Český statistický úřad

Z pohledu objemu práce pro české stavebnictví hrají stále klíčovou roli veřejné zakázky. Veřejné zakázky ve stavebnictví tvořily 31,8 % z celkového objemu 303,6 miliard korun všech veřejných zakázek zadaných veřejnými zadavateli v první polovině letošního roku. Počet zadaných veřejných zakázek ve stavebnictví za první pololetí 2023 narostl o 12,4 % oproti stejnému období loňského roku, ale finanční hodnota stavebních zakázek zadaných veřejným sektorem zhotovitelům představovala pokles o 1,5 %. Pokud bychom ve srovnání posuzovali pouze běžné zakázky s hodnotou pod 1 miliardu korun, tak dostaneme pokles meziroční hodnoty dokonce o 11,5 %. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q3/2023 zpracované analytickou společností CEEC Research.

Z původně navrhované úpravy home office sice nakonec zbylo jen torzo, možnost platit zaměstnancům náhrady nákladů paušálně však v zákoně zůstala. Už se ví, kolik to bude. Nyní ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přišlo s vyhláškou, ve které konkretizuje přesnou výši paušálních výdajů. Půjde o 4,60 Kč za hodinu. Zároveň však platí, že se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout, že mu náklady hradit nebude.

Alkohol je sice metlou lidstva, ale také nejtvrdší společensky tolerovanou drogou. Vrcholem absurdity je, když se z reklam na alkohol živí vrcholový sport…

Jít do obchodu, koupit si kolu, brambůrky, jít domů a tam to všechno spořádat. To může být v pohodě, když to uděláš jednou za uherský rok. Ale co když si takto dopřeješ denně? K podobné konzumaci se váží zdravotní potíže, které se nemusí vyplatit.

Kolik nyní žije v Česku třeba Marií, Klausů, Horáčků nebo Anet, to řadový občan nemá šanci zjistit. Ministerstvo vnitra i Český statistický úřad (ČSÚ) informace o četnosti jmen a příjmení už sedm let tají a oblíbené webové stránky typu Kdejsme.cz či Nasejmena.cz přinášejí zastaralé údaje z roku 2016. Statistikou přitom každý rok pořádně zamíchají zesnulí i narození – v letech 2017 až 2022 v České republice přišlo na svět 663 964 dětí a naopak 725 993 osob zemřelo.

Evropská ekonomika se stále ještě plně nezotavila z toho, čím si musela projít během uplynulých let. Lockdowny během covidové pandemie nestačily odeznít a už je vystřídala krize vyvolaná ruskou agresí na Ukrajině, která přispěla k prudkému nárustu cen za energie a vysoké inflaci. Podnikatelé zaťali zuby a statečně se výzvám postavili.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Předseda ČSÚ Marek Rojíček v pondělí řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček…

V Olomouckém kraji podle předběžných údajů Českého statistického úřadu žilo loni 28 643 cizinců, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Přes 17 tisíc z nich pocházelo z Ukrajiny, počet obyvatel z této východoevropské země se v regionu zpětinásobil.

Ceny energií podle nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) lépe zachycují realitu, zřejmě většina zemí Evropské unie ceny takto počítá. Právě proto ceny v ČR podle nového výpočtu loni byly pod průměrem EU. ČTK to dnes řekl analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Ze stejného důvodu, protože ČSÚ dosud namísto skutečně realizovaných cen zveřejňoval nabídkové, se oznámené ceny za druhé pololetí 2022 vyšvihly nahoru výrazně více než v jiných státech EU, dodal.

O rozdělení úhrady vícenákladů spojených s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) a některých tepláren mezi stát a spotřebitele povedou ministři na dnešním zasedání vlády ještě debatu. Od začátku ale podle nich bylo jasné, že stát plnou zátěž převezme dočasně v době energetické krize. Zástupci koaličních stran to řekli novinářům při příchodu na jednání kabinetu.

