Martin Bormann

Šedá eminence Adolfa Hitlera se jmenovala Martin Bormann. Vůdcův tajemník patřil v nacistické hierarchii k těm nejmocnějším. Jeho smrt však byla poměrně dlouho zahalena rouškou tajemství.

Tato pivní zahrádka, tyčící se ve výšce přes 1800 m v bavorských Alpách, byla kdysi Hitlerovým dárkem k 50. narozeninám.

Ztotožňoval se s Hitlerovou ideou rasové politiky i konečným řešením židovské otázky. Hitlerovým jménem konal špinavou práci a rozhodoval o osudu milionů lidí.

Dnes je to přesně 133 let, co se narodil český léčitel a znalec bylin Jan Mikolášek. Před jeho domem stávaly davy lidí, které diagnostikoval na základě barvy moči. Před dvěma lety byl podle Mikoláškova života natočen film Šarlatán.

Dvě ženy a jeden muž. To ve většině případů nedělá dobrotu. Ne však v rodině Hitlerovy „hnědé eminence“ Martina Bormanna. Přitom propagátorem života v polygamii nebyl ani tak on jako jeho manželka!

Před 110 lety se v bavorském Mnichově narodila Eva Braunová. Žena, která jako poslední vydržela po boku Adolfa Hitlera až do společného konce, třebaže svůj vztah s ní nikdy nechtěl změnit v manželství a ostatní nacistické manželky ji očerňovaly. Nikdy nejspíš nebyla úplně šťastná, přesto německého vůdce vždy podporovala.

20. ledna 1942 by byl zcela běžný zimní den.

Julius Schaub byl ve srovnání s Heydrichem, Bormannem nebo třeba Göringem tím méně známým prominentním nacistou, ovšem neméně důležitým. Byl velice blízkým přítelem Adolfa Hitlera a zůstal mu věrný až do konce druhé světové války. Byl spoluzakladatelem SS a Hitlerovým hlavním pobočníkem, pracoval jako jeho sekretář, tělesný strážce i řidič. Jeho role byla spíše politická a “osobní” než válečná, což bylo také jedním z důvodů, proč byl po válce zproštěn viny. Před válkou se Julius Schaub živil jako lékárník, k čemuž se nakonec vrátil i v poválečných letech.

22. června 1940 po krátkém tažení se Adolf Hitler v Compiègne setkal s představiteli francouzské vlády a přijal kapitulaci, která vejde v platnost o tři dny později. Francie bude rozdělena na okupovanou a neokupovanou zónu. Paříže se válka nedotkla. Byla prohlášena otevřeným městem, nebyla bráněna, a Němci ji rychle a beze ztrát obsadili již 14. června. Hitler se kromě všeho cítil být zneuznaným umělcem. V Paříži nikdy nebyl. A kromě válečného a následně diplomatického programu si připravil také "turistickou" návštěvu francouzského hlavního města.

Erich Topp byl třetí nejúspěšnější německý velitel U-Bootů během druhé světové války. Dokázal potopit 35 plavidel o celkové tonáži 197 460 tun. Po skončení války se stal kontradmirálem a sloužil v NATO.

Pevnost Kehlsteinhaus naleznete v německé oblasti Berchtesgaden, kterou lidé navštěvují také pro proslulé termální prameny nebo solné doly. Kromě jednoho z nejhlubších a nejčistších jezer v Evropě se zde ale nachází i místo, které vystavěli pro samotného Führera.

Blondi byla fena německého ovčáka a podle mnohých ji Adolf Hitler miloval více než svou dlouholetou družku Evu Braunovou, kterou si vzal těsně před smrtí. Jeho vztah k Blondi byl opravdu vřelý, byť fenu také krutě bil.

Dle očekávání se do oscarové vřavy vrhnou Agnieszka Holland a Ivan Trojan.

