Komunistický režim

Před rokem 1989 byl Petr Pavel vojákem ČSLA a komunistou. A dokonce se školil ve vojenském zpravodajském kurzu. Jenže ten dokončil až v demokratickém Československu a významně se pak podílel na ...

Ústav šlechtičen je barokně-klasicistní palácová stavba, která se nachází v někdejším Rožmberském paláci v areálu Pražského hradu.

Spolek Hanácký Jeruzalém nedávno v ulicích Prostějova uložil další Kameny zmizelých za oběti holocaustu, mimo jiné za Jana Uhra a Vasila Kaprálka Škracha. Oba významné prostějovské rodáky se komunistický režim pokusil vymazat z historie.

Dnešní díl věnujeme sametové revoluci, která se odehrála před 33 lety. 17. listopadu byla naplánovaná vzpomínková akce k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Demonstrace se rozšířila na Václavské náměstí a symbolem se stalo cinkání klíčů. Ukončení komunistického režimu přineslo nově zvoleného prezidenta – Václava Havla.

"Období klidu je nebezpečné v tom, že nevnímáme opravdovou hodnotu věcí," říká historik Stehlík, podle kterého to válka na Ukrajině změnila.

Dvojité výročí 17. listopadu připomíná nacistickou i komunistickou totalitu a nesamozřejmost i křehkost svobody a demokracie. Ukazuje na to, že je třeba o svobodu a demokracii pečovat, řekl dnes na pražské Národní třídě premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj si je naprostá většina mladých lidí vědoma významu svobody a demokracie. To je pro celou českou společnost naděje, že si je zachováme, dodal.

V komunistickém režimu před rokem 1989 by chtělo žít 28,9 procenta Slováků. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury AKO pro televizi Joj. Opačný názor prezentovalo 56,5 procenta obyvatelů Slovenska, 13 procent nevědělo a 1,6 procenta nechtělo odpovědět.

Byl to jeden z největších československých mezinárodních skandálů osmdesátých let. Smutný příběh Jihočecha Františka Faktora, jenž byl posledním zastřeleným na zadrátovaných československých hranicích před sametovou revolucí, kterou si dnes připomínáme, je jasným důkazem, že komunistický režim byl schopen vraždit své vlastní lidi kvůli touze po svobodě.  Ačkoli na to neměli právo, pohraničníci uprchlíka postřelili, už když byl v Rakousku, a nechali ho tam umírat dlouhé hodiny. Na místo tragédie se po letech vydal reportér redakce eXtra.cz.

Listopadové události roku 1989 zcela zásadně změnily podobu naší země. Proto si každoročně připomínáme Den boje za svobodu a demokracii. Vyplňte kvíz a ověřte si svoje znalosti moderních českých dějin. Jak jste na tom?

Od ledna 2023 dojde ke změnám ve vyplácení penzí. Dotknou se hlavně rodičů, kteří vychovali děti, záchranářů, ale také bývalých pohlavárů komunistického režimu. Zatímco u prvních dvou jmenovaných skupin přijdou změny k lepšímu, někdejší komunističtí papaláši se budou muset připravit na zkrácení svých penzí.

Leonid Brežněv, iniciátor vpádu ruských vojsk v roce 1968 na naše území, milovník komunistického režimu, diplomatických polibků, věrný Leninovi, byl muž mnoha tváří. Navenek z něj šel strach, své ženy si však považoval. Jaký byl však jeho kostlivec ve skříni?

Ministr Marian Jurečka dokázal prosadit svůj návrh, podle kterého budou sníženy starobní důchody lidem, kteří působili ve vysokých politických a dalších funkcích v době minulého režimu. Za každý rok v takové funkci se důchod sníží o 300 korun a podle Jurečky jde o vyrovnání se s totalitní minulostí.

Prominentům bývalého komunistického režimu zřejmě klesnou starobní penze. Snížení bude činit 300 korun procentní výměry důchodu za každý i započatý rok výkonu některé z funkcí vymezených zákonem a dotkne se tří tisícovek lidí. Změna čeká zřejmě i zdravotnické záchranáře, kteří budou moci odcházet od příštího roku předčasně do důchodu bez sankce, a to až o pět let. Obě předlohy v pátek projednávala sněmovna. Návrhy nyní dostane k posouzení Senát.

Prominentům bývalého komunistického režimu zřejmě klesnou starobní penze. Snížení bude činit 300 korun procentní výměry důchodu za každý i započatý rok výkonu některé z funkcí vymezených zákonem a dotkne se tří tisícovek lidí. Krácení penzí někdejších komunistických exponentů v bývalém Československu dnes schválila Sněmovna v novele, která upravuje zejména předčasné důchody bez sankce pro záchranáře. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Čínský komunistický režim v čele se staronovým vůdcem zesiluje kontrolu nad podniky ze zahraničí. Mnohé německé firmy si ale nedovedou představit, že by své aktivity v největší asijské ekonomice omezily.