Doposud měli na pravidelnou valorizaci příjmů nárok jen důchodci, ale od příštího roku mezi ně budou patřit také učitelé. Navíc bude stát také valorizovat zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Jak píše Měšec.cz, novou skupinou obyvatel České republiky, která bude mít každoročně valorizovaný příjem, budou učitelé. Ti mají nově podle novely školského zákona zaručeno, že jejich platby budou dosahovat nejméně 130 % průměrné hrubé mzdy. Ministr školství Mikuláš Bek však v rozhovoru pro…

Český statistický úřad v pondělí zveřejnil nové údaje týkající se důvěry spotřebitelů a investorů v tuzemskou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry, respektive takzvaný indikátor ekonomického sentimentu vyjádřený bazickým indexem klesl během září meziměsíčně o 4,2 bodu na úroveň 89, 2 bodu. Takto neslavně na tom zdejší ekonomika byla naposledy v době vrcholící koronavirové pandemie. Pondělní statistická data ukazují, že klesly obě složky, z nichž se zmíněný indikátor skládá. V případě důvěry…

Český statistický úřad bude nově reportovat průměrné ceny energií skutečně placené domácnostmi a firmami. Nadále bude také pokračovat ve sbírání údajů o nabídkových cenách energií. O změně metodiky úřad informoval v pondělí. Podle premiéra Petry Fialy (ODS) má Česko dostatečné zásoby plynu a elektřiny na celou zimu.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ)…

Rozhodnutí o tom, zda bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo. Novinářům to dnes na tiskové konferenci v Českém statistickém úřadu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj je třeba vracet se k normálnímu stavu. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo, aby platbu příští rok stejně jako letos odváděl stát, takže by ji lidé a firmy neměli obsaženou v cenách elektřiny. Proti je ministerstvo financí.

Ceny energií v Česku nejsou nejdražší v EU, ale průměrné. Metodika výpočtu cen se změnila a ve statistikách se projeví příští rok. Dubnové údaje Eurostatu vycházely z ceníků a nereflektovaly, kolik odběratelé ve skutečnosti platí.

Důvěra v českou ekonomiku klesá, a to jak u podnikatelů, tak i spotřebitelů. Podle ekonomů nejde o žádné překvapení - nedaří se průmyslu, především automobilovému, a značné problémy hlásí i nejdůležitější obchodní partner Česka - Německo.

Zprávy o českém zaostávání se propsaly do očekávání firem i jejich zákazníků. Důvěra v ekonomiku poklesla na úroveň března 2021. Další špatnou zprávou jsou výsledky německého automobilového průmyslu.

Počet domácností, které očekávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku v následujících dvanácti měsících, se v září výrazně zvýšil. A v září propadla i důvěra podnikatelů v ekonomiku, zejména v průmyslu.

Důvěra v českou ekonomiku se v září po předchozích dvou měsících růstu snížila meziměsíčně o 4,2 bodu na 89,2 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň od března 2021. V porovnání se srpnem klesla důvěra v řadách podnikatelů i mezi spotřebiteli. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). I meziročně je celková důvěra nižší, loni v září činila 90,3 bodu.

Důvěra v české ekonomice v září klesla, tahounem bylo zhoršen nálady jak na straně podnikatelů, tak mezi spotřebiteli klesla. V případě podnikatelů se důvěra zhoršila především v průmyslu, zhoršení ale hlásí také služby a maloobchod a jedinou výjimku s mírný zlepšení nálady bylo v září stavebnictví.

Retailový prodej je v Česku stále hlavní způsob, jak lidé nakupují. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) maloobchodní tržby vzrostly v červenci meziměsíčně o 0,1 %, a Češi třetí měsíc v řadě nakupují stále víc. Výhradně v kamenných obchodech nakupuje 39 % lidí a běžný nákup jim trvá přibližně 20 minut. Prodejci kromě technologií zjednodušujících nákup využívají také chytré počítání lidí, které dokáže určit věk, pohlaví, nebo kde se zákazníci v rámci prodejny nejčastěji pohybují.

