Česká správa sociálního zabezpečení

Všichni chceme žít podle pravidel a mít své věci v naprostém pořádku. Realita nás však občas zaskočí a ideální plány se sesypou jako domeček z karet. Když ulehnete s těžkou chřipkou, myšlenky na byrokratické povinnosti jsou obvykle to poslední, co hodláte ve vyhřáté posteli aktivně řešit.

Chystaná reforma penzí přinese od roku 2027 zásadní zlom. Zatímco někteří senioři si díky svému věku nebo neutichající pracovní aktivitě polepší o tisíce korun ročně, jiní zůstanou odkázáni jen na základní minimum. Zjistěte, do které skupiny patříte a jak se změní váš rozpočet.

Nová pravidla jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele zásadně změnila postup při navazujících pracovněprávních vztazích. Navazující zaměstnání se musí přihlašovat, a to i bez přerušení účasti na nemocenském pojištění. Navíc přibude komplikace s registrací stejných kódů druhu činnosti.

Stovky tisíc Čechů se každý den starají o své blízké. A budou jich čím dál více – během 15 let totiž stoupne počet těch, kdo budou potřebovat péči, o více než třetinu. Jenže lidé, kteří tuto obrovskou zátěž nesou, se stále potýkají s čekáním na dávky, nedostatečnou finanční podporou či rizikem vyhoření.

Díky počtu klientů jsem si mohl dovolit luxus nepsat program dokonale. Vývojáři větších firem stáli před daleko většími problémy, popisuje své zkušenosti se zaváděním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele jeden z vývojářů.

Mnoho lidí netuší, že invalidní důchod lze získat i zpětně. Pokud jste o dávku požádali pozdě, nemusí to znamenat, že přijdete o tisíce korun. Systém sociálního zabezpečení umožňuje doplatit částky až pět let zpětně, což může představovat významnou finanční injekci pro domácnost. Klíčové je znát správný postup a splnit zákonné podmínky.

Částky na složenkách od státu nenechávají nikoho chladným a debaty o nich pravidelně plní stránky novin i rodinné diskuse. Každá drobná úprava v penzijním systému vyvolá vlnu emocí a hromadu otázek, zda si na stará kolena vůbec budeme moci dovolit víc než jen suchý rohlík a vlažný čaj.

Už nějaký ten pátek pobírá Jana Paulová starobní důchod. I přes tento pravidelný příjem ale musí vstávat do práce.

Český důchodový systém se v posledních měsících otřásá v základech a peněženky našich seniorů čekají příjemnější časy. Stát totiž pravidelně reaguje na divoké tančení spotřebitelských cen a rozhodl se plošně přisypat všem babičkám a dědečkům bez rozdílu.

Starobní důchody v Česku rostou. Desetina nejbohatších seniorů si v roce 2025 přišla na více než dvacet šest tisíc korun. Nejvyšší důchod činí čtvrt milionu.

Sněmovna přehlasovala Senát a potvrdila návrat nižších minimálních odvodů na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Novela nyní míří k podpisu prezidenta republiky. Vláda ANO změnu hájí podporou drobných podnikatelů a snahou zabránit odchodu části OSVČ do šedé ekonomiky. Kritici naopak upozorňují na budoucí nižší důchody živnostníků i další výpadek příjmů státního rozpočtu. Deník.cz přináší přehled nejdůležitějších otázek a odpovědí.

Do 20. května měli účetní čas na to, aby odeslali správně vyplněný první „ostrý“ formulář Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Lupa našla ke kritizovanému projektu nová čísla.

Minimální zálohy na sociální pojištění OSVČ klesnou. Nejen do budoucna: přepočítají se zpětně od ledna 2026. Podnikatelé s minimálními zálohami a plátci paušální daně v prvním pásmu budou mít najednou přeplaceno. Naše kalkulačka ukáže, kolik přesně přeplatíte, než se zákon změní. Necháte si přeplatek vyplatit?

Minimální zálohy na sociální pojištění budou nižší. Snižují se zpětně a rozdíl je možné si nechat vyplatit. Sníží se i měsíční platba paušální daně v nejnižším pásmu, u ní je ale třeba počkat na zúčtování, dřív peníze neuvidíte. Naše kalkulačka spočítá, kolik dostanete zpátky.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) vyvolává mezi zaměstnanci otázky, zda musí zaměstnavatelům poskytovat všechny požadované údaje a kde končí jejich povinnost spolupráce.

