Marta Kubišová

Klára Vytisková na sebe v letech 2008 až 2015 upozornila jako zpěvačka kapely Toxique. Potom vydala své první sólové album Home (2015), koncertovala, aby vešla do povědomí sama za sebe, a letos si do diskografie přidala druhé vlastní albové dílko Love Is Gold.

Pražské Divadlo Ungelt se od čtvrtka 26. března rozhodlo připojit k online vysílání. A to netradiční formou. Z divadelního klubu bude herec, zakladatel a ředitel Ungeltu Milan Hein prostřednictvím facebookového profilu divadla číst živě ze své knihy rozhovorů s hercem Milošem Kopeckým Co za to stálo.

Obsazení Pavla Baťka do titulní role v Králi Oidipovi je příhodné, protože ani on se netají zájmem o politiku a věci veřejné. Příběh vládce, jenž je v jednu chvíli nucen nahlédnout svůj osud i celou „kariéru“ v surové pravdě, otevírá ovšem i otázky, které s divadlem až tolik nesouvisejí.

Jak naznačují nejnovější výzkumné poznatky, proces buněčné obnovy je do značné míry ovlivňován nejen tím, co děláme, ale i tím, jak se cítíme. Úplně jednoduše: když tvoříme něco, co nás naplňuje, pravděpodobně to bude mít vliv na naši fyzickou schránku. Díky čemu se drží v kondici hudebníci Vojta Dyk, Radůza nebo Marta Kubišová?

Přátelé a spolupracovníci zesnulé herečky Táni Fischerové připravují na polovinu ledna vzpomínkový večer. ČTK to řekl její blízký kolega, herec a režisér Jan Kačer. Setkání se uskuteční 15. ledna od 19:00 v Malostranské besedě. Promítat se bude některý z filmů, v nichž hrála, zahraje její oblíbené houslové kvarteto a promítnut bude také film o samotné herečce a političce, která velkou část svého života zasvětila pomoci druhým.

„Co si přeju do nového roku? Usmíření s bližními i se sebou,“ usmívá se v klidu své herecké šatny Jitka Molavcová. Příští rok ji čeká dvojí jubileum: oslaví kulaté narozeniny a připomene si, že je to už 50 let, co poprvé vystoupila v pražském divadle Semafor po boku svého jevištního partnera Jiřího Suchého.

Táňa Fischerová byla podle zpěvačky Marty Kubišové neobyčejně statečná žena, která dobře zvládala svůj nelehký osud. Kubišová to řekla, poté, co bývalá politička a herečka ve středu zemřela. Fischerová vychovávala postiženého syna Kryštofa. I další lidé oceňovali její noblesu a charisma.

Vánoce českých celebrit bývají vesměs úplně stejné jako všech ostatních, některými specialitami ale i tak překvapí. Jaké nečekané ingredience obsahují jejich štědrovečerní bramborové saláty a jaké jiné speciality nesmí chybět na jejich svátečních stolech?

Před osmi lety, 18. prosince 2011, zemřel Václav Havel. Lidé se tehdy spontánně sešli na Václavském náměstí pod sochou svatého Václava, aby zapálili svíčku a vzpomínali. Pietní vzpomínka po osmi letech se ponese ve stejném duchu.

Expozice Karla Kryla, která sídlí v samém centru Kroměříže, poutá stálý zájem. Zvláště v letních měsících sem proudí nejen turisté z celého Česka, ale také ze Slovenska nebo Polska. Od prosince do konce února 2020 bude expozice otevřena pět dní v týdnu, a to od středy do neděle.

Zámek v Holešově na Kroměřížsku otevře v sobotu tradiční výstavu betlémů. V sale terreně uvidí návštěvníci více než 80 betlémů z různých materiálů, kromě jiných mistrovská díla českých řezbářů, háčkované betlémy nebo betlémy z papíru a překližky. Raritami jsou betlém od vězně pracovního tábora nebo betlém s postavami pražského jara 1968, řekla ČTK mluvčí pořádajícího Městského kulturního střediska Holešov Dana Podhajská.

Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech.

Když jsme před 30ti lety slyšeli v rádiu a televizi, co se děje v Praze, dva dny mi trvalo, než jsem si to přebrala v hlavě a usoudila, že se už konečně třeba budeme mít lépe.

Návrat Marty Kubišové na pódia, hymna bývalé federace, kterou zazpívala s Vojtěchem Dykem, vyprodaný sál i aplaus diváků ve stoje. Takový byl koncert Sametová 30, jenž se odehrál v sobotu večer ve Velkém sále pražské Lucerny. Zněly na něm písně, které vstoupily do československé hudební historie.

Marta Kubišová zahájila písní S nebývalou ochotou za velkého aplausu zcela zaplněné pražské Lucerny výjimečný koncert s názvem Samet 30.

Písničky Marty Kubišové, vzpomínání pamětníků a koncert Františka Nedvěda mladšího. 30 let od revolučního 17. listopadu oslavili také v Jablunkově.

Marta Kubišová, která před dvěma lety 1. listopadu v den svých 75. narozenin ukončila pěveckou kariéru, dnes vystoupí výjimečně na akci v pražské Lucerně.

Třicáté výročí začátku cesty ke svobodě a demokracii oslaví Marta Kubišová výjimečným listopadovým koncertem v pražské Lucerně, který se koná tuto sobotu, a také unikátní kompilací. Jde o výběr písní z let 1965–2019 a nese název Depeše.

17. listopadu uplyne třicet let od Sametové revoluce, a tak je jasné, že součástí připomínky změny režimu musí být i jedna z jejích nejvýraznějších tváří.

Příběh Marty Kubišové je podivuhodným příkladem obrovské slávy, tvrdého pádu, občanské statečnosti, úplného zapomnění a následného neuvěřitelného návratu před publikum revoluce. Sametová revoluce tak znovuobjevila osobnost, která svojí statečností obětovala společenský úspěch.

Svou pěveckou kariéru ukončila sice před dvěma lety, přesto se rozhodla v rámci oslav 30 let od sametové revoluce uspořádat ještě jeden koncert. Jak se Marta Kubišová těší na své úplně poslední veřejné vystoupení v životě? A jak vzpomíná na turbulentní dobu, kdy byla jednou z hlavních postav veřejného odporu?

Kdyby si lidé jednou denně zabroukali Modlitbu pro Martu, měli by lepší náladu. Tvrdí to Aneta Langerová, která po třiceti letech od sametové revoluce převezme pomyslné žezlo Marty Kubišové a z balkonu Melantrichu do ticha pronese slova, která jsou už přes půl století symbolem míru, svobody slova a naděje. „Je skvěle napsaná, je to píseň písní, která nikdy nezapadne,“ říká v rozhovoru.

Televize a rozhlas se budou tento týden intenzivně věnovat třicátému výročí sametové revoluce. Nejvíce pořadů, převážně dokumentárních a publicistických, odvysílá veřejnoprávní Česká televize.

Byly to disidentky, neúnavné bojovnice proti nesvobodě a útlaku, „nepřátelé státu“. Přežívaly, jak se dalo, až listopad 1989 jim dovolil se nadechnout. Připomeňte si s námi silné a odvážné ženy, které se staly tváří odporu proti komunismu a tváří sametové revoluce.

Vzpomínky Beatrice Landovské Nikdy není pozdě na šťastné dětství se vracejí do šedesátých a sedmdesátých let na prkna divadel, kde pracoval její otec Pavel Landovský a její matka Helena.

17.11. v 17:11 zazní napříč soukromými rádii i stanicemi Českého rozhlasu. Rozezní se také tisíce zvonů po celé republice. Myšlenka na neformální aktivitu Festivalu svobody vznikla v hlavě jednoho ze zakladatelů platformy.

Zpěvačka Marta Kubišová, který už běžně nevystupuje, udělá výjimku 16. listopadu v rámci koncertu Sametová 30 k výročí revoluce ve velkém sále pražské Lucerny. Zazpívá si s ní Vojtěch Dyk, kterému byly v roce 1989 čtyři roky.