„Snížení důchodů někdejším komunistickým elitám dává smysl. Pomůže nám zkoumat kontinuitu minulého režimu s dneškem.“

Petr Pavel, jeden z favoritů předvolebních průzkumů prezidentské volby, dál mlží o své kariéře před rokem 1989. O svém Sám tvrdí, že je v této věci transparentní. Jenže na povrch stále vyplouvají skutečnosti, které ukazují, že o svém předlistopadovém životě neříká celou pravdu a Pavel svoji výpověď pokaždé pozmění. Ze lži ho nyní, jak napsaly Novinky.cz obvinil jeho někdejší spolužák Pavel Beneš, podle kterého byl Pavel komunistickému režimu loajální. Svého kolegu Beneše vyslýchal Pavel…

Jak byste se cítili, kdybyste žili v zemi, kde auta i chléb byly luxusním zbožím?

„Nezáleží jim na Ujgurech. Jestli zemřou nebo přežijí. Chtějí, aby naši lidé trpěli.“ Zažily čínské tábory pro Ujgury, které chce tamní komunistický režim údajně převychovat. Jedna byla vězněna a o hrůzách, které se jí děly, napsala knihu. Druhá byla donucena v oblasti Sin-ťiang učit. Režim se jí „odvděčil“ nucenou sterilizací. Oběma se díky diplomatickým tlakům podařilo Čínu opustit, nyní své příběhy popsaly pro Český rozhlas.

Vládní poslanci navrhli snížení starobních důchodů některým představitelům komunistického režimu.

Číňan protestoval v Pekingu proti komunistickému režimu a znovuzvolení Si Ťin-pchinga prezidentem, když na mostě v centru Pekingu v sobotu vyvěsil nesouhlasné transparenty. Policie ho ihned zadržela a odvezla neznámo kam. Jeho hrdinský čin, ke kterému došlo v předvečer 20. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny, se přirovnává k muži před tankem (Tank Man) z roku 1989. Informovaly o tom servery Radio Free Asia nebo The Guardian.

KDU-ČSL a konkrétně Marián Jurečka o tomto tématu hovořili již před volbami, nyní se zdá, že tuto změnu chtějí opravdu prosadit. Řeč je o důchodech bývalých prominentních představitelích komunistického režimu. Od března roku 2024 by se tyto důchody měly snížit. Koho by se snížení důchodu týkalo? A jak by vlastně fungovalo?

Prominentům bývalého komunistického režimu by se mohly od roku 2024 snížit starobní penze. Klesnout by mohly o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci či službě. Navrhl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a někteří další poslanci.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přišel s návrhem snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci. Týkat by se mělo zhruba 3000 lidí. Jurečka to řekl na tiskové konferenci před  začátkem jednání sněmovny, na kterém chce pozměňovací návrh předložit. Sněmovna zároveň možná rozšíří nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě.

Snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci by se týkalo zhruba 3000 lidí. Na tiskové konferenci před dnešním začátkem jednání Sněmovny, na kterém chce pozměňovací návrh předložit, to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Seznamy bývalých funkcionářů by měl sestavit Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby se změna mohla připravit v příštím roce a snížení by mohlo nastat v roce 2024, dodal. Pozměňovací návrh chce Jurečka přidat k vládní novele o možnosti předčasných penzí bez krácení pro záchranáře.

Snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci by se týkalo zhruba 3000 lidí. Na tiskové konferenci před začátkem středečního ...

Prominenti komunistického režimu by mohli mít od března roku 2024 nižší důchody. Pro „pohlaváry a přisluhovače“ to navrhuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Do sněmovny posílá pozměňovací návrh ke změně zákona o důchodovém pojištění, který má zaručit dřívější důchod zdravotnickým záchranářům. Tu mají poslanci dnes projednat ve druhém čtení.

Snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci by se týkalo zhruba 3000 lidí. Na…

Prominentům bývalého komunistického režimu by se mohly od roku 2024 snížit starobní penze. Klesnout by mohly o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci či službě. Týkalo by se to asi 3000 lidí. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci. Jurečka to dnes řekl na tiskové konferenci. Pozměňovací návrh k důchodové novele, která upravuje možnost dřívějších penzí pro záchranáře, předložil dnes. Podle šéfa bezpečnostního výboru Pavla Žáčka (ODS) by seznam bývalých vedoucích funkcionářů sestavil Ústav pro studium totalitních režimů. Žáček dodal, že by jim po snížení penze neměla klesnout pod nynější průměrný důchod. Sociální správa v červnu seniorům a seniorkám vyplácela v průměru 17.299 korun.

