový algoritmus vytvořený za účelem detekce asteroidů z malých fragmentů dat odhalil 180 metrů velký asteroid, který spadá do kategorie potenciálně nebezpečných pro Zemi, jak píše web Yahoonews.
Vypadá jako okousaná brambora. Přitom může mít hodnotu nepředstavitelných 10 000 kvadrilionů dolarů. To je planetka 16 Psyche, která se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Za méně než sto dní k ní vyrazí kosmická loď.
Již od roku 2004 je pod přísným dohledem. Byla totiž označena jako potenciálně nebezpečný asteroid, který může ohrozit život na Zemi. Už víme, kudy poletí.
Podle NASA zbývá méně než 100 dní od vypuštění kosmické sondy určené ke studiu asteroidu, který má potenciálně hodnotu 10 kvintilionů dolarů (skoro 220 kvintilionů korun). Sonda poletí na raketě od společnosti SpaceX Elona Muska, píše Business Insider India.
Vesmírem se řítí asteroid pojmenovaný jako Psyche 16 s hodnotou větší než celá globální ekonomika. Každého obyvatele planety by učinil miliardářem. Vědci z americké agentury NASA k němu chtějí letos na podzim poslat sondu Psyche s cílem zjistit o tomto „zlatém dole“ něco více.
Dnes už víme, že tyranosauři byli poměrně početní obří draví dinosauři žijící během zhruba posledních dvou milionů let před koncem éry dinosaurů. Kdy ale žil ten úplně poslední z nich?
Do něj minulý rok záměrně narazila sonda DART. Kolem asteroidu jsou desítky kamenů, které se od něj postupně vzdalují. Podrobnější informace o následcích dopadu sondy přinese plánovaná mise Hera.
Nová fosilní data odhalují fascinující a nepředvídatelný příběh našeho vzdáleného soužití s prehistorickými giganty, dinosaury, jejichž existence byla ukončena katastrofálním dopadem asteroidu. Tuto obrovskou výzvu, které dinosauři podlehli, však naši nejstarší předkové dokázali překonat. Jak je možné, že se jim podařilo přežít?
Předkové lidí mohli obývat naší planetu spolu s dinosaury. Naznačují to závěry studie zveřejněné ve vědeckém časopisu Current Biology. Její autoři tvrdí, že mají důkazy o tom, že některé druhy savců se vyvinuly ještě před srážkou Země s asteroidem, po které na naší planetě vyhynuli dinosauři.
NASA zrušila misi, jejímž cílem bylo vyslat dvojici malých družic k binárním asteroidům, a téměř dokončené sondy uloží do skladu pro případnou budoucí příležitost.
Prakticky každý měsíc hlásí americká vesmírná agentura NASA přítomnost dalšího asteroidu, který prolétává v relativně blízkém okolí Země. Někdy je průlet tak těsný, že se vesmírné těleso dokonce pohybuje mezi Měsícem a naší modrou planetou. Přitom NASA si již na konci loňského roku ověřila, že dokáže vychýlit dráhu asteroidu, který by mohl ohrozit naši planetu.