Berlínská zeď

64 let uplynulo od smrti osmnáctiletého Petera Fechtera. Mladík se stal jedním ze 140 lidí, kteří zemřeli při pokusu emigrovat z Východního Berlína přes Berlínskou zeď. Druhý z mladíků, kteří se o útěk pokusili, byl úspěšný. Fechtera ale pohraničníci postřelili a nechali ho na místě vykrvácet. Mladý zedník umíral minimálně 50 minut, během kterých marně volal o pomoc.

Wartburg patří mezi nejznámější automobilové značky bývalého východního Německa. „Warťasy“ byly samozřejmě bohatě zastoupeny také v České republice. V současnosti jich ale na silnicích moc nepotkáte.

Němečtí politici ve čtvrtek u příležitosti 65. výročí zahájení stavby Berlínské zdi varovali před idealizováním komunistického východního Německa (NDR). Jejich vyjádření přichází několik týdnů před...

Právě před 65 lety začal režim NDR uzavírat Západní Berlín. Rodila se Berlínská zeď, která měla zastavit útěky na Západ. O 18 let později ji dvě rodiny obešly neuvěřitelným způsobem – odletěly v podomácku ušitém balónu.

Před 65 lety začala stavba Berlínské zdi. V rozděleném Německu to byl jeden z vrcholů studené války. Bariéra obkroužila západní část města ovládanou spojenci. A na dalších skoro 30 let ji oddělila od okolního socialistického státu.

Jedna noc stačila k tomu, aby se Berlín rozdělil. Před 65 lety, v noci z 12. na 13. srpna 1961, obsadily východoněmecké ozbrojené složky hranici mezi východní a západní částí města. Ulice přehradil ostnatý drát, přestala jezdit přeshraniční doprava a obyvatelé Berlína se ráno probudili ve městě rozděleném na dvě části. Začala vznikat Berlínská zeď.

Berlínskou zeď začal východoněmecký režim stavět v noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna 1961. Ráno se obyvatelé Berlína probudili ve městě rozděleném na dvě části. Celý proces znázorňuje unikátní animace.

K dnešnímu 65. výročí stavby Berlínské zdi.

První a poslední oběti, které v tmavých vodách a na zmrzlé zemi zaplatily tou nejvyšší cenou za touhu po svobodě. 13. srpna 1961 komunistická NDR zahájila stavbu Berlínské zdi.

Berlínská zeď rozdělila město na 28 let a stála život nejméně 140 lidí. Východoněmečtí pohraničníci stříleli s úmyslem zabít každého, kdo se pokoušel o útěk do západního Berlína.

Berlínská zeď stála 28 let. Padla před 35 lety. A přesto se zdá, že v hlavách části Němců stojí dodnes — a co hůř, někdo ji tam možná záměrně udržuje. Právě to naznačuje Linda Teutebergová, místopředsedkyně FDP, která krátce před 63. výročím stavby zdi pronesla větu, jež v Německu rozproudila debatu: „Východní identita byla vynalezena zpětně." Článek Zeď padla před 35 lety. V hlavách Němců ale možná stojí dál se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

SVĚT VE VARU – Evropa sevřená mezi autoritářstvím Washingtonu, agresivitou Moskvy a ekonomickou dominancí Pekingu čelí historickému vystřízlivění, píše britský analytik Bruselského institutu pro geopolitiku.

Než nedávno zesnulý Novozélanďan Sam Neill ztvárnil paleontologa Alana Granta v Jurském parku, zahrál si ve filmu, který považoval za vůbec nejzásadnější a nejobtížnější ve své kariéře. Horor Posedlost je mistrovským kouskem polského režiséra Andrzeje Żuławského z roku 1981, který se tímto kontroverzním snímkem pokusil vyrovnat s vlastním rozvodem.

Fotografie německého pohraničníka Konrada Schumanna, který přeskakuje vznikající Berlínskou zeď, se stala symbolem studené války. 19letý mladík se na svobodě úplně zhroutil. Celý život pak strávil v paranoie a bludech, začal pít a spáchal sebevraždu.

