Jiřina Šejbalová

Prvorepubliková hvězda stříbrného plátna Hugo Haas měl velmi pestrý život. Vystřídal mnoho žen, než zakotvil po boku své ženy Bibi. Nejdelší vztah měl s Adinou Mandlovou, která ho svým výrokem natolik naštvala, že s ní po válce přerušil kontakt.

Pro své charisma a krásu bývala přirovnávaná k Marlene Dietrich. Mohla si mezi muži vybírat, a přesto ji do svatby nakonec dotlačila babička jejího snoubence.

Málokterá herečka vstupovala do svých rolí s takovým zaujetím a intenzitou. Jiřina Šejbalová byla krásná, o ctitele neměla nouzi. Česká Marlene Dietrich byla dokonalou představitelkou moderních a sebejistých žen.

Svět ho miluje jako Fanfána Tulipána, pod maskou neohroženého dobrodruha se však skrývá muž s tváří anděla, ale s duší rozervanou rodinným traumatem. Gérard Philipe (1922–1959) je nejzářivější hvězdou poválečné Francie, ikonou zosobňující šarm, eleganci i hlubokou melancholii.

Slavnosti sněženek, Vesničko má středisková, Smrt krásných srnců či Sedm hladových – všechny vyjmenované filmy mají jedno společné, zahrála si v nich sympatická herečka Blanka Lormanová. Po převratu se tato žena začala věnovat charitě.

Hvězda první republiky brala trojnásobné honoráře a užívala si obdivu elit. Její luxusní život a tolerantní manžel však dráždili komunisty. Koho ze slavných kolegů využila tajná policie k té nejodpornější zradě?

Před filmovou kamerou stála poprvé ve třinácti, v šesté dekádě minulého století patřila k našim nejobsazovanějším herečkám. Po svatbě s Janem Třískou se ale stala nepohodlnou zdejšímu režimu, nakonec skončila v emigraci.

V lepších, svobodnějších časech by bývala byla hvězdou evropského rozměru. Jana Brejchová do českého poválečného herectví vnesla civilismus podobný tomu z nových vln západních kinematografií, později v sobě objevila i komediální talent a některé ze svých nejslavnějších rolí vytvořila až ve velmi pozdní fázi kariéry. Její dílo bohužel často přehlušoval zájem bulváru. Jana Brejchová, hvězda filmů jako Vlčí jáma, Každý den odvahu, Zabil jsem Einsteina, pánové..., Noc na Karlštejně či Zánik samoty Berhof, zemřela 6. února ve věku 86 let.

Měla být sekretářkou. Místo toho se stala nejobsazovanější herečkou své generace. V posledních letech byla hospitalizovaná v LDN s Parkinsonovou chorobou.

Ve čtvrtek 5. února si připomínáme 120 let od narození legendy českého filmu a divadla Bohuše Záhorského. Před kamerou ztvárnil mnoho rolí, mezi nejslavnější patří král Dobromysl v pohádce Šíleně smutná princezna nebo postava Josefa ve filmu Náš dědek Josef. Soukromí tohoto nezapomenutelného herce by vydalo na román.

Snad nejproslulejším prvorepublikovým sukničkářem byl herec a režisér Hugo Haas. Stejně tak byla proslulá jeho láska ke kokainu. Ovšem jeho talent byl výjimečný což ocenili i v Hollywoodu.

Kultovní český film Světáci letos v říjnu oslavil 56 let od své premiéry. Komedie o třech fasádnících, kteří se rozhodnou stát světáky, dodnes baví diváky.

Jiřina Šejbalová se narodila 17. září 1905. Otec byl účetní na pražském magistrátu a matka dcera zemského účetního rady, oba ale měli k umění pozitivní vztah, podporovali ji v jejím koníčku, kterým byl zpěv.

Tři filmy, rok po sobě jdoucí, o pražském klukovi, jenž se ocitne uprostřed přírody u svého dědy, kterého nezná, patří do kategorie vděčné rodinné podívané. Když šel v prosinci 1978 do kin první z nich, měl desetiletý Tomáš Holý za sebou už několik hereckých zkušeností. Včetně oceňované komedie Setkání v červenci z téhož roku.

Marta Kubišová se jako první tuzemská zpěvačka dostala na oficiální poštovní známky. V limitované edici vyjdou prvního listopadu, u příležitosti jejích třiaosmdesátých narozenin. V posledních pěti letech se z kulturních osobností podobné pocty dostalo Libuši Šafránkové, Jiřímu Šlitrovi či Miloši Formanovi.

