Bohumil Záhorský

Byl drsný, zavalitý, s věčně zarostlou tváří a nezaměnitelným hlasem. Hrál rváče, ochlasty i chlapíky z hospody, ale ve skutečnosti měl duši umělce, který miloval barvy, klavír a ženy. Josef Hlinomaz miloval Helenu Růžičkovou i malování, a jehož život skončil tak, jak žil – s humorem, cigaretou a bravurou.

Psychologická krimi Strach (1963) s Rudolfem Hrušínským přinesla první případ majora Kalaše. Film inspiroval skutečný vrah.

Marta Kubišová se jako první tuzemská zpěvačka dostala na oficiální poštovní známky. V limitované edici vyjdou prvního listopadu, u příležitosti jejích třiaosmdesátých narozenin. V posledních pěti letech se z kulturních osobností podobné pocty dostalo Libuši Šafránkové, Jiřímu Šlitrovi či Miloši Formanovi.

Bohuš Záhorský měl od mládí slabost pro divadlo. Zpočátku ji skrýval pod jménem Bóža Horský. Rodiče, zejména otec, stavitel mostů a ambiciózní politik, totiž doufali, že jejich syn půjde jinou cestou. Ale vůně šminek, prach jevištních prken a adrenalin prvních rolí byly silnější.

Na svět přišel v Praze 5. února 1906. Narodil se do dobré rodiny jako jedno ze šesti dětí, otec byl profesor na ČVUT. Odmala ho přitahovalo herectví, ale rodiče byli proti. Nakonec souhlasili, aby šel na konzervatoř s tím, že si tam udělá maturitu.

Zažil slávu Osvobozeného divadla, těžká léta okupace i zlatou éru Národního. Ženy mu říkaly Bonbónek, diváci ho milovali jako laskavého dědečka. Bohuš Záhorský byl jedním z těch, kdo dokázali přežít všechny režimy, aniž by ztratil lidskost.

Patřila k legendám české kinematografie a diváci ji naprosto zbožňovali. Přesto se Vlasta Fabiánová dočkala nehezkého konce. Přišla o kolegy, milovaného manžela i zbožňované divadlo.

Představitel dobrosrdečných a moudrých dědečků patří k velkým postavám českého herectví 20. století. Během své kariéry byl kolegy vnímán jako velice elegantní muž a měl pestrý herecký repertoár. Hrál milovníky, poťouchlé úředníky, policisty, zlodějíčky i respektované šéfy.

Originální představitel vedlejších rolí se měl stát stenografem. Uměl vzít za jakoukoliv práci, dělal kuchaře i skladníka, byl konferenciérem v cirkuse. Bohužel také hodně pil, což mu při natáčení způsobilo mnohé problémy a nakonec vzalo život.

Vlasta Fabiánová patřila k těm největším českých herečkách minulého století. Sláva ji sice vynesla až na vrchol, v životě přesto strádala. Obě její velké lásky jí zemřely před očima. Pak ji opustila i nejlepší kamarádka.

Znáte film Císařův pekař – Pekařův císař? Okolo tohoto snímku panuje celá řada zajímavostí. Například to, že stál neuvěřitelných 27 milionů korun.

Začátky slavných… Dnes z nich jsou slavní umělci, mnozí se stali legendami. Ale neměli to vždy snadné, často spíš naopak, museli si cestičku na vrchol pracně vyšlapat. Jednou z takových osobností je nestárnoucí Jiřina Bohdalová. 3.5.  jí bude 94 let.

Nechybělo mnoho a oblíbená česká pohádka nemusela vůbec vzniknout. Během natáčení Šíleně smutné princezny došlo k tragickému úmrtí přímo na place. Režisér si nebyl jist, zdali po téhle tragédii snímek dokončí.

Oblíbenou sérii s kriminalistou Kalašem vytvořil režisér Petr Schulhoff, který si k detektivkám psal také scénář. Díky skvělému podání Rudolfa Hrušínského se z nich stal hit a diváci jim říkali „kalašovky“. Herec s nezaměnitelně klidným výrazem, jenž nemusel nic říkat, protože hrály jeho oči, čerpal inspiraci u skutečného kriminalisty.

V tomto povánočním čase jsme si pro vás připravili filmový kvíz o pohádce, která je v Česku velmi oblíbená. Zkuste si v něm odpovědět správně na otázky na téma Šíleně smutná princezna. O výsledky se můžete podělit do komentářů.