Komunistická Stasi je považovala za nebezpečné rebely, svět za hrdiny nejneuvěřitelnějších útěků studené války. Jak trojice sourozenců pokořila nejstřeženější hranici světa na nafukovací matraci, s pomocí luku a šípu a v kokpitech ultralehkých letadel? Připoutejte se prosím, dobrodružství začíná.

Skluzavky zarostlé plevelem, rozbitá okna a graffiti všude kolem. Aquapark Basso byl kdysi chloubou německého Bad Schmiedebergu a lákadlem pro rodiny z celého okolí! Dnes připomíná kulisy apokalyptického filmu a vyvolává nostalgii i zděšení zároveň.

Neuvěřitelný útěk mladého Heinze Meixnera přes Berlínskou zeď dodnes ohromuje řadu lidí. Byl nesmírně vynalézavý: se sporťáčkem Austin podjel závoru na Checkpoint Charlie. A aby toho nebylo málo, v miniaturním autě vezl snoubenku, tchyni a 30 cihel!

Začátkem října 1964 se skupině západoberlínských studentů podařilo prokopat tajný tunel pod Berlínskou zdí a umožnit tak útěk 57 občanů NDR na Západ – šlo o jeden z největších hromadných úniků v dějinách rozděleného Berlína.

Rozhodl jsem se, že budu pokračovat v pravidelném psaní výpisků, citátů a odkazů z jednotlivých vydání zahraničních časopisů, které už léta čtu. Abych trochu rozšiřoval obzor našeho myšlení a abych připomínal jiná témata.

Jen 26 % masa v párku? Mnohé české uzeniny obsahují místo masa levný separát – odpad z rozdrcených kostí a kůže. Německý bratwurst vám tohle neudělá, tam je mleté maso povinností.

Rok 1989 je rokem pádu totalitních režimů v zemích východního bloku, Československo nevyjímaje. Nelze se tomu vyhnout a nelze to popsat pár větami. Proto jsme se tentokrát blíže podívali jen na dvě události – pád Berlínské zdi a sametovou revoluci u nás. Rok 1989 nicméně přinesl i další významné mezníky a zápisy do dějin.

Sovětský maršál Ivan Koněv velel osvobození Osvětimi a v květnu 1945 dorazil do Prahy. Později jako velitel Varšavské smlouvy řídil krvavé potlačení maďarské revoluce. V roce 1961 navíc osobně vydal rozkaz ke stavbě Berlínské zdi.

Kola dějin se točí dál a svět znovu vyslovuje jméno Michail Gorbačov, který si tak i v roce 1987 užívá popularity. Je vnímán jako nový vítr – jenže nic moc nepřináší. Ronald Reagan Gorbačova vyzval k odstranění Berlínské zdi. Stála ještě dva roky. V Londýnském metru vznikl požár, na burze došlo k propadu akcií a v Moskvě přistálo letadlo uprostřed náměstí. A abychom nezapomněli, Češi mají novou škodovku.

Dvě rodiny s dětmi toužily po svobodě natolik, že se samy tajně pustily do výroby horkovzdušného balónu, kterým přeletěly na Západ. Strelzykovi a Wetzelovi se v roce 1979 podomácku vyrobeným prostředkem odhodlali uletět z totalitního Německa.

Pád Berlínské zdi otevřel cestu ke sjednocení Německa. Zrodila se ekonomická velmoc, ale za cenu obřích investic a změn.

Západní Němec Rainer Schubert byl před padesáti lety ve východním Berlíně odsouzen k 15 letům vězení za to, že pomáhal lidem na svobodu. Reakce západoněmeckých úřadů byla podivná. Jen pokrčily rameny.

Zatímco Praha odstranila veškeré názvy po maršálu Koněvovi, náletem postižená Boleslav jeho ulici nepřejmenuje.

