CERN

Koncem června by mělo být ukončeno třetí období experimentování s pomocí urychlovače LHC. Využijme tuto příležitosti k rozboru nejnovějších objevů založených na datech z tohoto zařízení. Plánování nového největšího urychlovače, který by byl následníkem LHC, se blíží k zásadnímu rozhodnutí. A začínám být optimistou v možnosti jeho výstavby v laboratoři CERN.

Hledali počátek vesmíru, našli splněný sen středověkých alchymistů. Hluboko pod zemí došlo k nečekané fyzikální anomálii, která přepsala učebnice chemie. Něco takového nikdo neplánoval.

Vědci pracující na experimentu LHCb v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN oznámili výsledky, které by mohly naznačovat existenci dosud neznámých fyzikálních jevů. Pokud se jejich pozorování v dalších letech potvrdí, mohlo by to znamenat vážnou trhlinu ve Standardním modelu, teorii, která už více než půl století představuje základ moderní částicové fyziky.

Většina vesmíru se zničila ve zlomku sekundy po svém zrodu. Lidé, hvězdy i galaxie jsou tvořeny pouze z nepatrného přebytku hmoty, který zbyl po největší válce fyzikálních sil v dějinách stvoření.

Neobíhá kolem Země ani se neskrývá pod horami skal. Nejambicióznější čínská laboratoř pluje na vodě a jejím cílem je proměnit otevřený oceán v trvalý experimentální prostor.

Dějiny netvoří jen panovníci a generálové. Někdy o osudu milionů rozhodne student s pistolí, herečka s technickým talentem nebo důstojník, který se odváží neposlechnout počítač.

Kvarky jsou elementární částice, ze kterých se skládají protony a neutrony. Podle standardních představ by se kvarky již neměly skládat z ještě menších částic, ale fyzici rádi zkoušejí štěstí. Tým detektoru CMS zkusil, jestli by data ze srážek na LHC neodhalila, jestli mají kvarky něco uvnitř.

Umělé černé díry, podivné částice a falešný rozpad vakua. Proč si lidé mysleli, že Velký hadronový urychlovač může zničit svět?

CERN poprvé v historii převezl antiprotony mimo urychlovač — nákladním autem v rámci svého areálu — v kryogenní pasti chlazené na −265 °C. Všech 92 částic přežilo. Příštím cílem je Düsseldorf.

Po více než půl století se lidstvo znovu vydává k Měsíci – a Česká republika je u toho. Mise Artemis II představuje historický návrat pilotovaných letů za hranice nízké oběžné dráhy Země a zároveň důkaz, že i český průmysl má v globálních kosmických programech své pevné místo. Na palubě kosmické lodi Orion totiž pracují technologie vyvinuté v Praze, které mají zásadní význam pro bezpečnost astronautů.

Představte si částici čtyřikrát těžší než základní stavební kámen našeho těla, která zmizí dřív, než si to vesmír vůbec uvědomí. Švýcarský urychlovač právě přepsal pravidla toho, z čeho je složena hmota.

Experiment potvrdil existenci dlouho hledaného velmi neobvyklého těžkého baryonu. Tento objev konečně vyřešil více než dvacet let starou záhadu. Experimentální data nyní překvapivě předbíhají dosavadní teoretické modely.

Vědci z CERN poprvé v historii převezli antihmotu. Na korbě nákladního vozu, po silnici, rychlostí kolem 40 kilometrů v hodině. Zní to jako sci-fi, ale důvod je překvapivě přízemní: Potřebují klid.

„Dobré dopoledne, jste doma? Tady Balíkovna, vezeme vám antihmotu.“ Asi tak by se dal parafrázovat včerejší experiment z evropské laboratoře CERN.

Vědcům z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) ve švýcarské Ženevě se jako prvním na světě podařilo převézt antihmotu v nákladním automobilu. V úterý o tom informovaly agentury AP či DPA. Následně chtějí výzkumníci zjistit, zda „projížďku“ přestálo všech 92 antiprotonů.

Vědcům z Evropské laboratoře pro fyziku částic (CERN) v Ženevě se jako prvním na světě podařilo převézt antihmotu v nákladním automobilu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Následně chtějí vědci zjistit, zda transport přestálo všech 92 antiprotonů.

Vědcům z Evropské laboratoře pro fyziku částic (CERN) v Ženevě se jako prvním na světě podařilo převézt antihmotu v nákladním automobilu. Následně chtějí zjistit, jestli transport přestálo všech 92 antiprotonů.

Antihmota poprvé cestovala po silnici. Vědci z CERNu v Ženevě přepravili 92 antiprotonů v nákladním automobilu pomocí speciálního kontejneru s Penningovou pastí. Experiment je považován za přelom, který v příštích letech umožní transport antihmoty do laboratoří v Düsseldorfu, Hannoveru či Heidelbergu.

Ženeva - Vědcům z Evropské laboratoře pro fyziku částic (CERN) v Ženevě se jako prvním na světě podařilo převézt antihmotu v nákladním automobilu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Následně chtějí vědci zjistit, zda transport přestálo všech 92 antiprotonů.

