Asteroid

Na sklonku léta roku 2016 vyslala NASA do vesmíru zhruba třímetrovou sondu OSIRIS-REx, která o čtyři roky později nabrala vzorky hornin z malého asteroidu Bennu.

Roj netradičně pochází z drolícího se asteroidu Phaethon. Maximum aktivity nastává v noci ze 13. na 14. prosince 2025. Pozorovatelé mohou za ideálních podmínek spatřit až sto padesát meteorů za hodinu.

Vzorky z asteroidu Bennu přinesené sondou OSIRIS-REx odhalily překvapivě bohatý soubor organických látek – včetně aminokyselin, nukleobází i solí – které tvoří chemický základ života. Tento objev přibližuje vědce k pochopení, zda život na Zemi mohl začít díky stavebním kamenům z vesmíru.

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.

V prosinci každoročně přichází na scénu Geminidy, jeden z nejpůsobivějších meteorických rojů vůbec. Letos bude pozorování přát i Měsíc.

Ve vzorcích asteroidu Bennu, odebraných během mise NASA OSIRIS-REx, objevili vědci jeden z nejdůležitějších prvků pro vznik života.

V 60. letech 20. století, kdy možnost dopadu asteroidu poprvé znepokojila americkou veřejnost, studenti MIT vypracovali průkopnický plán na záchranu Země – projekt, který předběhl svou dobu a inspiroval moderní planetární obranu.

Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Do vzdálenosti 45 milionů kilometrů kolem nás krouží už přes 40 tisíc objektů.

Asteroid 2022 RD2 se v blízké budoucnosti stane dočasným satelitem naší planety. Po opuštění oběžné dráhy může těleso v budoucnu představovat jisté riziko srážky. Malý objekt o velikosti autobusu naštěstí není pro civilizaci globální hrozbou.

Vozítko Perseverance objevilo již dříve na Marsu několik neobvyklých hornin. Nyní astronomy NASA překvapilo, když se na jeho fotografii objevil meteorit.

Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila, že koncem roku 2025 překročil počet známých blízkozemních asteroidů hranici 40 tisíc.

Už celkově čtyřicet tisíc planetek vyskytujících se v blízkosti Země objevili astronomové z Evropské kosmické agentury. Velikost těles je různá, někdy dokonce i několik kilometrů. Nebezpečí nepředstavují prakticky žádné, přesto je vědci nadále monitorují.

Asteroid 2025 OW proletěl kolem Země ve vzdálenosti 640 000 km a ukázal, jak extrémně dynamická tělesa se pohybují ve vesmíru. Díky radaru Goldstone NASA získala nejdetailnější snímky tohoto mimořádně rychle rotujícího objektu, který vědcům napovídá o složení a vývoji malých planetek.

Asteroid 2024 YR4, původně jen další položka v katalogu blízkozemních těles, se změnil v potenciální hrozbu. Nová měření ukazují, že má nebezpečně blízko minout Měsíc v roce 2032 – a pokud by došlo ke srážce, mohly by miliony tun úlomků ohrozit satelity a kritickou infrastrukturu na oběžné dráze Země. NASA proto zvažuje preventivní zásah.

Když se kosmická loď DART úmyslně srazila s asteroidem Dimorphos, šlo o součást testu schopnosti přesměrovat asteroid, který by mohl v budoucnu ohrozit Zemi.

I když to zní jako zápletka z filmu, nejde o fikci. Astronomové varují, že asteroid s označením 2024 YR4 – mezi odborníky známý jako Ničitel měst – má podle nejnovějších propočtů 4% šanci zasáhnout Měsíc v roce 2032.

Na konci října prolétl okolo Země asteroid ve vzdálenosti pouhých 230 km. Teleskop jej zachytil o sedm hodin dříve. Blízkozemní planetka měla nejvýše velikost pračky.

Záhadný vesmírný objekt Chiron, který se nachází mezi Jupiterem a Neptunem, před očima vědců mění svou prstencovou soustavu nevídanou rychlostí. Tento dynamický vývoj přináší vzácnou příležitost sledovat v reálném čase procesy, které formují menší tělesa sluneční soustavy.