Berlínská zeď padla, ale v hlavách se staví nová. Kreml využívá nostalgii i strach z války, aby proměnil východní spolkové země v nástroj své politiky a rozložil německou obranu zevnitř.

Pád Berlínské zdi a následné sjednocení Německa ukončily desetiletí rozdělení národa a přepsaly politickou mapu Evropy.

HISTORIE / Na začátku roku 1962 se východoněmecká rodina Thomasů z Glienicke/Nordbahn na okraji Berlína rozhodla utéct ze „socialistického ráje“. Po povrchu už to nebylo bezpečné, a tak se pustili s n…

Rozdělila jedno město, zemi i nespočet rodin na osmadvacet let. Přesto se lidé uvěznění v komunistické části Berlína i ve zbytku NDR nikdy nevzdali a vymýšleli riskantní, někdy až neuvěřitelné způsoby, jak ji překonat. Neváhali přitom nasadit vlastní životy – a mnozí za to zaplatili cenou nejvyšší.

Moderní město dýchající historií. Rozdělené město oslavující pospolitost lidstva.

East Side Gallery je symbolem pádu železné opony i svobody projevu. Ze zbytků Berlínské zdi vzniklo místo, kde přebíhá mráz po zádech a zároveň žasnete.

Německo bylo rozděleno na východní a západní část. Změnu přinesl až rok 1989 a pád Berlínské zdi. Poté mohla znovu nastoupit jedna společná reprezentace nejlepších německých fotbalistů. Bylo to přesně 19.prosince 1990. Co se dělo předtím?

Když Berlínská zeď vyrostla přes noc, byli u toho zpravodajové National Geographic, aby zdokumentovali město, které se podle jejich vlastních slov stalo „nereálným“ místem .

Zpěvák Jan Kalousek se sice částečně přesunul do filmového prostředí, ale hudby se nevzdal a stále vystupuje. V rozhovoru vypráví o svých slabinách, boji s technikou, svém největším hitu i o politice.

Žádná kultura v historii nepřežila, pokud se nebyla schopna ubránit.

Touha po svobodě byla silnější než dráty i kulky. Cena byla život. Příběhy těch, které režim umlčel, dnes znovu mluví.

Jan Ruml vyrostl v rodině oddaných komunistů, ale jeho životní dráha vedla přesně opačným směrem. Když odmítl přizpůsobit se normalizaci, skončil mezi dělníky, v kotelnách a na venkovských statcích – a právě tam se zrodil budoucí disident.

V roce 1961 v Berlíně začala růst Berlínská zeď. Symbol studené války. Přes 150 kilometrů pečlivě navrženého systému betonu, ostnatých drátů, hlídacích věží, pastí a plotů. Hranice hlídané vojáky a psy. Přes to všechno se v té době mladému automechanikovi ze Západního Berlína podařilo vymyslet plán, který se později zapsal do dějin.

Studentský protest na Národní třídě. Hlavní připomínka výročí 17. listopadu 1989. Byl to jasný katalyzátor situace, která v tehdejším Československu zatím jen lehce probublávala. Dnes by se to díky sociálním sítím odehrálo asi trochu jinak.

Ještě 11. listopadu 1989 – několik měsíců po konci polského a maďarského komunistického režimu a dva dny po monumentálním dramatu pádu Berlínské zdi a celého východoněmeckého režimu – se na Havlově chatě na Hrádečku v nejužším kruhu projednávaly pouze detaily a scénář demonstrace plánované na 10. prosince, především pořadí vystupujících a výběr písní. Na revoluci

HISTORIE / Postavená z betonu a komunistické ideologie, obehnaná pásmem smrti a střežená pohraničníky s rozkazem zabránit každému pokusu o útěk, i střelbou. Berlínská zeď v roce 1989 stále ještě…

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier označil současnou situaci za nejvážnější ohrožení demokracie od roku 1989. Ve výročním projevu připomněl dějinné lekce i rostoucí nebezpečí extremismu, antisemitismu a autoritářství – a vyzval k aktivní obraně svobody a demokratických hodnot.

