Komunistický režim

Pirátského poslance Jakuba Michálka se dotklo, že se někteří lidé snaží po výroku jeho kolegyně dávat Piráty do souvislosti s komunisty.

Jakub Michálek (Piráti) se v Partii rozčílil nad tím, že se někteří lidé snaží po výroku spolustranice Jany Michailidu škatulkovat jeho stranu jako frakci příbuznou s komunismem. Šéf poslaneckého klubu Pirátů v pořadu ujistil, že žádný člen strany neprosazuje cokoli, co by bylo komunistickému režimu blízké.

„Historici odhadují, že zde komunisté zavraždili přes 400 vězňů, “ zaznělo těsně před Vánoci na tiskové konferenci na zámku Lubomirski v polském Rzeszówě. Konference na místě německých a komunistických represí se zúčastnil i místopředseda polského Ústavu paměti národa Karol Polejowski. V letech 1939-1944 byla na zámku německá věznice a od roku 1944 mučírna komunistického režimu.

Milada Horáková se narodila před 120 lety, 25. prosince 1901, její rodiče Čeněk a Anna Královi ale tehdy nemohli tušit, jak tragicky se uzavře osud dcery. Horákovou popravil komunistický režim ve vykonstruovaném procesu 27. června 1950, bylo jí 48 let. „Komunisté se chovali podobně jako nacisté, když pozůstalým nevydávali dopisy z cely smrti. Příbuzní popravené Milady Horákové je dostali až v roce 1990,“ porovnává obě totality historik Jan B. Uhlíř.

Americký deník The New York Times analyzoval dokumenty popisující, jak Peking využívá soukromé podniky k vytváření propagandistického obsahu na Facebooku a Twitteru. Své kritiky tak pronásleduje i za hranicemi Číny.

Před 40 lety získal FC Liverpool fotbalový Pohár mistrů evropských zemí, vznikla kapela Metallica a Robert de Niro si převzal Oscara za roli ve filmu Zuřící býk. V Polsku se rok 1981 pojí s jinou události: komunistický režim vyhlásil válku vlastnímu národu.

Desítky lidí včetně rodiny a přátel se přišly v pátek naposledy rozloučit s novinářem, bývalým disidentem a politickým vězněm Petrem Uhlem. Smuteční obřad proběhl ve strašnickém krematoriu symbolicky v Den lidských práv, která Uhl hájil jak v dobách komunistického režimu, tak i v polistopadové éře. Lidé na něj vzpomínali jako na odvážného, čestného a otevřeného muže, který se pro své přesvědčení neváhal vzdát ani své vlastní svobody.

Poslední rozloučení s Petrem Uhlem se uskuteční ve strašnickém krematoriu 10. prosince, symbolicky na Den lidských práv. ČTK to sdělila jeho manželka Anna Šabatová. Novinář a publicista, někdejší disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv, zemřel 1. prosince. Bylo mu 80 let. Rozloučení, které má být podle jeho rodiny oslavou naplněného života statečného člověka, bude možné sledovat i před velkou obřadní síní na obrazovkách.

Jiří Sovák, legendární český herec, kterého si dnes můžeme připomenout v kriminálce Na kolejích čeká vrah, hýřil na televizních obrazovkách humorem. Ve skutečnosti se ale za komika nepovažoval. Nepřály tomu ani okolnosti v jeho soukromém životě. Komunistický režim se ho totiž snažil zneužít ve svůj prospěch.

Celý svět se nejen na sociálních sítích ptá: Kde je tenistka Pcheng Šuaj? Španělský deník Marca i francouzský list L’Equipe zařadily na titulní stranu sobotního vydání fotografii hráčky a k tomu přidaly stejnou otázku. Panují obavy, že je v ohrožení života, protože obvinila bývalého vlivného politika Číny ze sexuálního zneužívání. Komunistický režim se už podruhé snažil uklidnit vášně důkazem, který ovšem opět nevyhlíží příliš přesvědčivě.

Vlastně si za tu poněkud zoufalou diskusi na téma slavit, či neslavit 17. listopad 1989 můžeme sami. Z připomínky krachu komunistického režimu se v posledních letech stal vyprázdněný velký mejdan několika generací zlomu, vyprávějících si příběh o pravdě a lásce, která musí zvítězit nad lží a nenávistí.

V těchto dnech si připomínáme pád komunistického režimu, který vládl nepřetržitě od roku 1948. Proč se ale režim, zdánlivě pevný, zhroutil tak rychle jako domeček z karet?

