Asteroid

Analýza provedená za pomoci údajů z vesmírného dalekohledu Jamese Webba definitivně potvrdila, že asteroid 2024 YR4 v roce 2032 mine Měsíc v bezpečné vzdálenosti. Dříve zvažované malé riziko srážky tak bylo díky novým datům zcela vyloučeno. Měření infračerveného záření prostřednictvím vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) umožnila astronomům výrazně zpřesnit dráhu asteroidu 2024 YR4, který byl původně na seznamu potenciálních rizikových těles pro Zemi i pro Měsíc. Nová data získaná z pozorování JWST provedených 18. a 26. února 2026 umožnila přesněji definovat dráhu tělesa. Podle údajů zveřejněných na webu kosmické agentury NASA proletí asteroid v prosinci 2032 kolem naší přirozené družice

Ještě před několika týdny byl asteroid s označením 2024 YR4 považován za velmi nebezpečný. V roce 2032 při svém blízkém průletu mohl zasáhnout Měsíc a dokonce i Zemi.

Astronomové dříve zjistili, že do Měsíce může v roce 2032 narazit asteroid 2024 YR4. Nyní dvě nezávislé analýzy potvrdily, že se toho obávat nemusíme.

Asteroid 2024 YR4 nakonec do Měsíce nenarazí. Dráhu asteroidu upřesnil vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST).

V centru města, na Velkém náměstí, bude od dubna do června letošního roku umístěno umělecké dílo sochaře Michala Gabriela Asteroid. Bude upoutávkou a pozvánkou na výstavu zmíněného umělce v Galerii Pekelné sáně a zároveň připomínkou čtvrtého výročí otevření této galerie se sídlem na Malém Valu.

Tým vědců, mezi nimi i docent z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, přináší důkazy o tom, že před třemi tisíci a šesti sty lety vyhladil prosperující město na Blízkém východě asteroid. Jinými slovy: Sodoma a Gomora byla skutečně srovnána se zemí během jediné noci a oheň pršel z nebes.

Největší obavy vědcům z NASA nedělají drobné kameny, které pravidelně shoří v atmosféře, ani gigantická tělesa z hollywoodských katastrofických filmů. Nejvíc je trápí asteroidy o průměru kolem 140 metrů a více - tělesa, která by sice nezpůsobila globální zkázu, ale dokázala by vymazat z mapy celý region či město. A právě o mnoha z nich zatím lidstvo vůbec neví.

Před 13 lety explodoval nad Čeljabinskem meteorit silou 30 atomových bomb. Zranil 1500 lidí a způsobil miliardové škody. Zásadní data o něm získali Češi.

Asteroid o velikosti patnáctipatrové budovy může v roce 2032 zasáhnout Měsíc a vyvolat záblesk jasný jako Venuše.

Asteroid 2024 YR4 by mohl v roce 2032 narazit do Měsíce. Ačkoli přímá srážka se Zemí už je podle vědců vyloučena, dopady případného impaktu na přirozenou družici Země by mohly být pozorovatelné i z naší planety — a podle odborníků by šlo o mimořádnou událost v dějinách astronomie. Pravděpodobnost i podle nové studie není vysoká, vyloučit ji však podle vědců zatím nelze.

Pamatujete si asteroid 2024 YR4? Loni vyvolal zájem vědců i médií v kosmologickém měřítku dočasně vysokým rizikem srážky se Zemí. Existuje však čtyřprocentní šance, že v roce 2032 narazí do Měsíce. Nová čínská studie popsala, jak by dopad vypadal a jak by ovlivnil Zemi i lidstvo.

Mezinárodní tým astronomů objevil v datech získaných během testu nově zprovozněné observatoře Very C. Rubinové v Chile neobvyklý asteroid. Rotuje s takovou rychlostí, že by měl být rozmetán do všech stran. Tak se ale neděje.

Lidstvu nejspíš nejznámější vymírání v dějinách planety Země, i když ne to největší. Asteroid, který způsobil řetězec událostí, kvůli kterým dinosauři vymřeli. A evoluce otevřela dveře novým možnostem – a později i lidem.

