Evropská centrální banka

Respektovaný 54letý Thomas Schäfer byl v sobotu nalezen mrtvý poblíž železniční trati.

Centrální banky jsou dnes v jistém smyslu v podobné situaci jako před druhou světovou válkou, kdy financovaly masivní válečné výdaje jednotlivých států. Válečný schodek byl politickým rozhodnutím, stejně jako současná fiskální politika Spojených států, Velké Británie, Japonska a v něco komplikovanější podobě i Evropské centrální banky.

Firmy prakticky v celém světě čelí tlaku, aby kvůli koronaviru preventivně nevyplácely dividendy. Ve Francii o to státní podniky žádá vláda, doporučení zdržet se jejich výplaty vydávají i centrální banky a bankovní asociace, některé podniky k tomu pak tlačí ekonomická nutnost a potřeba udržet si dostatečný kapitál pro časy očekávané hospodářské recese.

V reakci na vládní opatření proti nekontrolovanému šíření koronavirové nákazy a jejich dopad na české hospodářství se Česká národní banka zřejmě inspirovala u amerického Federálního rezervního systému. Bankovní rada ČNB totiž v úvodu března, jen pár dní po amerických centrálních bankéřích, během mimořádného zasedání taktéž snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. V dalším snižování byli čeští centrální bankéři trochu trpělivější, když na rozdíl od svých amerických kolegů alespoň vyčkali na řádné zasedání.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a guvernér České národní banky Jiří Rusnok ve čtvrtek v rámci konferenčního hovoru jednali s předsedy sněmovních stran o novele zákona o ČNB. Tu se vládě nepodařilo ve Sněmovně projednat ve zrychleném řízení. Cílem novely je dát ČNB pravomoc kupovat státní dluhopisy s delší splatností.

Vývoj kurzu eurokoruny se po zběsilé jízdě zklidnil a vyčkává na další impulz, který dnes zřejmě přijde z České národní banky. Technické indikátory se tento týden vrátily do neutrálních teritorií. Dočasné zmírnění strachu na trzích ale koruně nepomohlo, a tak domácí měna zůstává pod tlakem.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová požádala ministry financí eurozóny, aby vážně uvažovali nad jednorázovou emisí společných dluhopisů, takzvaných koronabondů.

Ministryně financí v pondělním vydání pořadu Události komentáře přiznala, že vládu bude úvěrovat Česká národní banka. Ztratí naše centrální banka svou nezávislost?

Česká národní banka bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů.

Americký Fed (centrální banka USA, pozn. red.) srazil sazby na nulu, oznámil masivní kvantitativní uvolňování a centrální banky z celého světa koordinují nárůst dolarových swapů, a na krátkou dobu tak pomáhají zmírnit tlak na problém financování dolarových aktiv, ale v konečném důsledku nemusí tradiční prostředky na tuto výzvu vůbec stačit.

V České republice pracuje přibližně patnáct procent lidí v oborech nejvíce postižených řáděním koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění Covid-19. Přibližně třetina lidí měla už před karanténními omezeními úspory na měsíc, maximálně na dva.

Stát proplatí část mzdy pracovníků jen firmám zavřeným kvůli propadu odbytu, chybějícímu materiálu nebo zaměstnancům v karanténě. Podniky, které kvůli šíření koronavirové nákazy uzavřely bez „objektivního důvodu“, na náhradu nebudou mít nárok. V České televizi to v pondělí řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kabinet minulý týden rozhodl o tom, že zaměstnavatelům proplatí náhrady mezd lidem v karanténě a 80 procent mzdy pracovníků zavřených provozů.

Negativní hospodářské dopady koronaviru stáhnou evropskou ekonomiku do recese, ve druhém pololetí by se však měl hrubý domácí produkt (HDP) vrátit k růstu. V rozhovoru se španělskou televizí La Sexta to řekl viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos.