Česko ve středu slaví Den boje za svobodu a demokracii, kterým si připomíná odpor proti nacistické okupaci v roce 1939 i nepokoje z roku 1989, jež vedly k pádu komunistického režimu. Svátek tradičně doprovázejí vzpomínkové akce i demonstrace. Ty se konají na řadě míst republiky, největší oslavy však již tradičně probíhají v Praze. Celodenní program sledujeme on-line.

U Příbrami vyrostla nová Alej svobody věnovaná obětem tamní nucené těžby uranu v 50. letech minulého století. Alej vysázelo 400 dobrovolníků. Deset lip a osmdesátdevět javorů nově roste podél pěší a cyklistické trasy, na kterou navazuje evropská poutní trasa Via Nova. Poslední stý strom – symbolicky přímo v areálu Vojna, který sloužil pro internaci primárně politických odpůrců komunistického režimu – zasadily společně patronky výsadby Libuše Musilová a Klára Formanová se zástupci Příbrami, Hornického muzea a Středočeského kraje.

Jen málokterá naše zpěvačka měla takový hlas. Přestože zářila především jako jazzmanka, uměla zazpívat i blues či šanson. Poslouchat ji bylo za odměnu. Výjimečný talent, který dostala shůry, ovšem naplno nevyužila. Nejen kvůli komunistickému režimu, ale i kvůli bouřlivému stylu života.

K sázení Aleje svobody u bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu Vojna na Příbramsku se zaregistrovalo 435 účastníků. Akce se koná tuto…

K sázení Aleje svobody u bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu Vojna na Příbramsku se zaregistrovalo 435 účastníků. Akce se koná tuto sobotu a zúčastní se jí i rodiny politických vězňů.

Podle scénáře Zdeňka Jiráského vznikl nový dramatický film, který přišel 21.10. do českých kin. Je to příběh o tichém mladém muži, který hledal útočiště před děsivým světem, a nakonec musel bojovat o holý život.

U bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu Vojna na Příbramsku vyroste Alej svobody. Sázení 11 lip a 89 javorů je naplánováno na…

U bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu Vojna na Příbramsku vyroste Alej svobody. Sázení 11 lip a 89 javorů je naplánováno na 13. listopadu a zapojí se do něj i rodiny politických vězňů. Akci pořádá Nadace partnerství ve spolupráci s městem Příbram, informoval dnes ČTK za organizátory David Kopecký.

Komunistický režim se po získání neomezené moci rozhodl vypořádat se svými největšími nepřáteli. Konal tak různými způsoby a jeden z nich byla tvrdá práce v táborech na Jáchymovsku. Jeden z nich se jmenoval Rovnost a byl určen pro vězně první skupiny, kteří byli režimu nejvíce nebezpeční. Není se tak čemu divit, když zde zavládla neuvěřitelná krutost.

Ještě o víkendu Jan Kačer oslavil narozeniny v rozhlasovém pořadu Tobogán. Po pár dnech se mu ale udělalo nevolno, a proto mu rodina raději zavolala sanitku. Ta ho pak odvezla na kardiologii do motolské nemocnice. Herec má dlouhodobé potíže s oběhovým systémem.

Nedávno mu bylo pětaosmdesát let, svoje narozeniny ale Jan Kačer zřejmě oslavil jen v tichosti. Známý herec přeci jenom před několika měsíci přišel o partnerku Ninu Divíškovou, která podlehla zákeřné chorobě. Manželé spolu strávili téměř šedesát let a vychovali tři dcery, přestože kvůli komunistickému režimu žili mnoho let odděleně.

Je tomu už téměř deset let, co zemřel bývalý prezident Václav Havel. Ten by přitom dnes oslavil své pětaosmdesáté narozeniny. Vzpomínat na něj bude celý národ i jeho bývalá manželka Dagmar Havlová, se kterou byl dlouhých patnáct let.

Pro okruh historiků, bagatelizujících obludnost tzv. normalizace a zároveň i úlohu disentu, aby mohli vyzdvihovat symbiózu mezi establishmentem a „šedou zónou“, používáme pojmenování „revizionisté“, ačkoliv sami sebe tak – až na výjimky – neoznačují. Revizionisté nahlížejí „budování socialismu“ perspektivou modernizačního projektu, v němž klady údajně převažují nad negativy. Komunistický režim považují za integrální součást vývoje československé poválečné společnosti. Občané, straníci i nestraníci, se tak každý po svém podíleli na životaschopnosti diktatury. A co více, osvojili si její modus operandi a se stavem věcí veřejných byli dle nich srozuměni a vlastně i spokojeni.

Ministerstvo spravedlnosti vyplácí obětem komunistického režimu urážející až směšné částky podle starého zákona, které vycházejí z průměrného výdělku tehdejší doby, a dodnes, i přes četné výzvy, nedošlo k nápravě. Německý občan Holger Frenzel tak obdržel po soudní přetahované za nezákonnou vazbu a zabavené auto, které bylo prodáno v autobazaru, 729 korun a 48 haléřů.