Pokles důvěry v českou ekonomiku ukazuje na problém s hospodářským oživením ve třetím čtvrtletí. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Upozorňují také na zvýšené obavy z budoucího růstu cen u většiny podnikatelských segmentů i u spotřebitelů. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes uvedl, že důvěra v ekonomiku se v září po předchozích dvou měsících růstu snížila meziměsíčně o 4,2 bodu na 89,2 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň od března 2021.

Problémy v automobilovém průmyslu způsobené odstávkami výroby byly hlavním důvodem, proč v září klesla důvěra v českou ekonomiku, a to jak spotřebitelů, tak podnikatelů.

Horní Blatná přišla od roku 2010 o téměř polovinu obyvatel. I tak je zde ale rušno.

Máme tucet špatných a tucet dobrých zpráv. Vybrat vám nedáme. Nejdřív vám ukážeme, které ceny nejvíc vyrostly. Ale vydržte –dozvíte se, i co je lacinější.

Plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné definování kompetencí při likvidaci havárií a až pětinásobné zvýšení sankcí obsahuje novela vodního zákona, kterou ve středu projedná vláda. Norma reaguje na havárii, která téměř přesně před třemi lety zničila život na kilometrech Bečvy. Ministerstvo životního prostředí v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat první dva tisíce kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Předseda ČSÚ Marek Rojíček dnes řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček zdůraznil, že novou metodiku schválil Eurostat.

Za jakých okolností můžete mít více pracovních smluv u jednoho zaměstnavatele? U kterých smluv je potřeba dodržovat hodinové limity?

Učitelé budou od příštího roku jedinými státními zaměstnanci s garantovaným a pravidelně valorizovaným platem. Stát také bude každoročně valorizovat zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Tyto dvě skupiny rozšíří řady příjemců, kteří měli nárok na pravidelnou valorizaci příjmů. Doposud to byli jen důchodci. Od příštího roku čekají Českou republiku tři nové položky s výdaji, která budou podléhat každoroční valorizaci. Doposud jedinou skupinou obyvatel, jejichž příjem je pravidelně valorizován, byli příjemci všech typů důchodů, ať už starobních, nebo invalidních a dalších. Od příštího roku se však zákonné valorizace rozšíří i na platy učitelů a platby za státní pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. V neposlední řadě se bude automatická indexace týkat i resortu obrany, aby mohl plnit spojenecké závazky v rámci obranného paktu NATO.

Na klesající životní úroveň, zhoršující se sociální poměry a výkonnost ekonomiky v ČR mají zásadní vliv dva dlouhodobě působící negativní faktory – nízká porodnost a narůstající státní dluh.

Letošní podzim si Češi zpestří mimo jiné zájezdy do vinařských oblastí. Vede u nich především jižní Morava, kde degustaci často kombinují s výlety na kole. Do zahraničí za vínem nejčastěji jezdí do Rakouska, Maďarska, Itálie nebo na Slovensko. Vyplývá to z informací prodejců zájezdů, které oslovila ČTK. Meziročně podle nich pobyty spojené s ochutnávkou vína podražily o 15 až 22 procent. Jeden Čech nebo Češka vypije průměrně 19,7 litrů vína ročně, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.

Japonská vláda minulý týden zveřejnila nová data o stárnutí populace. Eviduje přes 92 tisíc lidí starších 100 let. Více než deset procent lidí je pak starších 80 let. Také v Česku přibývá stoletých lidí a podle statistiků jich v příštích letech výrazně přibývat bude. Na konci 50. let mají v Česku žít více než tři miliony lidí starších 65 let. Na velký nápor se tak musí chystat zdravotnictví nebo sociální služby.

Více než polovina Čechů se letos chystá vyrazit na podzimní relax do tuzemských resortů. Oproti loňskému roku však musí počítat s tím, že si za pobyt připlatí. Mezi nejčastější cíle budou patřit Jihočeský a Jihomoravský kraj. Zájmu napomáhá i stále relativně teplé počasí.

