Motýli

Vypadá to, že přepisování historie dorazilo už i mezi biology. Na rozdíl od jiných odvětví zde lze nalézt i rozumné důvody, proč některá taxonomická jména změnit.

Ochranáři Mezinárodní ochranářské skupiny JARO z Královéhradeckého kraje spolu s dalšími partnery spustili mezinárodní akci na záchranu kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého ve volné přírodě. Vzácný motýl čelí kolapsu v ČR i v zahraničí. Například záchraně tohoto motýla na Slovensku by mohl pomoci projekt návratu jasoně červenookého do Krkonoš, který je součástí mezinárodního projektu LIFE.

Vzácný motýl čelí kolapsu v ČR i v zahraničí. Například záchraně tohoto motýla na Slovensku by mohl pomoci projekt návratu jasoně červenookého do Krkonoš,…

Ochranáři Mezinárodní ochranářské skupiny JARO z Královéhradeckého kraje spolu s dalšími partnery spustili mezinárodní akci na záchranu kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého ve volné přírodě. Vzácný motýl čelí kolapsu v ČR i v zahraničí, řekl předseda Mezinárodní ochranářské skupiny JARO David Číp. Například záchraně tohoto motýla na Slovensku by mohl pomoci projekt návratu jasoně červenookého do Krkonoš, který je součástí mezinárodního projektu LIFE.

Ochranáři Mezinárodní ochranářské skupiny JARO z Královéhradeckého kraje spolu s dalšími partnery spustili mezinárodní akci na záchranu kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého ve volné přírodě.

Za dramatem Pohled motýla stojí mladý ukrajinský režisér Maksym Nakonechnyi. Na vzniku filmu se kromě Ukrajiny podílely také další státy, konkrétně Česko, Chorvatsko a Švédsko. Díky momentální situaci ve světě se snímku dostalo velké pozornosti, protože nabývá na větší aktuálnosti než kdy dříve.

Chcete na zahradu pozvat opylovače? Pak se vyhněte plnokvětým kultivarům i nepůvodním druhům. A proč? Má to vlastně docela jednoduchý důvod. V říši rostlin je výběr vhodných barev a konkurenční boj o vlastní opylovače trvalým procesem. Příroda neustále utvářela květinovou krajinu prostřednictvím evoluce a přizpůsobování.

Až uvidíte na zahradě žluťáska, dobře si ho prohlédněte. Někdy vám totiž svým chováním může prorokovat štěstí nebo pozitivní událost.

Sadce jsou stále ještě méně známé trvalky, které nemají stálé místo na našich zahradách. To je ale velká škoda, protože právě sadce kvetou velmi dlouho, jsou nenáročné a lákají včely a motýly. Díky jejich výšce je lze bez problémů využít k řezu a do květinových aranžmá. Pojďme si tuto nádhernou trvalku, která provzdušní každá záhon, představit a třeba se i vy stanete jejím pěstitelem.

Jen málokterá můra nebo motýl je tak populární jako smrtihlav. Tento krásný hmyz je symbolem zla a neštěstí už celá staletí a jen pohled na něj mnohým vyrazí dech. Přitom se jedná o jednoho z nejkrásnějších motýlů, jaké v naší zemi máme.

Prázdniny už nám daly sbohem a za chvíli se budou loučit i letní dny. Tak si s dětmi vytvořte společně motýla nebo včelku z papírových plat na vajíčka a použijte je jako veselé zápichy do květináčů. S veselými hmyzáky budete mít léto na parapetu okna po celý rok!

Ostýcháte se štírů nebo hadů, ale motýly považujete za bezpečné? Opak je pravdou! Ano, i v České republice se můžeme setkat s jedovatými motýly. Seznamte se s vřetenuškou, která kromě krásy skrývá i zajímavý obranný mechanismus.

Dřív bývaly běžnou součástí venkovské krajiny, teď jsou u nás některé druhy motýlů na pokraji vyhynutí. Naštěstí se v Čechách i na Moravě najdou místa, kam se motýli díky ochráncům přírody v posledních letech vracejí.

Kdy stříhat motýlí keře? Vše záleží na druhu, jednotný „mustr“ totiž neexistuje. Motýlí keře, známé také pod názvem komule, jsou krásným a živým doplňkem každé zahrady. Tyto kvetoucí keře jsou proslulé svou schopností přilákat množství opylovačů, zejména motýlů, odtud jejich název.

