Jindřich Korutanský

Když sebevědomá vládkyně vyhodila bratra Karla IV. z ložnice kvůli neschopnosti, rozpoutala peklo. Uražená ješitnost mocných mužů a papežská klatba z ní pak v dějinách udělaly ohyzdné monstrum.

Praha se chvěje v horečném očekávání. Píše se podzim roku 1310 a před branami města stojí teprve čtrnáctiletý hošík, třímající v rukou osud rozpolceného království. Jan Lucemburský (1296 – 1346) přijíždí jako cizinec, ale nikoliv sám. Bok po boku mu stojí jeho manželka Eliška Přemyslovna (1292 – 1330), a především elitní vojenský oddíl z Porýní, čítající na 3 000 ozbrojenců, včetně 1 500 těžkooděných rýnských rytířů.

Poražený nepřítel kajícně pokleká před trůnem, na němž sedí sám král. Rebel uznává porážku a prosí o odpuštění. Odpovědi se však nedočká. Mrtví totiž nemluví. Poté, co je 4. srpna 1306 v Olomouci zavražděn král Václav III. (*1289), se o uvolněný český trůn rozpoutá boj.

V prosinci 1310 dorazil Jan Lucemburský v třeskuté zimě k Praze. Neexistovala šance, že by zdolal její hradby. Přesto se město brzy ocitlo v jeho rukou.

Mezi svými cechovními druhy se těší velké vážnosti. Takové, že ho ostatní následují i do boje, když je to třeba. Jistý Vodička, představený cechu řezníků, v roce 1310 vede jeho členy do bitvy o Prahu, kterou svádí Jan Lucemburský s Jindřichem Korutanským. Za odměnu bude povýšen na pražského primátora a cech získá řadu privilegií.

Anna Přemyslovna byla česká princezna a nejstarší dcera krále Václava II., která byla provdána za vévodu Jindřicha Korutanského. Stala se tak královnou Čech, vévodkyní Korutan a hraběnkou Tyrolska.

Po vymření Přemyslovců nastal chaos: mrtví králové, soupeřící princezny a šlechta lačná moci. Do toho vstoupil mladý Jan Lucemburský.

Často se mluví o jeho manželkách. Zapomíná se však na ten první vliv, který měla jeho matka, Eliška Přemyslovna. Karel IV. si její lásky příliš neužil...

Historie Česka je plná klíčových událostí od založení Telče v roce 1099 přes korunovaci Přemysla Otakara I. až po významné vojenské konflikty, rozvoj techniky či environmentální události, které formovaly jeho současnou podobu.

Ač byl Jan Lucemburský pro náš stát zpočátku hlavně cizincem, za jeho vlády jsme se výrazně rozrostli. Připravil také půdu pro svého syna, Karla IV.

Ve čtvrtek 28. května roku 1310 se branou Pražského hradu tiše prosmekly tři nuzně oblečené služebné. Nikdo ze stráže netušil, že ve skutečnosti jsou v této trojici služky jen dvě a že ta třetí je jejich paní: česká princezna Eliška Přemyslovna, druhorozená dcera zesnulého českého krále Václava II. Útěkem poslední dědičky české královské krve do Nymburka vrcholil zápas o český trůn.

Správný řezník je silný a drsný chlap a to již od nepaměti. Dokazuje to i málo známá historická událost z roku 1310, kdy řezníci svými sekerami zahnali korutanské žoldnéře. Umožnili tak vstup do města tehdy mladičkému králi Janu Lucemburskému.

Jan Jindřich Lucemburský byl fascinující postavou moravské historie. Jeho život se odvíjel nejen od politických ambicí, ale i od osudových vztahů s čtyřmi manželkami, které formovaly jeho osud i dějiny regionu.

Představa, že jezdíme lyžovat do českých Alp, by byla určitě lákavá! Tato teorie sice patří do ranku „co by bylo kdyby“, nicméně na rozdíl od zbožného přání, že se praotec Čech neměl zastavit na Řípu, ale měl pokračovat k moři, má přece jen historický základ. České království mohlo ovládnout Tyrolsko a Korutany ve 14. století díky jednomu dobře promyšlenému sňatku.

Na den svatého Václava roku 1322 skončil u Mühldorfu osmiletý zápas o římský královský trůn. Ludvík Bavorský zde s výraznou a možná rozhodující podporou českého krále Jana Lucemburského rozdrtil svého protikandidáta Fridricha Habsburského, který upadl do zajetí.

Jan Lucemburský byl desátý český král, markrabě moravský, hrabě lucemburský, dočasně i titulární král polský. V zahraničí byl známý pod přízviskem „Slepý“ nebo „Český“ a byl synem římského císaře Jindřicha VII. Lucemburského.