Myslela si, že má odpracováno dost a těšila se na důchod. Až pár let před tím, než dovršila důchodový věk, zjistila, že jí chybí potřebná doba pojištění. Podobné překvapení dnes řeší stále více lidí. Stačí, aby několik let neodváděli peníze státu a nárok na starobní důchod může být problém.

Střevní záněty sice většinou nezabíjejí, patří ale mezi nejvíce invalidizující chronická onemocnění. Data přitom potvrzují, že rychlé nasazení biologické léčby může pacientům vrátit šanci na normální život. U kulatého stolu Zdravotnického deníku Využití indikátorů kvality ke zlepšení péče o pacienty s IBD to řekl Martin Bortlík, předseda pracovní skupiny pro IBD při České gastroenterologické společnosti.

V roce 2025 byl v Česku průměrný důchod 21 094 korun měsíčně. To je nicméně výše, o které si důchodci zejména v okrajových částech země mohou jenom nechat zdát. Průměrná vyplácená částka se mezi regiony liší i o víc než 15 procent.

Slib vrátit důchodový věk k 65 letům zní lidem hezky. Jenže zatím se odkládá a spojuje s náročnými profesemi. A čím déle se mluví o úlevě, tím víc je vidět, že účet nikdo nechce držet v ruce.

Pohled na výplatu nebo stav účtu často vyvolává otázku, jak bude jednou vypadat život v důchodu. Statistiky českého penzijního systému přitom ukazují obrovské rozdíly mezi jednotlivými penzemi – zatímco někteří senioři vycházejí jen stěží, jiní pobírají nadstandardně vysoké částky.

Praha - Přímé výdaje státního rozpočtu vyplácené v souvislosti s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 2,1 miliardy na 15,1 miliardy korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Stejně jako loni poukázala na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit.

Nově sdílená data odhalila ordinace, kde na neschopence končí až polovina pacientů. Zjistěte, které regiony vybočují z průměru a co za tím doopravdy stojí.

Zaměstnavatelé mají za sebou první ostré podání jednotného měsíčního hlášení, termín měli do středy. Zeptali jsme se účetních, daňových expertů a firem, co při něm nejvíc drhlo a co by měl stát změnit před dalším, červnovým kolem.

Stát má poprvé přehled o tom, jak se s pracovní neschopností v českých ordinacích nakládá. Jak moc se v ČR využívá, nebo zneužívá. Z unikátních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývají i značné rozdíly v jednotlivých regionech.

Bolesti zad, únava, potíže s klouby nebo horší soustředění dokážou po šedesátce výrazně zkomplikovat běžnou práci. Některé problémy pomůže zvládnout kratší úvazek, více odpočinku nebo změna režimu. Jindy ale tělo jasně ukazuje, že další zátěž už nezvládá a pokračování v práci může zdraví zbytečně zhoršovat.

Správa sociálního zabezpečení upozorňuje zaměstnavatele, že pokud nepodají jednotné měsíční hlášení za duben včas, můžou zapomenout na slevu na sociálním pojištění. Některé dokonce vyzývá, aby oznámili záměr slevu uplatňovat, i když ho oznamovali už dávno a úřad by to měl vědět. Někteří účetní rezignují na kontroly, jiní píšou petice.

Firmám se krátí termín pro uplatnění slevy na sociálním pojistném za zaměstnance pracující na zkrácené úvazky. Pokud chtějí slevu za duben využít, musí ji uvést co nejdříve. Pozdější opravy jsou sice možné, ale mají zásadní omezení.

Český důchodový systém čeká pořádné zemětřesení a miliony seniorů by měly zbystřit. Ministerstvo práce totiž vytáhlo z rukávu plán, který má penze lépe propojit s realitou v peněženkách. Chystané novinky slibují, že stát konečně ocení věrnost i odpracovaná léta navíc.

Operní tenorista Štefan Margita veřejně potvrdil, že pobírá starobní i vdovecký důchod. Dva důchody ale v Česku neznamenají dva plné důchody.

Stát si pro budoucí seniory přichystal novinku, která konečně hraje do karet těm, co se v práci zrovna neflákali.

Zpětné posílání přeplatků za doplatky na léky loni skončilo. Zdravotní pojišťovny změnily systém – když jako pojištěnec během roku překročíte svůj ochranný limit, přestanete v lékárně započitatelné doplatky platit, upozorňuje v tiskové zprávě Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

Přivýdělek k penzi, ale také možnost, jak zůstat v sociálním kontaktu a aktivní. V Česku je podle posledních dat České správy sociálního zabezpečení z roku 2024 zhruba 193 tisíc pracujících seniorů. Personální agentury přitom upozorňují, že jejich potenciál pracovní trh v Česku nevyužívá naplno. A to nejen kvůli neochotě firem zaměstnávat lidi v důchodovém věku, ale také třeba nedostatečnou podporou ze strany státu.

