Moderní společnost odstranila většinu problémů minulosti, ale vytvořila nové, méně viditelné. Čím víc máme, tím víc pochybujeme, jestli žijeme správně.
Stárnutí mozku je realita. Otázka zní, zda s tím lze něco dělat? Metaanalýza 739 seniorů zkoumala, zda silový trénink zlepšuje kognitivní funkce. I když si silový trénink spojujeme hlavně se svaly, výsledky na mozek jsou celkem slibné.
Dlouho jsem měl pocit, že kreativita se mě netýká. Že patří jiným lidem a jiným životům. Čím víc jsem se ale díval kolem sebe, tím míň jsem si tím byl jistý.
Všichni jsme to zažili. Někdo nám řekne: „Tuhle knihu raději nečti, je pro tebe příliš složitá,“ a v tu ránu nemyslíme na nic jiného, než jak ji otevřít.
Tim Draper, jméno, které je synonymem pro inovace, podnikání a rizikový kapitál, se významně zapsal do světa byznysu. Jako průkopník v oblasti rizikového kapitálu sehrál Draper klíčovou roli při podpoře… The post Tim Draper: Vize, Bitcoin a svoboda appeared first on ŽijÚspěšně.cz.
Alzheimerova nemoc v nás přirozeně probouzí nejistotu a obavy. Tento článek srozumitelně popisuje první změny a rizikové faktory, nabízí jednoduché domácí testy a vysvětluje roli genetiky i toho, co můžeme ovlivnit sami.
Představte si, že sedíte na hodině keramiky a před vámi je prázdný bílý hrneček. Máte modrou glazuru a volnou ruku. Jaký vzor namalujete? Vaše volba prozradí o vašem způsobu myšlení víc, než byste čekali.
Pokud máte pocit, že se nedokážete soustředit nebo se občas přistihnete při tichém mumlání, nemusí jít o nedostatek disciplíny. Moderní psychologie odhaluje, že tyto projevy mohou být známkou kognitivní flexibility a kreativního řešení problémů. Proč váš mozek tyto „přestávky“ potřebuje a jak je proměnit ve svou největší výhodu v boji proti každodennímu stresu?
I ti největší vědci historie věřili ve Vyšší sílu. Pokud vás trápí nevysvětlitelné úzkosti, noční můry nebo série neúspěchů, může být příčina hlubší,...
Stojíte na vyhlídce, v hloubce pod vámi se třpytí řeka a vám do mysli místo obdivování krás přírody najednou skočí myšlenka: „Co by se asi stalo, kdybych teď prostě udělal/a krok dopředu?“ Než se stihnete vyděsit, že jste se definitivně zbláznili, vězte, že tomu tak není.
Steve Siebold, autor knihy Jak myslí bohatí lidé, strávil téměř tři desetiletí rozhovory s milionáři po celém světě, aby zjistil, čím se liší od ostatních lidí. Toto jsou jeho zjištění
I myšlenky mohou být tichými sabotéry. Podceňování vlastních úspěchů, bagatelizování komplimentů, neustálé srovnávání s ostatními nebo předem odsouzené myšlenky typu „to nezvládnu“ nám často škodí víc, než si myslíme. Dobrou zprávou je, že tyto destruktivní vzorce lze změnit. Stačí je poznat a vědomě s nimi pracovat.
Mozková mlha sice není nemoc, ale i tak jde o stav, který dokáže zásadně ovlivnit každodenní fungování, sebevědomí i pocit vlastní hodnoty. Jak? A jak z toho ven?
V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
Screen apnea není zlozvyk, ale krádež autonomie. S každým zadrženým dechem se měníte v přidušený stroj podřízený algoritmům. V hypoxii se nelze bránit manipulaci. Jak si vzít zpět kyslík i vládu nad vlastní hlavou?
Budík zazvoní. Otevřete oči. A ruka automaticky zamíří k telefonu. Zprávy, notifikace, čas, počasí, možná sociální sítě. Zvyk kontrolovat telefon hned po probuzení je často kritizovaný. Jenže odborníci upozorňují, že nejde jen o zlozvyk nebo závislost, ale o chování, které může odrážet i velmi pozitivní osobnostní rysy.