Ten hlas zaslechnete jednou a už ho poznáte pokaždé. Na ženu hluboko posazený, lehce zastřený, dalo by se říct sexy. Ve spojení s Jiřinou Šejbalovou (†75) tak, jak si ji většina z nás vybaví, tedy třeba jako bordelmamá ve výslužbě ze Světáků, to označení možná nesedí.

Muži jí leželi u nohou, i když byla Jiřina Šejbalová vdanou paní. Toužil po ní dokonce i Miloš Kopecký, ke konci života však zůstala prakticky sama.

Která mladá žena není krásná. To ale není zásluha. Ovšem kdybychom neměli protivnou tetičku z Takové normální rodinky, o moc bychom přišli. Její námluvy s Oldřichem Novým jsou hereckým koncertem. Původně měla být operní pěvkyní, ale její hlas na to nestačil. Naštěstí, pro nás diváky.

O Jiřině Šejbalové se mluvilo jako o české Marlene Dietrich. Muži jí kvůli její exotické kráse a podmanivému hlasu leželi u nohou, pokukoval po ní i Miloš Kopecký, ona si ale vzala právníka, s nímž ji nečekal zrovna lehký život. Z piedestalu slávy poté čekal herečku tvrdý pád na zem, když musela nuceně opustit divadlo.

Tchýně jsou jedním z poměrně rozporuplných stavebních kamenů naší společnosti. Na jednu stranu je to role pro rodinu důležitá, ale na stranu druhou si tchyně vysloužily poněkud špatnou pověst. Důkazem může být celá řada vtipů, které se o těchto ženách vyprávějí, stejně jako divadelní hry či filmové inscenace, kde jsou ústředním tématem. Jednou z těch nejhorších tchýní Československa byla v mládí překrásná žena, které muži padali k nohám.

Životní příběh ženy, která okouzlila svět svou exotickou krásou a talentem, je plný zvratů. Od operní pěvkyně k herečce, od módních focení k divadelním prknům. Po válce čelila sledování Státní bezpečností.

Z holčičky s šedýma očima a dlouhými vlasy, která se celé dětství proháněla po petřínských stráních, vyrostla herečka, na kterou u zadního vchodu Zlaté kampeličky pravidelně čekaly davy obdivovatelů. V divadle jí zvedali gáži a zvyšovaly se i její honoráře za filmy. Jiřina Šejbalová byla hvězdou.

V 50. a 60. letech spadala velká část inteligence do poražených tříd. V roce 1969 vznikl snímek, jenž byl její vtipnou odpovědí. Bolševické „kultuře“ nastavil zrcadlo způsobem, který baví i dnes.

Soukromí herců, zpěváků či komiků veřejnost odjakživa fascinuje – včetně toho, na čem si rádi pochutnávají. I ti největší velikáni české kultury si s chutí dopřáli svá oblíbená jídla. Víte, kdo si vařil sám, kdo měl doma kuchaře a kdo vydal vlastní kuchařku? Zkuste si zábavný kvíz na konci článku.

Nakládání okurek patří k oblíbeným letním aktivitám v mnoha rodinách, kde se recepty předávají z generace na generaci. Oblíbily si ho i mnohé celebrity. Vyzkoušejte prověřené a vyhlášené recepty některých z nich.

Jana Brejchová se stala naší největší poválečnou filmovou hvězdou. Říkalo se ji „česká Bardotka,“ i když neměla blond vlasy ani tak bujné poprsí. Povahově se ale na herečku moc nehodila, byla plachá, ostýchavá, introvertní, nevyhledávala publicitu.

V roce 1928 byla Eliška Poznerová celkem úspěšnou, začínající herečkou. Získala angažmá v Národním divadle a soutěž Miss brala jako prostředek, který jí měl pomoci k vytouženým rolím. Všechno ale skončilo jinak, než si představovala.

Chladný pohled a podmanivý hlas, který dodával jejím slovům na váze. A především mistrovství, s jakým ztvárnila desítky manipulativních, panovačných a vypočítavých žen na divadelních prknech i filmovém plátně. Vychovala generace diváků, kteří ji často až nenáviděli, přestože v osobním životě byla pravým opakem svých postav.