Někdo by možná řekl, že kariéra Gerarda Butlera už dávno ztratila na zářivosti. Tenhle skotský rodák si však v rámci hollywoodského systému dokázal najít své jasně definované místo a ačkoli brousí hranu kin a streamingu, jedna věc se mu upřít nedá, své diváky si dokáže v podstatě vždycky najít.

NASA spouští teleskop NEO Surveyor, který pomocí infračervené technologie odhalí potenciálně nebezpečné asteroidy dřív, než se k nám přiblíží. Jeho cílem je najít objekty schopné zničit celé město – a dát Zemi šanci se bránit.

Není to úplná novinka. Vzdálený asteroid, jehož vzorek byl odebrán v roce 2020, nese všechny molekuly potřebné k nastartování života. Chyběla jediná, cukr. Jenže teď odborníci objevili i ten.

Prosincová oslnivá podívaná pochází z podivného asteroidu, který se chová jako kometa – a zanechává za sebou ohon z trosek, který by podle astronomů vůbec neměl existovat.

Vzorky z asteroidu Bennu přinesené misí OSIRIS-REx překvapily i ty nejzkušenější vědce. Obsahují klíčové molekuly života – od ribózy a glukózy až po polymerní látky a prach starší než naše Slunce. Výsledky mění chápání toho, jak komplexní mohla být chemie v rané Sluneční soustavě – a jak blízko mohl být život už ve vesmíru.

Na sklonku léta roku 2016 vyslala NASA do vesmíru zhruba třímetrovou sondu OSIRIS-REx, která o čtyři roky později nabrala vzorky hornin z malého asteroidu Bennu.

Roj netradičně pochází z drolícího se asteroidu Phaethon. Maximum aktivity nastává v noci ze 13. na 14. prosince 2025. Pozorovatelé mohou za ideálních podmínek spatřit až sto padesát meteorů za hodinu.

Vzorky z asteroidu Bennu přinesené sondou OSIRIS-REx odhalily překvapivě bohatý soubor organických látek – včetně aminokyselin, nukleobází i solí – které tvoří chemický základ života. Tento objev přibližuje vědce k pochopení, zda život na Zemi mohl začít díky stavebním kamenům z vesmíru.

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.

V prosinci každoročně přichází na scénu Geminidy, jeden z nejpůsobivějších meteorických rojů vůbec. Letos bude pozorování přát i Měsíc.

Ve vzorcích asteroidu Bennu, odebraných během mise NASA OSIRIS-REx, objevili vědci jeden z nejdůležitějších prvků pro vznik života.

V 60. letech 20. století, kdy možnost dopadu asteroidu poprvé znepokojila americkou veřejnost, studenti MIT vypracovali průkopnický plán na záchranu Země – projekt, který předběhl svou dobu a inspiroval moderní planetární obranu.

Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Do vzdálenosti 45 milionů kilometrů kolem nás krouží už přes 40 tisíc objektů.

Asteroid 2022 RD2 se v blízké budoucnosti stane dočasným satelitem naší planety. Po opuštění oběžné dráhy může těleso v budoucnu představovat jisté riziko srážky. Malý objekt o velikosti autobusu naštěstí není pro civilizaci globální hrozbou.

Vozítko Perseverance objevilo již dříve na Marsu několik neobvyklých hornin. Nyní astronomy NASA překvapilo, když se na jeho fotografii objevil meteorit.

Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila, že koncem roku 2025 překročil počet známých blízkozemních asteroidů hranici 40 tisíc.

Už celkově čtyřicet tisíc planetek vyskytujících se v blízkosti Země objevili astronomové z Evropské kosmické agentury. Velikost těles je různá, někdy dokonce i několik kilometrů. Nebezpečí nepředstavují prakticky žádné, přesto je vědci nadále monitorují.

Asteroid 2025 OW proletěl kolem Země ve vzdálenosti 640 000 km a ukázal, jak extrémně dynamická tělesa se pohybují ve vesmíru. Díky radaru Goldstone NASA získala nejdetailnější snímky tohoto mimořádně rychle rotujícího objektu, který vědcům napovídá o složení a vývoji malých planetek.

