DPH

Aktuálně.cz přináší velké srovnání toho, které zboží nejvíce zdražilo u zemědělců, zpracovatelů a prodejců.

Osm největších maloobchodních řetězců na Slovensku ode dneška zastropuje ceny vybraných potravin. Opatření bude trvat tři měsíce. České řetězce zatím nic takového nechystají, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Ve všech směrech výhodnější než zastropování cen by podle Prouzy byla nižší DPH na základní potraviny. K jejímu prosazení dnes opět vyzval ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL).

Mezi pomyslnými rekordmany v počtu firemních luxusních vozů můžeme nalézt například firmu ze Středočeského kraje, specializující se na výherní automaty, která vlastní čtyři vozy Ferrari, jeden Rolls-Royce a jedno Bentley. Pět vozů Ferrari využívá i realitní společnost z Prahy či třinecká s.r.o. podnikající v oblasti velkoobchodu. Absolutním „vítězem“ se ovšem stává pražská realitní společnost, která má ve svém parku hned 13 vozů Bentley, tři Ferrari, dvě Lamborghini a dva vozy Rolls-Royce.

Jestliže poskytujete ubytování skrze Airbnb a spol., kvůli tzv. servisním poplatkům se zpravidla nevyhnete přiznání k DPH. Jak navíc v aktualizovaném stanovisku upozornila finanční správa, v některých případech musí DPH řešit i host. Připomínáme pravidla pro DPH a daň z příjmů při poskytování ubytování skrze Airbnb, Booking a další podobné služby.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má před sebou perný měsíc či dva. Už v dubnu by vláda měla představit konsolidační balíček neboli plán úspor. Úkol zní jasně: najít 70 miliard korun a zastavit hrozivý propad státního rozpočtu. Ten loni skončil v minusu 360 miliard korun, letos je plánovaný schodek 295 miliard a bez dodatečných škrtů se taková suma bude příští rok opakovat.

Česká republika má smutné prvenství v nejvyšší dani z potravin v Evropě. Vyšší daň z přidané hodnoty na potraviny je totiž snadným příjmem státního rozpočtu, vždyť potraviny musí kupovat každý.

České centrum Mezinárodního PEN klubu se obrátilo na vládu, poslance a senátory otevřeným dopisem s výzvou, aby stát nezvyšoval daň z přidané hodnoty (DPH) na knihy. V Česku se od roku 2015 na knihy uplatňuje snížená sazba DPH ve výši deset procent, je ale jednou z nejvyšších v Evropě. Vláda změnu DPH u některých služeb a zboží zvažuje. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes ale dal najevo, že zvýšení DPH na knihy a noviny nepodpoří, protože kabinet nechce ohrozit vzdělanost ani nezávislou žurnalistiku.

Zákazníkovi, který nechce utrácet za služby celního deklaranta, nastražil stát celou řadu pastí, jak ho od samostatnosti odradit. Kdo pravidelně objednává zboží z čínských e-shopů, určitě ví, že už půldruhým rokem musí veškerý dovoz ze zemí mimo EU procházet celním řízením, kdy se vyměřuje DPH a někdy také clo. Velké čínské e-shopy se unijní legislativě přizpůsobily a přesunuly své sklady do Evropy. Zboží u nich objednané odesílají z některého z členských států EU, samy se postarají o všechny povinné platby a zákazník nemusí nic řešit.

Knihy, noviny nebo časopisy. Hromadná doprava nebo vodné a stočné. To jsou věci, kterých by se dotklo zamýšlené sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Právě tyto položky by se místo dosavadních deseti procent nově danily třinácti až čtrnácti procenty. Obchodníkům, kterých se to týká, se to příliš nezamlouvá.

Oslovení odborníci se pozastavují nad plánovanou změnou daně z přidané hodnoty. Místo dvou snížených sazeb deset a patnáct procent by lidé měli platit jen jednu, a to ve výši třináct nebo čtrnáct procent. Ekonomové upozorňují na to, že jde jen o kosmetickou změnu, která stav veřejných financí neřeší.

