Evropská centrální banka

V roce 2023 nás čeká mnohem nižší růst, než mnozí čekali, ať už recese technicky nastane, nebo ne. V poslední době je ze všech statistik patrné podstatné zpomalení růstu. Eurozóna je přitom v jednoznačně horší pozici než Spojené státy nebo Čína.

Vývoj podílových fondů pravidelně hodnotí Martin Mašát, investiční stratég skupiny Partners. Jak viděl trhy v červenci?

Poslední měsíc byl na trzích pro akcie konečně relativně pozitivní. Přesto se řada firem, zejména růstových, pohybuje na stále zajímavých úrovních a právě této situace jsme využili k přidání nové akcie do portfolia.

Dlouho státy preferovaly slabší domácí měnu, která pomáhala podnikům prodávat zboží do zahraničí za konkurenceschopnější ceny. Dnes si většina zemí přeje ve snaze bojovat s vysokou inflací měnu co možná nejsilnější.

Ačkoliv za poslední tři roky dluh České republiky významně narostl – v polovině letošního roku činil 42,3 procenta HDP – stále je v Evropské unii řada jiných států, které jsou zadluženy násobně více. Země jako Itálie nebo Řecko v době, kdy ekonomice vládne inflace a hrozba recese dál sílí, přidělávají Evropské centrální bance (ECB) vážné starosti.

Bankovní rada České národní banky na srpnovém zasedání rozhodla ve prospěch stability sazeb. Jejich mírné zvýšení v příštích měsících nemůžeme zcela vyloučit. Nemělo by se však jednat o výraznou úpravu, jako tomu bylo v dřívějších krocích rady v předchozím složení. To je však podmíněno nenaplněním alternativního scénáře prognózy.

Rozhodnutí bankovní rady bylo na jednu stranu překvapivé, na druhou stranu se nová rada zachovala tak, jak dlouho dopředu oznamovala. ČNB po více než roce poprvé nechala úrokové sazby beze změny. Toto rozhodnutí je překvapením v globálním kontextu, kdy většina centrálních bank svoje úrokové sazby zvedá, včetně Fedu a ECB.

Česká národní banka na svém prvním zasedání v novém složení ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba zůstává sedm procent, tedy nejvýše od roku 1999. Dál budou pokračovat i intervence proti slabší koruně.

Překvapivé zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) o 50 bazických bodů a s tím související postupný odklon od protikrizových opatření by mohl vyvolat novou vlnu obav o kvalitu aktiv podniků, říká aktuální analýza pojišťovny Allianz Trade.

Inflace letí nahoru, trhy dolů. Zkušený investor ale ví, že ze dna lze jen stoupat.

Pouze pětina domácností v eurozóně během pandemie spořila, vyplývá z analýzy Evropské centrální banky. Znamená to, že většina domácností nemá dostatečnou rezervu proti letošní rapidně stoupající inflaci, uvedla agentura Bloomberg.

Americká centrální banka (Fed) v minulém týdnu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do rozmezí 2,25 – 2,5 %. Při normální situaci by trhy začaly padat, ale nyní se ...

Zatímco americká ekonomika je už od začátku roku v recesi, ta evropská se zatím drží. Podle předběžného dohadu Eurostatu dosáhl mezikvartální růst hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie 0,6 procenta, eurozóny dokonce 0,7 procenta.

Měnověpolitické jednání Bankovní rady ČNB, které se uskuteční 4. srpna nově pod vedením guvernéra Aleše Michla, zřejmě nepřinese žádné velké překvapení. Podle vyjádření představitelů centrální ...

Česká měna dnes oslabila vůči euru, a naopak zpevnila k dolaru. Koruna si k 17:00 pohoršila oproti předchozímu závěru k euru o pět haléřů na 24,62 Kč/EUR. K dolaru o šest haléřů posílila na 24,13 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza v závěru týdne klesla, index PX dnes oslabil o 0,4 procenta na 1233,56 bodu. Dolů ho táhly hlavně banky, výrazně ztrácel i Avast.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií.

Ceny energií vyhnaly inflaci v eurozóně k dalšímu rekordu. Podle odhadu Eurostatu v červenci dosáhla téměř devět procent.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Červencový nárůst inflace byl překvapením pro analytiky, kteří podle agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni.