Asteroid 2024 YR4, původně jen další položka v katalogu blízkozemních těles, se změnil v potenciální hrozbu. Nová měření ukazují, že má nebezpečně blízko minout Měsíc v roce 2032 – a pokud by došlo ke srážce, mohly by miliony tun úlomků ohrozit satelity a kritickou infrastrukturu na oběžné dráze Země. NASA proto zvažuje preventivní zásah.

Když se kosmická loď DART úmyslně srazila s asteroidem Dimorphos, šlo o součást testu schopnosti přesměrovat asteroid, který by mohl v budoucnu ohrozit Zemi.

I když to zní jako zápletka z filmu, nejde o fikci. Astronomové varují, že asteroid s označením 2024 YR4 – mezi odborníky známý jako Ničitel měst – má podle nejnovějších propočtů 4% šanci zasáhnout Měsíc v roce 2032.

Na konci října prolétl okolo Země asteroid ve vzdálenosti pouhých 230 km. Teleskop jej zachytil o sedm hodin dříve. Blízkozemní planetka měla nejvýše velikost pračky.

Záhadný vesmírný objekt Chiron, který se nachází mezi Jupiterem a Neptunem, před očima vědců mění svou prstencovou soustavu nevídanou rychlostí. Tento dynamický vývoj přináší vzácnou příležitost sledovat v reálném čase procesy, které formují menší tělesa sluneční soustavy.

Země bude mít kromě běžného Měsíce i další, takzvaný kvaziměsíc. Asteroid se v blízkosti planety bude pohybovat až do roku 2083. Věděli jste, že ve skutečnosti se kolem našeho světa pohybuje více miniměsíců?

Po čtyřech letech kolem Země znovu prolétne asteroid zvaný Orpheus. Toto vesmírné těleso o průměru téměř půl kilometru kolem nás prosviští rychlostí 9 tisíc kilometrů za hodinu. Přestože ho NASA klasifikuje jako potenciálně nebezpečný, vědci ujišťují, že riziko srážky je nulové.

Astronomové objevili asteroid 2025 SC79, který obíhá Slunce jedním z nejkratších známých oběhů – za pouhých 128 dní. Skrýval se v oslnivém světle Slunce, ale pro Zemi nepředstavuje žádné nebezpečí.

Asteroid 2025 SC79, skála o velikosti fotbalového stadionu, byl právě zařazen mezi nejvzácnější objekty Sluneční soustavy – obíhá zcela uvnitř dráhy Venuše a uniká většině teleskopů. Objev tohoto „soumrakového“ tělesa připomíná, že hrozby z vesmíru mohou číhat i tam, kam téměř nevidíme.

Nově datované fosilie z Nového Mexika přepisují dějiny — dinosauři zřejmě prosperovali až do samotného dopadu asteroidu před 66 miliony let. Výzkum ukazuje, že v pravěké krajině žila pestrá společenstva druhů, nikoli vymírající populace. Katastrofa tak nebyla koncem pomalého úpadku.

Země má nový kvaziměsíc – malý asteroid s označením 2025 PN7, který s námi sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. NASA potvrdila, že nás tento nenápadný objekt doprovází už přibližně 60 let a zůstane s námi až do roku 2083.

Nová studie amerických vědců přepisuje konec dinosauří éry – ukazuje, že tito dávní vládci planety nebyli před dopadem ničivého asteroidu na ústupu, ale žili v rozmanitých, prosperujících ekosystémech až do samého konce.

Nový objev amerických astronomů ukazuje, že i v těsné blízkosti Slunce se skrývají dosud neznámé objekty. Planetka 2025 SC79, objevená koncem září pomocí kamery Dark Energy v Chile, oběhne naši hvězdu za pouhých 128 dní. To z ní dělá druhý známý nejrychlejší asteroid – rychlejší už je pouze 2021 PH27 s periodou 113 dní.

Malou planetku 2025 SC79 koncem září objevili astronomové z Carnegieho vědeckého institutu ve Spojených státech. Až dosud pozornosti vědců unikala, jelikož ji skrývalo oslňující sluneční světlo. Její oběžná dráha protíná dráhy Venuše a Merkuru a je druhým nejrychlejším tělesem pohybujícím se kolem Slunce.