Země bude mít kromě běžného Měsíce i další, takzvaný kvaziměsíc. Asteroid se v blízkosti planety bude pohybovat až do roku 2083. Věděli jste, že ve skutečnosti se kolem našeho světa pohybuje více miniměsíců?

Po čtyřech letech kolem Země znovu prolétne asteroid zvaný Orpheus. Toto vesmírné těleso o průměru téměř půl kilometru kolem nás prosviští rychlostí 9 tisíc kilometrů za hodinu. Přestože ho NASA klasifikuje jako potenciálně nebezpečný, vědci ujišťují, že riziko srážky je nulové.

Astronomové objevili asteroid 2025 SC79, který obíhá Slunce jedním z nejkratších známých oběhů – za pouhých 128 dní. Skrýval se v oslnivém světle Slunce, ale pro Zemi nepředstavuje žádné nebezpečí.

Asteroid 2025 SC79, skála o velikosti fotbalového stadionu, byl právě zařazen mezi nejvzácnější objekty Sluneční soustavy – obíhá zcela uvnitř dráhy Venuše a uniká většině teleskopů. Objev tohoto „soumrakového“ tělesa připomíná, že hrozby z vesmíru mohou číhat i tam, kam téměř nevidíme.

Nově datované fosilie z Nového Mexika přepisují dějiny — dinosauři zřejmě prosperovali až do samotného dopadu asteroidu před 66 miliony let. Výzkum ukazuje, že v pravěké krajině žila pestrá společenstva druhů, nikoli vymírající populace. Katastrofa tak nebyla koncem pomalého úpadku.

Země má nový kvaziměsíc – malý asteroid s označením 2025 PN7, který s námi sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. NASA potvrdila, že nás tento nenápadný objekt doprovází už přibližně 60 let a zůstane s námi až do roku 2083.

Nová studie amerických vědců přepisuje konec dinosauří éry – ukazuje, že tito dávní vládci planety nebyli před dopadem ničivého asteroidu na ústupu, ale žili v rozmanitých, prosperujících ekosystémech až do samého konce.

Nový objev amerických astronomů ukazuje, že i v těsné blízkosti Slunce se skrývají dosud neznámé objekty. Planetka 2025 SC79, objevená koncem září pomocí kamery Dark Energy v Chile, oběhne naši hvězdu za pouhých 128 dní. To z ní dělá druhý známý nejrychlejší asteroid – rychlejší už je pouze 2021 PH27 s periodou 113 dní.

Malou planetku 2025 SC79 koncem září objevili astronomové z Carnegieho vědeckého institutu ve Spojených státech. Až dosud pozornosti vědců unikala, jelikož ji skrývalo oslňující sluneční světlo. Její oběžná dráha protíná dráhy Venuše a Merkuru a je druhým nejrychlejším tělesem pohybujícím se kolem Slunce.

Astronomové potvrdili, že Zemi už několik desetiletí doprovází malý asteroid, který se chová jako náš druhý měsíc. Objekt s označením 2025 PN7 obíhá kolem Slunce po podobné dráze jako Země a z našeho pohledu vypadá, jako by kroužil společně s námi. Ve skutečnosti ale není skutečným měsícem, vědci ho označují jako takzvaný kvaziměsíc.

Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů.

V astrologii je Cheirón drobná planeta, někdy označovaná i jako asteroid či kentaur, objevená v roce 1977. Pohybuje se mezi Saturnem a Uranem a v horoskopu má specifický význam.

V jižní Austrálii byly objeveny tektity svědčící o gigantickém dopadu asteroidu před 11 miliony let. Vědci však dosud nenašli kráter – stopy katastrofy tak zůstávají záhadně skryté pod povrchem kontinentu.

Jak se na naší planetě objevil život? Existuje hned několik verzí této přelomové události. Jednou z nich je, že v ní „měla prsty“ nějaká božská bytost. Té ovšem vědci, nijak překvapivě, nejsou příliš nakloněni Podle jiné hypotézy základy života na Zemi přiletěly z vesmíru, a to na nějakém meteoritu nebo kometě.