Jednu z pokut, kterou finanční správa udělovala u kontrolních hlášení, označil Nejvyšší správní soud za protiústavní. Podnikatelé tak mohou požádat o přezkum. Úřady by jim měly dle odborníků vyhovět a zaplacenou sankci vrátit. Ministerstvo financí už chystá úpravu zákona, aby strukturu a formát kontrolních hlášení neurčoval pouze pokyn finanční správy, ale vyhláška ministerstva.

Posledním příkladem je jednání o úsporném balíčku, či jak si vláda pojmenovala seznam škrtů a zvyšování daní. Už i ministr financí Zbyněk Stanjura přiznává, že najít shodu na více než šedesáti opatřeních mezi pěti vládními partajemi je nadlidský úkol. Domluva prý po třech měsících panuje zhruba na půlce návrhů, o druhou polovinu se ještě bude svádět boj.

Za zavřenými dveřmi se už měsíce vyjednává, jak budou nově vypadat sazby DPH. Které položky budou zařazeny do které kolonky. Zdálo se, že mezi pěti stranami vládní koalice panuje shoda na tom, že do budoucna už nebudou dvě snížené sazby, 10 a 15 procent, ale jenom jedna. Měla se vést politická jednání, zda půjde o 13 nebo 14 procent. A hlavně o tom, které položky budou v nové snížené sazbě a které se přesunou do hlavní, 21procentní. Tedy, které služby a zboží zdraží.

Chystané změny daně z přidané hodnoty budou nejspíše maskovaným zvýšením daně, v rozporu se sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.

Škoda Auto loni vyrobila 780 tisíc aut; letový provoz nad Českem loni výrazně vzrostl; Němci už s recesí nepočítají; ČEZ chystá masivní jaderný nábor; ministerstvo snížilo makroprognózu; z big tech obrů nepropouští (zatím) jen Apple; luxusní LVHM výrazně v zisku; kolínská Toyota nemá díly a bude stát; Křetínský expanduje do Nizozemska; ekonomika USA je na tom lépe; Ford bude redukovat evropské aktivity; J&T v elitním klubu „spolehlivých“ a spousta hospodářských výsledků.

Sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 13 procentech by zvýšilo výběr daně o 1,6 miliardy korun a zvýšilo by inflaci o 0,06 procentního bodu. Pokud by se sazby sjednotily na 14 procentech, inkaso daně by vzrostlo o 13,4 miliardy korun a inflační dopad by byl 0,37 procentního bodu. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte. V Česku jsou v současnosti snížené sazby DPH 15 a deset procent, ministerstvo financí ale plánuje jejich sjednocení. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) je hlavním cílem zjednodušení daňového systému.

Sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 13 procentech by zvýšilo výběr daně o 1,6 miliardy korun a zvýšilo by inflaci o 0,06 procentního bodu. Pokud by se sazby sjednotily na 14 procentech, inkaso daně by vzrostlo o 13,4 miliardy korun a inflační dopad by byl 0,37 procentního bodu. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. V Česku jsou v současnosti snížené sazby DPH 15 a deset procent, ministerstvo financí ale plánuje jejich sjednocení. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) je hlavním cílem zjednodušení daňového systému.

Které zboží a služby od příštího roku podraží? Bude dražší holič, nebo to budou noviny a knihy, či snad vstupenky na kulturní akce, hromadná doprava, sauny? Právě v těchto dnech se licituje o téměř každou položku, na kterou se vztahuje nižší sazba DPH. Vláda hledá, jak zvýšit příjmy státu. Oko jí ulpělo na dani z přidané hodnoty, nejvýnosnější české dani. Změny v zařazení či výši sazeb totiž slibují podle návrhu poradců z NERV vůbec nejvyšší vícepříjmy, až několik desítek miliard korun.

Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny, i když je v Česku nejvyšší z okolních zemí. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. Cesta k pomoci chudým a sociálnímu smíru by tak bylo vykoupeno tím, že zchudne stát. Tedy my všichni.

Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. O kolik peněz by ji připravilo? Záleží, jakých potravin by se snížení DPH týkalo a v jakém rozsahu by bylo, ale lze předpokládat, že roční náklady snížení by se pohybovaly v pásmu od 10 do 20 miliard korun.

Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. O kolik peněz by ji připravilo? Záleží, jakých potravin by se snížení DPH týkalo a v jakém rozsahu by bylo, ale lze předpokládat, že roční náklady snížení by se pohybovaly v pásmu od 10 do 20 miliard korun. To nejsou zanedbatelné náklady, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Česká republika má dlouhodobě jednu z nejvyšších sazeb daně z přidané hodnoty u potravin v celé Evropské unii. Odborníci však změny příliš neočekávají. Proč by právě zde měla vláda sazbu DPH snížit rozebírá v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Skloubit tak rozdílné strany jako jsou Piráti na jedné straně a ODS nebo TOP 09 na druhé vyžaduje sloní dávku diplomacie a trpělivosti zároveň. Účastníci současné pětikoalice se před víc než rokem rozhodli, že do toho půjdou, že jim vládnutí stojí za nějaké ty ústupky. Vytvořili takzvaný vládní půdorys. Mocným katalyzátorem byla omamná vůně moci podpořená sto osmičkou.

Termín pro ohlášení plnění podílu zaměstnáváním osob se zdravotním postižením se blíží. Jaké jsou změny pro hlášení za rok 2022? Zaměstnavatelů, kteří v roce 2022 zaměstnávali v průměrném přepočteném počtu více než 25 zaměstnanců, se týká povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Jak se s touto povinností „popasovali“, oznamují nejpozději 15. února 2023.

Kabinet Petra Fialy (ODS) uvažuje o tom, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by měla být od příštího roku pouze jedna,…

Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví, řekla…

Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. Mluvčí komory Helena Kavanová uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. O zavedení jedné snížené sazby DPH uvažuje vláda. Komora podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent. Ke snížení daně opakovaně vyzývá také Agrární komora ČR.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků říká, že vyšší sazba DPH povede k zavírání restaurací a hospod. To si nemyslí ekonom Lukáš Kovanda, který říká, že totiž finanční rezervu díky loňskému zrušení EET. Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Lidé by proto neměli brát první nabídku pod úrovní stropu, protože je podmíněna víceletou fixací a už na jaře lze čekat až dramatický propad cen.

Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. ČTK to řekla mluvčí komory Helena Kavanová. Uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. O zavedení jedné snížené sazby DPH uvažuje vláda. Komora podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent. Ke snížení daně opakovaně vyzývá také Agrární komora ČR.

Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle úterního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“.

Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle dnešního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“. S úmyslem zavést jednotnou sníženou sazbu DPH jsou spjata určitá rizika a problémy, toto ale mezi ně nepatří.

Zavedení jednotné snížené sazby DPH by mělo negativní dopady na gastronomii v podobě snížení ziskovosti podniků a vedlo by to i k zavírání restaurací a hospod, zejména na vesnicích a v malých městech. ČTK to řekl Luboš Kastner, který zastupuje restauratéry v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků. Úvahy o změnách v dani proto odmítá. Vláda uvažuje o tom, že místo dvou snížených sazeb deset a 15 procent by měla být od příštího roku pouze jedna, a to ve výši 13 nebo 14 procent. Znamenalo by to zvýšení sazby na točené pivo a jídlo v restauracích. Výkonný ředitel Českého gastronomického institutu Adam Eliáš míní, že téma změn v DPH v oboru gastronomie by se nemělo vůbec otevírat.

V dani z přidané hodnoty zůstal po minulých vládách chlívek. Zbyněk Stanjura hlásá, že ho chce uklidit. Může to však skončit ještě větším nepořádkem.

Vláda Petra Fialy (ODS) opakovaně říká, že nechce zvyšovat daňovou zátěž. Už vloni ale schválila takzvanou daň z mimořádných zisků, v plánu je také změna v pravidlech daně z přidané hodnoty. Zda přijdou ještě nějaké změny v daňovém systému například v souvislosti s plánovanou změnou programového prohlášení ale vláda říct nechce. Sám premiér Fiala uvádí, že příští rok chce jeho kabinet snížit strukturální deficit o 70 miliard korun, a to při použití katalogu Národní ekonomické rady vlády (NERV…

Pohonné hmoty zlevňují, ale jde zřejmě jen o „ticho před bouří“. Ropa brzy zdraží více než po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko bude letos přicházet o 200 miliard korun měsíčně jen kvůli zastropování cen ropy a ropných produktů v režii Západu. Už v prosinci přitom Kreml měl historicky nejhlubší rozpočtový schodek. Chystané změny DPH zdraží vodu a léky a zvýší zisky obchodním řetězcům. Budou nejspíše maskovaným zvýšením daně občanům, v rozporu se sliby vládních stran.