Vladimír Menšík a Jiřina Bohdalová, tahle nezapomenutelná dvojice společně vytvořila řadu komediálních perel, které nás dokážou rozesmát i po desítkách let. Jejich nenapodobitelná chemie na plátně vznikla díky jedinečnému hereckému talentu obou zúčastněných.

Jiřina Šejbalovou (1905-1981) si mnoho diváků připomene až když byla ve starším věku jako svéráznou tetičku z Takové normální rodinky či šaramantní podvodnici v komedii Světáci. V mládí nicméně patřila k vyhlášeným kráskám a muži po ní šíleli.

FOTOGALERIE: Kolik příležitostí člověk v životě promarní…Vzpomínky na ně se pak s přibývajícím věkem proměňují v stále častější výčitky. Já si dnes vyčítám, že jsem nikdy neoslovil paní Jiřinu Šejbalovou, ač jsem k tomu měl příležitostí bezpočet; bydlela se svým manželem, dr. Pipkou, přímo přes ulici, na rohu Pařížské třídy a Široké ulice (okna arkýře jejich bytu ve druhém patře secesního staroměstského domu měla barevná skla).

Byla krásna a charismatická. Mohla mít každého muže, na kterého si ukázala. I tak ale byl život herečky Jiřiny Šejbalová plný dramatických okamžiků. Na jeho konci si ale mohla říct, že ho prožila naplno.

Jiřina Šejbalová se v prvorepublikových filmech objevovala nejvíce v rolích svůdnic. A taková prý byla i v soukromí. Měla ale štěstí, její manžel jí milence velkoryse toleroval. Komunisté k ní tak vlídní ale nebyli...

Uprostřed malebné přírody Krhanic u Sázavy se skrývala chalupa, která byla svědkem mnoha inspirativních setkání a nezapomenutelných večírků. V této útulné chalupě žila a tvořila herečka Jiřina Šejbalová, která svou pohostinností a kulinářským uměním okouzlila nejednoho umělce i přátele.

I přes stáří filmu (1957) si dodnes tento černobílý snímek zachoval u diváků velkou oblibu a je škoda, že se na televizních obrazovkách nevyskytuje častěji nebo není v nabídce VOD. Režisér Jiří Weiss získal za film na FF v Benátkách Zlatého lva za nejlepší film.

Filmové příběhy o klukovi, který se rozhodl, že najde mámě ženicha a sobě tátu, patří mezi filmovou klasiku a klenoty režisérky Aleny Poledňákové. Zkontrolujte si, jestli vám v hlavě utkvěly detaily.

V prosinci 1977 si Tomáš Holý zahrál v televizní mikrokomedii Babička je ráda s Jiřinou Šejbalovou a legendou Vladimírem Menšíkem. Moc si s ním rozuměl.

Když se Hugo Haas objevil ve společnosti, vzbudil pozornost žen, které po něm toužily a díky němu ztrácely hlavu. Naopak muži na něj žárlili. Zita Kabátová o něm řekla, že byla škoda, že si ho svět více neužil. Zemřel totiž příliš brzy.

Jiřina Šejbalová byla jednou z nejvýraznějších tváří českého divadla před světovou válkou. Zažila život plný uměleckých úspěchů i osobních tragédií. Její kariéra začala v rodině milující umění, což ji přivedlo ke studiu operního zpěvu a herectví.

Hugo Haas je dalším z významných herců prvorepublikového filmu. Svou životní roli ztvárnil v dramatu Bílá nemoc v roce 1937, kde si zahrál doktora Galéna. Ani netušil, jak tato postava předznamená jeho osud. V roce 1939 byl vyhozený z Národního divadla a začalo mu jít o život. Byl Žid.

Hvězdná kariéra a pak výpověď z Národního divadla. Milenci a tolerantní manžel, ale žádné děti. Hlavní role a velké honoráře, ale také závist a pomluvy. Takový byl život legendární herečky Jiřiny Šejbalové, jejíž konec byl víc než smutný. Starala se o ni kolegyně z divadla.

VIDEO Její honoráře zpravidla třikrát převyšovaly odměny kolegů, což jí mnozí záviděli. Souboj se slavnou „Lorenkou“ sice prohrála o jediný bod, i zlou maloměšťačku ale dokázala zahrát tak, že ji diváci nakonec politovali. (Pokračování z pondělí 4. prosince)

VIDEO Byla jednou z nejkrásnějších žen v Praze a muži všech generací jí leželi u nohou. Kolegové jí záviděli slávu, ženy krásu, peníze a hlavní role. Ani astronomické honoráře jí ale štěstí nepřinesly.

