Jiřina Šiklová

„V dopisech mě oslovovala ‚souspiklenko‘,“ vzpomíná Jana Hradilková na Jiřinu Šiklovou. Poznaly se roku 1991, kdy v bytě disidentky a socioložky vznikaly první české feministické projekty. Dnes Hradilková pečuje o její odkaz prostřednictvím projektu Jiřineum.

HISTORIE / Jiřina Šiklová zajišťovala spojení mezi domácím disentem a exilem, kvůli němuž se ocitla pod tvrdým tlakem StB. Osmnáct dní ji nepřetržitě hlídali dva estébáci a režim se ji pak snažil veře…

Společenské angažmá vždy považovala za svou prvořadou povinnost. Socioložka a někdejší disidentka Jiřina Šiklová byla průkopnicí genderových studií v českých zemích. Za minulého režimu organizovala převoz exilové literatury, za což ji režim dokonce poslal do vězení. U příležitosti pěti let, které 22. května uplynou od jejího úmrtí, uvede v úterý 19. května Česká televize dokument Ženská otázka Jiřiny Šiklové.

Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený …

Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové.

Josef Bek byl sukničkář, lamač srdcí, ale také oddaný katolík, který neváhal, přesně podle Bible, pomoci bližnímu svému. Jak na to jeho vlastnost zavzpomínali herečtí kolegové? A proč musel jako malý trávit čas v pekáči v troubě?

Když prezident Petr Pavel 28. října propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy in memoriam Otakarovi Motejlovi, potvrdil tím jeho místo mezi klíčovými postavami české justice po roce 1989. Shodou okolností ocenění přichází v roce, kdy Kancelář ombudsmana slaví 25 let.

Příběhy českých žen, které bouraly stereotypy. Od laboratoří přes soudní síně až po kokpit — objevte osobnosti, které posouvaly hranice své doby.

V úterý 17. června by oslavila devadesáté narozeniny významná česká socioložka, publicistka, spisovatelka a zakladatelka katedry sociální práce Jiřina Šiklová. Její odkaz je stále živý i ve vzpomínkách Romů, studentů, přátel a spolupracovníků, kterých měla bezpočet. Připomeneme si ji s Janou Šustovou.

„Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá cenu,“ byla její životní zásada. A dokázala, že i jeden člověk může změnit svět. Česká socioložka Jiřina Šiklová byla prostě ženou činu.

Bude trvat dlouho, než se opět narodí člověk tak vysokých kvalit, jako byl právě Cyril Höschl. Byl chytrý, byl moudrý a byl především slušný.

Stejně jako vysloužilý voják Martin Kabát z pohádky Hrátky s čertem byl i Josef Bek dobrým člověkem. Miloval však také ženy a jejich kouzlu nedokázal odolat.

Můžeme si v Česku dovolit jen tak prošustrovat vědecký potenciál poloviny populace? Na tuto otázku nejspíš většina z nás odpoví zamítavě. Podle nově zveřejněné zprávy Akademie věd to ale vypadá, že nám na udržení kroku se zahraničním výzkumným pokrokem zase tolik nezáleží. České vědkyně totiž podle ní mají nejhorší postavení v celé Evropské unii. O tom, proč zdaleka neplatí stereotyp, že ty šikovné se bez problému prosadí samy, píše v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.

Josef Bek se narodil předčasně, v sedmém měsíci , v zimě roku 1918. To, že přežil, byl zázrak. Tehdy ještě neexistovaly inkubátory, tak ho maminka nahřívala v troubě u kamen. Nakonec z něj vyrostl chlap jak hora.

„Každý člověk má potenciál, jen ho odemknout,“ to je hlavní motto institutu Solvo, který na podzim založila Ivana Tykač a v jehož čele stojí bývalá ministryně a svého času taky místopředsedkyně ČSSD Michaela Marksová. Rovné příležitosti jsou její životní téma. Jak se k nim dostala?

Na neděli letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny (oblíbené jsou zvláště tulipány, růže či hortenzie, pozn. aut.), šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí mírně přes 450 milionů korun. O několik milionů více než loni […]

Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny (oblíbené jsou zvláště tulipány, růže či hortenzie), šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí mírně přes 450 milionů korun. O několik milionů více než loni a přibližně o 40 milionů korun více než předloni. Za vyšší výdaje v porovnání s rokem 2022 ale může zejména rapidní inflace, nikoliv růst popularity Dne matek.

Hlavní překážkou vzniku nového Metropolitního plánu Prahy je zejména legislativa, kterou komplikuje i historický ráz města. Developer Luděk Sekyra ale věří, že se ho i tak v nejbližší době dočkáme. A jak by měla nová Praha podle něj vypadat? Nejde jen o výstavbu, ale také o vyprávění příběhů a především navození pocitu domova, uvedl v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS. Jednou z cest je i pojmenování nových ulic podle významných žen.