Touha po bezpečí nás dovedla k outsourcingu citů. Algoritmy slibují vztahy bez třenic, ale výměnou za to berou hloubku prožitku. Analýza toho, proč je technologicky vypočítaná láska jen sterilní iluzí skutečné blízkosti.
Brainstorming není diskuse o vítězství, ale bezpečný prostor pro hledání porozumění. Místo, kde mají myšlenky čas dozrát a lidé právo mluvit bez obav z odsouzení
Rychlá odpověď dnes vítězí nad hlubším porozuměním. Školy, technologie i práce tím pomalu mění smysl učení a způsob, jakým se rozhodujeme, pracujeme i přemýšlíme.
Mluvit si pro sebe v kuchyni, při práci nebo na prázdné ulici působí zvláštně jen do chvíle, než se na to podíváme blíž. Psychologie dnes ukazuje, že tiché nebo polohlasné monology nejsou známkou ztráty kontaktu s realitou.
Pamatujete si přesně, co se stalo minulý týden? Pokud se nyní zamyslíte, pravděpodobně zjistíte, že ne. A není to vaše chyba, ale je to práce vašeho mozku.
Máte někdy pocit, že „už by to konečně mělo vyjít“? Že po sérii smůly musí zákonitě přijít něco dobrého? Právě tady často narážíme na jednu z nejzáludnějších psychologických chyb, která ovlivňuje naše rozhodování víc, než si chceme připustit.
Všimli jste si někdy, že vaše volby, nálady nebo chování mohou být ovlivněny něčím, čeho si ani nevšímáte? Fenomén zvaný priming ukazuje, jak náš mozek reaguje na podněty z okolí, často podprahově, a jak nás mohou nenápadně formovat reklamy, prostředí či každodenní detaily. Naučte se, jak jeho vliv odhalit a zůstat pánem vlastních rozhodnutí.
Možná je to i vaše denní rutina. V prohlížeči máte otevřených dvacet záložek, místo názvů stránek vidíte už jen ikonky, a najednou odněkud začne hrát nepříjemná hudba ze streamující reklamy. Než se všemi záložkami proklikáte a reklamu najdete, ztratíte hodně drahocenného času i nervů. A nakonec se prohlížeč zasekne...
Ano, jak všichni víme, stres může způsobovat sníženou chuť na sex. Odborníci však tvrdí, že může zapříčinit i „vyhoupnutí“ do opačné roviny, tudíž zvýšit sexuální touhy a potřeby.
Máme pro vás zdánlivě jednoduchý úkol. Identifikovat barvu slova, které popisuje jinou barvu. Pokud to dokážete, odkryjete mnoho o tom, jak lidská mysl zpracovává informace a rozhoduje se. Jedná se o tzv. Stroopův efekt, záhadný fenomén lidské mysli, fascinuje psychology a neurovědce po více než osmdesát let. Stroopův efekt je důkazem toho, jak složitá je lidská mysl a jak může jednoduchý test odhalit mnohem více, než byste si dokázali představit.
Místo klidného vývoje se AI platformy vrhly do závodů o výkon. Hlavně mít rychlejší odpovědi, lepší benchmarky, vyšší skóre než konkurence. Chat GPT tím obětuje to, co ho odlišovalo, a Google možná hraje úplně jinou hru.
Minimalismus, studené sprchy, detoxy. Z obyčejných věcí se stala povinnost. Klid dnes nestačí – musí se obhajovat. Proč máme pocit, že když zrovna „nemakáme na sobě“, děláme něco špatně?
Nootropika jsou souhrnným označením pro různé druhy doplňků, které podporují kognitivní funkce mozku, zejména paměť, pozornost, schopnost učení, mentální výkonnost a odolnost vůči psychickému stresu. Na rozdíl od stimulantů se nesnaží mozek primárně přimět k vyššímu výkonu, ale optimalizovat jeho vnitřní prostředí, metabolismus a mezibuněčnou komunikaci.
Psycholingvistka Kateřina Chládková zkoumá, jak si lidé osvojují mateřské i cizí jazyky, jak se jazyk prolíná celým naším životem, myšlením a jak ovlivňuje fungování ve společnosti. Proč je pro učení klíčové nejen poslouchat, ale také se nebát chybovat? A jak fungují bilingvní děti?
