Motýli

Zavíječ zimostrázový je invazivní druh motýla, jehož housenky hromadně požírají listy buxusu a zcela je ničí. Proto je nutné s nimi začít bojovat co nejdříve. Vyzkoušet můžete osvědčené domácí prostředky.

Jednou na jaře z kukly vykouknul… Nechte se překvapit, co nebo kdo všechno se může vyklubat na svět. Své o tom ví i Irena Ričlová Lachoutová, která pro děti připravila knihu s poetickým názvem Bělásek, neobyčejný svět motýlů.

Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), v uplynulém roce popsali, je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů, či první mnohonožka, která má více než 1000 nohou. Informoval o tom list The Guardian.

Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), v uplynulém roce popsali, je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů, či první mnohonožka, která má více než 1000 nohou. Informoval o tom list The Guardian.

Dopující mravenci, tvor, který má víc než tisíc nohou, nebo ryba, jak z červené krajky – zní to jako bytosti z nějakého fantastického příběhu, ale je to moc pěkná realita. Všechna tato zvířata žijí v Austrálii, jenom o tom až dosud nikdo nevěděl, protože neměla vědecké názvy. To teď napravili australští odborníci, kteří pojmenovali skoro 140 nepopsaných druhů.

Mezi další objevy oficiálně pojmenované a popsané ve vědeckých časopisech patří 131 druhů hmyzu a dalších bezobratlých, čtyři ryby i tři rostliny.

Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), v uplynulém roce popsali, je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů, či první mnohonožka, která má více než 1000 nohou. Informoval o tom list The Guardian.

Britské ministerstvo obrany, které každý den vydává zprávu o vývoji války na Ukrajině, informovalo, že Rusové na Donbasu pokládají protipěchotní miny typu PFM-1 – ty jsou kontroverzní kvůli tomu, že tvarem připomínají motýla. Často proto přitahují děti, které válečné nástroje považují za hračku.

Na naše poměry obřího nočního motýla, martináče hrušňového, můžete potkat na jižní Moravě, ale možná i v Polabí. V této době, na konci léta, však uvidíte spíš jejich nádherné housenky, které vypadají jako malované a díky své velikosti a barvě jsou naprosto nepřehlédnutelné.

Když poletuje kolem vás motýl nebo baculatý čmelák, je to vždy zajímavá podívaná. Máme pro vás pár tipů, jak motýly a čmeláky nalákat právě k vám na balkón, terasu nebo i zahradu. Nejdůležitější je, aby se u vás cítili dobře a našli u vás vše, co potřebují ke svému každodennímu životu. Je to jednoduché – potřebují potravu, vodu a mít se kam schovat.

Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může pomoci jejich nynější ochraně. Uvedla to entomoložka Alena Sucháčková z Biologického centra Akademie věd ČR. Podle vědkyně je to, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, dnes patrné v nárocích části motýlích druhů.

Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může podle entomoložky Aleny Sucháčkové z Biologického centra Akademie věd ČR pomoci jejich nynější ochraně. Podle vědkyně je to, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, dnes patrné v nárocích části motýlích druhů. Sucháčková, jejíž práce byla mimo jiné letos oceněna prestižní Prémií Otto Wichterleho, se zabývá také studiem tuzemské populace vzácného okáče stříbrookého i projektem, který může osvětlit původ některých motýlů vyskytujících se v Česku.

Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může pomoci jejich nynější ochraně. ČTK to řekla entomoložka Alena Sucháčková z Biologického centra Akademie věd ČR. Podle vědkyně je to, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, dnes patrné v nárocích části motýlích druhů. Sucháčková, jejíž práce byla mimo jiné letos oceněna prestižní Prémií Otto Wichterleho, se zabývá také studiem tuzemské populace vzácného okáče stříbrookého i projektem, který může osvětlit původ některých motýlů vyskytujících se v Česku.

Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může pomoci jejich nynější ochraně. To, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, je dnes patrné v nárocích části motýlích druhů.

I když je to motýl, byl zařazen mezi škůdce. A proč? Zavíječ zimostrázový napadá keře zimostrázu a brsleny. Housenky tohoto motýla původem z Asie konzumují listy, ale i čerstvé letorosty zimostrázu až na silnější větve. Škoda může být tak velká, že dojde k odumření celé dřeviny.

Valach Bruno Way je schopný skokan, avšak majitelku Evu Zupančič často dokáže pozlobit. Eva přiznává, že i když na parkuru má v Bruna absolutní důvěru, v terénu musí být neustále ve střehu. Občas totiž pádu předchází motýl letící přes cestu.

