Bioodpad

Srpnové prořezávání dřevin s sebou nese otázku. Jak naložit s větvemi? Podívejme se proto na aktuální pravidla pro jejich likvidaci a na možnosti, jak větve na zahradě užitečně využít.

Po sklizni rajčat často končí velká část natě v koši nebo na hromadě bioodpadu. Přitom právě listy a odstřižené boční výhony mohou na zahradě ještě dobře posloužit. Zkušenější pěstitelé je neničí zbytečně, protože vědí, že rajčatová nať obsahuje přirozené látky, které některým škůdcům nevoní, a současně může dodat půdě cenný organický materiál.

Sezóna oblíbených rajčat je v plném proudu. Část plodů jste již určitě sklidili a na stoncích už pomalu dozrávají další. I když současné horké počasí příliš nenahrává plísním, rozhodně nezaspěte a buďte obezřetní. Jakmile se objeví první příznaky, je potřeba okamžitě jednat.

„Den Müll ordnungsgemäß entsorgen.“ (Recyklujte svůj bioodpad podle stanovených předpisů.)

Odkrojíte kousek kuřete, vyhodíte zbytek šunky, přidáte starou pečeni. V zimě žádný problém. V létě ale zbytky masa v popelnici znamenají pozvánku pro mouchy, které dokážou naklást vajíčka během pár hodin. A za den se líhnou červi. Jak tomu předejít a co dělat, když už je pozdě?

Již 3. a 4. srpna proběhne v Litoměřicích druhý termín čipování nádob na bioodpad. V minulém termínu se při svozu podařilo očipovat celkem...

Bojíte se obřích pokut za špatně vyhozený kelímek od jogurtu nebo povinného skladování odřezků masa v bytě? Kolem nových pravidel pro třídění odpadu se objevila řada mýtů a zbytečných obav.

Stará třinecká Werk Arena z roku 1967, ještě před několika lety se tam hrával hokej, ale po vybudování nové haly přestala sloužit svému původnímu účelu. Po její demolici se uvolnil prostor pro projekt vývojového centra CirkAreny. Stavba má být dokončena v roce 2027.

Třídění papíru, plastu a skla už dnes většina domácností bere jako samozřejmost, ale obsah popelnic na směsný odpad i tak stále ze třetiny tvoří něco, co tam vůbec nepatří. Nová pravidla odpadového hospodářství cílí právě na tento problém a obce i domácnosti budou nuceny třídit důsledněji. O tom, kdo zaplatí méně a kdo víc, přitom rozhoduje jedna konkrétní složka obsahu popelnice.

O žížalím čaji jste už možná slyšeli. Vzniká při vermikompostování a jedná se o velmi účinné organické hnojivo, které vznikne ještě před samotným vyzráním kompostu. Za takový životabudič vám poděkují pokojové rostliny i zeleň na zahradě. Pokud dáváte přednost ekologickému způsobu hnojení, vermikompostér je správnou volbou a zvládne ho každý začátečník. Jeho výhodou je i to, že jej můžete mít i na malém prostoru.

Kompostování se v posledních letech masivně rozšířilo nejen mezi vášnivými zahrádkáři, ale i mezi běžnými lidmi. Přestože je o něm možné najít na internetu celou řadu informací, čas od času může při skladbě kompostu chybovat každý.

Co dělat s bramborovými slupkami? Mnoho lidí nad tím nepřemýšlí a prostě je vyhazuje do odpadu, v lepším případě skončí na kompostu. Zdroj

Kompostování je jedním z nejjednodušších a nejpřirozenějších způsobů, jak zpracovat bioodpad z domácnosti.Aby ale vše fungovalo správně a bez zápachu, je důležité vědět, co na kompost patří a jak ho správně sestavit.

