CERN

Vědci v CERNu simulovali podmínky jaderného výbuchu pomocí protonových pulzů. Analýza ukázala, že mez kluzu uvnitř meteoritu vzrostla více než dvojnásobně. Jaderné zbraně představují účinnou možnost obrany proti kovovým asteroidům.

Brněnská společnost AdvaScope představila ve spolupráci s Thermo Fisher Scientific skenovací elektronový mikroskop osazený hybridním pixelovým detektorem. Přístroj kromě povrchu odhaluje i vnitřní strukturu vzorků. Taková možnost zobrazení není nová, dosud to ale dokázaly násobně dražší transmisní mikroskopy. Přístroj Apreo ChemiSEM využívá instalaci detektoru AdvaScope do vakuové komory a tím získává přístup k technikám krystalografie a 4D STEM. „Obě techniky přináší informace nejen o povrchu…

„Teorie je, když všechno víme, ale nic nefunguje. Praxe je, když všechno funguje, ale nikdo neví proč. My jsme spojili teorii s praxí: nic nefunguje a nikdo neví proč.“ — Neznámý autor

Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla vydražit 270 darů, které jí za poslední tři roky při různých setkáních předali zahraniční politici, především prezidenti a šéfové vlád. Přesný termín aukce není zatím znám, ale odhaduje se, že celková hodnota předmětů činí kolem 800 tisíc eur (19,5 mil. Kč).

Minimální mzda skoro 100 tisíc, 8 tisíc měsíčně za zdravotní pojištění, desítky tisíc měsíčně za nájem a mnoho kulturních rozdílností. Češi, kteří žijí ve Švýcarsku, se stali hosty týdenního natáčení, ve kterém jsme dopodrobna odhalili, jak se jim žije v jedné z nejbohatších zemí světa – od získávání občanství přes švýcarskou preciznost až po platy či důchody.

Soukromí dárci přislíbili CERNu miliardu dolarů na výstavbu nového obřího urychlovače částic, který by měl navázat na Velký hadronový urychlovač. Novinka má vědcům pomoct odhalit podstatu temné hmoty, temné energie i samotné stavby vesmíru.

První fáze urychlovače částic Future Circular Collider by nebyla dokončena dříve než v 40. letech 21. století.

Projekt téměř stokilometrového evropského urychlovače částic má budoucnost. Poté, co Čína vzdala plány na vlastní podobné zařízení, má tato výjimečně drahá stavba podle Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) opět smysl.

Rada Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN Council) dala před pár dny zelenou dalšímu pokračování příprav největšího urychlovače částic všech dob. Pracovně mu zatím říkáme Future Circular Colider.

Nový materiál Prusament PC Space Grade je cenově dostupný, tisknutelný na běžných 3D tiskárnách a vhodný pro využití ve vesmíru nebo náročných pokročilých elektroinstalacích.

Tým částicové fyziky v CERNu 80 000krát za sekundu proměnil olovo ve zlato.

Po tomto měsíci plném přelomových okamžiků v oblasti antičástic oznámila společnost CERN, že se jí úspěšně podařilo vytvořit první existující qubit z antihmoty a vydláždila tak cestu ještě podivnějším kvantovým experimentům.

Fyzikové z CERNu jako první pozorovali nesymetrii mezi hmotou a antihmotou u baryonů, základních částic tvořících většinu pozorovatelného vesmíru.

Objev pozemských gama záblesků v 90. letech odhalil jejich bouřkový původ. Kolize ionizovaných kanálů vytváří pole urychlující elektrony na rychlost světla. Nová pozorování spojují TGF s konkrétními blesky a riziky pro letectví.

K čemu by byly úžasné vědecké objevy, kdyby z nich nevznikaly prakticky využitelné technologie? Pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) to je zásadní otázka. Tato entita provozuje Large Hadron Collider (LHC), impozantní vědecký nástroj pro zkoumání částicové fyziky. Právě díky LHC se v roce 2012 podařilo potvrdit existenci Higgsova bosonu.

Místo srážení atomů s použitím velkého hadronového urychlovače uskutečnili výzkumníci krátkodobou přeměnu olova ve zlato umožněním téměř těsných srážek.