Pestře kvetoucí louky s bohatstvím vegetace i živočichů a k tomu jedny z nejlepších výhledů na nedaleký hrad Bezděz. To je příroda Vrchbělé, přírodně unikátního území, nad jehož budoucností visí velký otazník.

Milovníci léta a přírody mohou nechat rozkvést svůj prostřený stůl nejen kyticí natrhaného lučního kvítí, ale třeba i prostřednictvím vzorů na jídelním servisu. Talíře a misky, které zdobí rozkvetlé květiny, tráva a dosedají na ně motýli, dodají stolování nezaměnitelnou letní atmosféru.

Právě včas na léto vyklouzl z kokonu zářivě krásný nehtový trend: každý je teď blázen do motýlích nehtů! Podívejte se, inspirujte se a užijte si léto s tou nejvíc trendy manikúrou. Svět ženy vám přináší ten nejkrásnější výběr.

V třetím dílu putování po stopách zajímavých tvorů, kteří s námi sdílejí naši planetu, zamíříme teď do tropů asijské Malajsie. Nad okem spící malajské krasavice se vznáší jakási podivná drobná můrka. Po chvíli usedne, zastrčí svůj sosák pod její zavřené víčko a začne jemně lechtat její oko, které začíná silně slzet, aniž se dívka probudí.

Po nebi si poletuje motýl drsnokřídlec březový. Má krásnou bělavou barvu a sem tam nějakou tu černou ťupku. Létá si z květiny na květinu a hledá, kde by sehnal partnerku, aby se mohla narodit další generace motýlů. Je z toho létání unavený a tak stejně jako tisíce generací motýlů před ním si dá krátký odpočinek. A kde jinde odpočívat, než na kmeni břízy. Na místě, kde je díky svému zbarvení téměř neviditelný. Jenže…

Nic není nemožné a pomoci se dá prakticky každému zvířeti, když je k tomu vůle a invence. Příkladem je motýl s polámaným křídlem, kterému žena vyrobila protézku z ptačího pera. A světe div se - zraněný motýl opět létá!

V Moravské Ostravě a Přívozu přibývá lučních trávníků. A tím pádem se zvyšuje i biodiverzita. Jsou na vzdálenějších místech od obydlí a jsou v nich i tunely pro psy kvůli klíšťatům. Jejich umístění najdete ve speciální mapě na webu radnice.

Zatímco v roce 2015 to byla novinka, teď jde o součást parků a dalších zelených míst v obvodu. Řeč je o lučních loukách, díky kterým se v městské části Moravská Ostrava a Přívoz zvyšuje druhová pestrost .

Ochránci přírody ze Skupiny JARO se svými spolupracovníky v Královéhradeckém úspěšně odchovali novou generaci kriticky ohroženého motýla jasoně červenookého. Bude základem pro populaci, kterou v roce 2023 vypustí do krkonošské přírody. ČTK to dnes řekl předseda ochranářské skupiny JARO David Číp. Vajíčka v Evropě vymírajícího motýla přivezli na začátku dubna z Polska, vzápětí se z nich v chovatelské stanici motýlů Skupiny JARO začaly líhnout první housenky a pokus o jejich odchov tak mohl začít.

Ochránci přírody ze Skupiny JARO se svými spolupracovníky v Královéhradeckém úspěšně odchovali novou generaci kriticky ohroženého motýla jasoně červenookého. Bude základem pro populaci, kterou v roce 2023 vypustí do krkonošské přírody. Vajíčka v Evropě vymírajícího motýla přivezli na začátku dubna z Polska, vzápětí se z nich v chovatelské stanici motýlů Skupiny JARO začaly líhnout první housenky a pokus o jejich odchov tak mohl začít.

Ochránci přírody ze Skupiny JARO se svými spolupracovníky v Královéhradeckém úspěšně odchovali novou generaci kriticky ohroženého motýla jasoně červenookého.

V obci Prysk na Českolipsku proběhne v červenci Motýlí noc. Akce se mohou zúčastnit zájemci od odborníků až po rodiny s dětmi. Návštěvníky čeká i populárně naučný výklad nejen o motýlech.

Kdo jiný by se měl objevit na otevření výstavy motýlů než interpretka hitu Křídla motýlí. Bylo evidentní, že si Aneta Langerová (35) přítomnost ve skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě Praha velmi užívala. „Ta pestrobarevná poletující něha všude kolem nás byla okouzlující,“ svěřila se Super.cz zpěvačka poté, co se potěšila pohledem na poletující krasavce.

