Horatio Nelson

Některá plavidla se zapsala do historie tak moc, že je jejich země nemohly dát sešrotovat. Nyní jsou národní pýchou a lákají tisíce fanoušků.

U britského námořnictva je dlouho zažitý eufemismus označující chlemtání likéru brčkem přímo ze sudu. Této praktice se říká "cucání opice". Ale také se jí říká "čepování admirála". Alkoholem, který byl s největší pravděpodobností použit k naložení a uchování těla nejváženějšího vojenského hrdiny Velké Británie, byla brandy - která se někdy také označuje jako "Nelsonova krev". Mnoho anglických hospod se tak jmenuje "The Lord Nelson" spíše kvůli tomu než na jeho počest.

Admirál Horatio Nelson prožil barvitý život a odnesl si z něho mnoho šrámů. Osud jako by mu nechtěl dopřát klid ani po smrti. Historka o převozu jeho těla z bitvy u Trafalgaru je v Británii slavná stejně jako admirál sám.

Lodi, která kdysi patřila k fl otile Jindřicha VIII., velel admirál Nelson. Současné majitele před zimou chrání ovčí vlna, v oknech mají izolační dvojskla a na stropě se jim blyští odlesky Temže… bydlí na hausbótu v Londýně.

Někde v oceánu by mohla být velryba, která se narodila 25 let před vznikem USA a sedm let před narozením admirála Nelsona. Vědci objevili, že mnoho savců může žít mnohem déle, než se očekávalo.

Evropští diktátoři a krutovládci jsou nepoučitelní. Tak, jako všude ve světě. Dělají stále tu samou a osudovou chybu. Zpočátku jsou úspěšní, masy lidu jim tleskají, přicházejí vítězné bitvy a vše se zdá být v naprostém pořádku. Moc bývá opojná a působí jako droga. Stále víc, stále víc. Nenasytnost diktátora vzrůstá. A nakonec přijde osudová chyba. Zatouží se zmocnit Velké Británie nebo Ruska, a to jim zlomí vaz.