Komunistický režim

Když se řekne Klub 231 nebo K 231, tak by se vám měla hned vybavit organizace sdružující bývalé politické vězně komunistického režimu, kteří byli uvěznění mezi nechvalným únorem 1948 a počátkem 60. let. Od založení této organizace uběhlo už 52 let a v dobách největší slávy se ke klubu hlásilo 80 tisíc lidí v rámci celého Československa. Děsivé.

Rada vlády pro lidská práva navrhla, aby stát odškodnil lidi, kteří museli za komunistického režimu strpět ochranný dohled z politických důvodů.

Nechvalně známý soudce a prokurátor JUDr. PhDr. Karel Vaš byl jedním ze symbolů pravé podoby komunistického režimu a narodil se přesně před 104 lety. Komunismus toho v lidech moc pozitivního nezanechal, snad kromě vzpomínek na levnou zmrzlinu a detektivní seriál 30 případů majora Zemana. Naopak se velice negativně podepsal na československém ekonomickém a kulturním růstu a v lidech zakořenil několik špatných povahových rysů, které se s naším národem táhnou dál od dob revoluce, a jejichž ztělesněním je právě „soudce kat" Karel Vaš.

Komunistický režim se bál i mrtvého Jana Palacha: vykopal a spálil jeho ostatky a pak až do svého pádu dělal vše pro to, aby se na něj zapomnělo.

Tajné čínské financování akcí Karlovy univerzity i PR operace placená Home Creditem nejbohatšího Čecha. Čína v roce 2019 zasáhla do dění v Česku.

V několikatisícovém průvodu, který večer 17. listopadu 1989 dorazil na Národní třídu, se Milan Houser držel až za čelem průvodu – „za mladými“, jak dnes říká. Právě studenti tvořili zhruba polovinu davu, zbytek byli ti ostatní: mezi ně ve svých šestapadesáti patřil i on.

Měli být potrestáni lidé, kteří způsobili jiným újmu, zlo má být potrestáno, říká badatel Radek Schovánek. Po roce 1989 měly být podle něj přijaty retribuční zákony podobné těm přijatým po druhé světové válce a třeba někteří agenti StB měli být souzeni. Stíhání představitelů komunistického režimu má prý ale smysl i dnes.

Dříve byl dáván Hongkong za příklad jako místo, kde spolu mírumilovně koexistují dvě ideologie. Dnes je bývalá britská kolonie na pokraji občanské války. Hlavní páteř protestujících opět tvoří studentstvo.

Toho, že velké množství zaměstnanců Prognostického ústavu se po roce 1989 stalo vrcholnými politiky, ač byli rozličných politických orientací, si není možné nevšimnout. Proto se již léta traduje, že ústav nebyl jen tak nějakým badatelským pracovištěm, ale záměrně založenou líhní politických lídrů připravených převzít moc, až padne stávající komunistický režim.

Komunistickému režimu v Československu odzvonilo. Po sametové revoluci dochází k řadě přelomových změn a jednou z nich je zrušení výjezdních doložek. Zdlouhavý proces jejich vydání komplikoval cestu do většiny zemí po čtyřicet let.

V neděli 17. listopadu uplynulo třicet let od události, jež se bez přehánění dá zařadit mezi zlomové a historické okamžiky naší země. Brutální zásah policie proti poklidně demonstrujícím studentům otevřel oči i lidem, kteří do té doby přijímali totalitní, normalizační komunistický režim s notnou dávkou apatie nebo beznaděje.

Třicáté výročí 17. listopadu 1989 je i příležitostí připomenout osudy politických vězňů komunistického režimu padesátých let – muklů. Téma, které až do roku 1989 bylo velké tabu. Jejich příběhy, názory a osudy v posledních letech dostávají prostor a je to dobře. Jenže… píše Lubomír Vejražka na webu Hlídací pes.

Společnost i církev potřebují obnovu možná víc než v době rozkladu komunistického režimu. Obnova unavené a ohrožené demokracie nepřijde shora, ale zdola, upozorňuje kněz Tomáš Halík.

Na napravování křivd komunistického režimu doplácejí nevinní lidé a stát dělá vše pro to, aby je nemusel odškodnit.

