Bílá Hora

Kréta je pro většinu lidí symbolem slunce, teplého moře a příjemných teplot i v pozdním podzimu. Jen málokdo by sem cestoval kvůli sněhu. Přesto je ostrov díky svému členitému reliéfu a vysokým horám místem, kde se zima dokáže projevit překvapivě silně. A začátek prosince to jen potvrdil - nejvyšší hřebeny Kréty se zbarvily do běla

Mame-li nějaký národní příběh, Ferdinand II. je v něm bezesporu jedním z hlavních zloduchů. Jistě se smaží v českém pekle. Na druhé straně ale možná popíjí veltlín v nebi rakouském. Tak jak to bylo?

Z přečinu poškození cizí věci je podezřelý osmačtyřicetiletý muž z Plzně. Podle dosavadních zjištění nestihl autobus směřující na Bílou Horu. Když mu spoj ujížděl před očima, v rozčílení hodil na dveře skleněnou pivní lahev, kterou držel v ruce.

Klempířský mistr z pražské Bílé Hory. Manžel, otec, živnostník, který chtěl jen pokojný život. Když ale přišla okupace, proměnil Josef Líkař svou dílnu v tajnou „zbrojírnu“, kde se rodily výbušniny pro odboj. Zaplatil za to svým životem.

Za zelenou branou na Bílé Hoře čeká podnik, kterému vdechli život dva místní kuchaři. Díky nim mnozí pochopili, že pajzl zmizel a přišlo gastro.

Zkušený cestovatel a autor knižního bestseleru Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se rozhodl vybudovat na svých literárních schopnostech další kariéru.

Série mnoha chyb a amatérismus rozhodly o porážce stavovského povstání v letech 1618 – 1620. Stavům jaksi chyběly vůle a odhodlání vyhrát. Nyní se tedy zaměřme na jednu ze situací, která též přispěla k tomu, že jejich akce skončila katastrofou.

Máte paměť na data a letopočty, nebo si je musíte jednou za čas připomínat? Ať už byl dějepis vaším oblíbeným předmětem na základní škole, nebo jste se snažili jeho hodiny spíše přežít, jsou data, která byste měli znát. České dějiny jsou totiž velmi barvité a bohaté na události, které radikálně změnily směr celého národa. Jednou z takových byla i Sametová revoluce, kterou si každoročně připomínáme 17. listopadu.

V bitvě na Bílé hoře, svedené 8. listopadu 1620 před pražskými hradbami, se střetly česká stavovská armáda s armádou císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armádou německé Katolické ligy. Je všeobecně známo, že bitva skončila katastrofální stavovskou porážkou. Méně se však ví o tom, že tento výsledek zřejmě zásadně ovlivnil člověk, jenž vůbec nebyl voják. Karmelitánský mnich Domingo Ruzola.

Kdyby se dějiny psaly podle délky bitev, Bílá hora by možná skončila někde v poznámce pod čarou. Jenže tahle dvouhodinová šarvátka, odehraná 8. listopadu 1620 na okraji Prahy, roztočila kolotoč, který s námi točil skoro tři století. A přestože tehdy padlo málo výstřelů, padla i česká svoboda.

Byl to obyčejný listopadový den. Žádná mlha, žádný zázrak. Jen chlad, prach a vojáci, kteří už nechtěli bojovat. Bílá hora trvala dvě hodiny – a přesto změnila české dějiny na staletí dopředu.

V předvečer bitvy na Bílé hoře, v sobotu 7. listopadu 1620, zažilo Kladno mimořádně nepříjemnou návštěvu. Do jeho ulic vtrhli polští kozáci bojující na habsburské straně. Vypálili rakovnické a unhošťské předměstí a vyplenili celé město, v němž v té době nebyla žádná vrchnost ani vojsko, které by je bránilo. Požárům padla za oběť i velká část náměstí a zámek.

Druhý listopadový víkend patří bezkonkurenčně sv. Martinu, který se na svém bílém koni objeví hned na několika místech v Česku. Pokud však vínu a huse zrovna neholdujete, můžete vyrazit za kulturou nebo historií.

I tak by se dalo popsat dění z počátku listopadu roku 1618, kdy čeští stavové zvolili tohoto švagra anglického krále na český trůn za sesazeného Habsburka.

Veřejná poprava 27 pánů v roce 1621 měla zastrašit české stavy. Ne všichni byli šlechtici a lebky vystavené na věži zmizely beze stopy.

Metuzalém, borovice osinatá z kalifornských Bílých hor, je s věkem kolem 4 850 let druhým nejstarším neklonálním stromem světa. Přežívá v prostředí, kde by většina rostlin nepřežila jedinou zimu, a její dřevo uchovává historii klimatu celé planety.

Češi mají v porovnání s jinými národy zvláštní vlastnost. Podle podcastu Přepište dějiny nehledají v minulosti své hrdiny, ale utápí se v porážkách, vyzdvihují mučedníky a libují si v poraženectví. Českou dějinnou paměť ovlivnily hlavně tři události.