Zpomalené reakce, když si měla EU přiznat, že inflace není tak přechodná, jak se původně myslelo, způsobily, že se teď eurozóna nachází v horší pozici, než USA nebo Čína. Ve třetím čtvrtletí očekávejte, že se mnoho nouzových opatření na zmírnění inflace zavede natrvalo a na trhu s dluhopisy bude dál panovat volatilita, zatímco ekonomická situace se bude zhoršovat.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v červenci zpomalilo na 7,5 procenta z červnových 7,6 procenta. Informoval o tom v předběžné zprávě německý statistický úřad. Výpočet inflace podle metodiky Evropské unie však ukázal opak.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v červenci zpomalilo na 7,5 procenta z červnových 7,6 procenta. Informoval o tom ve čtvrtek v předběžné zprávě německý statistický úřad. Inflace klesla už druhý měsíc za sebou. Zpomalení růstu cen však bylo mírnější, než očekávali analytici. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie se inflace navíc překvapivě zvýšila, a to na 8,5 procenta z červnových 8,2 procenta.

V pásmu 2,25 až 2,50 procenta se aktuálně nacházejí základní úrokové sazby v USA. Americký FED zvedl základní úrokovou sazbu o 0,75 %. Podle FED jsou nyní úrokové sazby na neutrální úrovni.

Prudký vzestup amerického dolaru koreluje s neustálým přeceňováním a zpřísňováním ze strany americké centrální banky, Fedu.

Jerome Powell nepatří mezi nejlepší rétory. Pokud byste ho srovnali například s bývalým guvernérem ECB Draghim, uvidíte propastný rozdíl. A potvrdilo se to i na tiskové konferenci po červencovém zasedání měnového výboru. Byli jsme svědky něčeho, co můžeme nazvat dvě fáze šéfa Fedu Powella.

Podle analytiků společnosti BlackRock se Federální rezervní systém bude muset odklonit od své politiky zpřísňování a v roce 2023 začít snižovat úrokové sazby.

Zatímco inflace ve většině vyspělých ekonomik atakuje mnohaletá maxima, ceny v Japonsku po dekády stagnují. Japonská centrální banka v tomto důsledku drží sazby stále nízko, čímž se odchyluje od ostatních centrálních bank.

„Vítám, že jsme přišli na to, že nulovými úroky a tištěním peněz prosperita nevzniká. Že opět bude důležitá cena peněz, produktivita práce, zodpovědnost a rozumné projekty,“ říká v podcastu FinTag.cz ředitel investic Amundi ČR Petr Šimčák.

Žádná pozitiva ani jistoty. Taky by se daly shrnout výsledky červencového průzkum důvěry v české ekonomice. Důvěra spotřebitelů se dokonce propadla na nejnižší hodnotu v historii zjišťování.

Evropská centrální banka v uplynulém týdnu poprvé za dekádu zvýšia úrokové sazby. Důvodem byla rapidní inflace. Spekulace o recesi však navzdory aktuálním akcím ECB sílí.

Za posledních deset let polední meníčko zdražilo průměrně o 80 korun na současných 163 korun – v Praze méně než ve zbytku země. Pro řadu lidí se tak kvůli inflaci stává oběd v restauraci nedostupným a stále častěji si vaří doma. Brzy totiž cena jednoho menu může být v průměru 200 korun. Uvádí to ekonom Lukáš Kovanda.

Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?

Tento týden nás v redakci zaujalo, že sedm z deseti lidí pročítá smlouvu nejméně hodinu a 85 procent rozumí podmínkám smlouvy. Pro ještě snazší porozumění smluv by téměř polovina lidí ocenila zvýraznění klíčových pasáží. Vyplývá to z marketingového šetření společnosti Cofidis mezi 525 respondenty.

Evropská centrální banka (ECB) tento týden zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta. Také schválila nástroj na ochranu před fragmentací (TPI), který jí umožní nakupovat dluhopisy v případě nadměrných rozdílů v nákladech na půjčky mezi členskými státy eurozóny. Velikost TPI nákupů bude záviset na závažnosti rizik, kterým bude měnová politika čelit.

S Martinem Mejstříkem z Institutu mezinárodních studií o italské vládní krizi a možných výsledcích předčasných voleb.

Makro událostí týdne bylo jistě měnové zasedání Evropské centrální banky (ECB). Sazby se zvýšily, to se čekalo, ale nečekalo se, že se zvednou o 50 bazických bodů (očekávání byla na jen 25 bb, pozn. aut.). Navíc, podle doprovodného komentáře, se pravděpodobně dočkáme dalšího utahování.

Euro se vůči dolaru tento týden vzdálilo od parity, kterou opanovalo v týdnu předtím. Ještě na počátku týdne se sice kurz držel pouze těsně nad touto úrovní, velmi rychle se ale začal posunovat nad 1,02 USD/EUR v očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání doručí zvýšení sazeb o 50 bazických bodů.