Kdo by neměl rád pohádky? A mezi těmi našimi českými se najde spousta skvělých kinematografických klenotů, na které se dívají mnohé generace a stále nás baví. Jednou z nich je také Císařův pekař a Pekařův císař. (Pokračování textu…)

Jméno scenáristy a dokumentárního režiséra Davida Bonaventury (56) vám jistě nebude zcela neznámé. A pokud ano, určitě budete znát alespoň jeho tvorbu. Podílel se na některých divácky oblíbených českých seriálech (například 13. komnata či Osudy hvězd), různých filmech a pořadech, dokonce se jako dětský herec objevil po boku Bohuše Záhorského a Josefa Somra v jednom dílu Bakalářů (Aero, rok 1974). To jen na úvod. Když v roce 1999 na hradě Zvíkov natáčel dokumentární televizní cyklus Záhady a mystéria, poprvé na vlastní kůži pocítil, jaké to je, když se člověk nečekaně setká s paranormálním jevem. Zde to bylo o to zajímavější, že svědkem se stal celý filmový štáb.

Skvělý herec a komik, vynikající klavírista a naivní malíř s bohatou fantazií… Jen málokdo z fanoušků, kteří se při jeho výkonech váleli smíchy, tušil, jak velký umělec se pod jeho drsnou slupkou skrývá.

Bohuš Záhorský se řadí ke staré partě bardů naší slavné herecké scény Národního divadla. Právě 22. září si připomeneme 24 let od jeho úmrtí. Kromě mnoha rolí, které vytvořil v Národním divadle od roku 1946 do odchodu do penze v roce 1977, Záhorského pamatujeme v mnoha filmových rolích.

Luděk Munzar nebyl jen vynikající herec, ale i zásadový člověk. Jako jeden z mála umělců nepodepsal Antichartu. Neváhal odejít z Národního divadla, kde to miloval, protože nesouhlasil s novým vedením. Při mém rozhovoru mluvil spíš potichu, rozvážně.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka v těchto parných prázdninových dnech zarazil regál v jednom z českých obchodů. Nad rozličným alkoholovým tovarem domácí i zahraniční provenience se skvěl nápis »Volný čas«. Pod tímto pojmem si běžný občan představí třeba dovolenkové koníčky, od běhání přes cyklistiku až po turistiku, ale opravdu jen s notnou dávkou zhýralé fantazie večerní popíjení tvrdého alkoholu. Doba korektní je ale tu a vlastně se není čemu divit. Jak si ovšem ukážeme s portálem ŽivotvČesku.cz, vznešená korektní pojmenování nejsou zase tak ničím historicky novým.

Pohádka Šíleně smutná princezna patří mezi televizní klasiku. Natočil ji Bořivoj Zeman, který měl na kontě pohádkové klenoty jako Pyšná princezna nebo Byl jednou jeden král. I tento snímek se mu povedl na výbornou a skvěle trefil i hlavní obsazení: princeznu ztvárnila Helena Vondráčková a prince Václav Neckář. Ve snímku se objevil i Bohuš Záhorský, který si zahrál jednoho z králů. Jak pro web Prima ŽENY prozradila Helena Vondráčková, na natáčení s ním vzpomíná velmi ráda.

Navzdory tomu se divákům pohádka z roku 1968 z dílny režiséra Bořivoje Zemana líbila a dodnes patří k nejoblíbenějším pohádkám vůbec. O popularitu se zasloužily i písně, trochu komická ústřední dvojice Vondráčková a Neckář a další herecké obsazení plné zvučných jmen.

Kulinářství první republiky zůstává fascinující kapitolou naší gastronomické historie, která se vyznačuje mimořádnou rozmanitostí chutí a tradic. Období mezi dvěma světovými válkami bylo dobou kulinářského objevování a inovací.

Reakce na článek pana J. Zieglera z 24. 1. 2024 a na diskusní komentáře.

Jedna z nejoblíbenějších pohádek všech dob skrývá smutné tajemství. Šíleně smutná princezna skoro nevznikla. Za vším stála tragická smrt jedné z hlavních postav.

Každý člověk čas od času na něco zapomene, ale na takovou „drobnost“, jako je manželství, si většinou pamatujeme. Legendární herec Bohuš Záhorský se ale dvacet let domníval, že je rozvedený. Z omylu jej vyvedl až další plánovaný sňatek.

Od roku 1951 se diváci vždy těší na dvoudílnou komedii Císařův pekař – Pekařův císař a ani po více než sedmdesáti letech neztratil humorný příběh nic ze svého kouzla. Několik desetiletí se pak komedie vrací na obrazovky v čase vánočním. Tentokrát ji vysílá TV Nova 25. a 26. 12. v podvečer.