Jistou dobu se pohyboval na dvoře Rudolfa II., jmenoval se Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a jako aktivní sympatizant českých stavů skončil po Bílé hoře na popravišti.

Zatímco před čtyřmi staletími probíhala na Bílé hoře krvavá bitva stavovské armády proti vojskům císaře Ferdinanda II. a Katolické ligy a kolem pražské obory Hvězda vládl zmar a nenávist, minulý týden se na jejích cestách, křižujících tichá a důstojná stromořadí, rozdávala radost a vršily dobré činy. Běhalo a chodilo se na podporu pacientů s roztroušenou...

Návrat do překrásného Japonska

Od středověkého rozmachu v Kutné Hoře přes první horní zákon Václava II. až po jáchymovský tolar – dějiny českého hornictví jsou příběhem slávy i pádů.

Vítězové ve válkách ve velkém popravovali vojáky nepřítele. Exekuce měla odradit potenciální následníky. V průběhu třicetileté války se řada takových masakrů odehrála i na moravském Valašsku.

Česká pozice bývá slovně silná, dlouhodobou reálnou politikou nepodpořená, spojencům nejasná. O vnitřní rozhádanosti ani nemluvě.

Znáte jména českých králů, letopočty přelomových událostí i to, kdo razil pražské groše? Vyzkoušejte si, jak jste na tom s českou historií v zábavném a poučném kvízu. Připravili jsme otázky, které prověří vaši paměť i znalosti od 9. do 17. století.

České země přišly po Bílé hoře o svou elitu.

Na venkově se život točí kolem práce, rodiny a přírody. Člověk řeší, jaká bude úroda, jestli zaprší, kdy je potřeba zasít nebo sklidit. A to je dobře. Selský rozum je základ. Jenže někdy se hodí připomenout si i to, co jsme se kdysi učili ve škole.

Osud dvaceti sedmi popravených českých pánů na Staroměstském náměstí je chronicky znám, dnes už snad i toho dvacátého osmého Martina Fruweina. Ale konfiskace a exekuce začaly již mnohem dříve. Dokonce už před samotnou Bílou Horou.

Období ohraničené bělohorskou porážkou v roce 1620 a vznikem republiky v roce 1918 máme ve svých představách uložené jako dobu útlaku a ničení českých reálií, především pak českého jazyka.

Vítejte v Rokycanech, čtrnáctitisícovém městečku mezi Prahou a Plzní! Velikostí nepříliš významné, zato svými historickými momenty pozoruhodné.

Karlovarská navazuje na dálnici D6 na západě metropole. „Během necelých dvou měsíců prošel kompletní obnovou 900 metrů dlouhý úsek od přechodu u tramvajové smyčky…

Karlovarská ulice patří k těm nejvytíženějším v Praze, ale začátkem léta byla zcela uzavřena. Důvodem byla rozsáhlá rekonstrukce, která měla trvat až do úplného konce prázdnin. Práce se však podařilo mírně uspíšit a silnice tak bude průjezdná už zítra, tedy v sobotu.

Město Holešov se stalo v 16. století významným centrem českých bratří a luteránů. To se změnilo po Bílé hoře, když panství zakoupili katoličtí Rottalové. Byla tu velká židovská obec, známá učenci.

Mezi stanicemi Florenc a Vysočanská na lince B nepojede o tomto víkendu metro, důvodem jsou práce v kolejišti při rekonstrukci stanice Českomoravská. Cestující mohou využít náhradní tramvajovou dopravu XB nebo mimořádnou vlakovou linku S2X z Masarykova nádraží přes stanici Praha-Vysočany a zastávku Praha-Rajská zahrada do stanice Praha-Horní Počernice a zpět. Naopak od soboty je obnoven pravidelný provoz tramvají v úseku Vypich - Bílá Hora, opravu tratě se tam podařilo o dva týdny urychlit. Na…

Na lince B nepojede o tomto a dalším víkendu metro mezi stanicemi Florenc a Vysočanská, důvodem jsou práce v kolejišti při rekonstrukci stanice Českomoravská. Dopravní podnik zavede náhradní tramvajovou dopravu XB a České dráhy posílí vlakové spojení mezi centrem města, Vysočany, Rajskou zahradou a Horními Počernicemi. Dopravní podnik také uvedl, že se podařilo o dva týdny urychlit opravu tramvajové tratě v oblasti Bílé Hory a od soboty 16. srpna obnoví pravidelný provoz tramvají v úseku Vypich - Bílá Hora.

Dosud tamní tramvajové linky musely končit na obratišti Vypich.

Pražané se musí přichystat na další omezení v dopravě, tentokrát dvě soboty a neděle po sobě na lince B. Dobrou zprávou pak je, že od tohoto víkendu se naopak o dva týdny dříve vracejí tramvaje zpět až na Bílou Horu.

Před více než 95 lety, 2. března 1930, vypustil český podnikatel a vynálezce Ludvík Očenášek na Bílé Hoře v Praze osm jednostupňových i dvoustupňových…

Štramberk jsme již několikrát navštívili, ale město má tak hezké okolí, že při každé návštěvě objevíme něco nového, co jsme ještě neviděli, a prožijeme zážitky, o který jsme neměli ani tušení.

