Evropská centrální banka

Berlusconi měl zdravotní problémy již v minulosti, zejména pak se srdcem. Několikrát hospitalizovaný byl i v roce 2020.

Koruna vstoupila do nového roku s výhledem dále se rozšiřujícího úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Vedle toho existuje i výčet rizik, která by očekávanou cestu k silnějším hodnotám mohla zkomplikovat. Lednový vývoj zatím potvrdil, že ona rizika, i přes realizaci některých z nich, sázkaře na silnější korunu nikterak neodradila.

Dluhopisový výprodej na obou stranách Atlantiku nabral na začátku týdne na obrátkách. Zatímco úterý patřilo amerických tržním sazbám, ve středu finanční média sledovala posun především v Evropě. Pozornost si získal jeden konkrétní instrument, a to německý desetiletý výnos, který se vůbec poprvé od května 2019 dostal do kladných hodnot.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta, uvádí Eurostat. Lagardeová přesto postoj k inflaci nemění, dál čeká její snížení. Razantní zpřísňování měnové politiky tak není namístě.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé EU se dostala na 5,3 procenta. Podle šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové ale bude letos inflace klesat.

Riziková aktiva se včera dopoledne těšila lepší náladě, když dostala prostor pro korekci úterních ztrát. Akciové indexy rostly, stejně tak posilovaly měny regionu. Koruna posílila z otevíracích hodnot okolo 24,40 EURCZK až k 24,26 EURCZK a vytvořila tak nové maximum od roku 2011. FRA sazby sledující sázky na budoucí vývoj nastavení sazeb ČNB se pohybovaly v nesouladu s posílením koruny.

Univerzální recept na zbohatnutí dlouhá léta představovala sázka na růst americké ekonomiky v podobě investic do indexu S&P 500. Ten loni vyrostl o téměř 30 procent a patřil k nejúspěšnějším indexům vyspělých ekonomik. Nyní ale vstupujeme do daleko složitějšího období, shodli se ekonomové na konferenci Investiční výhledy 2022, kterou pořádala EMUN investiční společnost. Přesto i v této době bude možné svůj majetek zhodnotit a uchránit před inflací, potvrzují aktivní investoři.

Členka Výkonné rady Evropské centrální banky Isabel Schnabelová varuje, že vyšší tempo růstu cen přetrvá i v příštích letech. A to kvůli zelené transformaci a snaze Evropské unie o dosažení uhlíkové neutrality do poloviny tohoto století. Vlády se podle Schnabelové budou muset postarat o domácnosti, na něž zdražování dolehne nejvíce.

Omezení slev na jízdném, o němž dnes rozhodla vláda, nezapříčiní přesun cestujících k individuální dopravě, ani žádný jejich citelnější ústup od cestování v současné intenzitě. Nemělo by totiž pro dotčené znamenat zásadní neřešitelnou dodatečnou finanční zátěž, a to ani v letošním roce, který bude tak jako tak ekonomicky náročný kvůli celkové rapidní inflaci.

Průměrná sazba hypoték v ČR stoupla v prosinci na 2,99 procenta, a to z listopadové úrovně 2,7 procenta. Nárůst o 0,29 procentního bodu představuje nejvýraznější meziměsíční vzestup v celé historii sledování od roku 2003, vyplývá z dat Fincentrum Hypoindex.

Letos se do daňového přiznání případně ročního zúčtování daně poprvé promítne loňská daňová změna, a to zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti.

Lidstvo si začíná na koronavirus zvykat jako na poněkud podivný nový normál. S přijetím této skutečnosti se ale vrací původní starosti – klimatické změny, počítačové viry, energetická krize, bezpečnostní situace. Co v tomto ohledu přinese rok 2022 podle odborníků společnosti SAS?

Cena ropy Brent, která je určující pro ceny pohonných hmot v ČR, dnes ráno vystoupala nejvýše od roku 2014, když se barel prodával i za více než 88 dolarů. Bezprostředním důvodem je dronový útok jemenských povstalců ve Spojených arabských emirátech (SAE). Povstalce podporuje Írán, takže situace zvyšuje napětí v celém blízkovýchodním regionu. SAE patří ke klíčovým světovým vývozcům ropy.