Přestože drtivá většina hmyzu, který se vyskytuje na území Česka, nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí, s pár druhy se přece jen nevyplácí přijít do kontaktu. A to například i s housenkami, na které lze v přírodě v současné době narazit poměrně snadno. I když se může zdát, že jsou housenky zcela neškodné, některé z nich jsou jedovaté.

Na několika místech poblíž pramenů minerálních vod skupiny Mattoni 1873 vzniknou louky, na kterých se bude cílenou péčí podporovat zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, a to hlavně hmyzu a motýlů.

Mattoni 1873 společně s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) chce do několika lokalit v Česku vrátit druhovou rozmanitost i ohrožené motýly. Monitoring lokalit a první práce začaly na podzim loňského roku na veřejně přístupných pozemcích v okolí závodů v Mnichově, Byňově a v Poděbradech. Projekt mj. navazuje i na odkaz pravnuka Heinricha Mattoniho, který byl uznávaným americkým entomologem specializujícím se na motýly.

Mavuň je ideální trvalkou pro začátečníky nebo příliš vytížené zahrádkáře. Stačí ji vysadit na správné místo, a pak už se jen těšit z jejího dlouhého kvetení. Pravda, je sice krátkověká, ale zase se úspěšně přesévá.

Někdy dokonce i ty nejlaskavější obrázky mohou odhalit podvědomé obavy člověka, aniž by o nich vůbec věděl. Zatímco strach je přirozenou reakcí na nebezpečí, naše psychika si často vytváří spojení mezi konkrétními symboly a nebezpečími.

Motýlí vzor je jedním z nejhezčích trendů Y2K, viz motýlí stíny, sponky a oční linky. Proto dává smysl, že se tento vzhled rozhodně z 90. let dostane i na naše nehty. A podle údajů Pinterestu se vyhledávání tohoto vzhledu zvýšilo o neuvěřitelných 356 procent právě v době léta.

Stromy podél silnice II/126 z Kutné Hory na Bykáň „zdobí“ v posledních dnech zvláštní úkaz, který vypadá trochu jako z hororu. Jde o kokony, které jsou plné housenek nočního motýla bourovce březového.

"Miluji svět motýlů, obdivuji jejich krásu. A o to víc ji zachytit na fotografii. Ať už se jedná o motýly denní či noční, jsou pro mne zázrakem přírody," říká Petra Valentová z Náchoda, které velmi děkujeme za neuvěřitelné snímky z našich rozkvetlých luk. Největším a nejnovějším překvapením je bělásek ovocný, který je už v některých částech naší země doslova nezvěstný. Můžete si ho prohlédnout i na videu.

Lidé obvykle znají lišaje smrtihlava jen díky charakteristické kresbě připomínající umrlčí lebku. Přitom si tento motýl zaslouží pozornost i svými neobyčejnými leteckými schopnostmi nebo kvůli nebezpečné zálibě ve včelím medu

Zasadili jste si na zahradu keře časně zjara, které jsou nyní v plném květu? V létě už po nich nebude ani památky, zůstanou jen zelené. Pokud se chcete celé léto těšit z kvetoucích keřů, vyberte tyto a zasaďte je na zahradě ještě teď.

Jedinečnou přírodní rezervaci najdete ve vnitrozemí na ostrově Rhodos v Řecku. Její název je „Motýlí údolí“ nebo „Údolí Petaloudes“. Zní to jako snové místo a skutečně je! Jedná se o jednu z nejznámějších atrakcí Rhodosu, která určitě stojí za návštěvu.

Echinacea alias je trvalka z čeledi hvězdnicovitých. Kvete v plném létě a její květy s oblibou lákají motýly a další hmyz. Skvěle vypadá v rustikálních zahradách a aby toho nebylo málo, tak se skvěle hodí i do dekorativních kytic, protože dlouho vydrží.

Už 16. května se poprvé na stříbrném plátně objeví nový český film Kam motýli nelétají natáčený v těžko přístupných moravských jeskyních.

"Jako panna" už popová ikona dávno není. A ani se nesnaží o tom nikoho přesvědčit, právě naopak. Digitálním klipem, ve kterém se nechala ztvárnit ve 3D včetně své vagíny, opět vyrazila lidem dech a ukázala, že se toho zkrátka nebojí. Úryvky klipu byly zveřejněny na webu Mother of creation.

