Jeho skladby často hrály na předních scénách u nás i ve světě. A to až do doby, kdy byl po roce 1968 státní mocí postupně „vymazán“ z oficiální paměti. Skladatel Jan Kapr, který byl protežovaným umělcem, se totiž postavil proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Jeho příběh a netypické hudební postupy připomíná i dokument KaprKód. Ten bude usilovat o Českého lva ve třech kategoriích.
František Fajtl se narodil Františku a Marii Fajtlovým v srpnu 1912 v obci Donín na Lounsku. Měl dvě starší sestry. Po dokončení základní školní docházky začal v roce 1928 studovat na České obchodní akademii v Teplicích, kde také v roce 1932 odmaturoval. Poté Fajtl nastoupil na povinnou vojenskou službu a stal se příslušníkem pěšího pluku 9 Karla Havlíčka Borovského v Mostě.
Pardubický pilot Richard Borovec sloužil za války v RAF a později pod velením Františka Fajtla podporoval povstání na Slovensku, kde zahynul. Jeho spitfire nyní čeká na záchranu, na kterou chybí peníze.
Nebýt hrdinů, kteří za války nasazovali svoje životy a čelili smrti proto, aby ubránili svoji vlast, kdo ví, kudy by se naše poválečná historie ubírala. Jedněmi z nejstatečnějších byli piloti, bojující v řadách vojáků britského královského letectva. Mezi nimi pak navíc doslova svítí jméno generálporučíka Františka Fajtla. Jak se mu poválečné Československo odvděčilo za jeho statečnost?
František Fajtl byl jeden z nejslavnějších československých pilotů. Během války soustavně likvidoval nacisty, zaslouženého uznání se mu ale dostalo až po letech. Komunisti jej totiž dlouho věznili a roky týrali.
"Pietu to neruší, ale málokdo toho využívá." Hřbitovy jsou podle něj odrazem doby, vkusu a nálad ve společnosti. Ale kultura pohřebnictví je prý v současnosti pokřivená. Hřbitovní architekturu dnes formuje hlavně cena. Běžná praxe je udělat z jednoho velkého rakvového hrobu dva malé urnové. Jenomže takové zásahy narušují koncept hřbitova a z pohledu hřbitovního urbanismu nejsou žádoucí. V Hovorech s Naděždou Hávovou bude Filip Ditrich mluvit i o tom, že pro architekty jsou zakázky na náhrobky velká výzva.
Jeho nejnovější film, celovečerní dokument Good Old Czechs, v těchto dnech právě přichází do kin. Film s exkluzivními a zatím nezveřejněnými záběry líčí osudy pilotů RAF Františka Fajtla a Filipa Jánského. Čím podle režiséra může snímek oslovit současnou mladou generaci a co mu dělalo při přípravě na natáčení radost, na to se zeptá Eva Hůlková.
Ve čtvrtek vstoupil do vybraných kin dokumentární snímek Good Old Czechs, v němž režisér Tomáš Bojar a střihač Šimon Špidla oživili letce Filipa Jánského, Františka Fajtla, jejich myšlenky a pohnutou dobu druhé světové války.
Tomu mladšímu bylo v době propuknutí druhé světové války necelých sedmnáct let, staršímu o jedenáct víc. Ačkoliv bojovali v barvách Velké Británie ve službách Royal Air Force (RAF), na území Sovětského svazu a na konci války též ve Slovenské republice, setkali se až o mnoho let později.
Premiér Petr Fiala označil výbavu české armády jako zastaralou a slíbil zvýšit výdaje na vyzbrojení. V Praze skončila první fáze opravy Václavského náměstí, příští rok by měla následovat druhá. Tenista Roger Federer oznámil konec kariéry. České lesy jsou plné hub. A do kin jde nový dokument o českých letcích Good Old Czechs. Oplétačky se zákonem,…
Nový celovečerní dokumentární film Tomáše Bojara Good Old Czech vstupuje do kin ve čtvrtek 15. září, kdy si Spojené království připomíná den bitvy o Británii. Tvůrci v něm přibližují netradiční formou osudy dvou československých letců z druhé světové války, stíhače Františka Fajtla a střelce bombardéru Filipa Jánského. O filmu hovořil s režisérem snímku redaktor Novinek Alex Švamberk
Byl jedním z nejslavnějších československých pilotů. Ani po válce však nenašel klid, protože se o slovo přihlásili komunisté. S hrdinou války neměli slitování.
Jeden jestřáb mnoho vran rozhání, znělo heslo 313. československé stíhací perutě za druhé světové války. Stejné motto by se dalo vztáhnout na život jednoho z jejích velitelů, legendárního československého stíhače Františka Fajtla, který se jako jeden z mála stal veteránem západní i východní fronty a do vzduchu se vracel i poté, co byl opakovaně sestřelen. Od jeho narození právě uplynulo 110 let.
Režisér Tomáš Bojar debatoval v Karlových Varech o dokumentárním filmu Good Old Czechs o československých válečných pilotech v britské RAF, který právě dokončil.
Sokolská organizace v těchto dnech oslavila těžko představitelných 160 let od svého založení. A je to důkaz jeho životaschopnosti, neexistuje u nás jiná organizace, jejíž činnost zasahuje hned do tří staletí.
Než českoslovenští letci mohli nasednout do letounů Lavočkin, museli projít teoretickým přeškolovacím kurzem. Po usednutí do nich měli zprvu rozpačité dojmy.
Lídryně koalice SPOLU v Praze a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová podpořila výzvu #SbohemSoudruzi. Na sociální síti zveřejnila svou fotku, kde má na sobě tričko s nápisem „Už nikdy fronta na banány“.
Chtěl za každou cenu bojovat proti nacismu. František Fajtl, který se narodil 20. srpna 1912, nejdříve utekl do Polska, následně do Francie, kde se stal stíhacím letcem.
Učitelka občanské výchovy ze střední školy v Lounech vymyslela zvláštní způsob, jak žáky motivovat k očkování proti koronaviru. Každému, kdo v září přinese certifikát, nabízí jedničku. Podle zástupce ředitelky, s nímž mluvila redakce TN.cz, vedení o ničem neví. Jestliže však kantorka známky odůvodní, nezasáhne proti tomu.
Za výstavbu nové sportovní haly u Rychnovské ulice zaplatí radnice v pražských Letňanech 47,7 milionu korun. Sportoviště nyní na pozemku u budovy Základní a mateřské školy generála Františka Fajtla DFC staví firma Geosan Group. Stavební práce by měly být hotové v příštím roce. Vyplývá to z dokumentů k veřejné zakázce. Vybudování sportoviště u školy má stávající koalice ve svém programovém prohlášení a patří k hlavním investičním akcím radnice.
Sedm let byl členem cizinecké legie. Po návratu do vlasti se mu tehdejší režim odměnil sedmnácti měsíci věznění na Mírově a po propuštění navíc vystěhováním z vlastního domova. Nesměl vykonávat jinou než pomocnou práci. Rehabilitace se dočkal až po listopadové revoluci. Takový byl ve zkratce život nebeského jezdce Františka Fajtla.