Jindřich Wankel

Jindřich Wankel se do dějin zapsal jako muž, který se nebál vstoupit tam, kde jiní viděli jen tmu. V Býčí skále odkryl desítky lidských ostatků a s nimi i jeden z nejzáhadnějších příběhů české archeologie 19. století.

Jeskyně Býčí skála leží v Moravském krasu a už dlouhou dobu se o ní hovoří v souvislosti s nevysvětlitelnými jevy. Někteří návštěvníci tvrdí, že zde slyší výkřiky z míst, kde v tu chvíli nikdo prokazatelně není.

Stála u formování českého ženského hnutí i u zrodu Svátku matek. Zasazovala se o ochranu dětí i možnost žen podílet se na společenském dění. Olga Stránská-Absolonová je dnes téměř zapomenutá, přestože právě ona měla obrovský vliv na zlepšení sociálního postavení matek.

Archeolog a speleolog 1. poloviny 20. století, položil základy moravské antropologické školy, založil pavilon Anthropos, přispěl k vědeckému zdokumentování Moravského krasu a propasti Macochy. Objevil podzemí říčky Punkvy a v Dolních Věstonicích jeho tým nalezl ikonickou Věstonickou venuši.

V sobotu 27. září 2025 jeskyně Balcarka v Moravském krasu zve na neobvyklé interaktivní prohlídky pro školu malých jeskyňářů. Program v podzemí Balcarovy skály v Ostrově u Macochy je navržen pro děti od 5 let a jejich doprovod. "Absolvujte výcvik a získejte Průkaz malého jeskyňáře!" láká vedoucí Balcarky Eva Hebelková.

Podzemí Moravského krasu, to je úplně jiný svět! A záhady Býčí skály stále jitří fantazii vědců i běžných návštěvníků při vzácných prohlídkách.

Před 120 lety se Karel Absolon s týmem odvážných badatelů vydal na nejdelší výpravu do hlubin Macochy. Šest dní a pět nocí strávili v propasti, objevili Větrnou jeskyni a legendární sošku. Archeolog ale také dlouhá léta pracoval pro Moravské zemské muzeum, vybojoval si model mamuta v životní velikosti a založil Pavilon Anthropos, tehdy ještě sídlící na brněnském výstavišti. Právě tam se mu pracovníci muzea rozhodli umístit novou pamětní desku.

Je velmi malá, velmi vzácná a velmi stará. Každý z nás přesně ví, jak vypadá, ale málokdo ji viděl a nikdo ji nedržel v rukou.

Hledáte výlet, na který jen tak nezapomenete? Dny otevřených dveří v jeskyni Býčí skála vás zavedou do podzemního světa, kde se snoubí přírodní divy s

V jeskyni Býčí skála na Moravě bylo nalezeno přes 40 zohavených těl, převážně žen a dětí. Nešlo o pohřeb, ale o masakr. Kdo tu rozpoutal krvavý rituál – a proč?

Mláďata sokolů stěhovavých v Moravském krasu by z hnízd mohla vylétnout do konce května. Daří se jim dobře, ochránci přírody se ale obávají, že by je mohli napadnout výři, řekl René Bedan, který sokoly v této lokalitě sleduje už několik let. Jedno z hnízd sokolů letos už výr velký napadl, zahubil i samici.

Trojice jeskynních potápěčů zkusí v Moravském krasu pokořit náročnou trasu systémem Amatérské jeskyně. Začátek je v jeskyni Nová Rasovna, konec v Pustém žlebu, kdy pod vodou je asi kilometr ze sedmikilometrové trasy. Dosud nikomu se ji nepodařilo překonat. V tiskové zprávě o tom informovala Česká speleologická společnost.

Přesně před sto lety, na Velikonoční neděli roku 1925, se turisté poprvé podívali do nitra jeskyně Balcarka v Moravském krasu. Objevil ji místní rolník Josef Šamalík a od té doby tato zdobená jeskyně v Ostrově u Macochy láká návštěvníky z celé republiky.