Aktuální daňové formuláře platné v roce 2023 pro zdaňovací období roku 2022 ke stažení i k vyplnění online. Vyberte si variantu, která vám vyhovuje nejvíce. Máme pro vás všechny aktuální daňové formuláře ke stažení komplet na jednom místě. Pohodlně tak můžete vyřešit

[KOMENTÁŘ] Jak premiér Petr Fiala, tak ministr Zbyněk Stanjura uvedli, že vláda zvažuje změny u DPH. Nezdá se však, že má kabinet jasno, čeho tím chce docílit. Změnami DPH můžete chtít samozřejmě navýšit příjmy rozpočtu. Můžete jimi chtít zjednodušit systém a tím snížit možnosti daňových úniků. Možností je samozřejmě i zvýhodnění (nebo nezvýhodnění) určitého zboží či služeb. Z vyjádření vládních politiků to však vypadá, že chtějí všechno. Hrozí tak, že nakonec nebude nic.

Chystané změny daně z přidané hodnoty budou nejspíše maskovaným zvýšením daně. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, zřejmě bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.

Vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty. Potvrdil to premiér Petr Fiala. On osobně si myslí, že dvě sazby DPH by prostředí zpřehlednily, zjasnily a přinesly by větší stabilitu. Nechce ale „zásadní skoky“.

Chystané změny DPH zdraží vodu a léky a zvýší zisky obchodním řetězcům. Toto "maskované" zvýšení daně občanům je v rozporu se sliby vládních stran.

Finské dráhy doufají, že daňová úleva přiláká do vlaků více lidí.

Vláda v programovém prohlášení slibovala ukončení rozhazovačné politiky předchozího kabinetu a uzdravení rozpočtu, v každém případě bez zvýšení daní. To se ukazuje jako nemožné a tak po dani z mimořádných zisků přichází ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s úpravou daně z přidané hodnoty a sjednocením jejích nižších sazeb. Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu. Ekonomové ale upozorňují na to, že více než na výši jednotné nižší sazby bude…

Schillerová zdůvodnila postup hnutí tím, že koalice dnes zamezila sněmovní debatě o opozičních tématech, které podle ANO trápí obyvatele. Jmenovala například dostupnost léků, financování sociálních služeb, situaci na úřadech práce a úvahy o změnách v dani z přidané hodnoty.

I přes sliby o tom, že ke zvyšování daní nedojde, dojde zřejmě už brzy k úpravě sazeb daně z přidané hodnoty. Ty máme nyní tři a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) by místo dvou snížených sazeb zavedl jen jednu. Základní sazba DPH 21 procent, které podléhá většina zboží a služeb, by se nezměnila. Zrušením desetiprocentní nejnižší sazby by ovšem podražily některé položky, například léky, knihy noviny a také čepované pivo. Rozhodnout o sjednocení sazeb DPH by koalice měla rozhodnout do konce…

Dnes končí lhůta pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu. Nově se sice hranice možných příjmů zvýšila na 2 miliony korun, nárok na paušální daň však nemají všechny OSVČ. Ti, kdo se k paušální dani pro rok 2023 přihlásí, budou měsíčně platit částku 6208 Kč, 16 000 Kč nebo 26 000 Kč, a to na základě svých loňských příjmů. Také u OSVČ, které byly v režimu paušální daně už loni a chtějí pokračovat, záleží, jak vysoké měly příjmy.

Povinně se registrovat k dani z přidané hodnoty (DPH) se od tohoto roku musí podnikatelé s obratem přes dva miliony korun. Mění se i podmínky pro režim paušální daně. Lidé, kteří ji platí, budou rozděleni do tří skupin podle výše svých příjmů. Definitivně také skončí mnohými podnikateli nenáviděná elektronická evidence tržeb (EET). Deník přináší přehled hlavních novinek roku 2023.