Éra papírových oznámení a bezplatného servisu pro seniory definitivně končí. Rok 2026 přináší realitu, která mnohé penzisty zaskočí. Stát se rozhodl, že digitalizace už nebude jen volbou, ale v podstatě nutností, pokud nechcete pravidelně odevzdávat část svého důchodu za poštovní služby a tiskopisy.

Nejvyšší starobní důchod vyplácený v Česku dosahuje bezmála čtvrt milionu korun měsíčně. Jenže na takovou penzi dnes už reálně dosáhnout nelze – a kdo ji pobírá, zaplatil do systému tak obrovské pojistné, že se mu investice ani za celý důchodový věk nevrátí.

Dosáhnout na nadprůměrný důchod není snadné. Některá legislativní opatření při výpočtu důchodu zvýhodňují žadatele s nižšími příjmy. Podívejme se na vybrané důvody, proč je těžké mít nadprůměrný důchod. Každý žadatel o starobní důchod by si měl v dostatečném předstihu zkontrolovat evidovaný průběh pojištění v databázi České správy sociálního zabezpečení a případné nesrovnalosti napravit, aby žádné důchodové období „nepropadlo“ a měsíční důchod nebyl zbytečně nižší. Kdo chce mít co nejvyšší důchod, ten by měl volit odchod do řádného důchodu, protože finanční rozdíl mezi řádným důchodem a případným předčasným důchodem je vyšší, než může vypadat na první pohled. Lidé s vyššími příjmy by však měli současně počítat s nižším náhradovým poměrem než lidé s nízkými příjmy. Podívejme se na vybrané důvody.

Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda schválila návrh zákona o mistrovské zkoušce. Nová legislativa má zavést jednotný a celostátně uznávaný systém mistrovských zkoušek, který umožní zkušeným řemeslníkům získat oficiální potvrzení jejich vysoké odbornosti a praxe. Cílem je posílit prestiž řemeslných profesí, podpořit kvalitu služeb i motivovat mladou generaci ke studiu technických a řemeslných oborů.

Od roku 2025 zdravotní pojišťovny už pojištěncům nezasílají přeplatky za doplatky na léky, jako tomu bylo dříve. To ale neznamená, že by došlo ke zrušení samotného ochranného limitu. Ten funguje jako maximální hranice, kterou v daném roce můžete uhradit na započitatelných doplatcích za léky. Jeho výši stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění a není pro všechny stejná: děti mladší 18 let a pojištěnci starší 65 let: 1000 Kč, dospělí: 5000 Kč, pojištěnci nad 70 let a invalidních…

Změny byli již schváleny a v roce 2027 začnou platit v rámci důchodové reformy. Změny se budou týkat těch, kteří již v důchodu jsou. A další změny jsou před schválením. Pojďme se podívat, které změny to jsou.

Průměrný důchod, který se pohybuje kolem 22 000 korun, stačí při dnešních cenách tak akorát na důstojné přežití. Přesto v databázích České správy sociálního zabezpečení svítí údaje, které působí jako z jiného vesmíru. Existují lidé, kterým stát posílá částky převyšující platy vrcholových manažerů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo společně s Národní rozvojovou bankou (NRB) speciální zvýhodnění určené rodinným podnikům v rámci stávajícího programu Expanze úvěry OP TAK.

Potřebujete ukončit nebo přerušit živnost, protože jste se rozhodli nastoupit do zaměstnání. Nebo si podnikání chcete nechat „bokem“ - změnit je z hlavní na vedlejší činnost. Poradíme, jak obě situace řešit a na co nezapomenout.

V pondělí na tiskové konferenci zhodnotili zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení první měsíc s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele (JMHZ). Státní systémy prý fungují dobře, 90 procent chyb je u zaměstnavatelů. Na vystoupení reaguje kritickým otevřeným dopisem ministru Aleši Juchelkovi viceprezident Svazu účetních Miloslav Hejret. Dokument přetiskujeme.

Podání daňového přiznání za rok 2025 je jenom první krok. Desítky tisíc OSVČ teď čeká další povinná administrativa ve vztahu ke státu. Kdo třeba zapomene na přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, riskuje penále a pokuty v řádu tisíců korun.