Podle prozatím posledních dat publikovaných ČSÚ dosáhla průměrná nominální mzda za první pololetí letošního roku hodnoty 43 193 Kč. To znamená meziroční nominální růst o 8.2 %.

Největší výrobce her a elektroniky společnost Sony oznámila, že ve spolupráci se společností Startale Labs spouští vlastní blockchain.

Německá vláda kancléře Scholze nyní čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a jako svého druhu „poslíček“.

Proměna vašeho bydlení může trvat déle a ještě si navíc připlatíte. Bydlení v okolí velkých měst se opět stává hitem realitního trhu. Do stavebních úprav se pouští čím dál více lidí.

Růst cen ve stavebnictví po dlouhém období výrazně zpomaluje. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostly ceny stavebních prací v srpnu meziměsíčně jen nepatrně o 0,1 procenta, meziročně jde o růst o 3,7 procenta.

K českým kořenům či identitě se ve Spojených státech ve sčítání lidu z roku 2020 hlásilo na 1,4 milionu lidí. Ukazují to údaje, které zveřejnil federální úřad Census Bureau, který má sčítání na starost. Mezi bělošskými etniky tak byla česká identita šestnáctá nejčastěji zmíněná. Nejvíce lidí se k českým kořenům hlásí v Texasu, v Illinois a v Kalifornii.

Zatímco v srpnu některé potraviny mírně zlevnily, tak pohonné hmoty výrazně podražily. Hlavně ceny benzínu a nafty podržely inflaci na 8,5% hodnotě. Pohonné hmoty zdražovaly třetí měsíc za sebou a jak vyplývá z aktuálních dat, dál zdraží.

Nejlépe placení jsou v Česku řídící letového provozu s měsíční mzdou 187 tisíc korun, naopak kurýři a poslíčci si nevydělají ani desetinu.

Vyhlídky českého zdravotnictví nejsou nejrůžovější. Alespoň to tak vypadá po vyslechnutí přednášky s názvem (Ne)udržitelnost zdravotnictví na dnešní konferenci Zdravotnictví 2024. „Ekonomický model předpokládá, že příjmy do zdravotnictví dále porostou ve vztahu k hrubému domácímu produktu, nicméně náklady porostou významně rychleji,“ podotkl hned v úvodu MUDr. Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute.

Každý člověk minimálně jednou slyšel a následně se také přesvědčil o tom, že vztahy jsou komplikované. Ani zdánlivě perfektní páry často nejsou ve skutečnosti tak harmonické, jak působí. Uvažujete ale občas vy sami nad tím, zda má váš vztah ještě smysl? Odborníci řekli, podle čeho poznáte, že už je v troskách.

Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) nyní není politická podpora. ODS to podle něj už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) z loňského roku vyšší spoluúčast odmítá 41 procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje 69 procent Čechů.

Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) nyní není politická podpora. ODS to podle něj už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) z loňského roku vyšší spoluúčast odmítá 41 procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje 69 procent Čechů. Za zásadní aktuální problémy, se kterými se zdravotnictví potýká, označil Fiala nedostatek léčiv a nespokojenost mladých lékařů s novelou zákoníku práce.

Celkové výdaje na zdravotní péči v Česku v roce 2021 dosáhly bezmála 580 mld. Kč a meziročně vzrostly o 53,6 mld. Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele přesáhly částku 55 tis. Kč a výše výdajů byla ovlivněna probíhající epidemií onemocnění covid-19. Vyplývá to z dnes zveřejněné publikace Výsledky zdravotnických účtů ČR 2010–2021.

Vláda se chlubí snižováním cen zemědělských výrobců. Je to ale důsledek snahy ČNB o snižování množství peněz v oběhu, do kterého vláda hází vidle.