S každým pravidelným sečením zahrady vzniká velké množství posekané trávy. Mnoho lidí ji automaticky považuje za odpad, který je potřeba co nejrychleji odvézt do sběrného dvora nebo uložit do bioodpadu. Přitom jde o cenný přírodní materiál plný živin, který může na zahradě posloužit hned několika způsoby. Správným využitím posekané trávy nejen ušetříte čas i peníze, […] Článek Praktické tipy, jak využít posekanou trávu se nejdříve objevil na Hobbymanie.tv.

Červi v popelnici se v létě objevují hlavně proto, že mouchy nakladou vajíčka na rozkládající se zbytky (často ovoce a masné zbytky). Teplo urychluje vývoj, vlhkost a zápach z bioodpadu přitahují další hmyz. Klíčové je proto rychle zasáhnout a zároveň snížit vlhkost, zápach a přístup much do nádoby.

S příchodem léta je zahrádkářská sezóna v plném proudu. Sekačky jedou na plné obrátky, nůžky na živé ploty se nezastaví a do akce jsou i pily všeho druhu, které prořezávají stromky a keře. Výsledkem jsou kilogramy větví a další zelené hmoty, kterou je potřeba někam vyhodit. Ne všechno zelené však patří do kontejneru na bioodpady.

Kompostér z palet patří k nejjednodušším projektům, které zvládne téměř každý zahrádkář. Stačí několik starých palet a jedno volné odpoledne. Odměnou vám bude kvalitní kompost, méně odpadu a úrodnější půda, která lépe zadržuje vláhu i živiny.

Už vám rostou cukety? Nám už ano a především ty klasické zelené už máme některé ve stavu, kdy je lze sklízet. U žlutých je tomu jinak. Přesto je třeba zastavit se u jedné z tradičních záležitostí, která zrání cuket provází. Jedná se o hnilobu cuket. Ta je velmi nepříjemná. Ne vždy se objevuje. My se na tuto nepříjemnost zaměříme podrobněji v následujících řádcích. Někdy je třeba zasáhnout, jinde to není nezbytné.

Původně chtěla firma Florium s pomocí žížal kompostovat zbytky potravin pro řetězce, narazila ale na nedostatek vůle a byrokracii.Teď vyrábí vlastní žížalí hnojivo a prodává vermikopostéry domácnostem.

Nová nádoba na směsný odpad na hřbitově Pro zlepšení pořádku a správného třídění odpadu byla na hřbitově nově umístěna nádoba na směsný komunální odpad. Ta je určena zejména na použité...

Kompostování je tradiční způsob, jak se zbavovat odpadu z kuchyně či ze zahrady. Takzvané bioodpady mohou být na druhou stranu předmětem sousedských sporů, při kterých se mohou někdy sousedé i udávat na úřadech. Obvykle vadí zápach. Jenže správně založený kompost ve skutečnosti páchnout nemá.

Kompost už dávno není jen „odpad ze zahrady“. Výsledky pokusů Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) ukazuje, že správně připravené komposty mohou zásadně zlepšit kvalitu půdy, nahradit část minerálních hnojiv a výrazně podpořit růst rostlin – včetně lesních školek. Klíčem je jejich složení a správné dávkování.

Až dva dotované kompostéry si nyní může pořídit každá domácnost v Jihlavě. Jak informovala jihlavská radnice, město je nyní nabízí za zvýhodněnou cenu 350 korun. Dřevěné kompostéry jsou určené jsou především pro zahrady rodinných domů, zahrádkářské kolonie nebo chatové oblasti.

Za pár desítek korun můžete odnést několik kilogramů ovoce a zeleniny. Záchranné tašky mizí z obchodů rychle, jejich obsah ale není pokaždé stejný a některé kousky je potřeba zpracovat hned po příchodu domů.

Žamberk na Orlickoústecku zavede třídění gastroodpadu. Plánuje ho na podzim pro lidi, kteří žijí na sídlištích. ČTK to řekl místostarosta Ondřej Jireš (ŽDK). Lidem to podle něj zjednoduší třídění kuchyňských zbytků.