Tento týden budou zveřejněny tři pro libru klíčové sady dat. Během dneška budou zveřejněna čísla ohledně britského trhu práce, ve středu data o prosincové inflaci a v pátek data z maloobchodu. Všechny tyto zprávy mohou ovlivnit vývoj kurzu libry v následujících dnech. Tlak na libru vyvolává i nezávidění hodná pozice premiéra Borise Johnosna, který je i některými členy jeho strany vyzýván k rezignaci.

Aktuální výhledy hovoří o tom, že by se inflace zkraje letošního roku mohla pohybovat až okolo deseti procent, ale na jaře už by mohlo být lépe. I tak ale bude zdražování potravin a dalšího zboží a služeb pokračovat. Podle některých odhadů dokonce až deset let.

Výkon čínské ekonomiky ke konci loňského roku pozitivně překvapil, její další vývoj je však nadále spojen s riziky spíše pozvolnějšího růstu. Tamní hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl mezičtvrtletně o 1,6 procenta, zatímco analytici očekávali v průměru 1,2 procenta.

Statistiky cenového vývoje v primárním okruhu za prosinec příjemně překvapily. Zdá se, že tempo zdražování na vstupech může mít to nejhorší za sebou. O koncových cenách pro spotřebitele to ale neplatí, tam si ještě budeme muset pár měsíců počkat.

Zdražování komodit a chemických látek neblaze ovlivní růst cen v zemědělství. Hnojiva výrazně podraží, což se odrazí ve zvyšování cen potravin. Hrozí, že někteří výrobci budou šidit kvalitu, aby udrželi přijatelné ceny pro spotřebitele. Rok 2021 se neblaze zapíše do historie českého průmyslu jako rok skokového zdražování. Cenový chaos, který jsme zažili, byl nejhorší od roku 1995. Letošek bohužel nepřinese výrazné zlepšení.

Jen to jen pár dnů, co Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) varovala před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jde o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky, a že se ještě dost možná budou průběžně výrazně zvyšovat. Jsou totiž daní za zelenou transformaci EU a za její snahu dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Jen pár dnů nazpět varovala Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jedná se o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky.

Jen pár dnů nazpět varovala Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jedná se o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky. A že se ještě dost možná budou průběžně výrazně zvyšovat. Jsou totiž daní za zelenou transformaci EU a za její snahu dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Inflace v eurozóně by měla během letošního roku klesnout z rekordního maxima. Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta, uvádí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Viceprezident ECB Luis de Guindos uváděl na správnou míru dřívější odhady ECB. Inflace v eurozóně nebude přechodný jev, jak centrální banka tvrdila dřív. Proto také odmítala zvyšovat úrokové sazby. To se teď zřejmě mění. Už 19 zemí v EU překročilo…

Inflace v eurozóně v letošním roce klesne z rekordního maxima a Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Růst cen bytů v České republice ve třetím čtvrtletí loňského roku zrychlil. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 zdejší byty v průměru podražily o víc než pětinu (22 procent). S takto vysokým nárůstem se Česko drží v čele celounijního žebříčku, píše v komentáři k aktuální statistice vývoje cen bytů v jednotlivých zemích Evropské unie Petr Dufek, analytik ČSOB.

Inflační očekávání domácností, firem a finančních trhů podstatným způsobem ovlivňují jejich chování a rozhodování a tím i celkový ekonomický vývoj a výslednou skutečnou míru inflace. Do značné míry přitom mohou být očekávání sebenaplňující. Proto je pro centrální banky důležité inflační očekávání monitorovat a zároveň je svou činností a komunikací žádoucím způsobem formovat.

Koruna od začátku týdne hledá potenciál dalších zisků složitěji. V úterý zaznamenala první prudší oslabení a začala přinášet čím dál tím více signálů k vyčerpání jejího trendu z posledních týdnů. Během středečního odpoledne ji k silnějším hodnotám pomohlo posilující euro, včera však koruna prudce oslabila a posunula se do blízkosti 24,50 EURCZK.