Ve své době byla kráska s trochu exotickým vzhledem a neuvěřitelně příjemným hlasem považovaná za českou Marlene Dietrich. Dokázala si získat srdce každého muže, který se jí zalíbil, a v herectví se jí dařilo, přestože původně měla jiné plány.

Režiséři to v sedmdesátých letech neměli moc jednoduché – pokud chtěli točit, museli se přizpůsobit požadavkům „realistických filmů“ z tehdejší současnosti. Herz měl za sebou veleúspěšné Holky z porcelánu a krimi Holka na zabití a očekávalo se, že přijde s psychologickým dramatem.

Pak si Tomáš zahrál v televizní mikrokomedii Babička je ráda s Jiřinou Šejbalovou a legendou Vladimírem Menšíkem. Moc si s ním rozuměl, měl ale jen tři natáčecí dny. Škoda, že si s panem Menšíkem nezahrál víc.

Ve věku 74 let zemřel významný filmový historik, velký znalec české kinematografie, scenárista a publicista Pavel Taussig. Informoval o tom Zlín Film Festival.

Předesílám, že titulek nemá se Zdeňkem Pohlreichem nic společného. Recepty jsem získával kdysi do knihy Pokrmy kořeněné smíchem (Z jídelníčku klaunů, komiků a herců). Zatímco v šedesátých letech byly knížky receptů podpultovkami, připomenu například Počítání nudliček v jarní polévce aneb 150 receptů staré čínské kuchyně od Vladimíra Síse (1966) nebo Vaříme na chatě od Jiřiny Šejbalové (1969), po roce 1989 se s kuchařkami roztrhl pytel.

Mladší generace tuto herečku nejspíš nezná, starší ročníky si Karlu Chadimovou (*13. 6. 1943) vybaví jako představitelku půvabných a citlivých dívek, ze kterých se postupem času přehrála v pragmatické mladé ženy. Zajímavé je, že Chadimová se k natáčení dostala vlastně náhodou – jako třináctiletou ji objevili tvůrci filmu Florenc 13.30 (1957). A protože byla nejen pohledná, ale měla zároveň přirozený talent, režiséři ji vyhledávali i nadále.

Přehlídka začne 10. června v Památníku Karla Čapka ve Strži na Příbramsku.

Pan hostinský Šimon Tatrmuž (Saša Rašilov ✝63) truchlí a nechce nikoho vidět. Jeho záletná manželka Božena (Jiřina Šejbalová ✝75) mu totiž uprchla se světáckým hercem Mertensem (Jiří Plachý ✝53) a v hostinci U kamenného stolu nemá kdo obsluhovat.

Ve věku 83 let zemřela tanečnice a herečka Jana Andrsová. Informoval o tom mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Bývalá sólistka Laterny magiky si zahrála například roli Rusalky, objevila se však i v dalších inscenacích.

Ke klenotům z bohatého archivu ČT patří i legendární historický seriál „Sňatky z rozumu“. Když byla v roce 1968 pětidílná sága v režii Františka Filipa poprvé odvysílána, stala se skutečnou senzací.

Ještě před slavnou premiérou si malý rošťák stihl zahrát v mikrokomedii Babička je ráda s Jiřinou Šejbalovou a Vladimírem Menšíkem. Moc si s ním rozuměl, ale role to byla malá a upadla téměř v zapomnění. S Velrybou to bylo jinak.

V mládí, kdy okouzlovala svou krásou, ji srovnávali s Marlene Dietrichovou. Tehdy většinou získávala role povrchních krasavic a mondénních dam, zatímco ve zralém věku se skvěle zabydlela v dramatických rolích. Úžasná ale byla i v pozdním věku - jako svérázná kuplířka Trčková v nezapomenutelných Světácích či movitá, ale nerudná tetička Otylka v prvním českém sitcomu Taková normální rodinka. Shodou okolností v obou případech vedle prvorepublikového elegána Oldřicha Nového.

Nesmazatelně se zapsala do povědomí českých diváků jako maminka hlavního hrdiny Štěpána Šafránka ve filmech o „básnících“ režiséra Dušana Kleina. Nezapomenutelných rolí má ale na svém kontu mnohem víc. Její herecký projev byl prostý a přirozený, proto byla zřejmě tak moc oblíbená. V soukromí ale tolik štěstí neměla, hledala ho celý život.