Skupina koaličních poslanců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) navrhuje snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu. Méně peněz by okruh tehdejších funkcionářů vymezený zákonem dostával podle pozměňovacího návrhu k vládní novele o možnosti předčasných penzí bez krácení pro záchranáře od března 2024. Krácení důchodů komunistických exponentů v někdejším Československu by mělo podle předkladatelů "hrát symbolickou roli", cílem podle…

Skupina koaličních poslanců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) navrhuje snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu.

Soudy a úřady i více než třicet let od sametové revoluce rehabilitují a odškodňují lidi stíhané komunistickým režimem. Někteří se ale dočkali spravedlnosti až po desítkách let.

Pražský městský soud v kauze Asanace prokázal velmi podivnou logiku

Odvolací pražský městský soud zrušil verdikt nad čtyřmi bývalými příslušníky komunistické Státní bezpečnosti (StB) obžalovanými z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovali disidenty a nutili je k emigraci. Jejich trestní stíhání zastavil, protože je podle něj promlčené. Obvodní soud uložil Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi podmíněné tresty. U Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání, protože již oba dva dříve dostali za týrání odpůrců komunistického režimu nepodmíněné tresty 3,5 roku vězení.

Přesně před sto lety přišly v Československu na svět dvě z největších legend světového sportu. Byli to Dana a Emil Zátopkovi, o nichž málokdo ví, že se narodili ve stejný den. Zkrátka si byli souzení. Spolu si rozuměli nejen v atletice, při níž si pár díky olympijským medailím vydobyl světovou slávu, ale i v životě, v němž se oba milovali až do konce. A to navzdory tomu, že spolu nikdy nemohli mít potomka. Jedinou skvrnou na jejich slávě byla podle výpovědi historika pro CNN Prima News podpora komunistického režimu.

Komunistický režim zneužíval příběh vzniku československého státu a jeho zakladatele TGM, který zemřel před 85 lety, ke svým propagandistickým záměrům. Tento odkaz ale mobilizoval i odpůrce režimu.

Právo a spravedlnost se snažil hájit jako advokát, soudce i obhájce veřejných práv, ať už proti němu stál komunistický režim nebo veřejné mínění. Otakar Motejl by se 10. září dožil devadesáti let.

Zprvu byl vnímán jako „bolševický“ biskup. Postupně ale z opatrného pragmatika vyrostl ve vůdčí postavu boje proti komunistickému režimu. Kardinál František Tomášek zemřel před 30 lety.

Komunistický režim šel po odbojářích, pochopitelně. Avšak v jeho hledáčku se ocitli i ti, kteří se režimu nijak nevzepřeli. Komunisti museli do společnosti zasít strach, museli jít cestou teroru, aby své panství udrželi. Kdo se bojí, nezlobí. Kdo se bojí hodně, systému nehrozí. To ví každý diktátor. Věděl to Hitler i Stalin, samozřejmě Gottwald, věděl to

Autor následujících řádek se už od roku 2004 zabývá politickými vězni komunistického režimu, především však jejich rodinami. V roce 2012 mu vyšla kniha „Nezhojené rány národa“ zachycující peripetie muklů a jejich žen. V roce 2018 spatřila světlo světa kniha „Jizvy zůstávají“ s podtitulkem „Dědictví zla stále živé“ dotýkající se dětí muklů a jejich rodičů. Teď je tu kniha

Za komunistického režimu patřila Velká francouzská revoluce k nemnoha dějinným mezníkům západních dějin, které oficiální propaganda oceňovala. Sice šlo o takzvanou buržoazní revoluci, ale už tím ...

Osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu vydalo ministerstvo obrany Ctiradu Mašínovi, Milanu Paumerovi, Václavu Švédovi a Zbyňku Janatovi, kteří se počátkem 50. let minulého století postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce. Na semináři ve Sněmovně to oznámil ředitel ministerského odboru pro válečné veterány Pavel Kugler. Žádost o vydání osvědčení pro čtveřici lidí ze skupiny podaly spolky Centrum pro dokumentaci totalitních režimů a Pocta bratřím Mašínům. Řízení trvalo téměř pět let.