Česká měna pokračuje ve zpevňování vůči euru a blíží se čtyřiadvacetikorunové hranici. Euro bylo možné takto lacino pořídit naposledy před deseti lety. Koruna se tak ocitla na dohled absolutnímu rekordu z července 2008.

Cenové tornádo pokračuje. Ceny dle nejnovějších údajů dále rostly v České republice i v USA. Spotřebitelské ceny v České republice vzrostly v prosinci proti listopadu o 0,4 %. Meziroční růst cen pak činil dle očekávání 6,6 %. Průměrná inflace za rok 2021 tak činila 3,8 %, což je o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Průměrná inflace v roce 2021 tak byla nejvyšší od krizového roku 2008. Meziroční inflace rostla výrazně i v USA, kde v prosinci dosáhla 7 % – poprvé od roku 1982.

Prosincová inflace dál rostla, cenovky se meziročně zvýšily o 6,6 procenta.

Domácí měna po šesti týdnech zisků oslabuje. Včerejší korekce, chvilkově až o 17 haléřů, posunula korunu zpět nad 24,40 za euro. Vzhledem k předchozímu posunu je riziko korekce výrazně vyšší, na aktuálních hodnotách je tak euro stále velmi levné.

Rok 2022 bude rokem drahoty. Podle Marka Mory, viceguvernéra ČNB, máme to nejhorší zdražování ještě před sebou. Ceny podle něj už brzy mohou vyskočit až o desetinu.

Dostane se česká měna brzy pod 24 korun za euro? Většina oslovených ekonomů tomu nevěří. Pravděpodobnější podle nich je, že během roku oslabí směrem k 25 korunám za euro.

I když je inflace aktuálně velkým tématem, neměla by mít letos zásadní podíl na tom, co se bude na trzích dít. Klíčovou roli by tak měly hrát především centrální banky a jejich postoj k inflaci, říká stratég z BNP Paribas.

Rétorika americké centrální banky již nějakou dobu upozorňuje, že cíle cenové stability bylo dosaženo. Do centra zájmu se tak dostal trh práce, u kterého pokračuje kýžená obnova. Na základě toho věříme, že aktuální stav americké ekonomiky umožňuje zvýšení sazeb Fedu už v prvním čtvrtletí.

Česká národní banka by měla dál zvyšovat úrokové sazby, říká v rozhovoru pro newstream.cz renomovaný český ekonom David Marek, v současnosti hlavní ekonom Deloitte ČR. Marek očekává, že sazby se přehoupnou ze současných 3,75 procenta přes čtyři procenta. A koruna bude dál posilovat. Během rychlé doby by podle něj mohla prolomit úroveň 24 koruny za euro.

Normalizace sazeb byla OK. Snaha inflaci za každou cenu snížit na cíl však může vyvolat zbytečné náklady v podobě dopadu na firmy a domácnosti.

Koruna vstoupila do nového roku přímo ukázkově. Z měn regionu střední a východní Evropy je hned po maďarském forintu druhou nejvíce posilující proti euru. Novoroční zpevnění českou měnu posunulo až na nejsilnější hodnoty za posledních téměř jedenáct let. Nikterak závažně ji neohrozil ani jestřábí Fed, který se negativně podepsal na ostatních rizikových měnách a letos patří mezi největší hrozby aktiv rozvojových trhů.

Jak se za dvacet let fyzické existence eura vyvíjel jeho kurs ke koruně? A jak s ním zamával covid? Má pro Česko ještě vůbec smysl vstupovat do eurozóny a jak to bude s jednotnou měnou dál? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

Fenomén rostoucí inflace nechával Evropskou centrální banku (ECB) dosud chladnou. Nyní se však někteří její ekonomové začínají obávat toho, že neúnosně drahé energie jsou až příliš velkým ohrožením a banka by měla v rámci krocení inflace šlápnout na brzdu. Evropa si je vědoma toho, že ceny žene nahoru nucená energetická transformace, zelených opatření se však nehodlá vzdát a nadále je obhajuje. „Rychlý růst cen uhlíku pomáhá urychlit zelený přechod a světová ekonomika bude muset projít…

Ještě před necelými deseti lety se obědové menu všude v republice, i v Praze, vešlo pod stovku. V roce 2013 vyšlo v Praze obědové měnu průměrně na 98 korun. V krajských městech stálo v té době menu vesměs méně než 90 korun, plyne dále z tehdejších dat portálu Lunchtime.cz. A ve městech typu Frýdku-Místku třeba jen 70 korun. Celorepublikově tak menu stálo průměrně ani ne 85 korun.