Koruna v závěru týdne oslabila k euru mírně o dva haléře na 24,54 Kč/EUR. Vůči dolaru naopak česká měna ve srovnání se čtvrtečním závěrem posílila o osm haléřů a dostala se zpět pod 24 korun za dolar. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 23,98 Kč/USD. Pražská burza v závěru týdne oslabila, index PX klesl o 0,77 procenta na 1238,05 bodu. Nedařilo se většině titulů, index táhly dolů především finanční tituly v čele s Erste Bank a energetický ČEZ. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Koruna dnes podle serveru Patria Online oslabila k euru o dva haléře na 24,54 Kč/EUR, naopak vůči dolaru posílila o osm haléřů na 23,98 Kč/USD.

Politika Evropské centrální banky [ECB] ukazuje na hlavní potíž eurozóny, potažmo celé EU. Je to jednotná měna, ale rozdílné fiskální politiky. ECB se tak nutně mění v politickou instituci.

Nulovým sazbám na euru je konec. ECB se rozhodla zvednout sazby o 50 bazických bodů. Jelikož úrokové sazby byly nulové doteď, znamená to, že ty současné budou na 0,5 %. Euro jako jedna z posledních měn se konečně rozhodla zahájit utahování měnové politiky.

Rusko překvapilo a Nord Streamem zase teče plyn do Evropy; novým vlastníkem Expobank bude Banka Creditas; státní dluh opět trochu vzrostl; inflace v EU posunula rekord; Coloseum na burze START investory neuchvátilo; soud o Twitter s Muskem už v říjnu; Netflixu ubyli diváci, ale ne zas tolik; MMF zhoršilo Německu výhled; H&M se zcela stáhne z Ruska; Ukrajina kvůli válce devalvovala měnu.

Poté, co ve středu krátce pokořil hranici 24 000 dolarů, se dnes Bitcoin (BTC) vrátil do červených čísel, když cena přední kryptoměny klesla pod 23 000 dolarů.

ANALÝZA. Ve velké inflační éře musí Evropská centrální banka zvedat své úrokové sazby. Do dluhových kleští ale kvůli tomu míří slabé země eurozóny v čele s Itálií.

"SuperMario" zachránil eurozónu, rodná země se ale ukázala být nad jeho síly.

Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.

O půl procentního bodu na rovnou nulu zvýšila Evropská centrální banka hlavní depozitní úrokovou sazbu. A představila nový program na podporu předlužených zemí eurozóny.

Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek po 11 letech zvýšila úrokové sazby, a to v masivnějším měřítku. Všechny měnově-politické sazby byly zvýšeny o 50 bazických bodů. Depozitní sazba již tak není záporná, nachází se na nule. ECB je zároveň odhodlána na dalších zasedáních ve zvyšování sazeb pokračovat, pokud to bude třeba.

Pražská burza dnes umazala středeční ztráty, index PX posílil o 0,55 procenta na 1247,68 bodu. Nahoru ho táhly především finanční tituly, dařilo se zejména akciím Komerční banky. Naopak více než tři procenta odepsal Avast. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

Ceny ropy druhým dnem klesají, přes den ztrácely i přes pět dolarů. Obavy o poptávku vyvolaly vyšší americké zásoby benzínu a zvýšení úrokových sazeb v eurozóně. Obnovení dodávek z Libye navíc zmírnilo obavy ze slabé nabídky.

Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.

Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi vydržel ve funkci italského premiéra skoro rok a půl, což je na italské poměry zhruba průměr. Jeho vládu rozklížily vnitřní spory.

Cena zlata ve čtvrtek na světových trzích klesla nejníže od loňského března. Kolem poledne kov ztrácel zhruba 0,8 procenta a jeho cena se pohybovala kolem 1682 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři čekají, zda a o kolik dnes Evropská centrální banka (ECB) zvýší základní úrokové sazby. Vyhlídka na zdražování peněz ze strany velkých centrálních bank totiž snižuje atraktivitu zlata, které žádné úroky nenese.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně. Rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala.

Evropská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Ke zpřísňování měnové politiky banku tlačí zejména rostoucí inflace v eurozóně.

Evropská centrální banka (ECB) rozhodla na čtvrtečním zasedání měnové politiky o navýšení tří klíčových úrokových sazeb včetně té základní o půl procentního bodu na 0,5 procenta. K navýšení sazeb ECB přistoupila poprvé od roku 2011.

Evropská centrální banka (ECB) se dnes přidá k ostatním, pro globální finanční trh důležitým centrálním bankám. Po více než deseti letech totiž zvýší úrokové sazby.

Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?