Ladislav Smoljak

Na samotě u lesa je typická česká komedie, kterou miluje snad každý. Málokdo ale ví, že tato komedie vlastně neměla vůbec vzniknout. Podle tehdejšího režimu byl problém v „amatérském“ hraní Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka.

Cimrmanovi fanoušci vědí, že odkaz tohoto génia byl objeven přesně 23. února, v 10 hodin a 5 minut dopoledne, někdy kolem roku 1966. To měla být objevena truhla s Cimrmanovou pozůstalostí. Skutečnost je ale jiná. Veřejnost se o Cimrmanovi dozvěděla poprvé 16. 9. 1966

Pamětníci mají tvář Jana Valy (*14. 9. 1943) spojenou především s pořadem Televizní klub mladých (TKM), který za minulého režimu patřil k tomu nejlepšímu, co Čs. televize nabízela. Vymykal se totiž nudě tehdejších relací, která byla zaplácaná ideologickým balastem. V TKM účinkovali v živých vystoupeních zpěváci a hudební skupiny, kteří mladé publikum skutečně zajímali, a v rozhovorech se objevovaly osobnosti, které měly jinak cestu na obrazovku obtížnou. V posledních letech Jan Vala zaujal například jako průvodce po domácích i zahraničních vinicích v seriálu Putování za vínem (1999, 2005. 2007).

Jára Cimrman je bezesporu jedním z největších velikánů našich dějin. Film Nejistá sezóna se s humorem věnuje těžkostem, s nimiž se museli vyrovnávat divadelníci za minulého režimu.

Je jedním z těch herců, u nichž znají lidé pouze jeho dětskou tvář. Působil totiž nejen v Troškových komediích Slunce, seno či Bota jménem Melichar, objevil se například i ve snímku Chobotnice z II. patra. S herectvím však Martin Šotola skončil ještě před dovršením plnoletosti a dnes se věnuje úplně jinému odvětví.

V každé herecké generaci se najdou jedinci, kteří si dříve nebo později uvědomí, že milovníci (později akční hrdinové), ale ani hlavní padouši z nich nikdy nebudou. Když to pochopí včas, ale zároveň mají dost talentu, stanou se velkými figurkáři. Takovými, které si lidé pamatují, ať dílo pojednávalo o čemkoli.

Vzduchový vak, nazývaný také airbag, už je neodmyslitelnou součástí automobilů a stačí mu milisekundy k tomu, aby řidiči a spolujezdcům při nehodě zachránil život. Před 70 lety na airbag dostal patent Američan John W. Hetrick, vynalezl ho ale už o rok dřív. V automobilu pak airbag poprvé vyzkoušeli až v roce 1972.

Dnes budu vzpomínat na herce, scenáristu a režiséra Ladislava Smoljaka, který k lítosti všech, kdo milují humor Divadla Járy Cimrmana, zemřel v roce 2010 ve věku 78 let.

Zdá se, že tady někdo až příliš dlouze studoval podstatu Svěrákovy a Smoljakovy komedie. Akorát místo přece jen trochu „profláknutého” vrchního přijal za svou roli výběrčího parkového. Kasíroval ovšem s podobnou intenzitou. (Petr Miler)

Před 57 lety zaznělo poprvé z Československého rozhlasu jméno Jára Cimrman. Nápady na divadlo i postavu génia se zrodily v Praze na Malé Straně. Založit divadlo napadlo konkrétně scenáristu Jiřího Šebánka v tamní Baráčnické rychtě, základy legendárních přednášek se formovaly o kousek dál, ve vinárně U tří zlatých hvězd. A právě tam se v dnešním díle seriálu vydá zavzpomínat Zdeněk Svěrák.

Málokdy se stane, že dobrý nápad skončí takovým fiaskem jako album skupiny Radosta Dvanáctisměna. Plzeňská kapela toho jména natočila desku, která se inspirovala filmem Ladislava Smoljaka a Zdeňka Podskalského Kulový blesk.

O víkendu skončil filmový festival v Karlových Varech. Fanoušci potvrdili značný zájem o filmový festival v Karlových Varech (KVIFF) a příliš volného místa v promítacích sálech nenechali.

Na léčbu rakoviny, kterou onemocněl v roce 2014, zavzpomínal prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. O svých tehdejších pocitech a myšlenkách promluvil herec během besedy k chystanému seriálu Smysl pro tumor v domě České televize. Nechyběla zde ani redakce eXtra.cz. Bartoška, který tehdy podstoupil chemoterapii, hraje onkologického pacienta Antonína Vaňka.