Pracovali jste 42 let a pár měsíců? Možná vás překvapí, že ty měsíce navíc se vám v důchodovém systému nemusí vůbec promítnout. Výpočet penze totiž funguje podle specifických pravidel, která mnohé lidem zůstávají skrytá až do okamžiku, kdy si poprvé zkontrolují evidenci pojištění. Přitom právě neznalost těchto mechanismů může stát tisíce korun měsíčně.

OSVČ, které podávají přehled o příjmech a výdajích za rok 2025, by měly zbystřit. Některé chyby totiž nelze po odeslání opravit a mohou znamenat povinnost platit zbytečně vysoké pojistné.

Storno jednotného měsíčního hlášení (JMH) je možné provést jen v přesně vymezené lhůtě. Po jejím uplynutí už zaměstnavatelé nemohou využít storno a musí sáhnout po opravném hlášení. Nová pravidla zároveň zpřesňují i kontrolní mechanismy systému.

Za devět z desíti chyb v široce kritizovaném Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) nemůže stát, tvrdí šéf IT z ministerstva práce. Rezort prý s nespokojenými komunikuje v rámci krizového managementu a pokutovat se nebude do konce léta, když se budou zaměstnavatelé snažit, dodává ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nejdřív čtěte, potom vyplňujte, vzkazuje Česká správa sociálního zabezpečení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) má za sebou první měsíc ostrého provozu. Digitální projekt má podle vlády ulehčit firmám a podnikatelům od byrokracie. Celý měsíc ale JMHZ provází stížnosti firem a zejména jejich účetních na nefunkčnost a chybovost systému i nedostatek informací, jak s ním pracovat. Jak zapojené strany hodnotí jednotné měsíční hlášení po prvním měsíci fungování? Zeptali jsme se expertů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí žádá zaměstnavatele, aby se dál pokoušeli nahrávat data do systémů jednotného měsíčního hlášení. Kvůli chybám a nedodržení termínu nikoho trestat nebude.

Lidí s exekuční srážkou na důchod loni ubylo. Na konci roku jich bylo 42 940, což znamenalo meziroční pokles o 3139, tedy téměř o sedm procent. S drobnými výkyvy se jedná o dlouhodobý pokles nastartovaný v roce 2018.

Zájem o předčasný důchod mezi lidmi v posledních letech výrazně vzrostl. Jen loni ho pobírala zhruba třetina všech důchodců. Přesto se zdá, že jen málokdo se orientuje v tom, jak se penze v předčasném důchodu krátí a na čem záleží.

Průměrný důchod loni stoupl o 414 korun na 21 094 korun měsíčně. Zároveň přibývá lidí s vyššími penzemi, ukazují aktuální data. Zatímco v roce 2015 pobíralo více než třicetitisícový důchod jen osm stovek lidí, loni jich bylo přes 82 tisíc. Výši starobní penze přímo ovlivňuje, kolik člověk odvádí na důchodovém pojištění. Není to ale přímá úměra.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů musí vyplňovat i bytová družstva a společenství vlastníků jednotek, pokud si vyplácí odměny. Podle některých zástupců jde o další byrokracii, která může odrazovat od účasti na správě domu.

Na první pohled drobná úprava, která vypadá téměř zanedbatelně. Jenže právě takové změny rozhodují o tisících korun v dlouhodobém horizontu. Výpočet důchodu pro rok 2026 upravuje jedno klíčové číslo a pokud plánujete odchod do penze, měli byste zbystřit.

První důchodový návrh nové vlády je na stole a slibuje seniorům více peněz. Zároveň ale otevírá spor o miliardy, věk odchodu do důchodu i budoucnost veřejných financí. Oslovení opoziční politici k němu zatím mlčí.

Invalidní důchod je pro mnoho lidí zásadní jistotou při vážných zdravotních potížích. Jeho výše se ale výrazně liší podle stupně invalidity, předchozích odvodů a získané doby pojištění. V roce 2026 se navíc mění minimální částky i některá pravidla výpočtu, což může být důležité hlavně pro OSVČ a lidi s nízkými odvody.

Lidé s nejnižšími důchody si od nového roku výrazně polepšili. Starobní a nejtěžší invalidní penze musí nově dosahovat alespoň dvaceti procent průměrné mzdy – jde o změnu, kterou přinesla důchodová reforma předchozí vlády. Minimální penze u starobních a invalidních důchodů třetího stupně vzrostla z 5430 na 9800 korun měsíčně.