V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd ČTK řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.

V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd ČTK řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.

Vědci už několik let upozorňují na ubývání hmyzích druhů, především motýlů. Všimli jste si, že jich na jaře bylo v přírodě opravdu málo? Proč jejich počet, nejen v České republice, klesá?

Ve vnitrozemí ostrova Rhodos se nachází jedinečná přírodní rezervace "Údolí motýlů" nebo řecky "Údolí Petaloudes". Zní to jako snové místo a skutečně jím je! Je to jedna z nejznámějších atrakcí a zajímavostí na Rhodosu, která rozhodně stojí za návštěvu.

Jak sednutí motýla na vaši ruku interpretují v Japonsku, jak v Číně a co znamená u nás? Většinou se vždy můžete těšit na samé příjemné prožitky.

Zavíječ zimostrázový je invazivní druh motýla, jehož housenky hromadně požírají listy buxusu a zcela je ničí. Proto je nutné s nimi začít bojovat co nejdříve. Vyzkoušet můžete osvědčené domácí prostředky. Zavíječ pochází z jižní a východní Asie a v Evropě se začal objevovat až s dovezením buxusu. Je to noční motýl. Ohryzávají části listů Housenky zavíječe se živí listy a výhonky všech druhů buxusů. Dospělý hmyz má většinou bílá křídla s hnědým okrajem, ale může mít i světle hnědá křídla s fialovým leskem. Charakteristická je bílá skvrna v jejich přední části. Larvy jsou nazelenalé s hnědými pruhy podél těla a černou lesklou hlavou. Škůdci ohlodávají díry v listech buxusu.

Poletování motýlů z květu na květ může patřit mezi relax, kterému se oddáte i na vaší zahradě. Jde jen o to, aby na vaší zahradě vůbec nějací motýli byli – anebo vědět, jak je na zahradu přilákat. Podívejte se okolo sebe, jestli by jim vyhovovala současná skladba květeny, kterou zde máte vysazenou.

Snad všichni zahrádkáři přemýšlí občas nad tím, jak zkrášlit svoji zahradu. Jednou z přírodních cest je přilákat užitečný hmyz. Opylovači jako včely a motýli vám zajistí rozkvetlejší květiny. Jak je ale přimět, aby si vybrali právě vaši zahradu jako útočiště?

Lidová tvořivost tomuhle drobnému hmyzu přiřkla jméno potravinový mol, ve skutečnosti však jde o motýla. Správně se jmenuje zavíječ moučný a je v našich zeměpisných šířkách běžně rozšířeným škůdcem.

Entomologové stále upozorňují, že hmyzu v krajině ubývá, a to nejen u nás. Některým druhům, hlavně motýlům, letos uškodilo také počasí, tedy teplá zima a začátek jara a pak chladné dny. Na vině je podle odborníků hlavně změna krajiny. „V krajině chybí stanoviště, remízky, meze, kde jsou křoviny a kde je přirozené i třeba sekundární bezlesí, kde jsou nízké stromy i chudý porost,“ říká Tomáš Ditrich z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil několik dalších pozemků v entomologicky cenné lokalitě Hraničky nedaleko Moravské Třebové. V současné době tam již vlastní 1,24 hektaru ploch, o něž pečuje tak, aby mohly být domovem co největšího množství různých živočichů a rostlin. Na Hraničkách se mimo jiné vyskytuje vzácný motýl hnědásek květelový, uvedl Jan Moravec z ČSOP.

Máte pocit, že se okolo vás děje něco zvláštního a specifického? Tušíte, že se okolo vás pohybuje nějaký duch? Nebo naopak, potřebujete se ujistit, že vaše milovaná osoba, která už bohužel není mezi námi, je vám stále nablízku a drží nad vámi ochrannou ruku? Zkuste se zaměřit na tyto signály, které mohou být vodítkem k tomu, že je vám milovaný zesnulý člověk nablízku a že vás navštívil.

I v ČR žijí jedovatí motýli – seznamte se s vřetenuškou: Motýli jsou obvykle spojováni s krásou, půvabem a nevinností. V okouzlujícím světě motýlů však existuje jedinečný druh (alespoň v rámci ČR), který se tomuto konvenčnímu vnímání vymyká. Seznamte se s vřetenuškou, jediným jedovatým motýlem vyskytujícím se v České republice.

