Článek Igora Lukeše. Tento text chce ukázat, že studená válka vypadala jinak z pohledu mocných a jinak na bojišti, kde se střetávali ideologie a anonymní agenti. A také to, že technologická propast mezi tábory se v 60. letech stala nepřekročitelnou. Homér si vystačil s překvapivě malým počtem velkých hrdinů, aby zachytil drama trojské války. Jejich jména – Odysseus, Aiás, Hektór, Priamos, Achilles, Patroklos, Agamemnón a Paris – zná dodnes celý svět. Obyčejné vojáky naopak nechal autor umírat jakoby za oponou a mimo hlavní scénu. Podobně vidí historici i studenou válku. V jejich podání stáli na jedné straně Stalin, Chruščov, Brežněv a Gorbačov, zatímco na straně druhé s nimi do rozpadu ruského impéria zápasili Truman, Eisenhower, Carter a Reagan. Až úplně na konci do děje vstoupí jako deus ex machina Jan Pavel II., polská Solidarita a Charta 77. O těch, kdo proti komunistické diktatuře s nasazením života bojovali, se píše jen zřídka. Celý článek čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
