Komunistický režim

Zprvu byl vnímán jako „bolševický“ biskup. Postupně ale z opatrného pragmatika vyrostl ve vůdčí postavu boje proti komunistickému režimu. Kardinál František Tomášek zemřel před 30 lety.

Komunistický režim šel po odbojářích, pochopitelně. Avšak v jeho hledáčku se ocitli i ti, kteří se režimu nijak nevzepřeli. Komunisti museli do společnosti zasít strach, museli jít cestou teroru, aby své panství udrželi. Kdo se bojí, nezlobí. Kdo se bojí hodně, systému nehrozí. To ví každý diktátor. Věděl to Hitler i Stalin, samozřejmě Gottwald, věděl to

Autor následujících řádek se už od roku 2004 zabývá politickými vězni komunistického režimu, především však jejich rodinami. V roce 2012 mu vyšla kniha „Nezhojené rány národa“ zachycující peripetie muklů a jejich žen. V roce 2018 spatřila světlo světa kniha „Jizvy zůstávají“ s podtitulkem „Dědictví zla stále živé“ dotýkající se dětí muklů a jejich rodičů. Teď je tu kniha

Za komunistického režimu patřila Velká francouzská revoluce k nemnoha dějinným mezníkům západních dějin, které oficiální propaganda oceňovala. Sice šlo o takzvanou buržoazní revoluci, ale už tím ...

Osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu vydalo ministerstvo obrany Ctiradu Mašínovi, Milanu Paumerovi, Václavu Švédovi a Zbyňku Janatovi, kteří se počátkem 50. let minulého století postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce. Na semináři ve Sněmovně to oznámil ředitel ministerského odboru pro válečné veterány Pavel Kugler. Žádost o vydání osvědčení pro čtveřici lidí ze skupiny podaly spolky Centrum pro dokumentaci totalitních režimů a Pocta bratřím Mašínům. Řízení trvalo téměř pět let.

Albánie – země, ze které pochází Matka Tereza i nositel Nobelovy ceny za Viagru. Perla Balkánského poloostrova byla po většinu 20. století uzavřena cizincům, a tak se stala středomořskou evropskou záhadou.c

Dnes je den památky obětí komunistického režimu. Byl vyhlášen jako významný den na památku perzekvovaných a usmrcených obětí československého komunistického režimu na den, kdy byli v roce 1950 po politickém procesu oběšeni Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. V této souvislosti si Kverulant dovoluje připomenout, že jsme se s touto odpornou ideologií ještě zcela nevypořádali. Komunistická strana zmizela z poslanecké sněmovny teprve nedávno a zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež Pionýr stále existují a od roku 1998 si z veřejných prostředků načerpali přes 600 milionů korun. The post Den památky obětí komunistického režimu first appeared on kverulant.org.

Několik pietních akcí dnes v Praze uctí památku lidí popravených, umučených a vězněných komunistickým režimem. Piety se uskuteční například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde ...

Je nutné nezapomínat na zločiny komunismu a neodvracet zrak od dopadů nynější ruské agrese na Ukrajině, zaznělo dnes v Praze na pietě za oběti komunistické totality. Zástupci vlády, Sněmovny, Senátu, Prahy, církve i bývalí političtí vězni si u památníku na Újezdu připomněli právničku a političku Miladu Horákovou, oběť justiční vraždy, a další lidi popravené, umučené a vězněné z politických důvodů za minulého režimu. Od popravy Horákové, právníka Oldřicha Pecla, štábního strážmistra SNB Jana Buchala a novináře Záviše Kalandry dnes uplynulo 72 let.

Den památky obětí komunistického režimu připadá na pondělí 27. června. V Liberci uctí památku obětí u Památníku obětem komunismu. Připomene si tak i 72. výročí od odsouzení a popravení Milady Horákové.

Na pietním aktu k uctění památky obětí komunistického režimu dnes řečníci na Ďáblickém hřbitově v Praze ve svých projevech varovali před totalitními režimy. Každoroční akce u pomníku na čestném pohřebišti popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje se zúčastnili zástupci vlády, armády, velvyslanectví některých zemí nebo bývalí političtí vězni.

Komponovaný program zahájí mše v 16.00 a pokračuje koncertem skupiny PCHS od 17.00.

Příští týden spustí iniciativa Bez komunistů.cz akce k uctění památky Milady Horákové, kterou 27. června 1950 komunistický režim na základě vykonstruovaného procesu a odsouzení k trestu smrti ...

Je velkým selháním české justice, že za zločiny na železné oponě ještě nebyl odsouzen žádný z vysokých představitelů komunistického režimu, kteří nad zabíjením na hranicích drželi ochrannou ruku.

Sovětské tajné služby představovaly důležitý mocenský nástroj komunistického režimu, nicméně v polovině 30. let v Dánsku zažily fiasko.