Komentář: "Vzhledem k prudkému poklesu cen zemědělských výrobců a zlepšující se situaci na energetických trzích již nic nebrání zlevňování potravin v obchodech. Jestliže potravináři a obchodníci přesto nebudou zlevňovat, tak budou zneužívat svého postavení na úkor zákazníků," uvedl to pro ŽivotvČesku.cz ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Srpnová data poradenské společnosti STR ukazují, že hotelový trh České republiky s Prahou je poraženým pocovidového vývoje. Jak oproti zbytku Evropy, tak v porovnání s přímými konkurenty. K tomu Česko v současnosti čelí jedné z nejvyšších inflací vyspělého světa.

Ondřej Brzobohatý (40) vstoupil minulý pátek do svého třetího manželství, a to po necelém roce a půl vztahu s Danielou Brzobohatou (dříve Písařovicovou). I když podle snímků, které pár veřejně sdílel na svých sociálních profilech, jsou obklopeni aurou lásky a štěstí, prognóza jim do karet moc nehraje. "Zázraky se ale nepochybně dějí," řekl pro ŽivotvČesku.cz psycholog s odborností na partnerské vztahy a rodinu Jeroným Klimeš.

Ministerstvo financí České republiky schválilo další zvýšení cen jízdenek na železnici, což zvýší náklady cestujících v následujících měsících a v roce 2024. Toto opatření přichází po nedávném výrazném zdražení jízdenek, které proběhlo od konce minulého roku do začátku tohoto roku, přičemž se jednalo o zvýšení zhruba o 15 procent.

Výdaje na zdravotní péči v ČR v roce 2021 činily 580 miliard korun. Meziročně stouply o 53,6 miliardy. Na růstu se podílel hlavně covid. Data zveřejnil ČSÚ v publikaci Výsledky zdravotnických účtů ČR 2010–2021.

Velikosti spodního prádla Čechů se rok od roku mírně zvětšují, potvrzují to výsledky statistik společnosti Trenýrkárna.cz. Největší nárůst prodejů větších velikostí odstartovalo období covidu, kdy narůstaly čísla velikostí zejména dámského spodního prádla. Nyní nejsou propady tak velké, mírný nárůst větších velikostí ale setrvává, tentokrát u mužů více než u žen. Ještě před pěti lety byly nejprodávanějšími velikostmi M a S, letos příčkám vévodí velikost L, u pánského prádla je na druhém místě dokonce velikost XL.

Výdaje na zdravotní péči v Česku v roce 2021 stouply meziročně o 53,6 miliardy korun na 579,6 miliardy korun, tedy o 10,2 procenta. V dnes zveřejněné publikaci to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podotkl, že i v roce 2021 ovlivnila výši výdajů epidemie covidu-19. Nárůst už ale nebyl tak vysoký jako v roce 2020, kdy dosáhl rekordních 19,5 procenta. I v předcovidových letech se výdaje většinou zvyšovaly, maximální nárůst byl ale 8,9 procenta, uvedl ČSÚ.

I když v České republice ještě není nejlevněji, pokud jde o potraviny, u některých skutečně ceny klesají. Podle uznávaného ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka už na pultech lidé nenajdou papriky za 140 korun, ale naopak nastává trend, kdy ceny jdou směrem dolů, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Týká se to v současnosti větší části potravin, upozornil na to i ČSÚ (Český statistický úřad).

Pomalu, ale přece. Ve světle klesající inflace v Česku začínají některé potraviny v obchodech v porovnání se začátkem roku viditelně zlevňovat. U vajec či másla šly ceny výrazně dolů, a to přes 25 procent. U většiny potravin je ale pokles nižší. A třeba brambory, jablka nebo lahvové pivo jsou nyní dokonce dražší. Vychází to z terénních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Český statistický úřad pravidelně zásobuje veřejnost údajem o míře inflace, nejsou to radostná čísla. Politici pak bouří a vzájemně se obviňují, kdo nese odpovědnost. Stále však jde o vyjádření v procentech, které má daleko k pochopení pro běžný život. Právě proto redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak konkrétně se inflace projevila na hodnotě peněz. Ekonom z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Martin Zeman spočítal, že ze 100 000 korun v roce 2020 nyní zůstalo necelých 75 tisíc.