Před pár dny měl premiéru dlouho očekávaný film režisérky Agniežky Holland „Šarlatán“. Jako předloha jí posloužil život muže, který je dnes sice zapomenut, ale kdysi ho znala celá republika.

Rozhovor s hercem Ivanem Trojanem o tom, jak těžké bylo pochopit léčitele Jana Mikoláška a co si z osudu hrdiny filmu Šarlatán mohou diváci vzít dnes.

Komorník Heinz Linge měl být poslední osobou, která spatřila nacistického diktátora Adolfa Hitlera živého. Posléze byl zajat Sověty.

Půl roku po světové premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, s odkladem způsobeným protipandemickými opatřeními, vstupuje do kin film scenáristy Marka Epsteina a polské režisérky Agnieszky Hollandové Šarlatán. Současně s ním vychází i stejnojmenná kniha, kterou podle Epsteinova scénáře přepsal Josef Klíma. Doplnil ji o vlastní publicistickou část o tom, jak to bylo opravdu.

Do našich kin právě míří snímek Šarlatán. Životopisné drama na motivy skutečného životního příběhu člověka, který měl zvláštní schopnosti. Pohled režisérky Agnieszky Holland je skutečně neobyčejný – a každý si o hlavním hrdinovi může svobodně udělat vlastní úsudek. Kdo byl Jan Mikolášek?

Šarlatán režisérky Agnieszky Hollandové je inteligentní, precizní drama. Po řemeslné stránce vysoce přesahuje české standardy, chyby má ale také.

Bezesporu se jedná o jednoho z největších zločinců našich dějin. Plán Adolfa Hitlera na ovládnutí světa stál život miliony lidí ve válce, ale také v koncentračních táborech. Během jeho života se našlo několik odvážných, kteří se pokusili tuto mašinérii zla zastavit právě likvidací vůdce Třetí říše, avšak bez úspěchu.

Investigativní novinář Josef Klíma transformoval do knižní podoby děj filmu Šarlatán, kromě toho přináší týdenní nabídka knih i životopisnou črtu slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan. Čtenáři se mohou těšit také na detektivní román Lisy Jackson, ve kterém vyšetřovatelka pátrá po vrahovi své sestry.

"Pokud nerozumíme dějinám, budeme ty strašné věci opakovat, možná ještě horším způsobem. Globalizace, technologie a vynálezy umožňují šíření lži a zla mnohem účinněji než ve 30. letech," říká Agnieszka Hollandová v rozhovoru o svém novém filmu Šarlatán.

Jan Mikolášek byl za první republiky i po válce velmi známý léčitel. Pomáhal běžným občanům stejně jako nacistům či komunistům.

V Hitlerově Německu udělal závratnou kariéru, která zákonitě skončila v posledních dubnových dnech roku 1945. Jako Himmlerovu oblíbenci mu ledacos prošlo a pomocí zjevně účelového sňatku s Gretl Braunovou, sestrou Evy Braunové, se málem dostal Hitlerovi až „do rodiny“. Nakonec jen ke své škodě.

Mezinárodní vojenský tribunál vynesl své rozsudky 1. 10. 1946. Stalo se tak v Norimberku, ve městě, které bylo vybráno zcela záměrně. Symbol nacismu měl být zadupán do prachu právě zde, kde nacismus zdvihl hlavu. Kdysi hrdé a prastaré město, spjaté i s českou historií, se změnilo v hromady trosek. Nyní bylo třeba potrestat i lidi, kteří tuto zkázu započali.

1. října 1946 bylo 12 z 22 nacistických pohlavárů obžalovaných v rámci Norimberského procesu odsouzeno k trestu smrti. Šlo o největší soudní proces s válečnými zločinci své doby. Na šibenici pak ale skončila jen desítka mužů; Hermann Göring v předvečer popravy spáchal sebevraždu a Martin Bormann byl odsouzen v nepřítomnosti. Kdo všechno našel smrt v oprátce spravedlnosti?