Evropská odborová konfederace zveřejnila poměrně radikální prohlášení adresované finančním institucím. Podle odborářů by nikdo neměl být nucen volit mezi tím, že bude chránit sebe a své blízké a tím, že si zachová svoji práci a příjem a tím bude potenciálně ohrožovat sebe a své okolí. Odboráři mimo jiné požadují okamžité pozastavení obchodování na burzách nebo regulaci pohybu cen životně důležitých produktů a bydlení. „Jakékoliv zneužití v této nouzové situaci by mělo být jednoznačně odsouzeno,“ nepochybují.

Nikdo nepochybuje o tom, že v současnosti je především nutné zvládnout pandemii koronaviru po zdravotní stránce. Paralelně je ovšem nezbytné přijímat opatření na podporu ekonomiky. Odboráři spočítali, že ČR čeká razantní pokles hrubého domácího produktu. Při čtvrtletní epidemii by mohlo jít o pět až osm procent.

Jaká má situace a panika okolo koronaviru vliv na ekonomiku a světové trhy? Bude nás čekat zdražování?

Koruna dnes vůči euru poprvé po více než pěti letech oslabila nad úroveň kursu 28,00. Naposledy se nad touto úrovní obchodovala 15. ledna 2015, v době intervenčního oslabování české měny ze strany České národní banky (ČNB).

Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům pandemie způsobené šířením nového koronaviru zavádí Evropská centrální banka nový podpůrný program.

Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) finanční aktiva za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce. Program poběží do konce letošního roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru.

Z odborných, podnikatelských i odborářských kruhů se na obyvatelstvo hrnou katastrofické úvahy o fatálním propadu hrubého domácího produktu, stoupající nezaměstnanosti, likvidaci celých oblastí služeb. Bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník alarmistické předpovědi odmítá. Je přesvědčen, že česká ekonomika díky své dobré kondici krizi zvládne.

Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům pandemie nového koronaviru zavádí Evropská centrální banka (ECB) nový podpůrný program. Banka ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů oznámila, že začne nakupovat dluhopisy a další aktiva v objemu 750 miliard eur (20,9 bilionu Kč).

Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu posílí také program COVID o deset miliard korun z operačních programů. Peníze jdou na bezúročné půjčky nebo záruky na úvěry pro nejmenší podnikatele. Další kroky na podporu ekonomiky přislíbila i Evropská centrální banka (ECB).

Americký Fed srazil sazby na nulu, oznámil masivní kvantitativní uvolňování a centrální banky z celého světa koordinují nárůst dolarových swapů, a na krátkou dobu tak pomáhají zmírnit tlak na problém financování dolarových aktiv, ale v konečném důsledku nemusí tradiční prostředky na tuto výzvu vůbec stačit.

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu klesla nejníže od finanční krize v roce 2008, a to kvůli obavám z dopadů, které patrně bude mít na ekonomiku epidemie onemocnění způsobeného novým koronavirem. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnil institut ZEW. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí podle odhadu ZEW klesne a propad je vysoce pravděpodobný i ve druhém čtvrtletí.

Světové trhy vkročily do nového týdne panikou. Výprodeje s sebou strhly i korunu, která oslabila až nad hranici 27,00 za euro. Vše pak dokonalo rozhodnutí České národní banky snížit hlavní úrokovou sazbu, a to hned o půl procentního bodu. Vedle toho rozhodla o upravení pravidel dodávek likvidity na mezibankovní trh a nezvýšit výši proticyklické rezervy z 1,75 % na 2 %, jak původně plánovala.

Zvláštní bankovní daň na Slovensku měla být zrušena, místo toho se letos zvýšila na dvojnásobek. Opatření má zlepšit bilanci veřejných financí, které se po dlouhé době v zemi pod Tatrami propadly do deficitu. Změnu kritizovaly Slovenská i Evropská centrální banka, vláda ovšem trvá na tom, aby byl vyšší odvod státu zachován, a to na dobu neurčitou.

Náhlého ekonomického otřesu se bojíme roky. A když přijde, najednou nemáme po ruce plán a ještě nás deptají resty z minulosti.

