John Maynard Keynes

Rekuperace, tepelná čerpadla, větší vrstva zateplení. To všechno jsou věci, které zásadně zvyšují náklady na výstavbu a tím i konečnou cenu bytu.

Rekuperace, tepelná čerpadla, větší vrstva zateplení. To všechno jsou věci, které zásadně zvyšují náklady na výstavbu, a tím i konečnou cenu bytu. Zároveň jde o věci, o které byl na svobodném trhu naprosto minimální zájem.

Krispy Kreme, Opendoor, Rocket a Kohl's jsou pouhou veřejnou tváří letního boomu sázek soukromých obchodníků.

Michael Pettis je mimo jiné známým odborníkem na Čínu a globální (ne)rovnováhy. Tedy na tok zboží a úspor ve světové ekonomice a z toho plynoucí přebytky a deficity.

Většina analytiků finančních trhů raději hraje na jistotu a neriskuje tak svou reputaci – a potenciálně i svou kariéru.

Na koronavirovou pandemii většina z nás ráda a rychle zapomněla. Jenže jak známo, vše zlé je pro něco dobré. Právě během všech izolací a karantén se totiž ukázalo, že to, co mnozí považovali za nemožné, možné vlastně je. Lidé začali masivně pracovat z domova. Řada procesů se urychlila a digitalizovala. Práce z domova najednou přestala být pomyslným „sprostým slovem“. Jednoduše řečeno, díky pandemii jsme dokázali konečně změnit zastaralé způsoby práce a zároveň zaměstnavatelé zjistili, že množství kancelářské práce lze efektivně odvádět i z domu. Není tedy divu, že se pozornosti dostalo i myšlence 4denního pracovního týdne. Jaké má výhody? A dočkáme se jej i v Česku?

Krach globalizace je výsledkem nerovností ve společnosti. Strádající sociální třída se vzbouřila ve Spojených státech a bouří se i v Evropě, včetně Česka.

Investorem může být kdokoli, ne každý ale na trhu uspěje. Chcete-li rozšířit řady těch, kteří se na trhu našli, hledejte u sebe klíčové investorské vlastnosti a pracujte na jejich rozvoji. Zde je příklad pěti z těch, jež vám mohou značně usnadnit cestu k úspěchu.

Pátý rok od příchodu pandemie covidu se česká, evropská ani světová ekonomika nedočkaly skutečného oživení. Před dlouhodobou depresí varoval už v roce 2020 burzián James Rickards.

Abychom v následujících sto letech došli až k několikanásobnému ekonomickému růstu a stejně tak i podstatně vyšší životní úrovni, je podle šéfky MMF třeba zmenšit globální nerovnostKromě té by se lídři jednotlivých ekonomik měli zaměřit také na řešení klimatické krize a investovat finance do nových technologiíVýsledkem ideálního scénáře by pak mělo být třináctinásobné HDP a devětkrát vyšší životní úroveň, v opačném případě se hrubý domácí produkt zvětší „jen“ třikrát Pokud chce svět jako celek v následujících sto letech růst, musí podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové vyřešit problém, jaký momentálně představuje prohlubující se nerovnost. Díky tomu bude prý možné dosáhnout devítinásobného zvýšení životní úrovně. Odpovědnost vůči budoucím generacím mají dle ní všichni světoví lídři.

Podle nového výzkumu existuje padesátiprocentní šance, že by umělá inteligence mohla nahradit veškerou lidskou práci nejpozději do roku 2116. Polovinu dnešních úkolů má zvládnout již za 10 let.

Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil zhodnotil vývoj důvěry v ekonomiku v Česku a v Německu. FinTag publikuje jeho analýzu s drobnými úpravami v plném znění. Analýza začíná citátem ekonoma Johna Keynese.

Na koronavirovou pandemii většina z nás ráda a rychle zapomněla. Jenže jak známo, vše zlé je pro něco dobré. Právě během všech izolací a karantén se totiž ukázalo, že to, co mnozí považovali za nemožné, možné vlastně je. Lidé začali masivně pracovat z domova.

Největší sociologický průzkum světa tvrdí, že západní hodnoty nevyhrávají. Nebo možná ano – záleží na tom, jak data čtete

Vyplňovat tabulky, které nikdo nečte nebo nutit lidem produkt, který nepotřebují. To nevypadá jako práce snů.

V době krize si musí lidé vystačit s málem, a tak se v nich probouzí kreativita. Aby si přes nuzné podmínky během Velké hospodářské krize alespoň na chvíli osladili život, vymysleli depresivní čokoládový dort.

