Konstantin von Neurath

Na 22. březen připadá smutné devadesáté výročí otevření prvního koncentračního tábora v Dachau. I po několika desítkách let jde o velmi děsivé místo. Vždyť šlo o první nacistickou továrnu na smrt. Pro koho byl tábor původně určen? A jaká slavná česká osobnost se do něj dostala?

30. září 1941 byl prof. Vladimír Groh odsouzen k trestu smrti. Téhož dne byl se svými druhy pod sgrafitem sv. Václava popraven.

Před 150 lety se narodil někdejší první říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Konstantin svobodný pán von Neurath. Šlechtice a kariérního diplomata Adolf Hitler spíš trpěl. Zejména kvůli tomu, aby jeho režim vypadal dobře v očích zahraničních velmocí. Pro radikální nacisty byl von Neurath příliš mírný. Za „odbojáře“ v jejich řadách ho ale považovat nelze. I za jeho vlády se v Protektorátu děly hrůzné věci.

Den boje za svobodu a demokracii si po třiatřiceti letech od Sametové revoluce připomínají lidé v moravské metropoli. Letošní program studentského festivalu Brněnský sedmnáctý ukáže svobodu v kontextu války na Ukrajině i ruského politického režimu.

Kalendář se zrovna překlopil na neděli 28. září 1941. A v Praze i v celém protektorátu začala nová etapa nacistického teroru. „Dnes dopoledne se ujal svého úřadu SS-Obergruppenführer generál Heydrich, zastupující říšského protektora a pověřený výkonem jeho funkce,“ uvedla na sv. Václava tisková agentura ČTK. „Během pouhých 24 hodin Heydrich eliminoval tři generály odboje, Josefa Bílého a Huga Vojtu nechal popravit ještě 28. září,“ říká historik Jan B. Uhlíř.

Historie Dolního zámku v Panenských Břežanech není dlouhá, stavba se však výrazně zapsala do historie. V meziválečné době byl zámek spjat se známou rodinou Bloch-Bauerových. Za protektorátu ho obývali nejvyšší představitelé nacistické okupační moci - zastupující říšští protektoři Konstantin von Neurath a jeho následovník Reinhard Heydrich s rodinou. Právě odsud také 27. května Heydrich vyrazil na svou předposlední cestu v životě.

Byť se k atentátu na Heydricha, jeho okolnostem i všemožným detailům věnují historici soustavně, všechny podrobnosti dodnes neznáme. Zejména proto, že drtivá většina lidí, kteří s útokem měli co dočinění, za něj následně zaplatila vlastním životem. O to vzácnější je, že dnes stále žije někdo, jako je Helena Vovsová (96). Ta měla k Heydrichovi relativně blízko.

V Moskvě byl 23. srpna 1939 podepsán mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem pakt Ribbentrop-Molotov, který zaručoval vzájemné neútočení.

Vzpomínková akce nazvaná Den Jana Kubiše k 80. výročí atentátu na Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora, se bude konat v sobotu 28. května v Panenských Břežanech severně od Prahy.

Patří mezi nejvýznamnější osobnosti české literatury a výtvarného umění. Josef Čapek, přezdívaný Peča, byl zanícený demokrat a antifašista. Jeho mírumilovná povaha se mu vymstila. Celou druhou světovou válku strávil v krutých podmínkách koncentračních táborů.

Láska pro něj nebyla jen slovo, svěřoval se ale jen velmi neochotně. Nejšťastnější byl totiž ve svém malebném světě a v rázného chlapa ho dokázala proměnit jedině role.

Reinhard Heydrich byl šéfem Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, který dohlížel na gestapo, Kriminalpolizei (Kripo) a Sicherheitsdienst (SD) a byl jedním z hlavních strůjců holocaustu, jenž měl za následek vyvraždění více než šesti milionů lidí. Heydrich měl kvůli svému přesvědčení a prominentnímu postavení mnoho nepřátel.

Vzpomínky pamětníků, diskuze i Modlitba pro Martu. Na několik míst moravské metropole přišli dnes Brňané oslavovat svobodu a demokracii a zavzpomínat na přelomové listopady 1939 a 1989.