Demokracie je pod největším tlakem za několik posledních desetiletí. Prohlásil to německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Populisté a extrémisté podle něj zesměšňují státní instituce, otravují veřejnou debatu a využívají strach.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vidí demokracii v Německu pod největším tlakem za několik posledních desítek let. Při vzpomínkové ceremonii k 9. listopadu, kdy si země připomíná výročí vyhlášení výmarské republiky v roce 1918, protižidovských pogromů během takzvané křišťálové noci v roce 1938 a pádu berlínské zdi v roce 1989, dnes ve svém berlínském sídle na zámku Bellevue varoval, že svoboda a základní demokratické hodnoty jsou v současné době obzvláště ohroženy. Informuje o tom…

Berlín - Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vidí demokracii v Německu pod největším tlakem za několik posledních desítek let. Při vzpomínkové ceremonii k 9. listopadu, kdy si země připomíná výročí vyhlášení výmarské republiky v roce 1918, protižidovských pogromů během takzvané křišťálové noci v roce 1938 a pádu berlínské zdi v roce 1989, dnes ve svém berlínském sídle na zámku Bellevue varoval, že svoboda a základní demokratické hodnoty jsou v současné době obzvláště ohroženy. Informuje o tom agentura DPA.

9. listopad je 313. den roku, do jeho konce zbývá 52 dní. Svátek slaví Bohdan, Božidara, Orest a Darek. V roce 1989 padla Berlínská zeď. Došlo ke spojení Západního a Východního Berlína a následně k otevření zbytku hranice mezi NDR a NSR. Foto: Rick Maiman / Sygma via Getty Images Z kterého města pocházejí a…

V mnoha částech světa je svoboda něco, co je samozřejmé - svoboda zvolit si jakékoli náboženství, které chceme (nebo žádné náboženství), svoboda být ve vztahu s osobou, kterou milujeme, svoboda cestovat, seznam pokračuje... Naneštěstí je na světě mnoho a mnoho míst, kde tyto svobody nejsou dostupné

Vznik internetu nebo první přistání na Měsíci? Zavedení eura nebo sametová revoluce? Tohle je hra, kde rozhoduje znalost i intuice.

Máte v plánu strávit svátky po svém a vyrazit někam sólo? Máme pro vás tři destinace, kterými na Vánoce obdarovat sebe, a jež jsou pro single cestování jako dělané. Navíc všechny z nich najdete v Evropě.

Rok 1989 měl Evropě přinést jednotu a stabilitu, místo toho otevřel éru nejistoty. Kontinent se potýká s chybami, závislostí a ztrátou směru – triumf svobody se změnil v počátek slabosti.

Z turbulentních dějin Německa vyčnívá tragická kapitola, která se týká hlavního města země - Berlína. Lidé utíkali za svobodou přes neblaze proslulou Berlínskou zeď. Útěky skončily smrtí stovek lidí. První známou obětí zdi byla žena - Ida Siekmann.

Když v roce 1961 vyrostla Berlínská zeď, zbyly jen drsné a riskantní způsoby, jak se dostat na svobodu. Příběh útěku Harryho Deterlinga je výjimečný svou jednoduchostí. Použil sílu parní lokomotivy.

Historii Berlína druhé poloviny 20. století na pozadí osudů jedné rodiny popisuje Brigitte Riebe ve své sáze Sestry z Berlína. Ve druhé části s názvem Báječné časy nás zavádí do 50. let.

Před 35 lety, v pondělí 15. října 1990, získal Nobelovu cenu míru sovětský vůdce Michail Gorbačov. Nobelův výbor mu připsal hlavní zásluhu na tom, že padla Berlínská zeď a že, jak tehdy všichni věřili, skončila studená válka mezi Východem a Západem. Dost krutým paradoxem osudu je, že Michail Gorbačov zemřel přesně šest měsíců a šest dnů poté, co současný ruský vůdce Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu.

Jednou z nejsignifikantnějších událostí evropské svobody je právě pád masivní zdi obklopující západní Berlín.