Sál karlovarského městského divadla byl zcela zaplněný. „Tohle jsem nečekala, děkuji mockrát,“ řekla šestasedmdesátiletá herečka.

Herečka Daniela Kolářová uvedla dnes na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary film Kulový blesk z roku 1978. V oblíbené komedii hraje jednu z hlavních roli po boku s Josefem Abrhámem. Daniela Kolářová v sobotu převezme od prezidenta festivalu Křišťálový glóbus za přínos české kinematografii a film Kulový blesk sama vybrala pro svou prezentaci. Diváci ji odměnili několikaminutovým potleskem vestoje.

Vrchní, prchni! je československá filmová komedie z roku 1980. Natočil ji Ladislav Smoljak a jeho dílo dodnes baví diváky všech generací. Pokud je tento rodinný snímek i vaším oblíbeným filmem, otestujte v našem kvízu, jak dobře ho znáte. Zdroj

Už čtvrtstoletí jsou Holašovice zapsané na seznamu UNESCO nejpřísněji chráněnou českou vesnicí.

Ing. Severin, operní mistr Bílek, paní Jechová, doktor Knotek a další. To jsou postavy z českého filmu Kulový blesk z roku 1978, k němuž napsali scénář Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák a jejž spolu s prvním jmenovaným režíroval Zdeněk Podskalský. Jsou to ale i názvy písní skupiny Radosta z jejího alba Dvanáctisměna. Snímek bude navíc promítán i na blížícím se MFF v Karlových Varech.

Marečku, podejte mi pero! je československá komedie režiséra Oldřicha Lipského a scenáristů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Jde o klasiku, kterou většina z nás viděla hned několikrát. Znáte ale odpovědi na všechny následující otázky? Zdroj

S Divadlem Járy Cimrmana byl neodmyslitelně spojen i Jan Kašpar (6. 9. 1952-11. 6. 2013), od jehož předčasné smrti uplynulo nedávno deset let. Vousatý sympaťák se vyučil zámečníkem, ale této profesi se nevěnoval a hned po škole šel dělat kulisáka do Městských divadel pražských. Poté, co si v roce 1975 zahrál v tajně konaném představení Žebrácké opery Václava Havla, musel z MDP odejít.

Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Záskok, České nebe a od letošní sezony taky Švestka. To jsou představení Divadla Járy Cimrmana, ve kterých vystupuje Miroslav Táborský. Profesionální herec začal s Cimrmany hrát koncem roku 2010, krátce po smrti Ladislava Smoljaka. Právě na zkoušku Švestky, ve které v roli vechtra Hájka alternuje Zdeňka Svěráka, vás teď zavedeme v dalším díle seriálu ze zákulisí legendárního souboru.

Operní pěvkyně Dagmar Pecková na srpnovém festivalu Zlatá Pecka mimo jiné spojí operetu Netopýr Johanna Strausse mladšího s Divadlem Járy Cimrmana. Festival, jehož je spoluorganizátorkou, zahájí 27. srpna v chrudimském gotickém kostele Nanebevzetí Panny Marie slavnostní mší a požehnáním festivalu. Součástí jeho programu bude také filmové představení Jára Cimrman ležící spící a divadelní představení Hospoda Na mýtince. Jeho autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak a jako spoluautor je uváděn Jára Cimrman. Pecková to řekla v rozhovoru s ČTK.

Profesoři, doktoři, docenti, magistři i odborní asistenti. Ti všichni v čele se Zdeňkem Svěrákem strávili za řečnickým pultíkem v seminářích Divadla Járy Cimrmana hodiny času. A tak má takzvaný kecpult, nebo-li nejnověji řečniště, hlavní roli v dalším díle seriálu za oponou žižkovského divadla.

Československá filmová komedie, která byla natočena v roce 1976 podle scénáře Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, ani po letech neztratila nic ze svého kouzla a k televizním obrazovkám stále přitahuje diváky jako magnet.