V urychlovači vzniká zlato z olova při ultraperiferních srážkách jader. Stačí vytrhnout tři protony z olova a vznikne atomové jádro zlata. Zlato existuje jen mikrosekundy v zanedbatelném množství.

Díky urychlovačům částic již dnes víme, že hmota se rozpadá na částice a antičástice. Nedávný výzkum však odhalil, že v tomto rozpadu mohou existovat drobné nuance, které mohou být klíčem k odhalení jednoho z největších tajemství vesmíru.

CERN uvádí, že nejsou žádné technické problémy s plány na jeho budoucí kruhový urychlovač – ačkoli očekávané náklady jsou přemrštěné.

Na klima planety Země působí spousta různých faktorů, z nichž některé se jen špatně zkoumají. Další dílek do mozaiky planetárního klimatického modelu, jenž zpřesní předpovědi vývoje klimatu, teď představili fyzici z CERNu.

Před sedmdesáti lety, 29. září 1954, vstoupila v platnost smlouva o založení Evropské organizace pro jaderný výzkum, známé pod zkratkou CERN. Od té doby tato instituce se sídlem v Ženevě představuje špičkové vědecké pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti subatomárních částic. Pomáhá lidstvu poodhalit tajemství podstaty hmoty a složení vesmíru. CERN dal ale světu třeba i službu World Wide Web neboli internet.

Vědci z experimentu ATLAS poprvé studovali kvantovou provázanost na velkém hadronovém urychlovači v CERN při dosud nejvyšší energii. Na úspěšném pokusu se podílel i český fyzik.

Podle odborného časopisu Nature Evropská laboratoř částicové fyziky (CERN) vyhostí 30. listopadu 2024 stovky vědců spojených s ruskými institucemi. Půjde o oficiální ukončení spolupráce v návaznosti na rozhodnutí CERNu přerušit styky s touto zemí po její plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022. CERN ale bude i nadále spolupracovat s ruským Spojeným ústavem jaderných výzkumů (JINR). Řešení, které kooperaci s Ruskem přerušilo i nepřerušilo, je značně kontroverzní.

ByteDance má po TikToku další hit. Intel propustí tisíce lidí. HPE může koupit Juniper. Začal platit AI Act. Hromada novinek kolem AI a také Číny. Zprávy z IT, každý pátek na Lupě. Vždy v pátek připravuje reportér Jan Sedlák výběr zajímavých zpráv ze světa IT. Co se událo v tomto týdnu?

Ve spletitých tunelech urychlovače částic v CERNu se skrýval záhadný jev. Vědcům ze Super Proton Synchrotron (SPS) ve spolupráci s vědci z GSI v Darmstadtu se jej podařilo objevit.

Někdy prospívají rostliny po přesazení bez jakékoli další péče. Jindy se jim musíme věnovat naopak více pečlivě, než před tím.

Komunitní platforma Startup Kitchen a investiční deep-tech fond Tensor Ventures se připojují k programu CERN Venture Connect, startupovému programu Evropské laboratoře pro částicovou fyziku (CERN) se sídlem ve Švýcarsku. Tato spolupráce umožní českým startupům přístup k jedinečným technologiím a know-how CERNu.

Ženeva/Praha - Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.

Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.

Ženeva - Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.

Při experimentech dokázali výzkumníci vytvořit svazek elektronů o energii 10 miliard elektronvoltů v komoře o rozměrech pouhých 10 centimetrů.

Jedním z nejspecifičtějších aspektů pick-upu Tesly je provedení jeho karoserie. A nemyslíme tím jen tvary auta, ale i fakt, že ztvárněno je striktně z nelakované oceli. Šéfdesignér automobilky ale osedlal vůz v matné černi. (Petr Miler)

Vědci z univerzity v Norimberku hlásí zásadní průlom. První funkční nanofotonický urychlovač elektronů na světě se vejde na malou minci.

Výzkumníci sledovali kvantové provázání top kvarků při energii, která byla o 12 řádů (bilionkrát) vyšší než při standardních experimentech.

Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě se podařilo udělat další důležitý krok k pochopení antihmoty. Poprvé demonstrovali, že antihmota reaguje na gravitaci stejně jako hmota, tedy padá. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Rajčatová čerň je zkázou pro rajčata, proto byste měli být obezřetní a bránit úrodu osvědčenými a funkčními způsoby. Jak přesně?

Říkáte si často, že by bylo skvělé, aby měl den víc hodin? Díky práci vědců z CERNu se to možná brzy stane realitou.

Vědci vyrobili tzv. kvarkovou polévku, respektive její malinké vzorky. Jde o materiál, z nějž se skládal velice mladý vesmír.

CERN předčasně vypne Velký hadronový urychlovač částic (LHC), který před deseti lety objevil božskou částici. Důvodem jsou vysoké ceny energií.

V urychlovači vědci simulují dobu před vznikem vesmíru. Při kolizích pozorují procesy rozpadu a získávají poznatky o nejmenších stavebních částicích hmoty.

Na první pohled působí celkem nenápadně. Ale nenechte se zmást, rajčatová čerň je velmi nebezpečná a může vám zničit i více než 30 % úrody rajčat!

Měření hmotnosti částice W boson neodpovídá tomu, co předpovídá teorie. To může znamenat, že významná část popisu elementárních částic bude potřebovat korekci. Prozatím je ale brzy teorii zavrhovat, měření totiž bude třeba replikovat.

Ochraňte své porosty rajčat před patogenem způsobujícím olivově hnědou skvrnitost rajčat. Jedná se o chorobu, která má na svědomí až 30% snížení výnosu.

V pátek se Velkým hadronovým urychlovačem (LHC) prohnaly protony a největší částicový urychlovač světa se tak vrátil do provozu – po více než třech letech odpočinku. CERN strávil tři roky údržbou a vylepšováním systému, nyní je však urychlovač připraven opět objevovat tajemství vesmíru, v němž žijeme. Nové prvky LHC mají vědcům umožnit snáze detekovat, sbírat a analyzovat data z proběhlých experimentů. Tajemství vesmíru LHC by v příštích letech měl zažít dosud největší počet kolizí částic, a ve vyšších rychlostech než kdy dřív. Vědci chtějí mimo jiné zjistit, zda obstojí tzv. standardní model, či přesněji standardní model částicové fyziky. Teorie je klíčová pro naše současné

Po tříleté přestávce na plánovanou údržbu, upgrady a nakonec i pandemii, připravuje ve švýcarský CERN urychlovač (LHC) na jeho třetí a dosud nejnáročnější experimentální období..

Částicový urychlovač Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u Ženevy je po zhruba tříleté odstávce opět v provozu a je ještě výkonnější než dříve. Fyzikové proti sobě opět poslali dva protonové paprsky v podzemním prstenci dlouhém 27 kilometrů, oznámil dnes šéf organizace Joachim Mnich.

CERN a vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) přicházejí s významným objevem. Našli důkazy o existenci částic X, jež s největší pravděpodobností pochází z velkého třesku. Vzácné elementy mohou objasnit podrobnosti o vzniku našeho vesmíru.

Nová analýza dat v CERNu na urychlovači LHC odhalila další skládanou částici. Další elementární částice pomůže napovědět víc o povaze fyzikálních teorií. Studie tuna, webík CERNu tuna.

I když znáte „jen“ Higgsův boson, LHC pokračuje v objevování mnoha (předpovězených) částic a zlepšování povědomí o základních stavebních kamenech, inu, všeho!

S Filipem Širokým o jeho práci pro Evropskou organizace pro jaderný výzkum.

Když CERN, Evropská organizace pro jaderný výzkum, postavila svůj Hadron Collider, jak se tento urychlovač částic nazývá, byl to monumentální podnik. Nyní, po deseti letech, kdy výzkumníci hledali částice, které existovaly pouze v teoretické rovině, je CERN připraven na velkou revoluci.

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) přijala novou výzkumnou strategii na příští léta. Laboratoř o tom dnes informovala na svém webu. Zaměřit se chce především na další měření vlastností Higgsova bosonu a zkoumání fyzikálních procesů při nejvyšších energiích. Cílem je tak co nejvíc využít potenciál Velkého hadronového urychlovače (LHC) po plánovaném zvýšení jeho výkonnosti.