Punkevní jeskyně a propast Macocha patří k našim nejnavštěvovanějším přírodním památkám. Ročně sem zavítá přes 200 000 lidí, a zvlášť v sezoně je tu trochu přeplněno, až je z toho Moravskému krasu někdy úzko. Tak proč se sem nevypravit třeba v zimě, která má ve zvyku předvádět tady svá nejlepší kouzla? I na místech, o kterých jste možná ještě neslyšeli.

Psal se rok 1867, když moravský archeolog Jindřich Wankel vstoupil do jeskyně v Josefovském údolí nesoucí jméno Býčí skála. Vědělo se o ní již dlouho a čas od času v ní místní obyvatelé našli něco zajímavého. Teprve Wankel ale učinil nález, který vstoupil do dějin naší i evropské archeologie. Tento nález je dodnes zahalen rouškou tajemství.

Jeskyně Býčí skála se nachází ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. V roce 1872 zde učinil objev evropského významu archeolog Jindřich Wankel.

Skupina speleologů prochází temnými chodbami jeskyně. Nikdo jiný tu není – místo není veřejnosti přístupné. Je to vzácné archeologické naleziště a hlavně místo, kde ve velkém hnízdí netopýři. Po vlhkých stěnách se míhají světla baterek, slyšet je jen občasné kapání vody.

Mistr Mikoláš Aleš z něj udělal na svém obraze žezlo knížete Sáma, který v sedmém století sjednotil Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a založil Sámovu říši. Byl to ale omyl. Záhadný bronzový prstenec, připomínající Slunce, je ve skutečnosti zdobné ukončení hodovního rohu z jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, v níž Keltové uctívali bohyni Velkou matku.

Muzea jsou pokladnicemi historie, umění a vědy. Takové je i Muzeum Blanenska, které láká návštěvníky bohatou historií regionu, jež sahá od pravěku až po

Vstup do muzea v Blansku nově střeží metrová kopie legendární sošky býčka, kterou před 152 lety objevil archeolog Jindřich Wankel v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu. Původní soška má deset centimetrů a patří k cenným exponátům Přírodovědného muzea ve Vídni. Její kopie je vyrobena z plastu 3D tiskem a díky speciálnímu nátěru má bronzovou patinu.

/FOTO/ Někdo má hlídacího psa, my budeme mít na zámku hlídacího býčka. Tak okomentovala nový artefakt ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková. Blanenští si na tamní zámek, kde krajské muzeum sídlí, nechali vyrobit na 3D tiskárně zvětšeninu bronzové figurky, která byla nalezena v 19. století v Býčí skále v Moravském krasu na Blanensku.

Jsou to turisticky velmi vyhledávaná místa, ale opravdu stojí za to, je navštívit?

Patříte mezi nadšence cestování, kteří zároveň milují záhady a toulky místy, kde se jiným ježí chlupy na těle? Potom si přečtěte náš článek a vyzkoušejte kvíz, který vás na taková místa zavede. A pozor, jedná se o místa, která jsou na území naší republiky!

Propast Macocha, přírodní zázrak dechberoucí krásy a strašidelné temnoty. Tajemná propast, která se nachází v srdci Moravského krasu, fascinuje návštěvníky již po staletí. Díky svým hlubokým, tajemným hlubinám a jedinečnému mikroklimatu zůstává zahalena tajemnem a skrývá více záhad, než se na první pohled zdá.

Nevíš, kam vyrazit na Halloween nebo Dušičky? Máme pro tebe tipy na ty nejtajemnější výlety v Česku.

Nejprve má jemně kyselkavou chuť, ale po vypití doušku zůstane v ústech příjemná hořkost s dozvukem bylin na patře. Tak chutná TauriALE, první keltské pivo Česka. Milovníci zlatavého moku za něj mohou poděkovat vědě, uvařeno totiž bylo díky laboratorní analýze pylů z pohřebních komor v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku.