Příběh Josepha Mellena je jedním z nejodvážnějších a nejpodivuhodnějších experimentů 20. století. Muže, který si vlastní rukou otevřel lebku, vedla zvědavost, touha po rozšířeném vědomí a neústupná víra, že lidská mysl má ještě neprozkoumané dveře.
Co se nám vlastně nejčastěji honí hlavou? Mýtus o mužích, kteří myslí na sex každých sedm sekund, přetrvává desítky let. Moderní věda ale ukazuje mnohem barvitější realitu našich každodenních mentálních tužeb.
Kolikrát denně bezmyšlenkovitě vytáhnete mobil, jen abyste zahnali nudu? Přitom právě nuda je to, co náš mozek potřebuje. Když se na nic nesoustředí, může se věnovat jiným důležitým věcem, na které jinak nemá čas. Kdy je nejlepší vypnout hlavu a proč byste to měli dělat?
Je vám bližší logické myšlení, grafy a tabulky, anebo se vznášíte v barvách, tónech a tak trochu v oblacích? Je vám lépe při uměleckých činnostech, anebo matematických testech, kde musíte tvrdě analyzovat a používat logické myšlení? Tento kvíz vám odhalí, zda je vaším domovem svět jazyků, nebo spíše říše čísel a vědeckého uvažování. Zkuste náš zábavný test a uvidíte, jestli jste více jazykový talent, nebo se ve vás skrývá matematický génius. Možná překvapíte sami sebe.
Anna Laviana Ludvíková je CMO technologického startupu Wultra. Wultra se věnuje digitální bezpečnosti finančních institucí a fintechu. A roste jako o závod – na začátku jich bylo 20, dnes 50 a potkáte je už na 25 trzích. Jaký byl Anny přechod z pomalého korporátu do překotně rostoucího startupu? Proč právě v úzce zaměřené technologické firmě hraje marketing klíčovou roli? Pojďte si pro velmi konkrétní i univerzální rady! Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival.
Máš jistotu, že vidíš svět takový, jaký opravdu je? Někdy stačí chvilka, aby se ukázalo, že informace, které bereš jako samozřejmé, možná vůbec nevznikly ve tvé hlavě. A že tvůj pohled je mnohem křehčí, než si myslíš.
Kdy jste naposledy ucítili, že se ve vašem těle opravdu něco uvolnilo? Ne jen povrchně, ale tak, že se vám na chvíli zastavil čas, spadla ramena a hlava přestala hučet. Možná je načase vrátit se k něčemu, co fungovalo dávno předtím, než jsme se naučili žít v permanentním stresu a spěchu. K něčemu starému, moudrému a překvapivě jednoduchému. K Pěti Tibeťanům.
Online svět zaplavují videa a fotky, která vypadají reálně, ale nikdy se nestala. Stačí trochu pozornosti a hned poznáte, co je skutečnost a co jen dobře naservírovaná iluze.
Někteří lidé stojí pevně nohama na zemi, jiní se raději vznášejí vysoko nad realitou. Žijí ve světě představ, snů, nápadů a emocí, které je občas odvádějí od každodenních povinností. Jsou snílky, vizionáři i romantiky, a právě díky nim má svět barvy. Která znamení zvěrokruhu mají nejvíc hlavu v oblacích? Patří k nim i Střelec a Ryby. A kdo jsou znamení, která stojí pevně nohama na zemi? Podívejte se do galerie.
Máte rádi logiku, nebo se raději pohybujete v kreativních vodách? A cítíte se lépe při uměleckých činnostech, anebo humanitních testech? Tento kvíz vám odhalí, zda je vaším domovem svět jazyků, nebo spíše říše čísel a vědeckého uvažování. Otestujte své znalosti v oblasti humanitních a vědeckých disciplín a zjistěte, zda jste více jazykový talent, umělecký duch nebo se ve vás skrývá matematický génius. Možná překvapíte sami sebe.
Kdy jste naposledy odpočívali bez výčitek, bez telefonu a bez plánu? Mnoho lidí si už ani nevzpomene. Únava se stala součástí naší identity a my ji nosíme jako důkaz, že žijeme naplno. Jenže místo života jsme se naučili přežívání.
