Josef Zítek

Národní divadlo patří mezi jednu z nejvýznamnějších památek naší vlasti. Na významu mu dodává, že se na jeho financování podílely nejrůznější vrstvy obyvatelstva, od dělníků po šlechtu. Podobu této neorenesanční budovy spolu s procesem výstavby zachycují přiložené skicy a fotografie.

Radní Karlových Varů chtějí mít ve městě novou kolonádu. Vypíšou hned několik architektonických soutěží, vítězný návrh však nedokážou vybrat. Žádný se jim prostě nelíbí. Nakonec sáhnou po „osvědčeném jménu“.

Příběh o vniku Zlaté kapličky se často vypráví jako pohádka o tom, jak si ji lidé postavili z vlastních těžce vydělaných peněz. Příběh krásně hřeje u srdce, má slogan „Národ sobě“ a funguje jako instantní důkaz soudržnosti. Jenže když poodhrnete oponu, vykoukne mnohem pestřejší a realističtější scéna.

V srpnu 1881 se z Národního divadla stalo torzo, a to po pouhých dvou měsících provozu. Před dvěma lety tam opět hořelo, tentokrát se vše povedlo uchránit.

Vyprávění o jednom pozoruhodném venkovském kostele u Kutné Hory a také o tom, že časy se mění.

Včera jsme vám představili Karlovy Vary jako centrum lázeňství se světovými prameny, dnes se zaměříme na zajímavé stavby. Jde o spojité nádoby, jedno bez druhého nemůže existovat. Co byste ve městě neměli minout?

Příběh o tom, jak se na české Národní divadlo skládaly na venkově stařenky korunku po korunce patří mezi nejoblíbenější české mýty. Není důvod jej dehonestovat, neškodilo by ale trochu objektivity.

Po celé naší zemi jsou jako perly rozesetá místa, která léčí tělo i duši. Významné postavení mezi nimi zaujímají tři západočeská města, jež jsou výjimečná také z pohledu světového lázeňství.

Požár Národního divadla se dá zajisté brát jako jedna z velkých pohrom, které se udály v dějinách Prahy. Je všeobecně známo, že po proběhlém vyšetřování se nakonec našli viníci, kteří si svůj trest odseděli v žaláři. Pravdou však je, že tuto událost provází spousta nevyjasněných okolností. Jednou z nich bylo například prasklé potrubí v nedaleké Myslíkově ulici, odkud se napájely požární hydranty v divadle, což vedlo k nemožnosti oheň uhasit. K poškození potrubí navíc došlo sotva pár hodin před vypuknutím požáru. A co teprve chybějící operátor telegrafu strážnice, kam se svědci pokoušeli požár nahlásit?

Národní divadlo patří mezi naše nejdůležitější národní symboly. Jeho základní kámen byl položen 16. května 1868, čímž vlastně započala snaha vlastenců vybudovat pouze české divadlo. Věděli jste, že základní kámen Národního divadla ve skutečnosti není jenom jeden? A proč se Jan Neruda nevyjádřil ohledně stavby zrovna lichotivě?

Národní divadlo je chloubou našeho hlavního města. Málokdo však ví, že vejít do jeho prostor lze i jinak než hlavním vchodem. Do Národního divadla v Praze se lze dostat i tajným tunelem. Dojedete k němu po Vltavě.

Od prvního otevření Národního divadla uplyne 11. června už 141 let. Idea jeho vzniku byla starší, ale než se vybral dostatek financí z veřejných sbírek a od sponzorů a položil se základní kámen, přešly čtyři dekády. Nikdo v té době netušil, jaká katastrofa stihne Národní divadlo krátce po otevření...

Národní technické muzeum (NTM) získalo do svých sbírek významné akvizice v podobě dokumentů architekta Josefa Zítka a automobilu Velox z počátku 20. století.

Památkově chráněné budovy bývalého pivovaru v Petrohradě na jihu Ústeckého kraje mají za sebou bohatou minulost. Vyrostly před 160 lety, kromě vaření piva sloužily v roce 1945 jako sklad zbraní jednotek SS, k balení léčivých rostlin, v jeho sklepích zrály sýry. Budovy se nacházejí v neutěšeném stavu, dlouhé roky bez využití chátrají.

Požár je vždy katastrofou, ten který vypukl v Praze 12. srpna 1881, byl katastrofou doslova národní - hořelo totiž budované Národní divadlo. Ještě nedokončená "zlatá kaplička", která rostla díky lidové sbírce i štědrému příspěvku císaře Františka Josefa I., vzplála zřejmě vinou neopatrnosti při dokončovacích pracích. Požár provázelo až neuvěřitelné množství nešťastných náhod a podivných okolností, dodnes přitom není úplně objasněna jeho příčina. Neštěstí ale sen o vybudování národní scény nezničilo, už krátce po požáru se začaly znovu scházet peníze a za dva a čtvrt roku bylo obnovené divadlo slavnostně otevřeno.

Stavbu Národního divadla provázelo od samého začátku mnoho sporů, hádek a osobních útoků.

Jeden z největších architektonických skvostů hlavního města má v dohledné době projít rekonstrukcí, díky které se více otevře veřejnosti.

Česká filharmonie má záměr otevřít střešní terasu svého sídla v pražském Rudolfinu veřejnosti. Pomoci financovat jí tento projekt má sponzor.

Česká filharmonie vydala první obsáhlou publikaci o svém sídle.

U příležitosti 135. výročí otevření Rudolfina o něm vyšla kniha. Přispěli do ní historici umění Roman Prahl, Richard Biegel a Vít Vlnas nebo muzikolog Petr Kadlec.

Obsáhlá publikace Chrám umění: Rudolfinum mapuje historii budovy Rudolfina od úvah o její výstavbě až po rekonstrukci v 90. letech 20. století.

Správa železnic otevřela Fantovu kavárnu v historické výpravní budově na pražském hlavním nádraží.

Restaurátoři postupně vracejí původní vzhled ozdobným prvkům Mlýnské kolonády v Karlových Varech. Pískovcové sochy, ale i obklady kolonády čistí a zbavují je vrstev, které byly dodatečně naneseny při poslední velké opravě v letech 1984 až 1986, řekl dnes restaurátor Marcel Hron.

Zahájení rekonstrukce Mlýnské kolonády v Karlových Varech již nic nebrání. Vedení města podepsalo smlouvu o provedení prací s konsorciem firem, které ve výběrovém řízení nabídly nejnižší cenu v objemu 94 milionů korun.

Před sloupovím Mlýnské kolonády se rozprostřely stánky vánočních trhů. Povětšině poživatiny a popijatiny, k tomu řemeslné i méně řemeslné výrobky. Na harmoniku vyluzuje jakýsi umělec táhlé tóny Pod Moskvou tiché večery. Okolojdoucí se usmívají, je to jako doma. A jdou se napít teplé léčivé vody.

Hledíme-li na císařské otisky, kouká z místa chudoba, protáhlý úzký pozemek s jedním, dvěma staveními, z jedné strany pole, z druhé budící se karlínský průmysl.