Kdo říká, že „zahrada“ může být jen na zahradě? Krajinný architekt Josef Salač nám ukázal, že i na terase čtyři krát tři metry a navíc v centru města, může vyrůst krásný džungle, která přivábí motýly a uleví od žáru letního slunce.

Po odchodu sovětské armády z Vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá nahradilo dupání vojáků, rachocení tanků a hlasitou střelbu téměř čtvrtstoletí tichého pustnutí a vymírání. A pak tu znovu zazněl dusot. Tentokrát ale dusot kopyt divokých spásačů, který přinesl neuvěřitelnou změnu. S nimi se vrátil zpěv ptáků a rozkvetlé voňavé stepi s mračny poletujících motýlů.

Fascinující svět mimikry, kde příroda překonává sama sebe. Za která všechna zvířata se dokáže převléct chobotnice maskovaná, jak se dokáží predátorovi bránit motýli a jakou vychytralou past používají kajmanky při lovu?

Téměř vymizel. Přitom ještě v první polovině 20. století byl stepní motýl okáč skalní hojně rozšířen téměř v celé republice. Kvůli změnám v krajině ale přežila pouze populace v lounské části Českého středohoří. Teď se má postupně vrátit i do dalších částí Českého středohoří.

Projekt návratu kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého do Krkonoš provázejí komplikace. Pokus vypustit tohoto vzácného motýla zatím ztroskotal. Vědci předpokládají, že by nová generace z chovné stanice v Královéhradeckém kraji mohla být vypuštěna do krkonošské přírody o rok později, než se původně předpokládalo, tedy v červnu 2024, řekl předseda Mezinárodní ochranářské skupiny JARO David Číp. Ochranáři na projektu spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP).

Energii budoucím základnám na Měsíci by mohla dodávat obří vesmírná solární elektrárna. Její výkon by byl srovnatelný s největšími fotovoltaickými elektrárnami v Česku.

Projekt návratu kriticky ohroženého druhu motýla – jasoně červenookého do Krkonoš provázejí komplikace. Pokus vypustit tohoto vzácného motýla zatím ztroskotal.

Projekt návratu kriticky ohroženého druhu motýla - jasoně červenookého do Krkonoš provázejí komplikace. Pokus vypustit tohoto vzácného motýla zatím ztroskotal. Vědci předpokládají, že by nová generace z chovné stanice v Královéhradeckém kraji mohla být vypuštěna do krkonošské přírody o rok později, než se původně předpokládalo, tedy v červnu 2024. ČTK to dnes řekl předseda Mezinárodní ochranářské skupiny JARO David Číp. Ochranáři na projektu spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP).

Chcete mít na zahradě motýly? Pak je potřeba je nalákat květinami nebo kvetoucími keři, které motýli vyhledávají. Jaké to jsou a jak se o ně starat nám poradili Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, zahradničtí odborníci, za jejich odpovědi děkujeme.

Vědci už roky bijí na poplach, že povážlivě ubývá hmyzích druhů, mimo jiné i motýlů. Jaká je v současnosti situace v Česku? Klesají počty motýlů více než v předchozích letech? A které druhy už u nás nenajdeme a proč? Nejen na tyto otázky odpovídají Novinkami oslovení entomologové.

Už podruhé za osm let se lidé ve francouzské alpské vísce La Vernet vyrovnávají s neštěstím, desítkami policistů v uličkách a zájmem médií z celého světa. Čekají, zda policie najde dvouletého místního chlapce Émila, který se ztratil ze zahrádky svých prarodičů. Zároveň ale vzpomínají i na tragický den, kdy se přímo u vsi zřítil Airbus společnosti Germanwings. V místních horách tehdy vyhasly životy 150 lidí. A tím výčet tragédií, které vesnici v posledních letech sužují, nekončí.

Vstupte do fascinujícího světa kamufláže v přírodě, kde se motýl dokáže proměnit v list. Odhalte tajemství evoluce a zjistěte více o Kallima inachus, úchvatném motýlovi s dvojí tváří.

Když se člověk zamiluje, pociťuje v žaludku jakési příjemné chvění plynoucí ze vzrušení a nervozity. A není se čemu divit, možná potkal svou drahou polovičku. Ačkoliv je pocit „motýlů v břiše“ jistým znamením, jak se ohledně toho druhého cítíte, má své fyziologické vysvětlení. Vědci objasňují, co přesně znamená a kdy na něj dát.