Astronomové potvrdili, že Zemi už několik desetiletí doprovází malý asteroid, který se chová jako náš druhý měsíc. Objekt s označením 2025 PN7 obíhá kolem Slunce po podobné dráze jako Země a z našeho pohledu vypadá, jako by kroužil společně s námi. Ve skutečnosti ale není skutečným měsícem, vědci ho označují jako takzvaný kvaziměsíc.

Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů.

V astrologii je Cheirón drobná planeta, někdy označovaná i jako asteroid či kentaur, objevená v roce 1977. Pohybuje se mezi Saturnem a Uranem a v horoskopu má specifický význam.

V jižní Austrálii byly objeveny tektity svědčící o gigantickém dopadu asteroidu před 11 miliony let. Vědci však dosud nenašli kráter – stopy katastrofy tak zůstávají záhadně skryté pod povrchem kontinentu.

Jak se na naší planetě objevil život? Existuje hned několik verzí této přelomové události. Jednou z nich je, že v ní „měla prsty“ nějaká božská bytost. Té ovšem vědci, nijak překvapivě, nejsou příliš nakloněni Podle jiné hypotézy základy života na Zemi přiletěly z vesmíru, a to na nějakém meteoritu nebo kometě.

Meteorit, který dopadl na dům v americké Georgii, je vzácným svědkem počátků naší sluneční soustavy. Tento 50gramový úlomek z pásu asteroidů teď zkoumají vědci, aby odkryli tajemství stará přes 4,5 miliardy let.

Asteroid o průměru 60 metrů, označený jako 2024 YR4, přiměl vědce z NASA k vypracování podrobného modelu planetární obrany. Nová studie ukazuje, že k odvrácení hrozby by mohla stačit jediná megatunová jaderná nálož – a raketa by musela startovat nejpozději na jaře 2031.

Pátek třináctého dubna 2029 bude náš šťastný den. Apophis, asteroid o průměru 375 metrů, bezpečně proletí u Země ve vzdálenosti menší než 32 tisíc kilometrů. Po dobu několika hodin nám tak bude Apophis blíže než družice na geostacionární dráze. Z Evropy a Afriky bude dokonce viditelný pouhým okem. Kosmické agentury už poslaly celou řadu sond k asteroidům, ale […] Článek Ramses: mise ESA, která se setká s asteroidem Apophis se nejdříve objevil na Czech Space Portal.

Asteroid 2025 TF prolétl ve výšce pouhých 428 kilometrů nad povrchem Země, tedy níže, než operují některé satelity. Vědci z ESA ji pozorovali až s několikahodinovým zpožděním, což znovu otevírá otázku rizik spojených s nedetekovanými objekty. Asteroid s názvem 2025 TF proletěl na začátku října 2025 nad Antarktidou ve výšce přibližně 428 km, čímž překvapil řadu expertů v čele s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), které o této zprávě informovala. Těleso totiž proletělo kolem Země v nižší výškové hladině, než ve které operují některé orbitální satelity, a občas dokonce i Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Asteroid byl navíc zaznamenán až s několikahodinovým

Vědci z Curtin University oznámili objev, který může přepsat část geologické historie Země. V jižní Austrálii našli mikroskopické stopy dávné katastrofy – drobné skleněné úlomky zvané tektity. Ty vznikly, když před 11 miliony lety dopadl na planetu obrovský asteroid. Záhadou však zůstává, kde je kráter, který by po takovém nárazu musel vzniknout.

Zemi minulý týden těsně minul asteroid, který proletěl ve vzdálenosti srovnatelné s oběžnou dráhou Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Šlo o druhý nejbližší zaznamenaný průlet tohoto druhu v historii.

V říjnu 2023 americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vypustil sondu k asteroidu 16 Psyche, obřímu vesmírnému tělesu bohatému na kovy, které obíhá mezi Marsem a Jupiterem. Jeho hodnota je odhadována na neuvěřitelných 100 000 kvadrilionů dolarů díky obrovskému množství železa, niklu a vzácných kovů, jako je platina či palladium. Přesto ho zatím nikdo netěží.