V laboratoři CERN se podařilo poprvé přepravit antiprotony ve speciální mobilní pasti, která se umístí na nákladní auto a dovoluje převoz těchto částic do jiných laboratoří, jež umožňují extrémně přesné měření vlastností antiprotonů i antihmoty.

Vědci z laboratoře jaderné fyziky CERN nedaleko Ženevy objevili těžší verzi protonu, subatomární částice, která tvoří jádro každého známého atomu ve vesmíru. Fyzici ji pojmenovali Xi-cc-plus. Zaznamenali ji v proudu částic, který rozzářil velký hadronový urychlovač poté, co vylepšili detektor, aby byl výkonnější.

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) sídlící ve švýcarské Ženevě oznámila objev nové částice, která se v mnohém podobá protonu, ale svou hmotností jej výrazně převyšuje. Tento objev podle odborníků představuje důležitý krok k lepšímu pochopení sil, které drží pohromadě jádra atomů, a může pomoci objasnit i některé dosud nezodpovězené otázky částicové fyziky.

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.

Nová částice, nazvaná Xi-cc-plus, nese dva těžké kouzelné kvarky a je asi čtyřikrát těžší než obyčejný proton.

Vědci mluví o revoluci ve sledování vesmíru. Takzvaný Einsteinův teleskop, mnohakilometrové zařízení, které má být 200 až 300 metrů pod zemí, umožní prozkoumat daleko větší část vesmíru, než bylo kdykoliv dříve možné, a to s bezprecedentní přesností.

Když myši provádějí, s nadsázkou řečeno, inspekce spižíren, rozhodně je lidé neberou jako vítané návštěvníky. Ovšem „myší“ roboti byli pro inspekční činnost přímo stvořeni – nikoli však v komorách plných jídla, ale ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC).

Slavný hadronový urychlovač v CERNu slouží k pozorování částic v rychlostech blížících se rychlosti světla. To je možné díky extrémním podmínkám, které v jsou v tomto prostředí uměle vytvářeny. Ovšem tyto podmínky současně způsobují, že údržba celého zařízení je velmi náročná. Nyní se této činnosti ujmou speciálně navržení roboti o velikosti myší. Článek „Myši“ v urychlovači částic v CERNu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Výzkum pozůstatku planetky, která dopadla na Zemi, umožnil odhalit její dosud skrytou sílu. Tým vědců z Oxfordské univerzity také nově zjistil, jak cizí tělesa ustojí náraz. Zjištění mohou pomoci v nastavení planetární obrany.

Vědci v novém experimentu potvrdili, že vesmír byl bezprostředně po Velkém třesku „polévkou“ nepředstavitelně husté plazmy.

Co se dělo v první miliardtě sekundy po velkém třesku? Vědci v CERNu napodobují tyto extrémní podmínky pomocí srážek částic v LHC. Výsledky odhalují vlastnosti prapůvodní „polévky“ kvarků a gluonů – stavebních kamenů všeho, co ve vesmíru dnes existuje.

Historie internetu se datuje do hloubky 20. století. Klíčovými letopočty jsou však rok 1989, kdy vědec Tim Berners-Lee publikoval koncepci World Wide Web WWW. O pár let později bylo připojena na internet i evropská laboratoř CERN, Bílý dům a v roce 1992 i ČVUT v Praze. Letos pak slavíme 30. výročí, kdy se internet dostal k prvním 50 milionům uživatelů.

SpaceX na Floridě postavila vlastní urychlovač částic, který má simulovat extrémní podmínky vesmíru. Cílem je lépe chránit satelity i budoucí posádky před ničivou radiací – a urychlit cestu na Mars.

Evropské země nepatří mezi největší na světě, dokáží se však často spojit v úsilí o zlepšení znalostí a dovedností na poli vesmírného či kvantového výzkumu, letectví, zelené energie či robotiky. Díky tomu jsou tyto malé země schopné konkurovat i největším ekonomikám světa a leaderům ve svých oborech.

CERN plánuje stavbu nového urychlovače částic. Podle sdělení organizace má být tento kruhový urychlovač dlouhý 90,7 kilometru — tedy téměř třikrát delší než současný Velký hadronový urychlovač.

PeVatrony nejsou žádná „ořezávátka“. Urychlují protony na stonásobně vyšší energie, než to zvládneme v pozemském Velkém hadronovém urychlovač v CERNu.

Jeden z největších vědeckých projektů v lidských dějinách získal od soukromých dárců rekordních 860 milionů eur. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že tato částka směřuje na stavbu nového obřího urychlovače. Pozoruhodné je, že vynaložené peníze s největší pravděpodobností nepřinesou dárcům ani nepřímý ekonomický přínos. Jde o příspěvek na poznávání základů vesmíru, píše ve své analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Vědci v CERNu simulovali podmínky jaderného výbuchu pomocí protonových pulzů. Analýza ukázala, že mez kluzu uvnitř meteoritu vzrostla více než dvojnásobně. Jaderné zbraně představují účinnou možnost obrany proti kovovým asteroidům.