„Krajina znatelně přestává zpívat, bzučet a kvést. Aktuální rychlost některých trendů bere dech.“

Bylinky se obvykle používají pro kulinářské a léčebné účely, ale některé z nich jsou atraktivní i pro včely, motýly i ptáky. Kterými druhy je nesmírně potěšíte?

Jsou pomalé, bezbranné a plné proteinů. Takové plazící se reklamy na svačinu. Jenže housenky chtějí také přežít, a tak některé přišly s originálními nápady, jak predátory odradit. Jedním z těch nejrafinovanějších je proměna v hada.

Najít na zahradě motýla bývá radostný pohled, ovšem stejně jako u jakéhokoliv jiného zvířete, pokud je motýl zraněný, chceme mu pomoci. Je to ale vůbec možné? Bez ohledu na to, co říkají experti, se tato žena rozhodla motýla zachránit. Nové křídlo mu vyrobila z ptačího peří.

V posledních letech jsme byli svědky několika případů, ve kterých se Policie ČR ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) zaměřila na sbírkotvornou činnost amatérských entomologů ve vztahu k doslovnému naplňování zákona. Konkrétně se cílem jejich kontrol a tvrdých postihů staly zvláště chráněné druhy (ZCHD) živočichů dle přílohy III k vyhlášce č. 395/1992 Sb. Zpočátku se zdálo, že se tyto složky snaží trestat jen komerční sběratele hmyzu, ilegální chovatele a překupníky. Postihováni však začali být i entomologové, kteří mají jednotlivé kusy ZCHD ve svých sbírkách jako dokladové exempláře, které často ani nesbírali jejich současní držitelé, jsou desítky let staré a není s nimi nijak komerčně nakládáno. Absurdita jednotlivých případů se navíc dramaticky stupňuje. Více o celé problematice například článek ve Vesmíru Kriminalizace amatérské entomologie.

Na první pohled ospalé housenky se přeměňují v tvory s poměrně mazanou dovedností. Vyrábějí si vlastní kyanid. Po českých loukách se neprohání jen neškodní motýli. Tento druh má v sobě jedovatou zbraň.

Z pochůzek po areálu Zoo Praha mám i nějaké ty fotografie motýlů. Když jsem se na ně díval, zjistil jsem, že jich je docela slušná sbírka. Na pár záběrů od Sklenářky se dokonce ve svých zprávách odkazují experti, kteří mi příslušné druhy určovali.

Projekt Patronáty Skautského institutu má ve vybrané lokalitě v Krkonoších zlepšit podmínky pro ohrožené motýly. Skauti ve spolupráci s odborníky začali pečovat o louku na úbočí Jankova kopce ve Vrchlabí tak, aby lépe vyhovovala ohroženému druhu modráska bahenního. Lokalitu udržuje Správa KRNAP ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem ve Vrchlabí a majitelem louky.

Karlos Vémola (37) se v rámci Oktagonu MMA utkal s Patrikem Kinclem (33), nepodařilo se mu však obhájit titul šampiona střední váhy. Prohru nese Vémola těžce, jak otevřeně přiznal v rozhovoru pro televizi A11. „Já ty prohry vždycky nesu těžce, ale ono to tak bohužel v životě je,“ nechal se slyšet.

Legendární MMA zápasník Karlos „Terminátor“ Vémola (37) promluvil o svých pocitech po nedávné prohře s Patrikem Kinclem, kvůli které přišel o možnost stát se šampionem střední váhy organizace Oktagon MMA. Prozradil také, kdo ho ke sportu přivedl nebo co rád dělá ve svém volném čase, když zrovna netrénuje.

Projekt Patronáty Skautského institutu má ve vybrané lokalitě v Krkonoších zlepšit podmínky pro ohrožené motýly. Skauti ve spolupráci s odborníky začali pečovat o louku na úbočí Jankova kopce ve Vrchlabí tak, aby lépe vyhovovala ohroženému druhu modráska bahenního. ČTK o tom informovali zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Lokalitu udržuje Správa KRNAP ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem ve Vrchlabí a majitelem louky.

Novináře o tom informovali zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).

Biologové z University of Bristol spolu s fyziky z Diamond Light Source odhalují architekturu křídel nočních motýlů. Poznatky hodlají využít k přípravě antiecholokačních povlaků.