Kompostovatelné sáčky patří do skupiny bioplastů a nejčastěji se vyrábějí z polylaktidu, který vzniká z cukrů obsažených v kukuřičném škrobu, cukrové třtině nebo manioku.Taková alternativa k plastovým sáčkům se dříve nebo později rozloží.

Zraněním ženy a jejím následným ošetřením v nemocnici skončil útok divokého prasete, ke kterému došlo tuto středu ve Zlíně. Na lesní pěšině v lokalitě Letná v blízkosti zástavby ji napadla bachyně. Město Zlín v reakci na tento vážný incident okamžitě varovalo občany před zvýšeným rizikem střetu se zvěří a v oblasti zavádí bezpečnostní opatření. Podle členů facebookové skupiny Letná žije nešlo o jediný útok bachyně na člověka v této lokalitě. Předešlá událost se však obešla bez zranění.

Marcela Augustová, moderátorka ČT Zlínská radnice varuje před divočáky v lesích poblíž města. Jedna žena skončila tenhle týden v nemocnici se středně těžkým zraněním po střetu s bachyní. Myslivci se samici snaží odchytit a varují, aby se lidi ke zvěři nepřibližovali. Ondřej Vaculík, redaktor ČT Bachyně se selaty pohybuje poblíž zlínské části Letna, pěšinky ve zdejších lesích ve velkém využívají pejskaři nebo cyklisté. Radnice apeluje, aby lidé v lese nevyhazovali bioodpad a aby své psy drželi na vodítku. Celou videoreportáž najdete zde.

Vlna článků o tom, že česká kuchyně se loučí s klasickým sáčkem na bioodpad pod dřezem, je trochu přehnaná. Alternativa, kterou tahle vlna připomíná, ale stojí za pohled.

Tráva teď roste téměř před očima, záhony se zelenají a zahradníci začínají sekat, plít a uklízet první větší dávky organického materiálu. Přichází proto vhodné období věnovat pozornost také kompostu. V teplejších dnech pracuje mnohem rychleji než během chladného počasí, ale zároveň se snadno může dostat do nerovnováhy. Stačí několik chyb a místo voňavé tmavé zeminy vznikne zapáchající hromada plná mokré trávy.

Obce v Česku po uvalení zákazu na pálení zbytků ze zahrad přemýšlí, co udělat s hromadícím se bioodpadem a s tím spojenými náklady. Mezi nimi jsou například i Puklice na Jihlavsku, které se problém rozhodly vyřešit koupí obecního štěpkovače. „Bioodpad nám za posledních pár let vzrostl z nulových nákladů na 250 000 korun,“ říká pro Český rozhlas Vysočina starostka obce Kateřina Pauzarová.

Už 5000 domácností se v Pardubicích zapojilo do projektu odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Jubilejní domácnost převzala od města speciální nádobu na bioodpad spolu s dárky, mezi nimiž nechyběly dvě tuny kompostu včetně dopravy, zahradní nářadí a drobné upomínkové předměty města.

To, co je možné vyhodit do bio popelnice, má svá jasně daná pravidla. Řada zahrádkářů nebo majitelů nemovitostí však pravidla porušuje, a to mnohdy z pouhé nevědomosti. Špatné nakládání s bioodpadem však může být problematické.

V platnost vstoupil nový zákon, který plošně zakazuje pálení biologického odpadu, což v praxi znamená konec tradičních dýmících ohníčků, ve kterých dříve končilo shrabané listí, větve a zbytky rostlin.

Kompostování už dávno není jen záležitostí zahrad. Stále více lidí hledá způsoby, jak zpracovat bioodpad i v bytě, a přitom se vyhnout nepříjemnému zápachu. Dobrou zprávou je, že správně vedený kompost doma skutečně nesmrdí. Naopak může být čistý, praktický a ekologický.