Oprava důležité pražské výpadovky a části tramvajové tratě se přehoupla do druhé poloviny.

Konflikt českých stavů s Habsburky přerostl v celoevropskou konfrontaci známou jako třicetiletá válka. Masakr u Nepomuku byl předzvěstí dalších událostí, které změnily postavení mocností na kontinent.

Vyprávění o jednom méně navštěvovaném pražském poutním místě aneb „Francouzsky: Mont Blanc, česky Bílá Hora“.

Obyvatelé Prahy by v následujících týdnech měli věnovat zvýšenou pozornost aktuálním informacím o dopravních změnách. Od soboty se totiž uzavírá Masarykovo nádraží, změny cestující čekají také na dvou linkách metra. Na Smíchově či Bílé Hoře budou navíc jinak jezdit tramvaje.

Plzeň pěstuje díky nové mostové závlaze v lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře odolnější stromky pro městské lesy. Lesníci mění způsob pěstování a péče o sazenice stromků. S novým automatickým zavlažovacím systémem za 600 000 korun budou moci připravit pro výsadbu více takzvaných obalovaných sazenic. Tyto sazenice se po vysazení lépe uchytí, což je pro obnovu lesa po kůrovcové kalamitě důležité. Město každoročně ve svých lesích vysází v průměru 400 000 jehličnanů a listnáčů, řekl ČTK náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN).

Letní prázdniny znamenají tradičně řadu oprav a uzavírek. Ta na západní výpadovce bude velmi výživná

Pamatujete si, kdy zemřel Karel IV. nebo kdo vládl po Bílé hoře? V hodinách dějepisu jsme všichni někdy přemýšleli nad tím, jestli si ty letopočty fakt někdy zapamatujeme. V kvízu na konci článku se ukáže, co vám v hlavě zůstalo.

Správci městských lesů přicházejí s novým způsobem pěstování sazenic stromů. V lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře v Plzni vybudovali za 600 tisíc korun takzvanou mostovou závlahu. Díky ní mohou připravit větší množství obalovaných sazenic, které se lépe uchytí. Podle odborníků je to obzvlášť důležité v době klimatické změny a po kůrovcové kalamitě. Do plzeňských lesů ročně putuje až 400 tisíc sazenic jehličnanů a listnáčů.

K místům v Praze, kde se musejí řidiči obrnit trpělivostí kvůli dopravním omezením, přibyla 1. července další lokace. Technická správa komunikací (TSK) se pustila do rekonstrukce vozovky na Karlovarské ulici v Praze 17 a část úseku kompletně uzavřela. Nejezdí tak ani tramvaje včetně vytížené linky č. 22, nahrazují je autobusy. Novinky natočily, jak to teď na místě vypadá.

Pražská Technická správa komunikací dnes zahájila rekonstrukci Karlovarské ulice, která navazuje na dálnici D6 na západě metropole. Práce s úplnou uzavírkou se týkají úseku od přechodu u tramvajové smyčky Bílá hora po světelnou křižovatku se Slánskou ulicí a potrvají do konce srpna.

Kolony se přes letošní léto stanou pro pražskou dopravu synonymem. Ještě víc než kdy dřív musíme počítat se spoustou omezení a s dlouhým čekáním i tam, kde to jindy alespoň nějak jede. Jednou z velkých komplikací je uzavření Karlovarské ulice, tedy vedle zavřené Plzeňské ulice další z velmi vytížených dopravních tepen.

Na letní vlnu modernizací a oprav tramvajových tratí, která zásadně ovlivní každodenní cestování, se musí připravit cestující pražské hromadné dopravy. Rozsáhlé práce začnou na Bílé Hoře a v ulici Jana Želivského. V Počernické ulici začne vznikat zcela nová trať, což přinese nejen komplikace, ale i budoucí zlepšení spojení v této části metropole.

Klíčová výpadovka na západ z centra bude mimo provoz celé prázdniny. DPP toho využije k opravě trati.

Oslavy výročí bitvy u Zborova 2. 7. 1917 byly za první republiky organizované státem. Na náměstích se odhalovaly pomníky, u kterých klábosili politici. Kdo mohl, vytáhl uniformu, všichni se bavili a dobrou vůli spolu měli.

Na Staroměstském náměstí v Praze se dnes konal pietní akt k uctění obětí popravy 27 českých pánů, rytířů a měšťanů, kteří byli popravení po porážce stavovského povstání.

Co kdyby český trůn po roce 1526 nezískali Habsburkové, ale zůstala u nás dynastie Jagellonců? Jak by to ovlivnilo náš jazyk, politiku, ekonomiku i samotnou existenci republiky?

Poprava na Staroměstském náměstí – nejznámější poprava českých dějin - se odehrála 21. června roku 1621, zhruba půl roku po prohrané bitvě na Bílé hoře.

O vzniku České družiny na Rusi se ve Vídni dozvěděli poměrně záhy. Zprávy o tom se veřejně objevovaly v ruském tisku. Zcela zákonitě následovala protiopatření.