Komunikační technologie v roce 1989 nenabízely mnoho možností. Z těch dnes běžně používaných to byla možná pevná telefonní linka. Vzhledem k tomu, že disidenti měli telefony mnohdy odposlouchávané, nejspolehlivějším způsobem předávání informací v době sametové revoluce bylo obyčejné osobní setkání. Taková porada v hospodě pak mohla skončit statisícovou demonstrací proti komunistickému režimu…

Před třemi lety vzbudil pozornost svým kriminálním seriálem Pustina, teď však režisér Ivan Zachariáš přinesl mnohem víc než pozoruhodné pojetí žánru. Jeho druhý projekt natočený pro HBO Europe, špionážní drama Bez vědomí podle scénáře debutujícího Ondřeje Gabriela, líčí události z podzimu roku 1989, kdy se v Praze hroutil komunistický režim.

Sametová revoluce začala v Praze pochodem studentů na Národní třídě 17. listopadu, v následujících dnech se však protestní nálada šířila do většiny měst a obcí tehdejšího Československa. Jak si tuto dobu pamatují, co tehdy dělali či jak vnímají třicet let od pádu komunistického režimu, jsme se zeptali lidí v Brandýse nad Labem.

Zahraniční tiskové agentury věnují pozornost nedělním oslavám 30. výročí sametové revoluce a pádu komunistického režimu. Zaměřily se i na projev českého premiéra Andreje Babiše. Ten podle agentury Reuters zvolil smířlivý tón. Agentury také upozorňují, že oslavám v sobotu předcházelo mohutné protivládní shromáždění v Praze.

Letošní rok se nese ve znamení oslav tří dekád od sametové revoluce. Dneškem oslavy svobody vrcholí. Proto si najděte čas a otestujte své znalosti o událostech, které vedly k pádu komunistického režimu.

Komunistický režim se podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové v předlistopadovém Československu udržel pomocí tanků, které do země v roce 1968 poslal sovětský diktátor Leonid Brežněv. Čaputová to řekla v sobotu v projevu u příležitosti výročí pádu komunismu. Slovákům se podle ní ani 30 let po revoluci nedostává rovnosti v důstojnosti a právech.

Česká republika slaví 30.výročí od chvíle kdy se definitivně začal bortit komunistický režim. V interaktivním projektu Seznamu si můžete vyzkoušet, jak se za totality žilo.

Už zítra si připomeneme 30 let od chvíle, kdy byla brutálně potlačena pokojná demonstrace na pražské Národní třídě. Událost ze 17. listopadu 1989 spustila lavinu událostí. Následovaly další protesty a shromáždění, stávky a nakonec i pád komunistického režimu. Událostem se věnuje Festival svobody.

Právě studenti a mladí stáli před třiceti lety u zrodu sametové revoluce, svým protestním pochodem na Národní třídu 17. listopadu 1989 odstartovali dění, jež vedlo ke konci komunistického režimu v Československu. Zeptali jsme se dnešních vysokoškoláků a středoškoláků, jaké mají znalosti ohledně 17. listopadu a zda vůbec vědí, co se tehdy odehrálo.

Jaké škody za sebou zanechal komunistický režim? Něco se nedá vyčíslit, protože utrpení se nedá kvantifikovat, nejsou na to příslušné jednotky.

Po roce 1989 si lidé s minulostí nevěděli rady. A tak smlouva komunistického režimu s občany o „klidu na práci“ přežila v jiné podobě dodnes, píše v komentáři pro Seznam Zprávy Jiří Leschtina.

Konec komunistického režimu v Československu odstartoval před 30 lety pochod studentů na Národní třídu v Praze. Násilný zásah policie následně vyvolal vlnu masových demonstrací a protestů. Jak tehdy prožívali revoluční dny, jak hodnotí 30 let svobody či zda by našli na době před revolucí něco pozitivního, jsme se dotazovali lidí přímo v Praze.

V souvislosti s 30. výročím listopadové revoluce z roku 1989 probíhá vášnivá diskuse, ze které by se někdy mohlo zdát, že většina obyvatelstva se kdysi zapojila do boje proti komunistickému režimu. Naprostý opak je ale pravdou. Před revolucí otevřeně vzdorovalo totalitnímu systému jen minimum lidí. A jednou z nejvýraznějších osobností disentu byl dramatik a pozdější prezident Václav Havel. I proto se pak stal symbolem revoluce a doby po ní. Přestože se Havel dopustil také mnoha chyb, dnešní kopání do něj je příkladem typického čecháčkovství a nechutné malosti.