Máte doma v bytě tři nebo čtyři odpadkové koše a třídíte? Říkáte si, že je to pořád málo, a že byste chtěli třídit lépe? Na sociálních sítích vidíte, jak si lidé chválí domácí kompostéry. Nikdo vám neřekne, jak to ve skutečnosti chodí. A hlavně nikdo neřekne, že ho mít vlastně nemusíte.

Třídit papír, plast a sklo nestačí. Pokud se nezbavíme bioodpadu a kuchyňských zbytků ve směsných popelnicích, připlatíme si za svoz. Nekompromisní plán odpadového hospodářství ministerstva životního prostředí nutí obce hledat cesty k lepšímu nakládání s odpady, pro naplnění těchto cílů ale chybí infrastruktura na jejich zpracování.

Kompostování je čím dál oblíbenější – na zahradě, balkoně i v kuchyni. Ale co dělat, když vám místo úrodné zeminy vzniká plesnivá, páchnoucí hromada? Často za to může jen pár obyčejných chyb: špatné vrstvení, nevhodné ovoce nebo suroviny, které do kompostu vůbec nepatří. Pojďme se podívat, čemu se vyhnout, aby vám kompost zrál tak, jak má a aby z něj vznikl prvotřídní materiál pro vaše rostliny.

Živiny v hodnotě miliard dolarů přijdou vniveč každý rok jenom ve Spojených státech.Pokud se lidé naučí využívat vlastní „bioodpad“, mohou snížit spotřebu syntetických hnojiv.

Kompostování je jednoduchý způsob, jak proměnit zahradní a rostlinný kuchyňský odpad v cenný materiál pro půdu. Místo toho, aby tráva, listí, zbytky rostlin nebo slupky od zeleniny končily ve svozu bioodpadu, můžete je využít přímo u sebe. Snížíte množství odpadu, ušetříte za substráty a zároveň omezíte dopady spojené s přepravou a zpracováním odpadu.

Město podniká další významný krok ke snížení množství směsného komunálního odpadu a úspoře financí svých obyvatel. Radnice díky dotaci pořídila stovky nových kompostérů a tisíc speciálních kbelíků, které mají usnadnit třídění bioodpadu přímo v domácnostech. Bioodpad v současné době tvoří až jednu třetinu objemu běžných popelnic a svou vysokou hmotností zbytečně prodražuje likvidaci odpadu. Přitom ...

V Česku právě teď probíhá unikátní akce, během které se otevírají brány vybraných kompostáren a vy si můžete přijet s vlastním pytlem pro úrodné „hnědé zlato“.

Šestý ročník výzvy „Nakopej si pytel“ nabízí zahrádkářům získat pytel kvalitního kompostu v nějaké z přihlášených kompostáren.

Pokud člověk nebydlí v domě se zahradou, nemá v Praze příliš mnoho možností, jak nakládat s bioodpadem.Jednou z nich je kompostování v bytě, do toho se ale ne každému chce.

Bioodpadu je ve směsném komunálním odpadu čím dál tím méně, a přesto nadále tvoří přes dvacet procent obsahu černých popelnic.Často končí ve spalovně nebo na skládce, kde se kvůli nedostatku kyslíku nerozkládá přirozeně, ale podléhá anaerobním procesům.

Kompostování je jednoduché, levné a fantasticky prospěšné – pro vaši zahradu, klima i peněženku. Přesto ho zákon prakticky ignoruje. Tisíce domácností kompostují vzorně, ale jejich obec za to nedostane žádný kredit. Je to absurdní. A jde to změnit.

[#orlickynet #bioodpad]

Vyhazovat posečenou trávu do obecního kontejneru na bioodpad je naprostý nesmysl. Hloupost, bláznovství, doslova šílený nápad. Tato cenná surovina dovede zahradě pomoci k vyšším výnosům i ochraně. I když začátek je vždy stejný, tedy zprovozníme sekačku, nebo vezmeme do ruky kosu. Trávník je posekaný, ale co s trávou dál? Do hnědého kontejneru? Nebo vysypat někdo do strouhy u pole? Kdepak, posekaná tráva je cenná rostlinná surovina, která najde v zahradě široké možnosti využití. Jaké?