Politiku současnosti známe především jako místo drsných slovních střetů a urážek. Buďme rádi, že zůstává u verbálních projevů, historie je totiž přeplněna drastickými případy, kdy boj o moc končil násilnou smrtí. S portálem ŽivotvČesku.cz otevíráme nový seriál, ve kterém se navrátíme ke krvavým případům, které otřásly nejen naší vlastí. Prvním je osud posledního přemyslovského panovníka –⁠⁠⁠⁠⁠ Václava III.

Jméno východočeského pána Mikuláše z Potštejna bývá jedním dechem skloňováno se slovy typu vrah nebo loupeživý rytíř. Jaké okolnosti vedly k jeho zločinu?

Dcera Václava II. se zapsala do českých dějin tak výrazně, jako málokterá žena. Na Elišce spočinula odpovědnost nést dědictví Přemyslovců. Kronikář Petr Žitavský zanechal její idealizovaný obraz, který však bývá zpochybňován pro jeho nekritický obdiv

Janu Lucemburskému se podařil dvojí dynastický úspěch, v němž figurovali Janova sestra Marie a syn Václav čili Karel IV. Vlastně celou jeho vládu provází snaha podpořit politická spojení také rodinnými vazbami. Zásnubní a sňatkové projekty byly nedílnou součástí politiky všech tehdejších evropských vládců.

Kamenná románská věž někdejšího kostela vypráví o době, kterou prožila mladá česká královna Eliška Přemyslovna v Jemnici, když doprovázela svého manžela na válečné výpravě

Jediná dědička Tyrolska a příbuzná Karla IV., jíž se říkalo Pyskatá. Intrikánka, která se spikla proti svému manželovi. To byla Markéta Tyrolská.

Smrtí krále Václava III. skončila na českém trůnu vláda Přemyslovců. Co teď? Jindřich Korutanský, který se chopil žezla, české šlechtě nevoněl, a tak bylo potřeba hledat dál. Jak? Římský císař Jindřich VII. Lucemburský „kupodivu“ shledal, že nejlepším pro tuto funkci bude… jeho vlastní syn Jan. Teď už bylo jen potřeba zařídit, aby se všechno podařilo podle plánu.

Jan Lucemburský, syn římského císaře, manžel Elišky Přemyslovny, zvaný Slepý a v zahraničí také známý jako Jan Český. Proč byl tedy v našich zemích cizincem?

Ve 14. století usedl na český trůn Jan Lucemburský, který tento post získal díky politickému sňatku s Eliškou Přemyslovnou. Ačkoliv je dodnes připomínán jako mocný vladař, na frontě lásky se mu příliš nedařilo.

Život Elišky Přemyslovny byl protkán sérií nešťastných událostí, které i tak silnou ženu dokázaly postupně udolávat. Jakým způsobem přispěla tato šlechtična k rozvoji českých zemí a jaké nástrahy na ni na její cestě čekaly?

Dcera krále Václava II. Eliška svým sňatkem s Janem Lucemburským významně ovlivnila chod českých dějin a dala zemi i „otce vlasti“ Karla IV. Její vlastní politické ambice však zůstaly nenaplněny a po několika porážkách od domácí šlechty i vlastního manžela dožila pozapomenutá v ústraní.

Dnešní svatovítské zvony již krále a císaře Karla IV. nepamatují. Jejich předchůdci s ním však byli spojeni více, než by se na první pohled mohlo zdát

Ženy to ve středověku opravdu neměly jednoduché. O tom by mohla vyprávět Eliška Přemyslovna.

Průvod s historickými postavami v čele v podobě vojáka, bosého mnicha, měšťana a za doprovodu bubeníka došel ke katedrále svatého Václava, kde byl tento český, polský a uherský král v roce 1306 ve svých 16 letech zavražděn.

Olomoučané si dnes pietním průvodem v centru města připomněli 715 let od vraždy posledního panovníka z dynastie Přemyslovců Václava III. Průvod s historickými postavami v čele v podobě vojáka, bosého mnicha, měšťana a za doprovodu bubeníka došel ke katedrále svatého Václava, kde byl tento český, polský a uherský král v roce 1306 ve svých 16 letech zavražděn. Na jeho památku se na tři minuty rozezněly také katedrální zvony - vyzvánět začaly ve 13:06, jde o dobu, kdy mělo podle pramenů k vraždě dojít.

V roce 1345 se proti českému králi Janu Lucemburskému (1296-1346) a jeho synu Karlovi, markraběti moravskému, vytvořila silná protilucemburská koalice. Zorganizoval ji římskoněmecký král Ludvík Bavor s polským vládcem Kazimírem Velikým a skládala se skoro ze všech větších středoevropských států.

Od narození Anny Falcké uplynulo 691 let. Byla česká a římská královna, zároveň se stala druhou manželkou Karla IV. Lucemburského.

Jindřich Korutanský má mezi českými panovníky speciální postavení. Ne snad kvůli tomu, že by byl nějak zvláštně nadaný či snad významný. Jako jediný český král totiž kvůli své neschopnosti dvakrát přišel o českou korunu…