KOMENTÁŘ. Vláda, ať je taková nebo maková, musí něco dělat s důchody. Délka dožití se prodlužuje, ve společnosti je více starších a málo mladých. Konečně také zaznělo ze Strakovy akademie, že jsme nikoliv tržní, ale už dotační ekonomika, a že je třeba dotace seškrtat. Je dobře, že se o něco vláda pokusila, ale jinak předkládá vzdušná

Neustálé strašení, že nám stroje, algoritmy nebo umělá inteligence vezmou práci, se míjí účinkem. Místo toho se nám jen zvyšuje důchodový věk, trápí nás vyhoření a třeba v Japonsku dokonce lidé umírají na přepracování.

Inflace bude pravděpodobně přetrvávat i v roce 2023 a donutí mnoho pojistitelů diverzifikovat svá aktiva ve snaze chránit se před jejími bezprostředními i dlouhodobými dopady. Tlak regulačních orgánů na odvětví pojišťoven bude také sílit, což přinese nové požadavky týkající se například řízení rizik, udržitelnosti a uspokojování zájmů klientů.

Kniha Everest 1922 chce připomenout jen jednu sto let starou horolezeckou výpravu. Činí to způsobem, který datum dělá o něco klíčovější, než jakým je, ale to nevadí, a nepochybně nás vrací do dob, kdy se definitivně rozběhla éra útoků na kótu 8848. To ještě kóta Everest nebyla bod, kam se lidé valí. Tenkrát tu panoval klid. Bez listí, ale tichý. Britský autor Stephen Vanables (*1963) ukazuje mnohé momenty rané expedice v novém světle. Jde o knihu Everest 1922 (z anglického originálu přeložil Jakub Futera, vydalo nakladatelství JOTA v Brně roku 2022).

Zcela rozumím vzteku, který v nás vyvolávají záběry z rozbombardovaných ukrajinských měst nebo zprávy o počtu usmrcených civilistů včetně dětí. Zcela rozumím stupňujícím se protiruským náladám ve společnosti. Ostatně po dvou světových válkách rovněž nebylo trendy být německým občanem. Jenže právě historické zkušenosti by nás měly varovat před laciným voláním po ekonomickém zadupání Ruska do země, až jeho poražená vojska potáhnou z Ukrajiny.

Hlava státu neurvale, ale celkem správně zkritizovala státní rozpočet. Schovávání dluhů do budoucna nejsou rozumné úspory.

Vyústěním poválečné Versailleské mírové konference v roce 1919 byla série mírových smluv, podepsaných na pařížských předměstích téměř přesně před 113 lety.

Ekonomický šok z dopadů pandemie může probudit depresi, jakou svět zažil ve třicátých letech dvacátého století. Nadcházející rok ukáže, jestli Česko tuto hrozbu odvrátí.

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Je čas přemýšlet, jak si Vánoce udělat šťastnějšími. Spotřební dárky k tomu nevedou. A často i škodí.

Největší experiment s čtyřdenním pracovním týdnem na světě má první hmatatelné závěry. Přes 2500 Islanďanů se zapojilo do programu, v jehož rámci pracovali 35 hodin týdně při zachování stejné mzdy. Výzkum ukázal zvýšení produktivity a zlepšení duševního i fyzického zdraví pracovníků. Lidé se do práce více těšili a připadali si v ní šťastnější.

Je doba zkracování, říkala Maryška v Postřižinách, když se téměř před sto lety krátila pracovní doba i vlasy. Nenazrává doba pro nové pracovní postřižiny?

Zuzana Kubátová komentuje dění v českém byznysu a vybírá zprávy, které byste neměli minout. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Britská ekonomka Kate Raworthová ve své knize Ekonomie koblihy přichází s malou revolucí v ekonomickém smýšlení. Posedlost růstem HDP má nahradit kobliha.

Populismus, monopolizace nebo role USA v dnešním multilaterálním světě. Autor podcastu Redneck představuje nejlepší knihy o americké politice, které vyšly v uplynulém roce.

Přinášíme tradiční předvánoční anketu o nejlepších knihách uplynulého roku. Tento díl se zaměřuje na literaturu faktu.

Do byznysového zpravodajství SZ Byznys webu Seznam Zprávy přichází zkušený ekonomický novinář Jiří Zatloukal, který donedávna působil v redakci již nevycházejícího týdeníku Euro. Podle stávajícího vedoucího sekce a zástupce šéfredaktora Seznam Zpráv Zdeňka Johna bude přinášet „zprávy z vyššího byznysu“. John sekci převzal poté, co ji opustil Jaroslav Mašek, který se stal šéfredaktorem Hospodářských novin.

Píše se v nich o korupci, revolucích, Johnu Maynardu Keynesovi i životech hudebníků.

Vysoký schodek rozpočtu by nebyl problém, kdyby nám ukázal cestu z recese. Podniky na peníze ale nedosáhnou, veřejné investice jsou nepřipravené.