Patříte mezi pečlivé zahradníky či zahrádkáře, kteří na svých záhonech, ani kolem nich, nestrpí ani náznak šířících se plevelů a například kopřivy okamžitě a nemilosrdně likvidují? Možná byste měli vzít kopřivy na milost a nechat jim někde v koutku zahrady trochu prostoru. Dokážou totiž nalákat do zahrady nádherné motýly, babočky. Jejich housenky kopřivami nikdy nepohrdnou!

Nový český celovečerní snímek Kam motýli nelétají režiséra Romana Němce se natáčel v Moravském krasu, ale i v jeskyních Střední Moravy.  Předpremiéru bude mít…

Botanická zahrada Praha opět připravila oblíbenou výstavu tropických motýlů, tentokrát s názvem Motýli, zaostřeno na detail. Během letošní výstavy ve skleníku Fata Morgana mohou…

Kamera, klapka, jedem! V Býčí skále, Kateřinské jeskyni a ve Sloupsko-šošůvských jeskyních v Moravském krasu na Blanensku točil před časem štáb celovečerní film Kam motýli nelétají.

V okrajové části Poděbrad ve Velkém Zboží u závodu Poděbradky letos vznikne osmihektarový přírodní areál s květnou loukou, tůněmi, sadem a lesem. Na městských pozemcích ho vybudují ochránci přírody z poděbradské záchranné stanice Huslík. Zhruba půl milionu korun by měla na zlepšení biodiverzity v neudržované části města přispět společnost Mattoni, která zdejší výrobní závod minerální vody vlastní. Poděbradští zastupitelé schválili pro tuto oblast na posledním jednání změnu v územním plánu. ČTK to sdělil starosta města Jaroslav Červinka (STAN).

Ve Velkém Zboží u závodu Poděbradky letos vznikne osmihektarový přírodní areál s květnou loukou, tůněmi, sadem a lesem. Na městských pozemcích ho vybudují ochránci přírody z poděbradské záchranné stanice Huslík.

Lobelku známe všichni jako běžnou balkonovou květinu, která se u nás pěstuje jako letnička. Mezi lobelkami však najdeme i druhy, které i u nás v pohodě přečkají zimu, a navíc je můžeme vysadit do vlhkých míst, například do dešťových záhonů, kde by voda většinu jiných trvalek umořila. A pokvetou úplně celé léto!

Až do 22. května můžete obdivovat krásu velkých exotických motýlů v tropickém skleníku pražské botanické zahrady. Za tip na výlet děkujeme Holce na vandru.

Pozvěte si na svou zahradu včely, motýly a další důležitý hmyz. Stačí vysadit vhodné složení květin a dřevin a vaše zahrada bude doslova přeplněná.

I když se někdy zdá, že se žádná dokonalost nedostaví bez umělých hnojiv a syntetických postřiků proti škůdcům, existují výjimky. Ukázková přírodní zahrada v Plavsku funguje i bez extrémně náročné péče. Kvetoucí trvalky, bylinky a staré odrůdy růží tu jsou stejně doma jako užitečné včely a motýli.

Komule nebo také motýlí keř je v posledních letech na záhadách stále oblíbenější. Dokáže na ně totiž přilákat množství motýlů. Pozvěte na svou zahradu všechny motýly z okolí. Zárukou úspěchu je neotřelý způsob pěstování komule alias motýlího keře.

Motiv motýla je charakteristickým symbolem módy a krásy 90. let a roku 2000. A dnes? Motýlí linka. Připojuje se k motýlím řasám (ultra roztažené řasy s křídly, které si oblíbila zpěvačka Dua Lipa) a motýlovým sponkám (vlasový doplněk z devadesátých a nultých let) jako další způsob, jak se vrátit k tomuto trendu.

Tisíce pestrobarevných motýlích křídel můžeš pozorovat i v živém přenosu na webu Botanické zahrady v Praze v rámci již 19. ročníku oblíbené výstavy motýlů

Svými nafialovělými květy, které tvarem připomínají svíce, kyprej zdobí mokřady a současně láká nespočet motýlů a včel.

Nemusíme zrovna umět rozeznávat jednotlivé druhy baboček, otakárků, různých brouků, ještěrek, mravenců a nočních motýlů, abychom se k nim chovali šetrně, vycházeli jim vstříc a pochopili, že jsou i pro naše zahrady důležití a užiteční. Pojďme se na život v zahradách podívat trochu netradičně.