Ostrou kritiku si v pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS od ostatních mladých politiků vyslechl kandidát KSČM pro sněmovní volby Arťom Korjagin za svá slova, že lidé dnes trpí a umírají v „totalitě peněz“ a kapitalistický systém „má na rukou krev“. Kandidát Přísahy Michal Košan reagoval slovy, že „komunisty nenávidí“. Představitelka koalice Spolu Markéta Vyvlečková (KDU-ČSL) a reprezentant Pirátů a STAN Zbyněk Horváth připomněli, že komunistický režim zavraždil a pronásledoval stovky lidí.

Severní Korea se pochlubila úspěšným testem řízených střel dlouhého doletu, které by byly schopné zasáhnout většinu Japonska. Střely podle oficiálního prohlášení komunistického režimu uletěly okolo 1 500 kilometrů a zasáhly stanovený cíl. Spojené státy americké už zkoušku odsoudily.

Životopisný film podle jedné z našich největších sportovních ikon konečně vstupuje do kin. Dokázali tvůrci naplnit vysoká očekávání? A jak se vypořádali se Zátopkovou kontroverzní komunistickou minulostí?

Minulost ve vojenské justici a členství v KSČ mají za sebou soudci z ústavního i nejvyššího soudu nebo žalobci z nejvyššího státního zastupitelství.

Mimořádné zvýšení důchodů o 300 korun je správný krok, protože ceny v Česku nečekaně rychle rostou. Je o tom přesvědčen bývalý premiér Jiří Paroubek. V rozhovoru pro České důchody řekl, že by se nebránil ani dalšímu jednorázovému příspěvku, a zároveň odmítl návrh na snížení důchodů exponentům bývalého komunistického režimu.

Komunistický režim šířil svoji ideologii politickou, ale také kulturní cestou. Kromě toho, že brojil proti komukoliv, kdo vznesl kritický názor či nárok na život ve svobodě, se moc posilovala také cílenou propagandou. Už Adolf Hitler a jeho Třetí říše věděla, jak na to. Jak se k tomuto prostředku “oblbování” občanů postavila KSČ?

Senátem prošel zákon o odškodnění pro nezákonně sterilizované lidi. Jednalo se zejména o případy z doby před rokem 1989. „Odebrali jsme z těch žen stigmatizaci,“ míní senátorka.

Část Kubánců v v exilu žádá americkou intervenci ve své vlasti, která by vedla ke svržení autoritářského komunistického režimu. Petici, kterou organizuje kubánský exulant v Belgii, podepsalo přes 420 000 lidí, oznámila agentura Europa Press.

Hnutí Black Lives Matter (BLM) vyzvalo americkou vládu, aby ukončila ekonomické embargo vůči Kubě.

Má se třicet let po revoluci při výběru lidí do veřejných funkcí brát ohled na to, co dělali za minulého režimu? Ptáme se v předvolebním projektu Seznam Zpráv.

Nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se hodlá zajímat o časový průběh rozhodování státního zástupce o kauze Čapí hnízdo, v níž policie stíhá premiéra Andreje Babiše (ANO). Řekl to ve středu v České televizi (ČT). Od pražského městského státního zastupitelství, které se věcí zabývá, by se chtěl dozvědět přibližný termín, dokdy o kauze rozhodne, uvedl Stříž.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se hodlá zajímat o časový průběh rozhodování státního zástupce o kauze Čapí hnízdo, v níž policie stíhá premiéra Andreje Babiše (ANO). Řekl to v České televizi (ČT).

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se hodlá zajímat o časový průběh rozhodování státního zástupce o kauze Čapí hnízdo, v níž policie stíhá premiéra Andreje Babiše (ANO). Řekl to dnes v České televizi (ČT). Od pražského městského státního zastupitelství, které se věcí zabývá, by se chtěl dozvědět přibližný termín, dokdy o kauze rozhodne, uvedl Stříž. Řekl také, že z hlediska právního posouzení si stojí za tím, že jako vojenský prokurátor v době komunistického režimu posílal k soudu lidi, kteří kvůli náboženskému přesvědčení odmítali nastoupit povinnou vojenskou službu.

Poslanci se přeli kvůli lidoveckému návrhu na snížení důchodů exponentů někdejšího komunistického režimu. Zatímco podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o narovnání nespravedlnosti, komunisté dali úpravu do souvislosti s blížícími se sněmovními volbami. Pozměňovací návrh by se mohl dostat do vládní novely o dodatečném zvýšení penzí o 300 korun od ledna, který dnes Sněmovna projednává ve druhém čtení.