Je jednou z nejúžasnějších archeologických lokalit na území České republiky. Přesto je tajemná Býčí skála opředena tajemstvím. Starobylé místo plné pokladů, které však nebylo nikdy podrobně prozkoumáno. Jeho historie je prý více než děsivá.

Jen tři víkendy v roce se veřejnosti otevírá Býčí skála ve střední části Moravského krasu. Vápencová jeskyně je opředená legendami a bohatá na archeologické nálezy. Místo se vydaly prozkoumat i Novinky s kamerou. Šanci podívat se do chodeb jeskyně mají zájemci ještě nadcházející víkend, 24. a 25. června.

Před Býčí skálou u Adamova na Blanensku se v sobotu odehrála pravěká slavnost u příležitosti 150. výročí slavného archeologického nálezu Jindřicha Wankela. Stovky lidí…

V jeskyni Býčí skála v Moravském krasu představí tuto sobotu student olomoucké archeologie Zdeněk Čermák unikátní repliku rituálního vozu ze starší doby železné, který byl nalezen právě v této jeskyni. Jde o jeden z nejvýznamnějších halštatských předmětů ve střední Evropě.

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku byla v době železné, kdy Moravu obývali Keltové, významným duchovním centrem střední Evropy. Již v září to připomene živá scéna se stovkou kostýmovaných účastníků, v níž se Velká matka, bohyně plodnosti, úrody a obnovy světa, vrátí do této svatyně.

Je pátek třináctého a v Blansku se schyluje k soutěži. Pověstný smolný den však nikoho neděsí, tato soutěž totiž není o štěstí, ale o dovednostech. Osmnáctý ročník soutěže vodicích psů Cesta ve tmě ovládl ulice Blanska. Děkujeme panu Milanu Dvořákovi za text a paní Renatě Hasilové za fotografie.

Ochranáři po roce opět uzavřeli okolí Býčí skály v Moravském krasu kvůli hnízdění vzácného sokola stěhovavého, uzavřená je i část turistické cesty. Strážci přírody o tom informovali na svém webu. Omezení potrvá nejpozději do 15. června, řekl dnes ČTK za dobrovolné strážce přírody Radovan Mezera. Býčí skálu si k hnízdění dravci poprvé vybrali už před několika lety. Za porušení zákazu hrozí pokuty.

Ochranáři po roce opět uzavřeli okolí Býčí skály v Moravském krasu kvůli hnízdění vzácného sokola stěhovavého, uzavřená je i část turistické cesty.

V Býčí skále se v dávných dobách dveře netrhly. Ovšem jen obrazně. Býčí skála je jeskyně v Moravském krasu a žádné dveře nemá. Přirovnání je však vhodné, protože tu bývalo opravdu živo. Jeskyně poskytovala lidem útočiště už ve starší době kamenné a od té doby lákala v podstatě každou kulturu, která doputovala na moravské území. Když pak v 19. století Alois z Lichtenštejna začal v místě těžit písek, objevily se tu překvapivé nálezy.

Patříte mezi odvážlivce, kteří na výletě mimo jiné rádi zažijí i nějaké to dobrodružství? Pak byste měli jednoznačně navštívit takzvanou Býčí skálu v Moravském krasu. Na tomto místě se měly v minulosti konat rituální vraždy a návštěvníci i dnes ručí za to, že zde ucítíte dost zajímavou energii!

Tajemné pohřební obřady ve slavné jeskyni Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku počítaly v nejstarší době železné i s povodněmi. Za časů raných Keltů tam lidé ukládali blízké k věčnému odpočinku s vědomím, že za čas přijde záplava, která coby pomyslná očistná řeka vše, co zbylo, odplaví. Zjistili to archeologové při nejnovějším výzkumu.

Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších vysokých škol a institucí dokončili revizní archeologický výzkum v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku. Mimo jiné přišli s unikátním zjištěním, které přibližuje pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575 až 450 př. n. l.

