Před 14 dny
Prapředci dnešních „písíček“ Tisíce let před vynálezem počítačů přicházeli lidé s různými nápady, jak si usnadnit matematické operace. Vybavíte si neodmyslitelnou pomůcku každého prvňáčka – kuličkové počítadlo? Jeho pradědeček, zvaný abakus, se používal už v babylonské říši, starověké Číně, Indii, Řecku či Římě. Byla to jednoduchá deska s kamínky nebo kuličkami, které se posouvaly v řádcích či sloupcích. Rozličné verze abaků se uplatňovaly během středověku i novověku, a někde dokonce přetrvaly až do 20. století. Vynálezy slavných matematiků V 17. století spatřily světlo světa Napierovy kosti (někdy mylně nazývané kostky) – multiplikační tabulka usnadňující násobení. Její autor, skotský matematik John Napier, je známý zejména jako vynálezce logaritmických tabulek. Následovaly další přístroje jako třeba mechanická sčítací kalkulačka pascalina, jejímž tvůrcem byl Blaise Pascal, nebo Leibnizův krokový kalkulátor, který zvládl násobení i dělení. Napierovy kosti z 18. století Génius, co předběhl svou dobu Za „duchovního otce počítačů“ bývá považován anglický matematik Charles Babbage, který jako první na světě přišel v 19. století s návrhem programovatelného digitálního stroje. Věda se za jeho éry rychle rozvíjela a badatelé si uvědomovali, že logaritmické či navigační tabulky už pro složitější výpočty nestačí. Prototyp diferenčního stroje uvedl Charles Babbage v roce 1822. Projekt dotovaný vládou však zastavily technické a finanční problémy. V roce 1840 vynálezce představil analytický stroj. Ačkoli nebyl nikdy sestaven, považuje se za koncept prvního počítače. Rodí se technologický gigant Pokud jsme zmínili vizionáře Charlese Babbage, nesmíme opomenout ani amerického vynálezce Hermana Holleritha. K výpočtům a uchování dat mu totiž sloužily děrné štítky, které obsahovaly znaky ve formě kombinací dírek a daly se opakovaně používat. Jeho firma později stála u zrodu IBM založené v roce 1911. Big Blue, jak se společnosti přezdívá, má dnes hodnotu přibližně pět a půl bilionu korun. Nultá generace počítačů Německý inženýr Konrad Zuse, označovaný jako vynálezce počítačů, sestavil v roce 1938 mechanický stroj Z1 pracující ve dvojkové soustavě. O rok později následoval reléově-mechanický Z2 a v roce 1941 pak „zet trojka“ – první funkční programovatelný počítač na světě, který byl sestrojen z 2600 relé a vážil jednu tunu. Originál zničilo v roce 1943 spojenecké bombardování Berlína. Replika z roku 1960 se nachází v Německém muzeu v Mnichově. První funkční programovatelný počítač na světě – Z3 Obří mozek z Ameriky Prvním univerzálním elektronickým počítačem byl ENIAC, který v roce 1946 zkonstruovali na Pensylvánské univerzitě ve Spojených státech. Sloužil americké armádě k výpočtům balistických tabulek pro dělostřelectvo a k vývoji vodíkové bomby. K práci využíval elektronky, a spotřeboval tudíž obrovské množství energie. Chladit ho musely dva letecké motory. Počítač zabíral celou místnost, vážil přibližně 27 tun a přezdívalo se mu Giant Brain, tedy Obří mozek. Nastupuje miniaturizace První integrovaný obvod neboli počítačový čip sestrojil v roce 1958 americký inženýr Jack Kilby. Dokázal spojit několik elektronických součástek na jedné křemíkové destičce. Jeho vynález zmenšil elektroniku, zvýšil její spolehlivost, a otevřel tak cestu k moderním počítačům. Dalším důležitým milníkem se stalo uvedení mikroprocesoru Intel 4004 v roce 1971, který obsahoval celý procesor na jediném integrovaném obvodu. Éra osobních počítačů dostupných i běžnému člověku byla na dohled. Mikroprocesor Intel 4004 Lidový oblíbenec Firma IBM v roce 1981 uvedla na trh svůj první mikropočítač IBM PC model 5150, základ dnešních „písíček“. Poháněl ho p