Za více než šedesátiletou kariéru má Jiří Krampol opravdu na co vzpomínat. Před kamerou či v divadle se navíc setkal s největšími jmény svého oboru. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS připomněl persony, jakými byli Rudolf Hrušínský, Bohuš Záhorský či Vlasta Fabiánová. Navíc se zastal Karla Högera a Zdeňka Štěpánka. Těmto velikánům totiž někteří vyčítali jednání během 2. světové války, kdy Československo okupovali nacisté. „Lidi, kteří je odsuzují, to nemají v hlavě v pořádku,“ říká rázně Krampol.

VIDEO Její honoráře zpravidla třikrát převyšovaly odměny kolegů, což jí mnozí záviděli. Souboj se slavnou „Lorenkou“ sice prohrála o jediný bod, i zlou maloměšťačku ale dokázala zahrát tak, že ji diváci nakonec politovali. (Pokračování z pondělí 4. prosince)

ARCHIVY STB: Dvoudílná komedie režiséra Martina Friče spatřila světlo světa v roce 1951. Dnes se řadí mezi klenoty české kinematografie. Nejeden historik si Rudolfa II. spojuje právě s postavou Jana Wericha, ústředním protagonistou snímku.

VIDEO Deylův náhradník dokázal okouzlit úplně každou, zamilovaná do něj prý byla i krásná Hana Vítová. Pro jednoho muže se ale stal životní černou můrou. Známý režisér kvůli němu dožil sám v garsonce. (Pokračování ze středy 25. října)

VIDEO Známe ho hlavně v rolích dědečků, v mládí měl ale k jejich rozvážnosti na míle daleko. Místo betonu a odvážných mostních konstrukcí mu mnohem víc voněly šminky, takže otce důstojného a uznávaného profesora zklamal na celé čáře. Díky odvaze a svobodomyslné povaze ale dostal šanci vyrůst po boku Jana Wericha.

Film je přehlídkou herecké noblesy a kumštu. Připomíná Miloše Kopeckého, Janu Brejchovou, Rudolfa Jelínka, Karla Högera, Jana Wericha, Bohuše Záhorského a také Rudolfa Hrušínského. Diváky čeká dávka suchého humoru, oživlé knižní ilustrace, Liškova hudba, ale především okouzlující směsice lidské fantazie.

Od smrti nezapomenutelného českého herce Bohuše Záhorského 22. září uplynulo třiadvacet let. Zemřel ve věku 74 let. Na sklonku života prožíval pozdní lásku s hereckou kolegyní Vlastou Fabiánovou. Jaké bylo jeho soukromí a jak se dostal ke své nejslavnější roli krále Dobromysla v pohádce Šíleně smutná princezna?

Druhým společným filmem režisérské dvojice Jána Kadára (✝61) a Elmara Klose (✝81) – tím prvním bylo drama Únos z roku 1952 – se stala hudební komedie Hudba z Marsu (1954), na jejímž scénáři se spolupodílel Vratislav Blažek (✝47), který si v 60. letech připsal na své konto i muzikály Starci na chmelu (1964) a Dáma na kolejích (1966).

Šíleně smutná princezna patří mezi klenoty československé kinematografie. Pohádka Bořivoje Zemana si získala diváky všech věkových kategoriích nejen díky skvělému obsazení, ale i písničkami, které jsou doslova nesmrtelné. Víte však o filmu s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem všechno? Redakce eXtra.cz pro vás připravila několik faktů.

Pohádka Šíleně smutná princezna z roku 1968 patří mezi poklady československé kinematografie a diváci ji umí ocenit nejen na Vánoce. V roli krále Dobromysla, který nesnáší pohled na krev a proto pořádá popravy, exceloval Bohuš Záhorský. Ten se ale roli hodně dlouho bránil.

Silvestrovskému monologu Rudolfa Deyla ml. jsem se u rádia tenkrát moc nesmál, mnohé jsem nechápal. Dnes si to u kompaktů, vydaných Radioservisem, vynahrazuji.

Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček (42) na sociálních sítích často cituje pasáže z Bible, proto také nikoho zřejmě neudiví, že za ideální místo pro svou dovolenou považuje Izrael. Muž, který si soukromí střeží, pro ŽivotvČesku.cz naznačil, jakým je člověkem, když se kamery nedívají. "Moje nejoblíbenější jídlo je smažený sýr s hranolkami a tatarkou," prozradil s úsměvem pro ŽivotvČesku.cz.

Herci Bohušovi Záhorskému, kterého si můžeme dnes připomenout ve filmu Tři vejce do skla, se první manželství příliš nevydařilo. Životní lásku našel až napodruhé. Stala se jí Vlasta Fabiánová. Jenomže když mělo dojít na svatbu, objevil se nečekaný zádrhel.

Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.