Průkopníkovi moravské archeologie Jindřichovi Wankelovi věnovalo Vlastivědné muzeum v Olomouci svou novou výstavu.

Jeskyně Býčí skála je nejen největším domovem netopýra velkého v republice, ale proslavila se i světoznámým objevem halštatského pohřebiště, za kterým v 19. století stál krasový badatel Jindřich Wankel. Dovnitř se běžně dostanou jen speleologové, kteří tam provádějí výzkumy, ale pro veřejnost se každoročně otevírá po dobu tří letních víkendů. Děkujeme naší čtenářce, paní Vejrostové z Boskovic za dnešní reportáž.

Milovníci jeskyní a dobrodružství mohou o druhém, třetím a čtvrtém červnovém víkendu mimořádně zavítat do jeskyně Býčí skála v centru Moravského krasu na Blanensku. Konat se v ní budou dny otevřených dveří. Jeskyní budou provázet od 9 do 16 hodin speleologové, kteří v ní bádají.

V 19. století se v jeskyni Býčí skála podařilo archeologovi Jindřichu Wankelovi učinit skutečně děsivý objev. Kromě spousty předmětu našel i čtyřicet kosterních pozůstatků lidí, kteří se s největší pravděpodobností stali oběťmi rituální vraždy.

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku patřila v nejstarší době železné, kdy se v Evropě objevili Keltové, k nejvýznamnějším duchovním centrům kontinentu. Vyplývá to z nejnovějších archeologických výzkumů. Ukazuje se, že v jejím rozměrném sále, v takzvané Předsíni, mohly být postaveny mohutné dřevěné pohřební komory, do nichž byli na vozech pobitých bronzem ukládáni i s četnými milodary k věčnému spánku členové tehdejší elity.

Odborníci z Muzea Blanenska s brněnskými antropology vytvořili na základě nalezené lebky možnou podobu postavy takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena zemřela ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Rekonstrukci včetně šatů i šperků muzeum v pátek představilo veřejnosti. K vidění bude v expozici Cesta do pravěku Blanenska.

Úlomky z vozů, jantarové korálky, sklo nebo kusy dřevěných desek. Ale také zbytky potravy z nádob, plsť, kůže, lidské a zvířecí kosti. To vše objevil pod zemí v Býčí skále na Blanensku tým odborníků z Palackého univerzity v Olomouci a pražské Univerzity Karlovy. Tým pracoval v Býčí skále v červenci dva týdny. Projekt byl zaměřený na ověření a doplnění nálezů známého badatele Jindřicha Wankela z let 1869 a 1872.

Vědci z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze testují v jeskynním systému Býčí skála roboty, kteří samy dokážou vyhledat zavalené jedince či jejich předměty.

Vědci z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze testují v jeskynním systému Býčí skála roboty, kteří samy dokážou vyhledat zavalené jedince či jejich předměty. V akci jsou pásové či kolové roboty, také s nohama pavouka či drony. O dva drony ale vědci už přišli, v jeskyni se zřítily. ČTK to řekl Tomáš Báča z katedry kybernetiky.

Vědci z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze testují v jeskynním systému Býčí skála roboty, kteří samy dokážou vyhledat zavalené jedince či jejich předměty. V akci jsou pásové či kolové roboty, také s nohama pavouka či drony. O dva drony ale vědci už přišli, v jeskyni se zřítily. ČTK to dnes řekl Tomáš Báča z katedry kybernetiky.

Milovníci jeskyní a dobrodružství mohou o nadcházejícím víkendu mimořádně zavítat do jeskyně Býčí skála v centru Moravského krasu na Blanensku. Konat se v ní budou dny otevřených dveří. Jeskyní budou provázet od 9 do 16 hodin speleologové, kteří v ní bádají.

Říká se jí princezna z Býčí skály, a přestože zemřela již před 2500 lety, návštěvníci Moravského krasu se jí již letos budou moci podívat díky nejmodernější vědě do očí. Jde o jednu z nejzáhadnějších postav středoevropských dějin.