Albánie – země, ze které pochází Matka Tereza i nositel Nobelovy ceny za Viagru. Perla Balkánského poloostrova byla po většinu 20. století uzavřena cizincům, a tak se stala středomořskou evropskou záhadou.c

Dnes je den památky obětí komunistického režimu. Byl vyhlášen jako významný den na památku perzekvovaných a usmrcených obětí československého komunistického režimu na den, kdy byli v roce 1950 po politickém procesu oběšeni Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. V této souvislosti si Kverulant dovoluje připomenout, že jsme se s touto odpornou ideologií ještě zcela nevypořádali. Komunistická strana zmizela z poslanecké sněmovny teprve nedávno a zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež Pionýr stále existují a od roku 1998 si z veřejných prostředků načerpali přes 600 milionů korun. The post Den památky obětí komunistického režimu first appeared on kverulant.org.

Několik pietních akcí dnes v Praze uctí památku lidí popravených, umučených a vězněných komunistickým režimem. Piety se uskuteční například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde ...

Je nutné nezapomínat na zločiny komunismu a neodvracet zrak od dopadů nynější ruské agrese na Ukrajině, zaznělo dnes v Praze na pietě za oběti komunistické totality. Zástupci vlády, Sněmovny, Senátu, Prahy, církve i bývalí političtí vězni si u památníku na Újezdu připomněli právničku a političku Miladu Horákovou, oběť justiční vraždy, a další lidi popravené, umučené a vězněné z politických důvodů za minulého režimu. Od popravy Horákové, právníka Oldřicha Pecla, štábního strážmistra SNB Jana Buchala a novináře Záviše Kalandry dnes uplynulo 72 let.

Den památky obětí komunistického režimu připadá na pondělí 27. června. V Liberci uctí památku obětí u Památníku obětem komunismu. Připomene si tak i 72. výročí od odsouzení a popravení Milady Horákové.

Na pietním aktu k uctění památky obětí komunistického režimu dnes řečníci na Ďáblickém hřbitově v Praze ve svých projevech varovali před totalitními režimy. Každoroční akce u pomníku na čestném pohřebišti popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje se zúčastnili zástupci vlády, armády, velvyslanectví některých zemí nebo bývalí političtí vězni.

Komponovaný program zahájí mše v 16.00 a pokračuje koncertem skupiny PCHS od 17.00.

Příští týden spustí iniciativa Bez komunistů.cz akce k uctění památky Milady Horákové, kterou 27. června 1950 komunistický režim na základě vykonstruovaného procesu a odsouzení k trestu smrti ...

Je velkým selháním české justice, že za zločiny na železné oponě ještě nebyl odsouzen žádný z vysokých představitelů komunistického režimu, kteří nad zabíjením na hranicích drželi ochrannou ruku.

Sovětské tajné služby představovaly důležitý mocenský nástroj komunistického režimu, nicméně v polovině 30. let v Dánsku zažily fiasko.

Mladý režisér Jan P. Matuszynski představuje širší veřejnosti příběh, který v osmdesátých letech změnil náladu polské veřejnosti a naplno odhalil zrůdnost komunistického režimu. Stojí za to drama Nezanechat stopy vidět?

Pokud řetězcům zbyly bonboniéry z března, právě jimi plní regály obchodů. V neděli se slaví v Česku Den matek a podle průzkumů ho slaví více než polovina Čechů. Pevné kořeny přitom tak úplně nemá, na více než čtyřicet let ho vymazal komunistický režim.

Podle americké historičky Miry Markham nepředstavovali partyzáni homogenní hnutí napojené na KSČ, ale svébytnou organizaci, která chtěla, aby poválečnou obnovu Československa řídili pouze antifašisté.

Dříve svými písňovými texty vzdoroval komunistickému režimu, dnes se v nich vysmívá prezidentovi, bývalému premiérovi nebo útočí na diktátora Putina. Jaroslav Hutka, který 21. dubna slaví pětasedmdesáté narozeniny, se svou hudbou stále vyjadřuje k aktuálnímu dění.

Dramata z druhé světové války nebo pronásledování během komunistického režimu. Složitým životním osudům celkem sedmi pamětníků z Jihlavska naslouchaly v rámci projektu Příběhy našich sousedů žáci základních škol, jejich slavnostní prezentace se uskuteční ve středu 6. dubna od 16 hodin se v Panském dvoře v Telči.

Přednáškou, „Hrdinou se člověk nerodí, ale stává“ si v Boskovicích připomněli úmrtí kardinála Františka Tomáška, který vystupoval proti komunistickému režimu. Zorganizovala ji senátorka Jaromíra Vítková…

Kdy je převaděč utečenců hrdina, a kdy padouch? Pomezí česko-německo-rakouské bylo tak trochu horká půda a příběh Krále Šumavy může sloužit aktuálně jako historická paralela. Třídilnou minisérii o Josefu Hasilovi natáčí režisér David Ondříček.