Světová zdravotnická organizace označila současnou situaci za pandemii a na finančních trzích zavládl strach. Při té příležitosti se IGM Forum (The Initiative on Global Markets) při Chicagské univerzitě obrátilo na panel spolupracujících předních světových ekonomů s otázkami ohledně dopadu koronaviru na ekonomiku.

Americká centrální banka zasahuje. Ještě před středečním oficiálně naplánovaným zasedáním přistoupila ke snížení úrokových sazeb. Souběžně s tím zahájila nový program kvantitativního uvolňování a v rámci koordinace s ostatními centrálními bankami otevřela swapové linky. To vše s jasným cílem - zabezpečit v ekonomice dostatek likvidity.

Měnový výbor centrální banky USA (Fed) opět snížil základní úrokovou sazbu – tentokrát o jeden procentní bod do pásma 0 až 0,25 procenta. Zároveň zahajuje masivní program nákupů aktiv ve výši nejméně 700 miliard dolarů (16,5 bilionu korun). Chce tak ochránit americkou ekonomiku před ekonomickými dopady epidemie nového koronaviru. Podle Evropské centrální banky (ECB) spouštějí hlavní světové centrální banky společnou operaci, jejímž cílem je zajistit, aby byl v pondělí na trhu dostatek likvidity.

Závěrečný den hororového obchodování minulého týdne přinesl burziánům jistou úlevu. Jak v USA, tak v EU se v pátek do situace konečně výrazně vložily vlády a jejich krizovými opatřeními se jim podařilo utlumit paniku. Americký prezident vyhlásil celonárodní stav nouze a připojil se k dalším světovým lídrům se závazkem učinit vše, co bude možné, aby ochránil ekonomiku před ničivými důsledky šíření koronavirové nákazy a souvisejícími opatřeními.

Itálie byla zklamána reakcí některých nejbližších evropských spojenců a ptá se v krizi kolem epidemie koronaviru, kde je evropská solidarita. Vyplývá to z pátečního článku ekonomického listu Financial Times.

Po zářijovém zasedání Evropské centrální banky (ECB) věřil v další uvolňování měnové politiky v eurozóně skutečně málokdo. Události kolem koronaviru a razantní akce ostatních centrálních bank však donutily představitele ECB k další monetární expanzi. Opatření, která frankfurtská instituce schválila, pomohou návratu investorské důvěry a poskytnou trhům nepopiratelnou úlevu.

Čtvrtek byl na evropských akciových trzích ve znamení prudkého propadu. Burzy v Paříži, Miláně a Madridu zaznamenaly nejvyšší propad od svého založení. Burza v Londýně klesla nejvíce od října 1987, ta frankfurtská od roku 1989. Tvrdý zásah dostal i Wall Street.

Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.

Koronavirus je pro finanční trhy perfektní černá labuť. Nejistota a neznámo je totiž pro trhy to nejhorší, vysvětlují analytici současné nevídané propady akcií a jejich rozkolísanost v uplynulých týdnech. Krokům centrálních bank k uklidnění situace zatím podle nich trhy příliš nevěří. Vyplývá to z dnešní ankety mezi analytiky.

Čtvrtek byl na evropských akciových trzích ve znamení prudkého propadu. Burzy v Paříži, Miláně a Madridu zaznamenaly nejvyšší propad od svého založení. Burza v Londýně klesla nejvíce od října 1987, ta frankfurtská od roku 1989. Tvrdý zásah dostal i Wall Street.

Česká koruna včera vůči euru oslabila o 40 haléřů. Česká národní banka bude dle tržních očekávání do konce roku pětkrát snižovat sazby. Evropská centrální banka s politikou negativních úrokových sazeb takový prostor nemá. Včera je ponechala na stejné úrovni. Wall Street kvůli propadu akcií o více než sedm procent ve čtvrtek pozastavila obchodování. Extrémní strach a volatilita na trzích dále přetrvávají.

Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.