Mladý režisér Jan P. Matuszynski představuje širší veřejnosti příběh, který v osmdesátých letech změnil náladu polské veřejnosti a naplno odhalil zrůdnost komunistického režimu. Stojí za to drama Nezanechat stopy vidět?

Pokud řetězcům zbyly bonboniéry z března, právě jimi plní regály obchodů. V neděli se slaví v Česku Den matek a podle průzkumů ho slaví více než polovina Čechů. Pevné kořeny přitom tak úplně nemá, na více než čtyřicet let ho vymazal komunistický režim.

Podle americké historičky Miry Markham nepředstavovali partyzáni homogenní hnutí napojené na KSČ, ale svébytnou organizaci, která chtěla, aby poválečnou obnovu Československa řídili pouze antifašisté.

Dříve svými písňovými texty vzdoroval komunistickému režimu, dnes se v nich vysmívá prezidentovi, bývalému premiérovi nebo útočí na diktátora Putina. Jaroslav Hutka, který 21. dubna slaví pětasedmdesáté narozeniny, se svou hudbou stále vyjadřuje k aktuálnímu dění.

Dramata z druhé světové války nebo pronásledování během komunistického režimu. Složitým životním osudům celkem sedmi pamětníků z Jihlavska naslouchaly v rámci projektu Příběhy našich sousedů žáci základních škol, jejich slavnostní prezentace se uskuteční ve středu 6. dubna od 16 hodin se v Panském dvoře v Telči.

Přednáškou, „Hrdinou se člověk nerodí, ale stává“ si v Boskovicích připomněli úmrtí kardinála Františka Tomáška, který vystupoval proti komunistickému režimu. Zorganizovala ji senátorka Jaromíra Vítková…

Kdy je převaděč utečenců hrdina, a kdy padouch? Pomezí česko-německo-rakouské bylo tak trochu horká půda a příběh Krále Šumavy může sloužit aktuálně jako historická paralela. Třídilnou minisérii o Josefu Hasilovi natáčí režisér David Ondříček.

Karlovy Vary nejsou jenom o pozlátku, které je vidět na červeném koberci, má ale i své temné stránky. A to nemyslíme kocovinu, která celou sobotu trápila Karolínu, ale davy pobudů, kteří na festival jezdí se opíjet, dělat bordel a mnohdy jsou tak dotěrní, že si nezaslouží nic jiného než loket. A právě s jedním takovým se naše Kája v sobotu večer potkala. A ne, nebyl to Jordan Haj v sukni, na kterého zase narazil Karen před Puppem, kde stepoval s kabelkou zavěšenou na rameni. Pojďte si poslechnout další díl podcastu Outsider a Insider.

Lidé podpořili prostřednictvím crowdfundingové sbírky vznik nové knihy s názvem Fakta a lži o komunismu. Mapuje zločiny komunistického režimu, s jejím vydání kolektivu autorů pomohla veřejnost. Do dneška, osm dnů před ukončením sbírky, bylo vybráno 171.350 korun, což je více než potřebných 120.000 korun. Peníze navíc se použijí na případný dotisk a propagaci. ČTK o tom za vydávající společnost Free Czech Media informovala Zuzana Kantorová.

Na aktivity chartistů nereagoval komunistický režim tvrdou represí, jako tomu bylo v padesátých letech, ale využil vliv slavných umělců na tehdejší společnost.

Rodina Lakvových je jednou z mnoha rodin, kterým proces nucené kolektivizace za komunistického režimu v 50. letech v Československu navždy změnil život.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) návrh předložil ve sněmovně jako pozměňovací k vládní předloze, která přidává důchodcům od příštího ledna 300 korun nad zákonnou valorizaci.

Počátkem ledna uplynulo 45 let od zveřejnění Charty 77, nyní si připomínáme stejné výročí od okamžiku, kdy na ně komunistický režim reagoval svou Antichartou. Vláda komunistů sice skončila již v roce 1989, do očí bijící nerovnosti mezi jejími oporami a lidmi, jež pronásledovala, ale přetrvávají dodnes.

Jeho osud byl předlohou pro zahraniční film a není se čemu divit. Bojovník proti nacistickému Německu byl výjimečný neutuchajícím a vynalézavým způsobem útěků. Jak se dostal ze spárů zajateckých táborů?

Pirátského poslance Jakuba Michálka se dotklo, že se někteří lidé snaží po výroku jeho kolegyně dávat Piráty do souvislosti s komunisty.

Jakub Michálek (Piráti) se v Partii rozčílil nad tím, že se někteří lidé snaží po výroku spolustranice Jany Michailidu škatulkovat jeho stranu jako frakci příbuznou s komunismem. Šéf poslaneckého klubu Pirátů v pořadu ujistil, že žádný člen strany neprosazuje cokoli, co by bylo komunistickému režimu blízké.

