Josef Zítek

18. listopad se stal velmi důležitým datem pro historii a kulturní scénu českého národa. Tento den je pevně spjat s minulostí Národního divadla, a to dokonce hned dvakrát. Dnes je to přesně 139 let od prvního slavnostního otevření Zlaté kapličky. Jak probíhal její zrod? To nám prozradil podcast Youradio Talk Ozvěny minulosti.

Od prvního otevření Národního divadla uplyne 11. června už 141 let. Idea jeho vzniku byla starší, ale než se vybral dostatek financí z veřejných sbírek a od sponzorů a položil se základní kámen, přešly čtyři dekády. Nikdo v té době netušil, jaká katastrofa stihne Národní divadlo krátce po otevření...

Národní technické muzeum (NTM) získalo do svých sbírek významné akvizice v podobě dokumentů architekta Josefa Zítka a automobilu Velox z počátku 20. století.

Památkově chráněné budovy bývalého pivovaru v Petrohradě na jihu Ústeckého kraje mají za sebou bohatou minulost. Vyrostly před 160 lety, kromě vaření piva sloužily v roce 1945 jako sklad zbraní jednotek SS, k balení léčivých rostlin, v jeho sklepích zrály sýry. Budovy se nacházejí v neutěšeném stavu, dlouhé roky bez využití chátrají.

Požár je vždy katastrofou, ten který vypukl v Praze 12. srpna 1881, byl katastrofou doslova národní - hořelo totiž budované Národní divadlo. Ještě nedokončená "zlatá kaplička", která rostla díky lidové sbírce i štědrému příspěvku císaře Františka Josefa I., vzplála zřejmě vinou neopatrnosti při dokončovacích pracích. Požár provázelo až neuvěřitelné množství nešťastných náhod a podivných okolností, dodnes přitom není úplně objasněna jeho příčina. Neštěstí ale sen o vybudování národní scény nezničilo, už krátce po požáru se začaly znovu scházet peníze a za dva a čtvrt roku bylo obnovené divadlo slavnostně otevřeno.

Stavbu Národního divadla provázelo od samého začátku mnoho sporů, hádek a osobních útoků.

Jeden z největších architektonických skvostů hlavního města má v dohledné době projít rekonstrukcí, díky které se více otevře veřejnosti.

Česká filharmonie má záměr otevřít střešní terasu svého sídla v pražském Rudolfinu veřejnosti. Pomoci financovat jí tento projekt má sponzor.

Česká filharmonie vydala první obsáhlou publikaci o svém sídle.

U příležitosti 135. výročí otevření Rudolfina o něm vyšla kniha. Přispěli do ní historici umění Roman Prahl, Richard Biegel a Vít Vlnas nebo muzikolog Petr Kadlec.

Obsáhlá publikace Chrám umění: Rudolfinum mapuje historii budovy Rudolfina od úvah o její výstavbě až po rekonstrukci v 90. letech 20. století.

Správa železnic otevřela Fantovu kavárnu v historické výpravní budově na pražském hlavním nádraží.

Restaurátoři postupně vracejí původní vzhled ozdobným prvkům Mlýnské kolonády v Karlových Varech. Pískovcové sochy, ale i obklady kolonády čistí a zbavují je vrstev, které byly dodatečně naneseny při poslední velké opravě v letech 1984 až 1986, řekl dnes restaurátor Marcel Hron.

Zahájení rekonstrukce Mlýnské kolonády v Karlových Varech již nic nebrání. Vedení města podepsalo smlouvu o provedení prací s konsorciem firem, které ve výběrovém řízení nabídly nejnižší cenu v objemu 94 milionů korun.

Před sloupovím Mlýnské kolonády se rozprostřely stánky vánočních trhů. Povětšině poživatiny a popijatiny, k tomu řemeslné i méně řemeslné výrobky. Na harmoniku vyluzuje jakýsi umělec táhlé tóny Pod Moskvou tiché večery. Okolojdoucí se usmívají, je to jako doma. A jdou se napít teplé léčivé vody.

Hledíme-li na císařské otisky, kouká z místa chudoba, protáhlý úzký pozemek s jedním, dvěma staveními, z jedné strany pole, z druhé budící se karlínský průmysl.