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Čtyři lidé oblečení v bílém ochranném oděvu se soustředěně sklánějí nad pracovním pultem plným zapáchajících věcí. Leží na něm odpadky z opavských popelnic, které pečlivě třídí do připravených kbelíků. Proč to dělají? Chtějí zjistit, co lidé vyhazují do popelnic na směsný komunální odpad.

V obloukové hale v areálu SPARTAK v Hulíně můžete dostat kompostéry a kyblíky na bioodpad. K jejich získání je potřeba vyplnit žádost a nechat si ji schválit odborem životního prostředí.

Domácí elektrický kompostér Reencle slibuje rozložit až 1 kg bioodpadu za 24 hodin.

Jeden muž z menší obce přišel na legální a hlavně bezplatné řešení, které ho nestálo ani korunu a obešlo se bez drahého nářadí. Stačilo se jen správně zeptat.

Octomilky. Malé, otravné a neuvěřitelně rychlé. Stačí jeden přezrálý banán, otevřená láhev vína nebo bioodpad, a najednou máte doma roj, který se tváří, že si u vás pronajal byt.

Venku se konečně začíná oteplovat, což je dobrá zpráva snad pro všechny. Radost mají třeba zahrádkáři, kteří začínají opět pilně pracovat. Společně s jarním úklidem zahrady se ovšem nabízí otázka, kam vyhodit vzniklý odpad, jenž může zahrnovat staré větve či listí. Řešení může být jednoduché a navíc i zcela zdarma.

Kompostování na zahradě patří k nejlepším způsobům, jak zhodnotit bioodpad a zlepšit půdu. Ne každý kompost je ale připravený k použití. Poradíme, jak poznat ten správný okamžik a proč při tom hrají klíčovou roli žížaly.

Chcete začít kompostovat? Zjistěte, jak založit kompost na zahradě, co do něj patří a co tam naopak nepatří. Přinášíme praktické tipy i hlavní výhody domácího kompostu.

Města vynakládají na svoz bioodpadu miliony korun ročně, ale ne všude to má očekávaný efekt.Množství odpadu v černých popelnicích neklesá dostatečně rychle.

Ve Slatiňanech na Chrudimsku se po změně systému poplatků za odpad loni snížilo množství odpadu z popelnic. V porovnání s průměrem z předchozích pěti let ho bylo o pětinu méně. Místo původní paušální platby obyvatelé platí podle velikosti popelnice a frekvence vyvážení. Lidé tak jsou motivováni produkovat méně odpadu a lépe ho třídit, řekl ČTK radní Vlastimil Peřina (Sedma). Ke snížení množství odpadu mířícího na skládku přispělo také zavedení svozu bioodpadu od jednotlivých domů.

Rozryté trávníky a stáda divokých prasat hledajících potravu. Tak to v posledních dnech vypadá v okrajových částech Stříbra a u zahrádkářských kolonií. Město se tento problém snaží řešit například instalací pachových ohradníků. Zároveň žádá o spolupráci i místní obyvatele, divočáky totiž často láká bioodpad a černé skládky.

Bioodpad je často vnímán jako nepříjemný vedlejší produkt každodenního života – zbytky jídla, slupky, posekaná tráva či zkažené potraviny. Přitom právě tato frakce odpadu v sobě skrývá značný potenciál. Pokud s ní správně nakládáme, může se z bioodpadu stát klíčový nástroj pro zlepšení kvality půdy, snižování emisí skleníkových plynů i posilování místních potravinových systémů. Česká republika má v tomto směru značné rezervy – bioodpad tvoří více než 40 % komunálního odpadu, avšak stále často končí ve směsném odpadu a následně na skládkách či ve spalovnách. Tím přicházíme nejen o cenné živiny, ale i o příležitost k ekologicky i ekonomicky výhodnému nakládání s tímto zdrojem.