Film „Marečku, podejte mi pero!“ je česká komedie z roku 1976, kterou režíroval Oldřich Lipský a natočil ji podle scénáře Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Tento film se stal stálicí na televizních obrazovkách a každoročně baví tisíce diváku. Scénář obohacený o vlastní zážitky Režisérská dvojice Smoljak a Svěrák ve svém scénáři čerpali z osobních zkušeností […]

Josef Abrhám (†82), Josef Kemr (†72), Jiří Sovák (†79), Iva Janžurová (82) nebo Ladislav Smoljak (†78). S těmito jmény máme mimo jiné spojený oblíbený československý film Marečku, podejte mi pero! Geniální komedie režiséra Oldřicha Lipského (†62) neomrzí ani po více než čtyřiceti letech od svého vzniku. Se snímkem se pojí i několik zajímavostí. Věděli jste například, že podle portálu Blesk byl Sovák se synem Jiřím Schmitzerem na nože?

„Marečku, podejte mi pero!“ je jedna z nejslavnějších a nejvtipnějších českých filmových komedií. Natočil ji v roce 1976 režisér Oldřich Lipský podle scénáře Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.

Člověku může přijít normální, že je tu s námi tak nějak pořád, k normálnímu to má ale hodně daleko. Podobně jako vláda Františka Josefa I. poznamenává existence Nivy lidi několika generací. A bude v tom ještě chvíli pokračovat.

Slabost Alberta Einsteina pro davy jeho obdivovatelek byla poměrně známá, přesto se mu dařilo většinu avantýr utajit. Jenže co když jsou spekulace o jeho českých dětech pravdivé?

Za normalizace se velká část populace pokoušela unikat z každodenní šedi alespoň o víkendech do lůna přírody. Fenoménu chalupaření je věnována i skvělá komedie Na samotě u lesa, kterou podle scénáře Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka natočil v roce 1976 Jiří Menzel. Na dnes již kultovní příběh se můžete podívat 23. května od 20.15 h na Televizi Seznam.

Mít křídla, ta touha prastará, mít křídla, inženýra Kašpara… Písnička z muzikálu Trhák od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, tvůrců Járy Cimrmana. Kdyby tento geniální všeuměl skutečně existoval, nejspíš by se s inženýrem Janem Kašparem v nějakém klubu podivínů potkali. Průkopník české aviatiky, který se narodil právě před 140 lety, byl totiž v posledních letech před první světovou válkou na vrcholu své slávy a popularity.

Otec Čendy, kluka z Bylo nás pět, traktorista Janeček ve Slavnostech sněženek, programátor Jáchym v Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Vlasta v Záskoku. Petr Brukner, mistr menších, ale zapamatovatelných filmových rolí, člen Divadla Járy Cimrmana, se 19. května dožívá 80 let. Před pár měsíci se potýkal s vážným zdravotním problémem.

Dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana, který si zahrál v několika nezapomenutelných českých komediích, Petr Brukner, slaví 80. narozeniny. Jeho povahu nejvíce vystihuje skromnost a věrnost. Celý život zůstal věrný jednomu divadlu a rovněž manželce, se kterou má tři děti.

Dnešní podoba zámku pochází z doby arcivévody Františka Ferdinanda d'Este a v interiéru se nachází mj. rozsáhlá kolekce historických zbraní, mysliveckých trofejí a evropsky cenná zbrojnice.

Herečka Daniela Kolářová poprvé ve své kariéře účinkuje v hudebním videoklipu. Přijala pozvání skupiny Radosta, která se v písni Máňa hlásí k odkazu komedie Kulový blesk. Kolářová si ve filmu zahrála Knotkovou, manželku hlavního představitele, kterého ztvárnil Josef Abrhám. Videoklip Máňa je druhým singlem kapely Radosta z připravovaného alba Dvanáctisměna, které vyjde na konci května. Plzeňská kapela se v originální kombinaci rockové hudby a kultovních hlášek věnuje každou skladbou jedné z postav z filmu scenáristů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka a režisérů Smoljaka a Zdeňka Podskalského. ČTK o tom za vydavatelství Indies Scope informoval Přemysl Štěpánek.

Pro milovníky Divadla Járy Cimrmana si režisér a scenárista Patrik Ulrich připravil šestidílnou cestopisnou minisérii s názvem Stopy Járy Cimrmana. V průběhu třicetiminutových epizod zavede divačky a diváky na místa spojená s pobytem fiktivního věhlasného českého génia, přičemž průvodci jsou herci z divadla v čele s Miroslavem Táborským.