„Historici odhadují, že zde komunisté zavraždili přes 400 vězňů, “ zaznělo těsně před Vánoci na tiskové konferenci na zámku Lubomirski v polském Rzeszówě. Konference na místě německých a komunistických represí se zúčastnil i místopředseda polského Ústavu paměti národa Karol Polejowski. V letech 1939-1944 byla na zámku německá věznice a od roku 1944 mučírna komunistického režimu.

Milada Horáková se narodila před 120 lety, 25. prosince 1901, její rodiče Čeněk a Anna Královi ale tehdy nemohli tušit, jak tragicky se uzavře osud dcery. Horákovou popravil komunistický režim ve vykonstruovaném procesu 27. června 1950, bylo jí 48 let. „Komunisté se chovali podobně jako nacisté, když pozůstalým nevydávali dopisy z cely smrti. Příbuzní popravené Milady Horákové je dostali až v roce 1990,“ porovnává obě totality historik Jan B. Uhlíř.

Americký deník The New York Times analyzoval dokumenty popisující, jak Peking využívá soukromé podniky k vytváření propagandistického obsahu na Facebooku a Twitteru. Své kritiky tak pronásleduje i za hranicemi Číny.

Před 40 lety získal FC Liverpool fotbalový Pohár mistrů evropských zemí, vznikla kapela Metallica a Robert de Niro si převzal Oscara za roli ve filmu Zuřící býk. V Polsku se rok 1981 pojí s jinou události: komunistický režim vyhlásil válku vlastnímu národu.

Desítky lidí včetně rodiny a přátel se přišly v pátek naposledy rozloučit s novinářem, bývalým disidentem a politickým vězněm Petrem Uhlem. Smuteční obřad proběhl ve strašnickém krematoriu symbolicky v Den lidských práv, která Uhl hájil jak v dobách komunistického režimu, tak i v polistopadové éře. Lidé na něj vzpomínali jako na odvážného, čestného a otevřeného muže, který se pro své přesvědčení neváhal vzdát ani své vlastní svobody.

Poslední rozloučení s Petrem Uhlem se uskuteční ve strašnickém krematoriu 10. prosince, symbolicky na Den lidských práv. ČTK to sdělila jeho manželka Anna Šabatová. Novinář a publicista, někdejší disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv, zemřel 1. prosince. Bylo mu 80 let. Rozloučení, které má být podle jeho rodiny oslavou naplněného života statečného člověka, bude možné sledovat i před velkou obřadní síní na obrazovkách.

Jiří Sovák, legendární český herec, kterého si dnes můžeme připomenout v kriminálce Na kolejích čeká vrah, hýřil na televizních obrazovkách humorem. Ve skutečnosti se ale za komika nepovažoval. Nepřály tomu ani okolnosti v jeho soukromém životě. Komunistický režim se ho totiž snažil zneužít ve svůj prospěch.

Celý svět se nejen na sociálních sítích ptá: Kde je tenistka Pcheng Šuaj? Španělský deník Marca i francouzský list L’Equipe zařadily na titulní stranu sobotního vydání fotografii hráčky a k tomu přidaly stejnou otázku. Panují obavy, že je v ohrožení života, protože obvinila bývalého vlivného politika Číny ze sexuálního zneužívání. Komunistický režim se už podruhé snažil uklidnit vášně důkazem, který ovšem opět nevyhlíží příliš přesvědčivě.

Vlastně si za tu poněkud zoufalou diskusi na téma slavit, či neslavit 17. listopad 1989 můžeme sami. Z připomínky krachu komunistického režimu se v posledních letech stal vyprázdněný velký mejdan několika generací zlomu, vyprávějících si příběh o pravdě a lásce, která musí zvítězit nad lží a nenávistí.

V těchto dnech si připomínáme pád komunistického režimu, který vládl nepřetržitě od roku 1948. Proč se ale režim, zdánlivě pevný, zhroutil tak rychle jako domeček z karet?

Česko ve středu slaví Den boje za svobodu a demokracii, kterým si připomíná odpor proti nacistické okupaci v roce 1939 i nepokoje z roku 1989, jež vedly k pádu komunistického režimu. Svátek tradičně doprovázejí vzpomínkové akce i demonstrace. Ty se konají na řadě míst republiky, největší oslavy však již tradičně probíhají v Praze. Celodenní program sledujeme on-line.

U Příbrami vyrostla nová Alej svobody věnovaná obětem tamní nucené těžby uranu v 50. letech minulého století. Alej vysázelo 400 dobrovolníků. Deset lip a osmdesátdevět javorů nově roste podél pěší a cyklistické trasy, na kterou navazuje evropská poutní trasa Via Nova. Poslední stý strom – symbolicky přímo v areálu Vojna, který sloužil pro internaci primárně politických odpůrců komunistického režimu – zasadily společně patronky výsadby Libuše Musilová a Klára Formanová se zástupci Příbrami, Hornického muzea a Středočeského kraje.