Meteorit, který dopadl na dům v americké Georgii, je vzácným svědkem počátků naší sluneční soustavy. Tento 50gramový úlomek z pásu asteroidů teď zkoumají vědci, aby odkryli tajemství stará přes 4,5 miliardy let.

Asteroid o průměru 60 metrů, označený jako 2024 YR4, přiměl vědce z NASA k vypracování podrobného modelu planetární obrany. Nová studie ukazuje, že k odvrácení hrozby by mohla stačit jediná megatunová jaderná nálož – a raketa by musela startovat nejpozději na jaře 2031.

Asteroid 2025 TF prolétl ve výšce pouhých 428 kilometrů nad povrchem Země, tedy níže, než operují některé satelity. Vědci z ESA ji pozorovali až s několikahodinovým zpožděním, což znovu otevírá otázku rizik spojených s nedetekovanými objekty. Asteroid s názvem 2025 TF proletěl na začátku října 2025 nad Antarktidou ve výšce přibližně 428 km, čímž překvapil řadu expertů v čele s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), které o této zprávě informovala. Těleso totiž proletělo kolem Země v nižší výškové hladině, než ve které operují některé orbitální satelity, a občas dokonce i Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Asteroid byl navíc zaznamenán až s několikahodinovým

Vědci z Curtin University oznámili objev, který může přepsat část geologické historie Země. V jižní Austrálii našli mikroskopické stopy dávné katastrofy – drobné skleněné úlomky zvané tektity. Ty vznikly, když před 11 miliony lety dopadl na planetu obrovský asteroid. Záhadou však zůstává, kde je kráter, který by po takovém nárazu musel vzniknout.

Zemi minulý týden těsně minul asteroid, který proletěl ve vzdálenosti srovnatelné s oběžnou dráhou Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Šlo o druhý nejbližší zaznamenaný průlet tohoto druhu v historii.

V říjnu 2023 americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vypustil sondu k asteroidu 16 Psyche, obřímu vesmírnému tělesu bohatému na kovy, které obíhá mezi Marsem a Jupiterem. Jeho hodnota je odhadována na neuvěřitelných 100 000 kvadrilionů dolarů díky obrovskému množství železa, niklu a vzácných kovů, jako je platina či palladium. Přesto ho zatím nikdo netěží.

Stane se jednou za 7 500 let. Kolem Země proletí asteroid s rozměry Eiffelovy věže 99942 Apophis ve vzdálenosti 30 tisíců kilometrů. Bude nám tedy blíže než některé satelity. Vůbec poprvé bude objekt takové velikosti pozorovatelný pouhým okem. Slibuje nezapomenutelný zážitek pro obyvatele Evropy, Afriky a částí Asie. Vědce zajímá hlavně vliv zemské gravitace na jeho rotaci a rychlost.

Po více než dvou desetiletích debat je záhada kráteru Silverpit v Severním moři vyřešena. Vědci našli nezvratný důkaz – „šokovaný“ křemen a živec, minerály vznikající pouze při extrémních nárazech. Analýza ukázala, že před 50 miliony let zde dopadl asteroid, který vyvolal gigantickou tsunami a zanechal po sobě jednu z nejlépe zachovaných stop dávných vesmírných srážek na Zemi.

Pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem je pozůstatkem planety, která se nikdy nezrodila. Jupiterova gravitace z něj však stále vystřeluje úlomky – některé z nich míří přímo k Zemi.

Asteroid 2024 YR4 má čtyřprocentní šanci srazit se s Měsícem v roce 2032. Pokud k tomu dojde, hrozí, že se vesmírem rozletí smrtící úlomky ohrožující astronauty i družice. Vědci řeší otázku, zda by ho měli odpálit.

Armageddon v realitě. Vědci uvažují, že by ke zničení asteroidu 2024 YR4, který by v roce 2032 mohl narazit do Měsíce, využili jaderné zbraně.