Existuje ještě Československo? Anebo bylo rozdělení podle ústavního zákona protiprávní? A může z toho něco vyplývat pro současnou českou politiku? Tyhle a další otázky získaly zvláštní aktuálnost.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary představil nový vizuál letošního 57. ročníku, který je založený na barevných čarách a vyzývá k experimentální hře. Za grafickou stránkou festivalu opět stojí grafické Studio Najbrt a autorem je tvůrčí dvojice Jakub Spurný a Aleš Najbrt, informuje festival na svém webu. „Po loňském ilustrovaném plakátu se vizuál 57. Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary skládá ze čtyř barevných čar rozehrávajících experimentální hru…

Česká televize už 3. května uvede šestidílný cestopisný seriál Stopy Járy Cimrmana. Tvůrci si s formátem poradili s humorem sobě vlastním. Asi i oni by souhlasili, že o tom, jestli si největší Čech tuto pozornost zaslouží, můžeme vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.

Film Na samotě u lesa z roku 1976 vzdal hold všem lidem, kteří propadli fenoménu chalupaření a chataření. Určitě si budete pamatovat řadu hlášek, které z prostých úst vypustil děda Komárek, kterého s citem zahrál zesnulý herecký velikán Josef Kemr. Ten by chalupu dnes určitě nepoznal, bydlení prošlo výraznou rekonstrukcí.

Nenápadný knihkupec Dalibor Vrána, který je štvancem své chronické záliby v ženách, změní od základu svůj život nemajetného muže žijícího od výplaty k výplatě. Lidé si ho ve večerním obleku spletou s vrchním, a on díky tomu zjistí, že od hostů v restauracích může inkasovat útratu. Coby falešný vrchní se stane postrachem českých restauračních zařízení. Dnům nouze je konec a spokojené jsou i matky jeho dětí, protože konečně dostávají včas alimenty. Protože však jde o moralitu, je sympatický knihkupec nakonec dopaden…

Pátrání po stopách neuznaného světového génia. Herci Divadla Járy Cimrmana od května uvedou dokrment spojený s otiskem světem neuznaného génia. Stezka Járy Cimrmana odhalí známé i neznámé pamětihodnostmi z celé republiky. Těmito zajímavými místy, budou v novém dokumentárním cyklu provázet osobnosti Žižkovského divadla.

107 dní žijeme v roce 2023, do jehož konce zbývá 258 dní. 17. dubna slaví svátek Rudolf, Rudolfína, Ralf, Rolf a Šťasta. V roce 1969 proběhla premiéra hry Divadla Járy Cimrmana Hospoda Na mýtince v pražské Malostranské besedě, které se zúčastnil i Václav Havel. Hra autorů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka se hraje dodnes, dokonce…

Jen těžko byste dnes v českém rybníčku hledali větší žijící filmovou legendu, než je Zdeněk Svěrák. Oblíbený herec, scenárista a dramatik ale nezasahuje jen do české kinematografie, obohatil také hudební scénu. A právě za to se nyní dočkal uznání na Cenách Anděl, když byl uveden do síně slávy. Zasloužil se o to především tvorbou textů k oblíbeným písničkám, které doprovázely většinu jeho filmů. Vynikající texty napsal také k mnoha písničkám pro děti, na kterých spolupracoval především s Jaroslavem Uhlířem. Přesto se český velikán, kterého zná snad každý divák, ve svém životě nevyhnul hejtům. A to zejména pro své politické postoje, o čemž nedávno sám promluvil na sociálních sítích.

Již od roku 1976, kdy měl premiéru český film Marečku, podejte mi pero, patří Hliník a Humpolec k sobě. Za odstěhovaným Hliníkem se můžete do Humpolce vydat, najdete ho v recesistickém muzeu nazvaném příhodně HLINÍKárium. V místním parku Stromovka pak najdete i kámen s pamětní deskou věnovanou slavnému humpoleckému přistěhovalci. A v sezóně si tam dokonce pochutnáte i na švestičkách z Hujerovy zahrádky.

Dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana Jaroslav Vozáb před kamerou ztvárnil sice malé, zato ale nepřehlédnutelné role. Hlášky, které z jeho úst v komediích, v nichž hrával, vyšly, se staly nesmrtelnými. Jaký byl život jednoho z nejslavnějších českých neherců, od jehož smrti právě uplynulo 35 let?