Ve videoeseji „Jak Příchozí mění pohled na jazyk“ se podíváme na sci-fi film Arrival (Příchozí) zcela novou optikou — jako na filozofickou úvahu o jazyce, vnímání času a lidském osudu. Co když jazyk není jen nástroj komunikace, ale způsob, jak formujeme realitu? Pro fanoušky filmů s hlubokým poselstvím, milovníky sci-fi, filozofie a nenápadného filmového vyprávění. Rozebírám vizuální styl Denise Villeneuva, myšlenky skryté v nelineárním příběhu a proč Příchozí není jen o mimozemšťanech, ale o tom, co znamená opravdu porozumět. Pokud máte rádi videoeseje ve stylu Nerdwriter, Like Stories of Old nebo Cinema Cartography, tohle je pro vás.
Co na to řeknou lidé? To je děsivá představa, která vás možná právě teď zaměstnává. Přemýšlíte, co si o vás, vašich činech, nápadech či rodinných příslušnících ostatní lidé myslí. Opravdu je to pro vás tak důležité? Takové obavy často představují nejspolehlivější brzdu posunu, rozvoje a úspěchů v životě.
Všichni jsme se někdy ocitli v situaci, kdy jsme udělali něco, co nám později způsobilo pocit viny nebo rozpaků. Tento fenomén se často nazývá “morální kocovina”. Ačkoliv se na první… The post Co je a kdy nastává morální kocovina? appeared first on ŽijÚspěšně.cz.
Jsou tady pořád. A je jich plná hlava. Snaha usměrnit myšlenky tak, aby „pracovaly“ v náš prospěch, bývá pořádná dřina. Potřebujeme k tomu zvládnout čtyři dovednosti: distancovat se, zklidnit, kapitulovat, recyklovat.
Digitalizovaný svět nutně potřebuje pravidla, která zachrání lidské myšlení a společnost od rozvratu, depresí, osamělosti, přehlcení bleskovými emocemi a roztříštění do miliard sociálních bublin.
Každé opakování, každý pokus o správnou techniku se zapisuje. Ne do sešitu, ale do nervového systému. Když začínáme, vše je zprvu takové rozpačité a neohrabané. Na druhou stranu, když se k pohybu vrátíme, tělo si rychle vzpomene. Jak je to možné?
Když se zastaví slova, začne mluvit tělo. Znakový jazyk není jen náhradou za řeč — je to most mezi světy, důkaz, že porozumění nemusí procházet hlasem, ale srdcem, pohledem a gestem.
Každý z nás vidí svět po svém. To, co vnímáme, není objektivní skutečnost, ale odraz naší mysli, zkušeností a vnitřního nastavení. Svět je zrcadlem — a to, co v něm spatříme, často vypovídá více o nás než o něm samotném.
Jaroslav Dušek je kontroverzní postavou našeho šoubyznysu. Mnozí si o něm myslí, že je tak trochu blázen. Před dvěma lety na sebe nechtěně upozornil svým výrokem o rakovině, který mnohé pobouřil.
Vzdělávání dětí doma neboli domškoláctví, se stává stále oblíbenější volbou pro mnoho rodičů, kteří hledají flexibilitu, možnost přizpůsobit učební plán potřebám dítěte, nebo prostě chtějí trávit více času se svými… The post 5 Tipů: Jak vzdělávat děti doma appeared first on ŽijÚspěšně.cz.
Vystoupit před davem lidí může vyděsit i extroverta, zvlášť při důležité prezentaci nebo při setkání s novými kolegy. A to je v pořádku. Co když ale pocity strachu zasahují do každodenního života? Slyšeli jste o strachu z toho, jak nás vnímají ostatní? Seznamte se s FOPO.
Nepodceňujte svou paměť. Bez ní bychom opravdu nemohli fungovat. Rybička Dory z filmu Hledá se Nemo by mohla vyprávět. Pomáhá nám vybavit si úplné banality, ale třeba i tváře lidí, pocity a důležité momenty. Jak přesně naše hlava funguje a proč si některé věci pamatujeme celý život, zatímco jiné se nám ihned vypaří? Za vším stojí pět klíčových fází.
Každý den potkáváme staré i nové tváře a při tom se nevyhneme tomu, abychom je hodnotili, škatulkovali nebo i odsuzovali. Proč častěji kritizujeme než chválíme? Je lidskou přirozeností vyzdvihovat v duchu, a často i veřejně, to negativní? A proč si vlastně pochvalu či slovo uznání několikrát promýšlíme?