V dnešních neklidných dobách, kdy burzy po celém světě bezprecedentně padají a vládne strach, je ve výhodě ten, kdo má přístup k hotovosti. Na globálních trzích je zaklínadlem likvidita. Evropská centrální banka včera zareagovala navýšením tzv. kvantitativního uvolňování a trhu vyšší likviditu nabídla. Nákupy aktiv oznámily i další centrální banky včetně Fedu, ale ani to nestačilo a burzy ve čtvrtek padaly neuvěřitelným tempem. Německý DAX se propadl o 12,24 procenta, S&P o 9,51 procenta, … Kromě obrovské paniky burziáni tuší, že v ekonomice nastane série platebních selhání.

Česká měna výrazně oslabila. Vůči euru klesla na 26,23 koruny za euro, což je nejslabší úroveň od června 2017. K dolaru oslabila na 23,67 Kč/USD, vyplývá z údajů webu Patria Online.

„Evropská centrální banka je připravena udělat cokoliv, aby ubránila euro.“ Zopakování výroku „whatever it takes“, který dnes již bývalý guvernér ECB Draghi pronesl v roce 2012 během eurokrize, se nekonalo. Guvernérka Lagardeová naopak doufá, že nikdy nic takového nebude muset pronést. I přesto však ECB představila sadu opatření na podporu likvidity a zmírnění negativních dopadů pandemie koronaviru. Snížení sazeb ale mezi ně nepatří.

Evropu ve stále větší míře paralyzuje koronavirus a jednotlivé vlády podnikají razantní kroky ve snaze zabránit šíření nákazy. Ode dneška jsou v Itálii, která je už několik dnů v karanténě, uzavřené kromě prodejen potravin a lékáren obchody i restaurace. Některé země uzavírají hranice, částečně i ČR. Vrcholní představitelé Evropské unie se ohradili proti rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa na 30 dní zakázat veškeré cesty z Evropy do Spojených států. Čína oznámila, že v jejím případě pandemie dosáhla vrcholu a počet nových případů klesá.

Evropská centrální banka (ECB) zavádí nová opatření, která mají ekonomice eurozóny pomoci čelit negativním dopadům šíření koronaviru. Úrokové sazby ponechala beze změny, zatímco finanční trhy očekávaly snížení depozitní sazby o 0,1 procentního bodu na minus 0,6 procenta.

Z Itálie by se dále do Evropy nemusela rozšířit jen nemoc COVID-19, ale také ekonomická krize, obávají se ekonomové. Jeden z nejslabších ekonomických článků eurozóny by dle jejich názoru mohl sehrát roli první kostičky domina, která stáhne k ekonomickému dnu celý starý kontinent.

Výhled globální ekonomiky se zhoršuje. Už ho nezatěžují obchodní spory, do hry se vložila sířící se epidemie koronaviru negativně ovlivňující ekonomickou aktivitu. S odpovědí přichází nositelé hospodářské politiky, avšak troufám si říci, že ne každé z jejich opatření bude mít kýžený efekt. Výsledkem toho je rostoucí volatilita devizových trhů překopávající trendy, které bylo možné od začátku roku vypozorovat.

Akciové trhy zaznamenaly zvýšení sázek na obnovení růstu, nicméně nejistota přetrvává. Euro se dnes vůči dolaru výše nedostane. Koruna za své zastavení ztrát děkuje Fedu a jeho mimořádnému snížení úrokových sazeb.

Mezinárodní ratingová agentura S&P dnes kvůli koronaviru snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na půl procenta z dříve předpokládaného jednoho procenta. V Itálii, která je zatím v rámci Evropy koronavirem nejvíce zasažená, čeká agentura pokles ekonomiky o 0,3 procenta.

Často jsem překvapen, jak málo lidé vědí o bankách a obecně o penězích. Velmi často slyším, jak si lidé myslí, že jsou peníze kryté zlatem, nebo že kurz koruny k dolaru je dán poměrem zlata, které mají Češi a Američané. Hodně lidí vůbec netuší, co to je centrální banka. Je to pro ně banka jako každá jiná. I ti, kdo tuší, ji ale berou jako stát ve státě. Berou ji jako banku, v níž neexistuje rozpočet a vše je neomezené. Ukazuje se, jak žalostně chybí finanční gramotnost.