V českých rádiích zazní 17. listopadu na výročí sametové revoluce ve stejnou chvíli - symbolicky v 17:11 - píseň Modlitba pro Martu v podání Marty Kubišové, která zazněla i na demonstraci před 30 lety v Praze. V tiskové zprávě to oznámila platforma Festival svobody, která spojuje občanské iniciativy pořádající akce k letošnímu 30. výročí revoluce. Modlitba pro Martu se nejprve stala v roce 1968 symbolem odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kubišová ji zpívala i v listopadu 1989 na demonstraci proti komunistické totalitě.

Modlitba pro Martu spojí český rozhlasový éter. 17. listopadu v 17:11 zazní napříč soukromými rádii i stanicemi Českého rozhlasu. Rozezní se také tisíce zvonů po celé republice. Myšlenka na neformální aktivitu Festivalu svobody vznikla v hlavě jednoho ze zakladatelů platformy. Martin Voňka z o.p.s. Opona se nechal inspirovat skladbou Hey Jude, která zněla při zahájení Olympijských her v Londýně v jednu chvíli ze všech míst, kde lidé sledovali zahajovací ceremoniál OH.

Dnes slaví 77. narozeniny jedna z nejznámějších českých zpěvaček, milovnice zvířat a signatářka Charty 77 Marta Kubišová. Zde je několik zajímavostí, které jste o ní možná nevěděly.

S dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou o zjednodušení a svodkách, ze kterých člověk zpětně skládá svůj příběh, a o nečesané pravdě přítomné chvíle, konzervované nejen v časosběrných dokumentech, ale třeba i denících.

Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech. A co se tehdy odehrávalo v životech vybraných osobností?

Marta Kubišová, Karel Kryl, Golden Kids, Jan Tříska… Ikony a slavné tváře konce šedesátých let spojuje jméno fotografa Otto Dlaboly. Pětašedesátiletý autor patří mezi průkopníky fotografie českých celebrit.

Bývali kolegové, ale pak je rozdělil komunistický režim. Zatímco Karel Gott vystupoval a zpíval dál, Martě Kubišové to pro její nesouhlasné postoje komunisté zakázali. „Karel mi stokrát řekl, že ho to mrzí a že se měl přidat na naši stranu. Bylo to pro něj očistné,“ řekla Kubišová v rozhovoru, který Deníku N poskytla krátce poté, co se dozvěděla o zpěvákově smrti.

Na zesnulého Karla Gotta ve středu vzpomínala řada českých umělců. Nejen jako na zpěváka, ale většinou i na milého společníka, který rád vtipkoval.

Když byla Olga Lounová (38) oslovena nadačním projektem Gump – Pes, který naučil lidi žít o pomoc, rozhodla se udělat to, co umí nejlépe. Složila píseň, kterou kromě ní pak nazpívali kolegové jako Marta Kubišová (76) , Petr Kolář, Tereza Mašková, Sebastian či Elis Mraz.

Karel Gott (80) bojuje s akutní leukémií, což mimo jiné znamená, že má výrazně oslabenou imunitu. Mistr si velmi přál, aby ho doma na Bertramce navštívili přátelé, ale nakonec musel návštěvy zrušit, protože se jeho stav zhoršil.

Když osudová místa, pak jsou jimi pro všestranného umělce Hanspaulka a Libochovice.

Čtyři desítky osobností sepsaly text, v němž protestují proti údajnému manipulování dění roku 1989. Ohradily se proti dvěma rozhovorům k blížícímu se výročí listopadu 1989 v deníku MfDnes, který vlastní svěřenský fond premiéra Andreje Babiše. V rozhovorech se podle nich objevila tvrzení, která mají asi znevážit stávkující studenty u veřejnosti. Protest, jehož text má ČTK k dispozici, podepsali někteří studentští vůdci z listopadu 1989 a signatáři Charty 77. Vedení deníku kritiku odmítá.