Poslanci se přeli kvůli lidoveckému návrhu na snížení důchodů exponentů někdejšího komunistického režimu. Zatímco podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o narovnání nespravedlnosti, komunisté dali úpravu do souvislosti s blížícími se sněmovními volbami. Pozměňovací návrh by se mohl dostat do vládní novely o dodatečném zvýšení penzí o 300 korun od ledna, který dnes Sněmovna projednala ve druhém čtení. Komunisté chtějí částku zvednout na 500 korun. Podobu předlohy, k níž se sešly dvě desítky poslaneckých úprav, by mohla dolní komora schvalovat na mimořádné schůzi na konci července.

Československo bylo až do roku 1989 gubernií obludného sovětsko-ruského impéria, přičemž jeho hranice se svobodným Západem byly zadrátované a ostře střežené. Aby tato izolace zdejších občanů byla takřka dokonalá, přijalo Národní shromáždění 11. července 1951 zákon č. 69/1951 Sb. o „ochraně státních hranic“, kterým došlo ke zřízení nechvalně proslulé Pohraniční stráže. Od tohoto hanebného aktu právě uplynulo 70 let.

Vysoce postavení komunisté, straničtí pracovníci nebo lidé v bezpečnostních složkách za minulého režimu by mohli mít nižší důchod. Komunistické angažmá před rokem 1989 by se totiž nepočítalo do odpracovaných let, navrhuje šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.

Fakt, že byli někteří polští soudci jmenováni do funkce ještě v době totalitního komunistického režimu, nezpochybňuje jejich nezávislost. K tomuto závěru dnes dospěl generální advokát Soudního dvora Evropské unie. Polští žalobci, kteří na konkrétního soudce podali stížnost, by podle advokáta museli nejprve doložit, že jej někdo přímo ovlivňuje, což neučinili. Konečný verdikt unijního soudu se očekává na podzim.

Předseda opozičních lidovců Marian Jurečka chce snížit důchody exponentům komunistického režimu v Československu. Lidem, kteří působili ve stanovených funkcích, například ve vládě, v ústředním výboru Komunistické strany Československa nebo ve zpravodajských službách, by se tato doba nezapočítávala do důchodu jako takzvaná doba pojištění. Jurečka to dnes uvedl na svém twitterovém účtu. Návrh předložil ve Sněmovně jako pozměňovací návrh k vládní předloze, která přidává důchodcům od příštího ledna 300 korun nad zákonnou valorizaci.

Lidem, kteří před rokem 1989 aktivně sloužili komunistickému režimu, by se měl snížit vyměřovací základ důchodu. Navrhují to lidovci, kteří se inspirovali v ostatních zemích východního bloku.

V neděli 27. června uplynulo již 71 let od popravy odpůrkyně komunistického režimu Milady Horákové. Před svou smrtí významná právnička a politička napsala dojemný dopis, který o více než šedesát let později spojil životy dvou významných žen české historie. Vzkaz na rozloučenou totiž načetla nedávno zesnulá herečka Libuše Šafránková. V mnohých pasážích má však posluchač pocit, že se loučí právě legendární česká Popelka.

Památku obětí komunistického režimu uctili v sobotu na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku obětí komunismu položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Na hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí.

Milada Horáková byla 27. června 1950 popravena na dvoře pankrácké věznice. Justiční vražda dokonala vykonstruovaný proces, kdy se komunistický režim zbavil politických odpůrců. Poslední dopis Horákové, který svým blízkým napsala těsně před smrtí, dříve namluvila nedávno zesnulá herečka Libuše Šafránková.

Den památky obětí komunistického režimu 27. června si připomíná také Příbram.

K některým věcem nemá Andrej Babiš moc co říci, tak by bylo lepší, kdyby mlčel. Teď připomenul s dojetím osud Milady Horákové, kterou zavraždil komunistický režim. Ten režim, kterého byl součástí.

Památku obětí komunistického režimu uctili v sobotu na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku obětí komunismu položili věnce i představitelé církve či diplomaté.

Přítomní uctili památku obětí komunistického režimu na hřbitově v Ďáblicích. Leží zde kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí.

Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku obětí komunismu položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Na hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí.

Muži určení k likvidaci – říkalo se jim muklové. Lidé na okraji společnosti a „ničitelé“ tehdejšího socialistického státu. Mezi ně patřil i plukovník Josef Čech, člověk, který jako politický vězeň strávil necelých šestnáct let v kriminále. Životní příběh tohoto muže by se mohl stát předlohou mnoha knih a filmů. Jak ho vnímaly jeho děti a jaký zůstal v jejich vzpomínkách? U příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu to v rozhovoru přiblížil jeho syn Jan.