Jen málokterá naše zpěvačka měla takový hlas. Přestože zářila především jako jazzmanka, uměla zazpívat i blues či šanson. Poslouchat ji bylo za odměnu. Výjimečný talent, který dostala shůry, ovšem naplno nevyužila. Nejen kvůli komunistickému režimu, ale i kvůli bouřlivému stylu života.

K sázení Aleje svobody u bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu Vojna na Příbramsku se zaregistrovalo 435 účastníků. Akce se koná tuto…

K sázení Aleje svobody u bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu Vojna na Příbramsku se zaregistrovalo 435 účastníků. Akce se koná tuto sobotu a zúčastní se jí i rodiny politických vězňů.

Podle scénáře Zdeňka Jiráského vznikl nový dramatický film, který přišel 21.10. do českých kin. Je to příběh o tichém mladém muži, který hledal útočiště před děsivým světem, a nakonec musel bojovat o holý život.

U bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu Vojna na Příbramsku vyroste Alej svobody. Sázení 11 lip a 89 javorů je naplánováno na…

U bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu Vojna na Příbramsku vyroste Alej svobody. Sázení 11 lip a 89 javorů je naplánováno na 13. listopadu a zapojí se do něj i rodiny politických vězňů. Akci pořádá Nadace partnerství ve spolupráci s městem Příbram, informoval dnes ČTK za organizátory David Kopecký.

Komunistický režim se po získání neomezené moci rozhodl vypořádat se svými největšími nepřáteli. Konal tak různými způsoby a jeden z nich byla tvrdá práce v táborech na Jáchymovsku. Jeden z nich se jmenoval Rovnost a byl určen pro vězně první skupiny, kteří byli režimu nejvíce nebezpeční. Není se tak čemu divit, když zde zavládla neuvěřitelná krutost.

Ještě o víkendu Jan Kačer oslavil narozeniny v rozhlasovém pořadu Tobogán. Po pár dnech se mu ale udělalo nevolno, a proto mu rodina raději zavolala sanitku. Ta ho pak odvezla na kardiologii do motolské nemocnice. Herec má dlouhodobé potíže s oběhovým systémem.

Nedávno mu bylo pětaosmdesát let, svoje narozeniny ale Jan Kačer zřejmě oslavil jen v tichosti. Známý herec přeci jenom před několika měsíci přišel o partnerku Ninu Divíškovou, která podlehla zákeřné chorobě. Manželé spolu strávili téměř šedesát let a vychovali tři dcery, přestože kvůli komunistickému režimu žili mnoho let odděleně.

Je tomu už téměř deset let, co zemřel bývalý prezident Václav Havel. Ten by přitom dnes oslavil své pětaosmdesáté narozeniny. Vzpomínat na něj bude celý národ i jeho bývalá manželka Dagmar Havlová, se kterou byl dlouhých patnáct let.

Pro okruh historiků, bagatelizujících obludnost tzv. normalizace a zároveň i úlohu disentu, aby mohli vyzdvihovat symbiózu mezi establishmentem a „šedou zónou“, používáme pojmenování „revizionisté“, ačkoliv sami sebe tak – až na výjimky – neoznačují. Revizionisté nahlížejí „budování socialismu“ perspektivou modernizačního projektu, v němž klady údajně převažují nad negativy. Komunistický režim považují za integrální součást vývoje československé poválečné společnosti. Občané, straníci i nestraníci, se tak každý po svém podíleli na životaschopnosti diktatury. A co více, osvojili si její modus operandi a se stavem věcí veřejných byli dle nich srozuměni a vlastně i spokojeni.

Ministerstvo spravedlnosti vyplácí obětem komunistického režimu urážející až směšné částky podle starého zákona, které vycházejí z průměrného výdělku tehdejší doby, a dodnes, i přes četné výzvy, nedošlo k nápravě. Německý občan Holger Frenzel tak obdržel po soudní přetahované za nezákonnou vazbu a zabavené auto, které bylo prodáno v autobazaru, 729 korun a 48 haléřů.

Ostrou kritiku si v pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS od ostatních mladých politiků vyslechl kandidát KSČM pro sněmovní volby Arťom Korjagin za svá slova, že lidé dnes trpí a umírají v „totalitě peněz“ a kapitalistický systém „má na rukou krev“. Kandidát Přísahy Michal Košan reagoval slovy, že „komunisty nenávidí“. Představitelka koalice Spolu Markéta Vyvlečková (KDU-ČSL) a reprezentant Pirátů a STAN Zbyněk Horváth připomněli, že komunistický režim zavraždil a pronásledoval stovky lidí.