Přestože byl Josef Čapek talentovaným spisovatelem a malířem, prožil celý svůj život ve stínu svého slavnějšího mladšího bratra. Karel se taktéž uchránil od nacistického zajetí, což Josef nedokázal. Jeho život vyhasl v koncentračním táboře Bergen-Belsen, kde vypukla tyfová pandemie. Nepomohla ani neutuchající snaha jeho ženy Jarmily, která se ho snažila dlouhé roky zachránit. Záhadou však je, kde se nachází jeho tělo, které se dodnes nenašlo.

Když Adolf Hitler v červnu 1941 zaútočil na Sovětský svaz, získal protifašistický odboj v Protektorátu Čechy a Morava novou energii. Hitlerův zástupce, říšský protektor Konstantin von Neurath, ale nebyl vůči Čechům dostatečně tvrdý a Hitler ho poslal na zdravotní dovolenou. Na jeho místo učil šéfa všech říšských bezpečnostních služeb Reinharda Hendricha.

Byla ještě tma. Na nádraží v brněnských Židenicích se v tu chvíli tísnilo na nevelkém peróně kolem tisíce lidí. Nic neviděli – psal se čtvrtek 18. září 1941 a všude platilo přísné nařízení o zatemnění. Ve tmě také vykročili do kolejiště, protože na další koleji čekali svůj vlak. Měl přijet zprava. Místo něj se však zleva vyloupla ztlumená světla opožděného rychlíku, který se řítil přímo do nich…

Konec druhé světové války přinesl mnoho momentů pomsty na nenáviděném nacistickém nepříteli.

Patnáctý březen 1939 patří mezi nejtemnější dny české historie. Okupaci a vzniku protektorátu předcházela Hitlerova diplomatická hra, která nakonec vedla ke zhroucení československého státu a jeho obranyschopnosti.

Většinu svého života prožila v Panenských Břežanech. Za války jako pomocnice v zahradnictví poznala z bezprostřední blízkosti oba říšské protektory von Neuratha a Heydricha i jejich rodiny. Během služby na zámku také dlouho bez ohledu na riziko pomáhala židovským vězňům, jak popisuje ve svých vzpomínkách, které přepsal Petr Zemánek.

Na distanční výuku přešlo kvůli koronaviru ze dne na den 1,5 milionu žáků a 170 tisíc učitelů. Právě distančnímu vzdělávání se věnuje první specializovaný díl seriálu Co nám covid vzal, co nám covid dal.

Památku vězňů židovského ghetta Terezín a koncentračního tábora ve Flossenbürgu, kteří nuceně pracovali na břežanském panství za druhé světové války, připomíná ode dneška pamětní deska v Panenských Břežanech u Prahy.

Za pomoci vzpomínek přímých svědků rekonstruujeme dopoledne dne, kdy českoslovenští parašutisté atentátem popravili zastupujícího říšského protektora.

Byla to událost, na kterou nestačily ani přidělené lístky. Češi chtěli vidět na vlastní oči, jak visí nenáviděný Karl Hermann Frank. V květnu 1946 se tak také stalo a na dvoře Pankrácké věznice byl popraven nejmocnější muž v protektorátu.

Před 75 lety buldozer u města Bergen vrhnul do masového hrobu tělo Josefa Čapka. Písek navždy zasypal tvář s rozbitými kulatými brýlemi.

Když Češi 28. října 1939 vyráželi do pražských ulic na protinacistickou demonstraci, bylo jasné, že se to neobejde bez komplikací. Že to bude stát život dva mladé muže, studenta medicíny Jana Opletala a pekařského pomocníka Václava Sedláčka (který zemřel hned ten den během převozu do nemocnice), ale nečekal asi nikdo.

Státní zástupce koncem října nařídil znovu otevřít kauzu úmrtí Jana Masaryka z roku 1948. Někdejšího československého ministra zahraničí našli na dlažbě nádvoří Černínského paláce, kam dopadl z okna koupelny svého služebního bytu. Ten se veřejnosti otevírá jednou, maximálně dvakrát do roka. Štáb Novinek měl možnost na místě natáčet.