Brněnská společnost AdvaScope představila ve spolupráci s Thermo Fisher Scientific skenovací elektronový mikroskop osazený hybridním pixelovým detektorem. Přístroj kromě povrchu odhaluje i vnitřní strukturu vzorků. Taková možnost zobrazení není nová, dosud to ale dokázaly násobně dražší transmisní mikroskopy. Přístroj Apreo ChemiSEM využívá instalaci detektoru AdvaScope do vakuové komory a tím získává přístup k technikám krystalografie a 4D STEM. „Obě techniky přináší informace nejen o povrchu…

„Teorie je, když všechno víme, ale nic nefunguje. Praxe je, když všechno funguje, ale nikdo neví proč. My jsme spojili teorii s praxí: nic nefunguje a nikdo neví proč.“ — Neznámý autor

Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla vydražit 270 darů, které jí za poslední tři roky při různých setkáních předali zahraniční politici, především prezidenti a šéfové vlád. Přesný termín aukce není zatím znám, ale odhaduje se, že celková hodnota předmětů činí kolem 800 tisíc eur (19,5 mil. Kč).

Minimální mzda skoro 100 tisíc, 8 tisíc měsíčně za zdravotní pojištění, desítky tisíc měsíčně za nájem a mnoho kulturních rozdílností. Češi, kteří žijí ve Švýcarsku, se stali hosty týdenního natáčení, ve kterém jsme dopodrobna odhalili, jak se jim žije v jedné z nejbohatších zemí světa – od získávání občanství přes švýcarskou preciznost až po platy či důchody.

Soukromí dárci přislíbili CERNu miliardu dolarů na výstavbu nového obřího urychlovače částic, který by měl navázat na Velký hadronový urychlovač. Novinka má vědcům pomoct odhalit podstatu temné hmoty, temné energie i samotné stavby vesmíru.

První fáze urychlovače částic Future Circular Collider by nebyla dokončena dříve než v 40. letech 21. století.

Projekt téměř stokilometrového evropského urychlovače částic má budoucnost. Poté, co Čína vzdala plány na vlastní podobné zařízení, má tato výjimečně drahá stavba podle Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) opět smysl.

Rada Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN Council) dala před pár dny zelenou dalšímu pokračování příprav největšího urychlovače částic všech dob. Pracovně mu zatím říkáme Future Circular Colider.

Nový materiál Prusament PC Space Grade je cenově dostupný, tisknutelný na běžných 3D tiskárnách a vhodný pro využití ve vesmíru nebo náročných pokročilých elektroinstalacích.

Tým částicové fyziky v CERNu 80 000krát za sekundu proměnil olovo ve zlato.

Po tomto měsíci plném přelomových okamžiků v oblasti antičástic oznámila společnost CERN, že se jí úspěšně podařilo vytvořit první existující qubit z antihmoty a vydláždila tak cestu ještě podivnějším kvantovým experimentům.

Fyzikové z CERNu jako první pozorovali nesymetrii mezi hmotou a antihmotou u baryonů, základních částic tvořících většinu pozorovatelného vesmíru.

Objev pozemských gama záblesků v 90. letech odhalil jejich bouřkový původ. Kolize ionizovaných kanálů vytváří pole urychlující elektrony na rychlost světla. Nová pozorování spojují TGF s konkrétními blesky a riziky pro letectví.

K čemu by byly úžasné vědecké objevy, kdyby z nich nevznikaly prakticky využitelné technologie? Pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) to je zásadní otázka. Tato entita provozuje Large Hadron Collider (LHC), impozantní vědecký nástroj pro zkoumání částicové fyziky. Právě díky LHC se v roce 2012 podařilo potvrdit existenci Higgsova bosonu.

Místo srážení atomů s použitím velkého hadronového urychlovače uskutečnili výzkumníci krátkodobou přeměnu olova ve zlato umožněním téměř těsných srážek.

V urychlovači vzniká zlato z olova při ultraperiferních srážkách jader. Stačí vytrhnout tři protony z olova a vznikne atomové jádro zlata. Zlato existuje jen mikrosekundy v zanedbatelném množství.

Díky urychlovačům částic již dnes víme, že hmota se rozpadá na částice a antičástice. Nedávný výzkum však odhalil, že v tomto rozpadu mohou existovat drobné nuance, které mohou být klíčem k odhalení jednoho z největších tajemství vesmíru.

CERN uvádí, že nejsou žádné technické problémy s plány na jeho budoucí kruhový urychlovač – ačkoli očekávané náklady jsou přemrštěné.

Na klima planety Země působí spousta různých faktorů, z nichž některé se jen špatně zkoumají. Další dílek do mozaiky planetárního klimatického modelu, jenž zpřesní předpovědi vývoje klimatu, teď představili fyzici z CERNu.

Před sedmdesáti lety, 29. září 1954, vstoupila v platnost smlouva o založení Evropské organizace pro jaderný výzkum, známé pod zkratkou CERN. Od té doby tato instituce se sídlem v Ženevě představuje špičkové vědecké pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti subatomárních částic. Pomáhá lidstvu poodhalit tajemství podstaty hmoty a složení vesmíru. CERN dal ale světu třeba i službu World Wide Web neboli internet.