Představte si, že máte přistát na asteroidu. Ovšem poslední informace tvrdí, že je mnohem menší a navíc točí se jinak, než výpočty předpokládaly. A nejde o scénář nového hollywoodského trháku.

Jupiter svou gravitací postupně rozrušuje hlavní pás planetek. Většina hmoty se mění v prach, zbytek může ohrozit Zemi. V minulosti byl pás hmotnější, bombardování Země bylo proto mnohem silnější.

Mise DART (Double Asteroid Redirection Test) měla demonstrovat jednoduchou pravdu: srážka vesmírné sondy s asteroidem dokáže změnit jeho dráhu. Výsledky však ukázaly komplexnější obraz – rozstřelený materiál neletěl náhodně a jeho chování ovlivnilo efekt změny dráhy více, než se původně odhadovalo. Co se stalo a co to znamená pro budoucí obranu planety?

Astronomové hlásí překvapivý objev. Poblíž Země objevili totiž objevili další kvazisatelit. Objekt s označením 2025 PN7 může být fragmentem Měsíce.

Nad drahami planet může číhat nebezpečí, které jsme dosud prakticky neviděli. Nový výzkum varuje, že kolem Venuše mohou obíhat asteroidy, které díky své pozici a slabé osvětlitelnosti unikají detekci — a přitom mají potenciál změnit svůj kurz tak, že by se mohly přiblížit k Zemi. V článku se podíváme na to, co víme o těchto „venus-koorbitalech“, jaké riziko představují a jak je možné je jednou odhalit.

Asteroid 2024 YR4 se blíží k Měsíci a hrozí, že by v roce 2032 mohl ohrozit družice kolem Země. NASA pracuje na plánu, jak tomu zabránit.

Podivné přírodní sklo je rozptýlené na jihu Austrálie. Pravděpodobně pochází z tajemného asteroidu, který dopadl na Zemi před miliony let. Vědci však stále nemohou najít kráter.

Planetu Zemi mohou ohrožovat "neviditelné" asteroidy, které zůstávají skryté v záři Slunce a zároveň sdílejí oběžnou dráhu s Venuší.

Vědci se vždy spoléhali na radiové frekvence. Nedávno však NASA vylepšila svůj komunikační systém o jednu z nejúžasnějších věcí – o lasery.

Výzkum vesmíru a potenciálně nebezpečných těles pro Zemi probíhá neustále. Pozornost však vzbudil před rokem zejména asteroid 2024 YR4, který představoval relativně vysoké riziko. Jenže po přezkoumání…

Američtí vědci navrhují použít jaderné hlavice ke zničení asteroidu 2024 YR4, který by mohl v roce 2032 zasáhnout Měsíc. Riziko srážky je sice nízké, ale následky by mohly být značné.

Šedesátimetrový asteroid 2024 YR4 by v roce 2032 mohl narazit do Měsíce. Oblak mikrometeoritů by ohrozil tisíce družic na nízkých oběžných drahách. Tým vědců hledal nejlepší scénář pro odklon nebo zníčení YR4.

Nejistota kolem hmotnosti asteroidu 2024 YR4 vede vědce k úvahám o jaderném zásahu – a to navzdory extrémně nízké pravděpodobnosti dopadu na Zemi. Cílem je předejít srážce s Měsícem, která by mohla ohrozit astronauty i vesmírnou infrastrukturu. Debata o mezích planetární obrany se otevírá naplno.

Astronomové si vzali do parády asteroid 1998 KY26 a zjistili, že je menší a rychlejší, než se myslelo. Na šířku totiž měří pouhých jedenáct metrů a jeho rotace připomíná bláznivý kvapík. Právě k tomuto objektu má v roce 2031 dorazit japonská sonda Hayabusa2.

Astronomové vydali varování před skupinou takzvaných „neviditelných“ asteroidů, které by mohly v budoucnosti představovat hrozbu pro Zemi. Tyto objekty sice zatím nebyly zachyceny dalekohledy, ale podle odborníků mají potenciál v řádu několika tisíc let zasáhnout naši planetu a zničit celé metropole.