V Praze se právě staví nový most přes Vltavu, který by měl spojit smíchovský Lihovar a podolské Dvorce. Zdeněk Hřib oznámil, že by chtěl, aby se most jmenoval po významné ženě. A lidé navrhli Ivetu Bartošovou.

Policie stíhá pražského advokáta Jaroslava Filipa za zpronevěru 50 milionů korun z advokátní úschovy. Klienti mu svěřili peníze na realitní obchody, ke kterým ale nakonec nedošlo. Ke svým úschovám se už zpátky nedostali. Kromě Filipa je v případu vyšetřován i někdejší vysoce postavený důstojník Státní bezpečnosti Josef Nevečeřal. V reakci na podobné případy začnou od července platit nové povinnosti pro advokáty, kteří úschovy nabízejí.

V době normalizace bylo do vydávání samizdatů zapojeno mnoho statečných lidí, kteří často ani nepatřili k disentu. Opisování zakázaných textů za pět korun na stránku pro ně bylo malým, ale velmi riskantním přivýdělkem. Seznam zakázaných autorů se v období normalizace značně rozšířil. Ti, kteří nemohli publikovat, čelili skličující demotivaci. Proč by měli psát do šuplíku s vědomím, že

V době normalizace bylo do vydávání samizdatů zapojeno mnoho statečných lidí, kteří často ani nepatřili k disentu. Opisování zakázaných textů za pět korun na stránku pro ně bylo malým, ale velmi riskantním přivýdělkem.

Festival Designblok pořádá již 24. rokem. Původně malou akci pro několik firem postupně proměnila v největší přehlídku designu ve střední a východní Evropě. Přesto v její práci rutinu ani stereotyp nehledejte. „Když jsem byla mladší, každý rok jsem tajně doufala, že letos už něco půjde samo. Ale postupně zjišťuji, že taková situace asi nikdy nenastane,“ směje se neúnavná propagátorka designu Jana Zielinski.

V nově budované čtvrti Smíchov City budou lidé v budoucnu bydlet v ulicích pojmenovaných po slavných ženách. Hlavní bulvár se bude jmenovat třída Madeleine Albrightové, dále pak uctí například i Medu Mládkovou nebo Jiřinu Šiklovou.

Někdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, mecenáška umění Meda Mládková, socioložka Jiřina Šiklová či malířka Toyen. Ulice v nové čtvrti na Smíchově, kterou buduje Sekyra Group, se budou jmenovat po slavných ženách.

Ulice nově vznikající čtvrti na pražském Smíchově budou pojmenovány především po významných ženách 20. a 21. století.

13. května uplyne 27 let od odhalení památníku romského holocaustu v Letech u Písku. Dalších 23 let svádělo pietní místo nerovný souboj s úspěšně prosperujícím prasečákem. Jednu temnou kapitolu polistopadového vývoje přiblíží další díl podcastu Dobrovský & Šídlo

​​​​​​​Předsedkyně Potravinové banky Věra Doušová pomohla rodinám volyňských Čechů z blízkosti Černobylu. V 90. letech se totiž podílela na jejich přesidlování z Ukrajiny. Mít se rád a žít s radostí – tak, abych se za sebe nemusela stydět, říká.

Časopis Sedmá generace je jeden z mála dlouhověkých tištěných periodik, které se u nás věnují životnímu prostředí. Aktuálně vychází už třicátým rokem. K tomuto výročí jeho redakce připravila výbor 30 rozhovorů, které v časopisu dosud vyšly.

Ve skoro sedmisetstránkové bichli promlouvají socioložka Jiřina Šiklová, kníže Karel Schwarzenberg nebo rabín Karol Sidon.

S novinářkou Lucií Vopálenskou a evangelickým duchovním Michalem Plzákem o knize Pro smrt uděláno, která přináší šestadvacet rozhovorů o umírání.

Letos v květnu odešla ve věku 85 let socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová, která se zasloužila o rozšiřování zakázaných textů do Československa, za což byla i krátce vězněna. Patřila ke klíčovým hlasům Pražského jara a byla známá také jako spoluzakladatelka katedry genderových studií. Proč ještě bychom na Jiřinu Šiklovou měli vzpomínat?

Před půlstoletím dospěla skupina vědců k poznatku, že průmyslová civilizace založená převážně na ekonomickém růstu spěje ke kolapsu, protože omezený počet zdrojů nemůže stačit neomezené poptávce rostoucí populace. Nová data jí dávají za pravdu.

Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek. Ne, nestala se ze mě teta Kateřina, ale... Jméno Jiřina Šiklová jste zcela jistě zaznamenali. Já ji velmi obdivovala. O ženách a jejich postavení ve společnosti mluvila často a nadšeně. Taky o tom docela dost napsala.

Rostoucí inflace vyvolala známky nervozity na akciových trzích. Oteplilo se. Dál klesal počet lidí nakažených novým koronavirem a vláda povolila provoz ve vnitřních prostorách restaurací.

Kostel Nejsvětějšího Salvátora v Praze zaplnili ve středu dopoledne lidé, kteří se přišli naposledy rozloučit s Jiřinou Šiklovou, jež zemřela 22. května ve věku 85 let. Mezi účastníky rozloučení pro rodinu a přátele nechyběla řada osobností veřejného života. Dorazil někdejší premiér Petr Pithart, šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský či předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Ve čtvrtek se uskutečnilo poslední rozloučení s respektovanou socioložkou, publicistkou a spisovatelkou Jiřinou Šiklovou, která zemřela 22. května ve věku 85 let. Sbohem jí přišla dát řada blízkých.

Zhruba stovka lidí, známých osobností a politiků se dnes přišla rozloučit se zesnulou Jiřinou Šiklovou. Obřad se konal v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Mezi smutečními hosty, kteří se postupně usadili v rouškách do lavic, byl například bývalý český premiér Petr Pithart či nynější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, které se Šiklovou pojilo dlouholeté přátelství. Propagátorka genderových studií a signatářka Charty 77 zemřela 22. května ve věku 85 let.

Není v našich silách zachránit celý svět, ale můžeme si vybrat právě Bělorusko jako zemi, které budeme intenzivněji pomáhat

Rvala se za práva žen, podepsala Chartu 77, naháněla ji StB a za svou ‘kontrarevoluční‘ činnost dokonce skončila ve vězení. Během svého života za komunismu pašovala do země zakázanou literaturu, byla součástí samizdatové kultury. Po revoluci byla jedním z nejdůležitějších hlasů naší rodící se svobody a demokracie. A mimo jiné hýřila až nebezpečným humorem. O tom napsala Krajským listům.cz ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků.

Poslední rozloučení s Jiřinou Šiklovou bude 3. června v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. ČTK to dnes řekl její syn Jan Šikl. Rozloučení začne v 10:00. Socioložka, propagátorka genderových studií a signatářka Charty 77 zemřela v sobotu 22 května. Bylo jí 85 let.

„Obrovsky to lidi povzbudilo, že má cenu psát. Tisíce a možná statisíce lidí tedy četly texty, které byly takzvaně na indexu. Čili, ti lidé žili,“ shrnula Jiřina Šiklová význam samizdatových nakladatelství v době totality ve svých vzpomínkách pro Paměť národa. Socioložka, která v sobotu zemřela, patřila k významným ženám, které se zapsaly do historie samizdatu.

Socioložka, autorka mnoha knih a zakladatelka oboru gender studies Jiřina Šiklová byla především obětavou a velkorysou ženou se smyslem pro humor a talentem pro konspiraci.

V roce 1948 byl nalezen na pláži v Austrálii neznámý mrtvý muž. S vyřešením záhadného případu má pomoct analýza DNA.

Britové proti Slovákům hlavně na konci zápasů bojovali o překvapivý bodový zisk. Výhru Norska proti Italům vystřílel hattrickem Mathias Trettenes.

Několik niterných vzpomínek na ženu, která úplně vždy věděla kdy, co a jak.

Rozhovor o sebevědomí, identitě, ale i pobytu v kriminále, uprchlících a Evropské unii. Intelektuálka v pravém slova smyslu. První dáma české sociologie. Zakladatelka a propagátorka genderových studií. Chartistka. Člověk veřejný – homo politicus. V záplavě přívlastků, které se s jejím jménem pojí, můžeme ještě dlouho pokračovat. Ale bylo by to zbytečné. Jiřinu Šiklovou není třeba představovat více. O víkendu socioložka Jiřina Šiklová zemřela, bylo jí pětaosmdesát let. Odemykáme rozhovor, který jsme s ní před lety pořídili. Ve Strakově akademii tehdy seděla Sobotkova vláda s Babišovým hnutím ANO a Šiklová už tehdy viděla věci, které nás trápí hlavně teď.

Zemřela Jiřina Šiklová, disidentka, socioložka a propagátorka genderových studií. Celý svůj život pomáhala druhým, bojovala za práva žen a sociální spravedlnost. Zprávu o úmrtí Šiklové oznámil její syn. Bylo jí 85 let.

Ve věku 85 let zemřela respektovaná socioložka, publicistka a spisovatelka Jiřina Šiklová. O odchodu signatářky Charty 77 informoval skrze média její vnuk Jan Šikl.