Film režiséra Oldřicha Lipského, na jehož scénáři spolupracoval se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem, je jedním z nejúspěšnějších československých filmů. To, že jako řada…

Těžko říct, jakou povědomost mají Finové o filmech Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Ale soudě podle debaty, která se na webu nejčtenějšího finského deníku Helsingin Sanomat rozpoutala tuto středu, finský humor musí být tomu cimrmanovskému velmi blízký.

Václav Kotek (†66) patřil ke známým osobnostem českého divadla i k předním cimrmanologům. Mohl za to z velké části fakt, že naprostou většinu svého kariérního života strávil právě v Divadle Járy Cimrmana, kde se z kulisáka dostal až do pozice manažera, mluvčího i příležitostného herce. V roce 2019 však náhle tragicky zemřel, a to za velmi smutných okolností. Jak na něj vzpomíná jeho syn Vojta Kotek?

Luděk Sobota byl sice původně komik a bavič, což předváděl dlouhá léta vedle Miroslava Šimka, popularitu mu však přinesly především filmy. Jeden z nich si můžete připomenout 8. ledna.

Právě v předvánočním čase jsem seděl v kavárně na rohu žižkovské Štítného ulice (v níž leží DJC) proti Zdeňku Svěrákovi. Hráli jsme tenkrát s naším ochotnickým divadelním spolkem Blaničtí rytíři hru Ladislava Smoljaka Hymna, a díky našemu principálovi, vozíčkáři Václavu Kozlovi, jsme měli tu čest hrát ji v kulisách divadla, které je u nás snad nejpřátelštější k postiženým: Divadla Járy Cimrmana. Když jsem seděl tváří v tvář panu Svěrákovi, myslel jsem nejen na všechny legendární filmy a hry, které znám skoro nazpaměť, ale i na své první forrestgumpovské osobní setkání s ním. To se odehrálo dávno předtím: Byl rok 1996, měl jsem čerstvě po maturitě a byli jsme s tátou zrovna na návštěvě v Praze, když jsme v metru potkali cestujícího Zdeňka Svěráka. Teprve potom jsme si všimli filmového štábu, točícího – dnes už legendární oscarovou scénu s ruským chlapcem zapomenutým v metru. „Co to tu točíte?“ zeptal jsem se. „Ale novej film, bude se to jmenovat Kolja,“ stačil ještě říct Svěrák starší, než ho Svěrák mladší povolal k účasti na další scéně.

Josef Abrhám hrál v desítkách filmů. Jednou z jeho nezapomenutelných rolí byl knihkupec Vrána v komedii Vrchní, prchni! Scénář však Zdeněk Svěrák psal původně pro někoho jiného. Dodnes ho nenechává chladným myšlenka, jak by se této role zhostil jeho favorit.

Říkalo se mu český Albert Einstein. Narodil se 9. prosince 1931 v Praze a kdyby před dvanácti lety neodešel, jistě by své narozeniny oslavil ve velkém stylu v divadle, na kterém působil takřka do své smrti. Na tohoto filmového a divadelního herce, režiséra a scénáristy, můžeme jen stěží zapomenout. Proto si ho dnes opět připomeňme.

Režisér, scénárista a herec Ladislav Smoljak by dnes oslavil své jedenadevadesáté narozeniny. Věnujme tedy krátkou vzpomínku této nezapomenutelné osobnosti českého filmu a divadla. Jeho…

Je to už dlouhých dvanáct let, kdy odešel na onen svět scénárista, režisér a herec Ladislav Smoljak, na jehož přátelskou povahu a talent dodnes vzpomíná nejen mnoho jeho kolegů, ale také fanoušků, kteří na něj dodnes nezapomněli.

Když se řekne Vrchní, prchni, každý z nás si představí v hlavní roli Josefa Abrháma a Libušku Šafránkovou. Tento seriál se zapsal mezi divácky nejúspěšnější a nejvíce sledovaný pořad. Příběh popisuje knihkupce Dalibora Vrány, který se rozhodl rodině finančně přilepšit. Samotnému natáčení filmu předcházely dohady, vzhledem k tomu, že role knihkupce nebyla jednoznačně obsazená a původně si ho měl zahrát úplně někdo jiný.

Filmová tvorba Ladislava Smoljaka (✝78) a Zdeňka Svěráka (86) patří právem do zlatého fondu naší kinematografie. Komedie obou tvůrců jsou totiž prošpikovány inteligentním humorem, skvělými hláškami, geniálním timingem i kultovními postavami a díky tomu je můžeme vidět kdykoli.