8. listopad roku 1948 je zapsaný do československé hokejové historie černým písmem. Při leteckém neštěstí nad kanálem La Manche přišlo o život šest našich reprezentantů, na palubě letounu byli mistři světa i olympijští medailisté. Klid po smrti nenašli, komunistický režim šířil fámy, že sportovci emigrovali. A pozůstalé čekaly výslechy StB.

Kdyby před 30 lety nepadla berlínská zeď a nezhroutil se komunistický režim Německé demokratické republiky (NDR), byla by dnes Angela Merkelová v důchodu a cestovala po Spojených státech. Šéfka německé vlády to řekla v rozhovoru s magazínem Spiegel. Události z 9. listopadu 1989 má za šťastný okamžik německých dějin.

Projekt Příběhy bezpráví nabízí studentům a širší veřejnosti filmy, výstavy a debaty o naší minulosti. Ve čtvrtek večer budou v pražském kině Lucerna také předány Ceny Příběhů bezpráví třem pamětníkům za jejich odvážné postoje a vzdor vůči komunistickému režimu. Součástí slavnostního večera bude vzpomínka na spisovatele Jiřího Stránského.

Hrdina od Zborova, jeden z nejvlivnějších českých důstojníků za druhé světové války, divizní generál. Hned po komunistickém puči si však vysloužil jinou nálepku: velezrádce a špion. Významného představitele protinacistického odboje okamžitě sesadili a zákeřně zatkli.

Do čela země se dostává čím dál víc lidí s jinou životní zkušeností, kteří už nemají mnoho společného s protikomunistickou minulostí. Právě to je podle historika Petra Blažka důvod, proč se objevuje nostalgie lidí po časech před rokem 1989. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří také o tom, jak se StB připravovala před třiceti lety na pád komunismu a proč Sověti hodili vedení KSČ i s StB přes palubu.

Úmrtí disidenta Pavla Wonky bylo ostudou skomírajícího komunistického režimu. V žaláři zažíval surové bití, systematické šikanování a týrání. Zemřel již jako nemohoucí, za dosud nevyjasněných okolností v cele královéhradecké věznice 26. dubna 1988. Jeho pohřbu se tehdy zúčastnilo dva tisíce lidí.

Bývali kolegové, ale pak je rozdělil komunistický režim. Zatímco Karel Gott vystupoval a zpíval dál, Martě Kubišové to pro její nesouhlasné postoje komunisté zakázali. „Karel mi stokrát řekl, že ho to mrzí a že se měl přidat na naši stranu. Bylo to pro něj očistné,“ řekla Kubišová v rozhovoru, který Deníku N poskytla krátce poté, co se dozvěděla o zpěvákově smrti.

Projekt České advokátní komory Advokáti proti totalitě, k němuž INFO.CZ spouští jako mediální partner tento týden velký seriál, nás doslova provede dějinami 20. století. „Vybrali jsme deset advokátů, kteří působili v různých obdobích 20. století. Někteří se narodili na konci 19. století, naopak někteří zahajovali svou advokátní kariéru na konci 60. let či dokonce až v 70. letech. Několik z nich čelilo oběma totalitním systémů, které ve 20. století existovaly na československém území,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ odborný garant projektu historik Petr Blažek, který působí v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ve filmových ateliérech se začne natáčet film o bratrech Mašínech, který získal patnáctimilionovou dotaci od Státního fondu kinematografie. Tak jako samotní bratři Mašínové i natáčení tohoto filmu vzbuzuje mnoho kontroverzí a rozděluje společnost do dvou táborů. Pro jednu skupinu jsou bratři Mašínové hrdinové, pro druhou skupinu obyčejní vrazi a zločinci.

Ve věku 86 let v pátek zemřel maďarský spisovatel, sociolog a čelný představitel disentu v dobách komunistického režimu György Konrád. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na prohlášení rodiny, podle níž byl Konrád těžce nemocný a zemřel doma v Budapešti.

Byla bojovníkem a odpůrcem nacistické i komunistické totality. Nyní získává osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Požádala o to dcera.