Předběžné údaje v pátek ukázaly, že celková inflace dosáhla za měsíc 5 % ve srovnání se stejným měsícem loňského roku.

Inflace v Polsku v prosinci dosáhla 8,6 %. To je nejvíce za posledních více než 20 let. Inflace v Polsku je nejvyšší ze všech zemí Visegrádské skupiny, kam patří ještě Česko, Maďarsko a Slovensko.

Se začátkem roku 2022 si svět připomněl dvacáté výročí hotovostní podoby společné evropské měny euro, která ve své podstatnější, bezhotovostní formě spatřila světlo světa ještě o tři roky dříve. Za svá léta existence se rozhodně nemusí stydět, zvláště jedná-li se stále o experiment hospodářské a měnové unie (EMU), v němž se ekonomické racio musí popasovat se silnými politickými zájmy a motivy.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin.

Evropská centrální banka chce mít inflaci kolem dvou procent. V prosinci však ceny v eurozóně nečekaně vyskočily o pět procent.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to v pátek oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou zhruba v polovině tohoto měsíce.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou zhruba v polovině tohoto měsíce.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to ve čtvrtek oznámil spolkový statistický úřad. Míra inflace v Německu je tak výrazně nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která ho stanovila na dvě procenta.

Růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to dnes oznámil spolkový statistický úřad. V předloňském roce dosáhla míra inflace 0,5 procenta. Inflace v Německu je tak nyní výrazně nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která ho stanovila na dvě procenta.

Zápis z prosincového zasedání americké centrální banky potvrdil připravenost urychlit proces měnověpolitické normalizace. Předpokládáme, že Fed doručí první zvýšení sazeb už v březnu. Ve druhé polovině roku pak zahájí proces snižování bilance, tzv. kvantitativní utahování.

Evropská centrální banka plánuje novou emisi eurobankovek s novým designem. V této souvislosti navrhuje německý europoslanec Moritz Körner navrhuje, aby na těchto nových eurobankovkách byli vyobrazeni osoby stojící za vynálezem vakcíny proti onemocnění covid-19. Konkrétně zakladatelé společnosti BioNTech.

Česká koruna včera zpevnila pod 24,70 za euro. Na aktuálních hranicích se nachází kombinace silných technických hranic podpory, přes které se koruně bude dostávat složitěji. Domácí měna je aktuálně překoupená nejvíce od loňského února. Zkoriguje zpět k hranici 25,00 EURCZK, nebo je pravděpodobnější posun ve směru 24,50 EURCZK?

Koruna v úterý odpoledne středoevropského času zpevnila pod psychologickou hranici 24,70 za euro. Stalo se tak poprvé od září 2012. Korunu podle tuzemských ekonomů tlačí nahoru optimistické naladění trhů počátkem roku, naděje na definitivní odeznění pandemie, ale zejména rozevírání nůžek mezi úroky na české měně a úroky na euru.

Německý europoslanec Moritz Körner navrhuje, aby zakladatelé firmy BioNTech, která se podílela na vývoji vakcíny proti covidu Comirnaty, bylo vyobrazeni na eurobankovkách. Dvojice si to podle něj zaslouží, protože zachránila miliony životů.

Evropská centrální banka letos slaví 20 let od zavedení eurobankovek a euromincí. Chce proto změnit jejich současný vzhled, mohly by na nich být i dvě významné osobnosti.

Světové trhy se po svátečním režimu vrátí do běžného obchodování. S návratem likvidity se do hry vloží i strategie navazující na hlavní témata letošního roku. Těch si z toho předešlého odnášíme hned několik. Nejzásadnější podle nás bude, a to jak na domácím, tak i zahraničním poli, inflace a na ni navazující měnová politika.