Pokud to bude potřeba, je Evropská centrální banka (ECB) připravena přijmout „přiměřená a cílená opatření“, aby podpořila hospodářství postižené šířením nového typu koronaviru. V pondělí to uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová, informovala agentura AP.

V uplynulém týdnu žádná nová data z české ekonomiky nepřišla, ale i kdyby přišla, bylo by to zřejmě úplně jedno – trhy momentálně žijí jen a pouze koronavirem. Po explozi nových případů v Itálii se mezi finančníky strhl poprask srovnatelný (alespoň dle hodnoty VIX – tedy „indexu strachu“ – pozn. aut.) jen s těmi největšími historickými šoky, včetně např. pádu Lehman Brothers či teroristického útoku na Světové obchodní centrum. Pro vyvolání davové hysterie má Covid-19 ty nejlepší předpoklady – je exotického původu, nikdo o něm mnoho neví, a dokáže zabíjet.

Bylo by příjemné začít zprávu něčím jiným, ale i tentokrát se trhy točily zejména kolem šířícího se nového koronaviru. Od centrálních bank přes akciové trhy až po měny se vše pohybovalo tak, jak "diktoval" virus.

Koncem minulého týdne byla domácí měnověpolitická scéna opět zajímavá. Nejprve ve čtvrtek ČNB, jako jediná centrální banka v poslední době a navzdory očekávání trhu, zvýšila sazby. A následně v pátek zástupci ČNB představili analytikům důvody pro zvýšení sazeb a predikci na další měsíce. Hlavní příběh zůstává stejný. Domácí proinflační podmínky naráží na nepříznivé zprávy ze zahraničí. Nová prognóza částečně mění situaci, když přináší aktualizované očekávání zahraničního vývoje.

Česká národní banka dnes ponechá sazby beze změny. Najdou se ale hlasy, které budou volat po jejich zvýšení. Takové je ve zkratce naše očekávání ohledně výstupu z letošního prvního setkání bankovní rady ČNB. Koruna si ještě před zasedáním sáhla na zhruba sedmiletá maxima. Zda se povede je posunout, bude podle nás záležet především na doprovodné rétorice měnové autority.

Světová ekonomika dosáhla v rámci aktuálního hospodářského cyklu vrcholu na konci roku 2017 a od začátku roku 2018 postupně mírně zpomaluje. Aktuální dynamika a výhled světové ekonomiky jsou tak spíše slabší.

Spojené státy vykázaly v loňském roce nejpomalejší růst ekonomiky od roku 2016. Přesto americká ekonomika rostla výrazně rychleji než ekonomika Evropské unie, která i přes uvolněnou měnovou politiku není schopna šlápnout na plyn.

Pořídit si dům, koupit zlato, či veterána? Přední čeští ekonomové prozrazují, kam je dobré uložit peníze.

Federální rezervní systém nevidí důvody ke změně aktuálně nastavené měnové politiky. To je sice scénář, který byl všeobecně očekáván, na druhou stranu, spekulace ohledně možného snížení sazeb během letošního roku rozhodně nelze vyvrátit. Ba naopak. V dnešním projevu šéfa Fedu bylo možné nalézt argumenty nahrávající minimálně jednomu úrokovému cutu o „tradičních“ 25 bazických bodů.

Zatím největší vlna tržní nervozity spojená s koronavirem, jak se zdá, odezněla. Byť bude epidemie stále téma číslo jedna, dnes se zaměříme na zasedání Federálního rezervního systému. Změnu úrokových sazeb nečekáme. Trhy budou sledovat zejména doprovodný komentář, s důrazem na rizika výhledu americké ekonomiky či na expandující bilanci Fedu.

První letošní zasedání Evropské centrální banky nepřineslo žádné překvapení. Sazby i podoba programu QE zůstaly beze změny, výhled evropské ekonomiky rovněž, byť některá rizika, která jej zatěžovala, mírně oslabila. Vedle toho bylo oznámeno zahájení revize měnověpolitické strategie, v jejímž rámci, jak uvedla guvernérka ECB Lagardeová, nezůstane ani jeden kámen neobrácený.