Server Podnikatel.cz tradičně sestavil velký souhrn změn, které se v roce 2023 týkají či dotknou podnikatelů. Kromě „tradičních změn“ pojistného OSVČ či minimální mzdy došlo ke schválení řady významných novinek. Všem OSVČ se například zřizují datové schránky.

Od 1. ledna 2023 vstupuje v účinnost novela zákona o DPH, která zvýší limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty na dva miliony korun.

Za prvních 11 měsíců letošního roku stát na DPH vybral 487,7 miliardy korun. Přitom ještě před deseti lety se mu podařilo za celý rok získat z této daně pouhých 278 miliard korun.

Televize Prima zamezila přetáčení reklam v internetových televizích. Na český trh dorazily HBO Max a Disney+. Testuje se vysílání v 5G i v DRM. A poslanci zpackali autorský zákon. Ani ruská invaze na Ukrajinu nenaštvala české diváky tolik, jako když Prima od června prosadila nová pravidla pro přeskakování reklam u poskytovatelů internetové televize. Omezení oblíbené funkce vyvolalo na jaře velké emoce u operátorů i diváků. Protesty ale nakonec opadly stejně rychle, jako začaly. Zákazníci se chtě nechtě smířili s realitou. Přinejmenším velkým operátorům neubyli klienti ani Primě neklesla sledovanost. Naopak, letos dosáhla na nejlepší výsledky v historii měření sledovanosti.

Také během roku 2022 se podnikatelé museli vypořádat s celou řadou legislativních změn, a to nejen na začátku či uprostřed roku. Navzdory dnům právní účinnosti totiž změny přicházely prakticky během celého roku. Server Podnikatel.cz přináší souhrn letošních legislativních novinek.

Také rok 2022 přinesl podnikatelům řadu komplikací. Covidové restrikce vystřídaly rostoucí ceny energií a celková vysoká inflace. Vláda navzdory proklamacím pak schvalovala jedno plošné opatření za druhým. Připomeňte si rok 2022 a jednotlivé vládní kroky.

Češi nejen z pohraničí si zvykli nakupovat u severního souseda. Rozdílům v cenách, na kterých se podepsalo i dočasné zrušení daně z přidané hodnoty, se prý nedá odolat.

Od roku 2023 projde paušální daň OSVČ řadou změn. Například se zvyšuje hranice možných příjmů na 2 miliony korun a zavádějí se celkem tři pásma daně. Kdo všechno může paušální daň využít a komu se vyplatí? Server Podnikatel.cz připravil souhrn častých otázek a odpovědí.

Schváleno, podepsáno. Letošní daňový balíček prošel Parlamentem, Senátem a podepsal ho prezident. Co to ale znamená v praxi? Balíček schválených změn se týká paušální daně, limitů DPH, ale také daně z neočekávaných zisků a odvodů z prodeje elektřiny.

Platit daně je normální. Zaklekávat ale ne. Šmírovat, kdo co prodává přes internetové bazary, a pak dát kvůli tomu někomu flastr pro daňový únik mi přijde ubohé. Všeho moc škodí, platí to i pro nulovou toleranci.

Ve vládě není podle premiéra Petra Fialy (ODS) velká vůle k zásahům do daně z přidané hodnoty. Při návštěvě ministerstva zemědělství to uvedl k…

Schváleno, podepsáno. Letošní daňový balíček prošel Parlamentem, Senátem a podepsal ho prezident. Co to ale znamená v praxi? Balíček schválených změn se týká paušální daně, limitů DPH, ale také daně z neočekávaných zisků a odvodů z prodeje elektřiny.

Limit pro registraci k DPH stoupne z jednoho na dva miliony korun. Kdo se chce včas zbavit dosavadní povinnosti, má čas jenom do 8. prosince.

Nulová daň z přidané hodnoty (DPH) na základní potraviny, kterou Polsko zavedlo na začátku letošního roku, bude pokračovat až do konce června 2023. Nařízení už podepsala ministryně financí Magdalena Rzeczkowska. V závěru minulého týdne o tom informovala polská vláda.